Nebeská hora
Dnešní příběh bude trochu delší.
O nejvyšším bodě Dánska rozhodují centimetry. O primát dlouho bojovaly dva vrcholy vzdálené od sebe pouhé 3 km, Yding Skovhoj a Ejer Baunehoj. Zdá se, že podle známého přísloví vyhrál třetí - Mollehoj. Ale pojďme popořadě.
Až do roku 1847 si lidé mysleli, že Himmelbjerget (Nebeská hora) byla nejvyšším bodem v Dánsku. Měřila 147 m nad hladinou moře. Podvědomě však cítili, že jsou kopce necelých 20 km jihozápadně, které budou vyšší. A skutečně, prvenství získal Ejer Baunehoj, kterému byla v roce 1874 naměřena výška 170,95 m. Uběhlo čtvrtstoletí a jeho postavení se otřáslo. Několika měřeními v roce 1900 se potvrdilo, že sousední Yding Skovhoj je vyšší, jeho hodnotu ustálili na 172,66 m.
Více než půl století bojovali přívrženci Ejer Baunehoj o navrácení prvenství. Navíc když i podle pojmenování jde o významný bod v dějinách Jutského poloostrova (lidé na něm zapalovali oheň, aby tak varovali před nepřítelem a mobilizovali vojsko, bojeschopní muži byli povinni se tehdy shromáždit na určeném místě).
V roce 1920 tu umístili kámen, za 4 roky vystavěli 13 m vysokou věž jako památníky na navrácení jižního Jutska Dánsku po první světové válce (v r. 1864 bylo připojeno k Prusku). Hledal se nejen politický důvod. A ten se našel. Na kopci Yding Skovhoj je od doby bronzové vybudovaná mohyla, a tak odborníci v roce 1953 rozhodli, že její výši je třeba odečíst. Porovnat se mají jen přírodní body. Tak výška Yding Skovhoj klesla na 170,89 m, což bylo o 6 cm méně, než má oblíbený Ejer Baunehoj.
Tahanice o prvenství nepřestaly, měla je definitivně vyřešit zcela nová metoda měření. Ta v roce 2002 potvrdila nejvyšší přírodní bod kopci Ejer Baunehoj. Odteď měřil 170,89 m, Yding Skovhoj 170,83. Rozdíl opět 6 cm! V témže roce začala rekonstrukce věže, k točitým schodům v pilířích přibyl výtah. Nejvyšší přírodní bod měla ještě odsouhlasit expertní skupina, ve které měli zastoupení profesoři, archeologové a představitelé geografického ústavu.
Ta v únoru 2005 šokovala celé Dánsko, když za jeho nejvyššího bodu vyhlásila Mollehoj s výškou 170,86 m n. m. Redukovala i dosud naměřené výšky předchozích soupeřů a tak byl vítěz vyšší o 9 cm jako Yding Skovhoj (170,77 m) a o 51 cm než Ejer Baunehoj (170,35 m). Jelikož však Mollehoj a Ejer Baunehoj dělí od sebe jen 200 m dlouhý nepatrný svah, komise přijala kompromis. V souladu s mezinárodními principy jsou tyto body definovány jako jeden vrchol. Z toho vyplývá, že pokud chce mít někdo výhled z Mollehoj, doporučuje se mu vyjít na věž Ejer Baunehoj.
Jen pro porovnání - průměrná nadmořská výška Dánska je 30 metrů nad mořem, České republiky 450 metrů nad mořem.
Ovšem Nebeská hora je velmi oblíbeným návštěvním místem. Po její návštěvě doporučuji výlet lodí po jezerech, která jsou v okolí. A také návštěvu rozhledny, které je na vrcholu.

Víte, že: Dánové také slaví pálení čarodějnic? Ovšem v úplně jinou dobu. U nich tento svátek spadá na 23. června, tedy na letní slunovrat.

Aarhus a Staré město
Druhé největší dánské město Aarhus leží na Jutském poloostrově a je významným přístavem a sídlem univerzity. Díky tomu zde panuje čilý ruch, pořádají se tu četné kulturní akce a můžete se zde seznámit se současnou dánskou hudební a klubovou scénou. Velkoměsto nabízí obvyklé vyžití, krom toho ale také jedinečné historické památky i možnost výletu do blízkých lesů či na nedaleké pláže.
Jedním z magnetů Aarhusu je Den Gamle By (Staré město), skanzen tvořený 75 hrázděnými domy, které sem byly svezeny z celého Dánska. Můžete se v městečku nejen volně procházet a zkoumat jednotlivé místnosti, ale zároveň zajít na kávu či občerstvení stylizované do původní atmosféry. Pakliže chcete zblízka poznat tradiční řemeslnou výrobu i interiéry jednotlivých staveb, měli byste se do skanzenu vypravit za dne, nicméně lokalita je přístupná i po skončení otevírací doby, kdy jsou uličky již prázdné a můžete si zde například vychutnat krásný západ slunce.
Centrem samotného města je impozantní Aarhus Domkirke, katedrála se stometrovou hlavní lodí, nejdelší v Dánsku, která je postavena v typickém slohu severoevropské gotiky. Dalším klenotem staré čtvrti je Vor Frue Kirke, kostel s vyřezávaným oltářem z 16. století a kryptou z doby okolo roku 1060. Další zajímavostí jsou pozůstatky vikingské vesnice, které se nachází v přízemí Unibanky (Sank Clements Torv), které byly odkryty při její stavbě. Nedaleko města se nachází Moesgård, oblast bukových lesů a plání sloužících jako pastviny. Nachází se tu muzeum prehistorie, mapující období od doby kamenné až po vikingské osídlení. Unikátem zdejších sbírek je 2000 let starý Grauballský člověk nalezený ve zdejší bažině.

Víte, že: Všude, ale úplně všude uvidíte vlát Dánské vlajky. Dánové jsou na svou vlajku pyšní a při oslavách narozenin je najdete na ubrusech, kelímcích, zapíchané v dortu…

Dánské mosty
Jelikož se Dánské království rozkládá na stovkách větších či menších ostrovů, ve stavění mostů jsou Dánové mistři. Svůj um prokázali například při stavbě mostů Storebælt či Øresundbron. Projet se po nich je velkým zážitkem a i samotný pohled na ně je ohromující.
Most Storebælt nese stejné jméno jako průliv mezi dvěma největšími dánskými ostrovy Sjælland a Fyn, nad kterým se jakožto nejdelší evropský visutý most vznáší. Visí na ocelových lanech, a aby pod ním mohly lodě dobře podplouvat, od mořské hladiny ho dělí až 72 metrů. Most byl slavnostně otevřen pro železniční dopravu v roce 1997, pro silniční dopravu v roce 1998. V západní části z ostrova Fyn na ostrůvek Sprogø, ležící uprostřed úžiny, vedou dálnice i železnice paralelně po nízkém 6 611 m dlouhém mostě, pod východní část úžiny se železnice zanořuje do dvojitého podmořského tunelu, zatímco silnice ji překonává velkolepým visutým mostem, dlouhým 6 790 m.
Za přejezd se platí mýtné.
Øresundbron spojuje dánskou Kodaň se švédským městem Malmö. Jeho slavnostní otevření v roce 2000 znamenalo zároveň připojení Skandinávského poloostrova k pevninské Evropě. V Evropě je Öresundský most se svými téměř 8 km nad vodou druhým nejdelším mostem.
Celá dopravní stavba měří 16 km a jejím horním patrem se prohánějí auta a další silniční vozidla, zatímco spodní patro patří železniční dopravě. Most nevede celou délkou do Švédska, ale na uměle vystavěný čtyřkilometrový násep Peberholm, ze kterého auta a vlaky sjíždějí do tři a půl kilometru dlouhého tunelu. A pokud máte pocit, že vám Øresundbron něco říká, zřejmě jste sledovali velmi úspěšnou dánsko-švédskou kriminální sérii s prostým názvem Most, pro kterou byla tato stavba inspirací.

Víte, že: V Dánsku je naše přísloví „Pije jako Dán“ trochu pozměněné na „Pije jako Švéd“?

Legoland
Dnes se zastavíme v Legolandu. Kdo by doma neměl nebo alespoň neznal tuto stavebnici? Pochází z Dánska, kde z malých umělohmotných stavebnicových dílků dokonce ve městečku Billund na Jutském poloostrově postavili právě celý Legoland. Je rájem pro hravé duše bez rozdílu věku a je důkazem toho, že z Lega se dá postavit snad všechno, na co si vzpomenete.
A tak tu můžete obdivovat různé stavby, sochu Svobody, minilodě i autobusky z Lega, stojí tu větrné elektrárny s točícími se vrtulemi, pirátský hrad s piráty v životní velikosti i čtrnáct metrů vysoká socha indiána. Na návštěvníky v Legolandu čekají nejrůznější atrakce včetně těch vodních i dračí horská dráha. Zkrátka nepřijde ani ten, kdo by si chtěl sám z Lega něco postavit.
Park otevřel své brány v roce 1968 nedaleko původní továrny na Lego. Legoland je světem postaveným z malých stavebnicových součástek, kde si budete připadat tak trochu jako v pohádce, i když okolní budovy, postavy i dopravní prostředky vypadají velmi realisticky. Tuto atmosféru prostě musíte zažít.
Do Legolandu se platí vstupné a všechny atrakce uvnitř jsou potom zdarma.

Víte, že: Nejdelší vzdálenost, kterou musí obyvatel Dánska urazit, aby se dostal k moři, je 52 km?

Mys Grenen, Oceanarium
Dnešní a úplně první zastávka povede úplně na nejsevernější výběžek dánského poloostrova, na jedno z nejvyhledávanějších míst na dánském pobřeží, mys Grenen. Právě tady se totiž slévají dvě moře – Baltské a Severní. Kde jinde se vám poštěstí, že byste stáli každou nohou v jiném moři? Už pro ten jedinečný pocit se vyplatí si sem výlet udělat. Styk obou moří je opravdu viditelný – vlny jdou proti sobě a vytvářejí pěkný hřebínek. Mají i odlišnou barvu – je to vážně působivé. Navíc při příjezdu můžete zaparkovat hned vedle majáku a na pláž se nechat svézt traktorem, kterému se přezdívá Písečný červ (Sandworm). Anebo si udělat příjemnou procházku po pláži, kdy občas musíte kličkovat mezi množstvím vyplavených medúz.
Kousek odtud se také nachází největší podmořské akvárium v severní Evropě „The North Sea Oceanarium“. Kromě žraloků, tuleňů a různých druhů ryb je tam k nalezení také tzv. Měsíčník svítivý. Pro děti mají připravenou spoustu aktivit. Dá se také domluvit potápění a přespání mezi akvárii.

Ahoj, jmenuji se Lenka a na MK mě najdete pod přezdívkou @astracreek.
Léto už nám oficiálně skoro začíná a my se tento týden podíváme trochu na sever Evropy, do jedné ze skandinávských zemí, která je nazývána „branou do Skandinávie“, a to do Dánska.
Dánsko je nejmenší ze skandinávských zemí, ale rozhodně ne nezajímavou. Kromě Jutského poloostrova se rozkládá na 443 ostrovech. Většina z nich sice není obydlených, ale i tak je to slušný počet. Dánsko je také zemí velmi placatou a proto všude vedou cyklostezky a kolo jako dopravní prostředek je v podstatě neoddělitelnou součástí každého Dána.
Pokud máte nějaké otázky nebo byste se rádi dozvěděli něco specifického o této zemi, nechte mi prosím poznámku v komentářích a já se pokusím vyhovět. Jinak vyberu několik zajímavých míst, která mi při našich výletech s manželem přišla zajímavá, a podělím se o ně s vámi. Záměrně pro tentokrát vynechám Kodaň, ale zaměřím se převážně na Jutský poloostrov, ostrov Fyn a Lolland.

Než se s Vámi rozloučím a předám žezlo dál, koukneme se ještě na pár míst, která se dají s dětmi navštívit a nachází se v blízkosti domova našeho. Za vidění určitě stojí i pražská Zoo, místo které také rádi navštěvujeme a které Vám určitě nemusím víc představovat. Děti kromě zvířátek ocení, možnost zapůjčení vozíku, ve kterém se mohou nechat svými rodiči vozit po zahradě, aby ušetřili síly na velké hřiště Rezervace Bororo. Pokud si budou chtít ušetřit síly i rodiče mohou se všichni svézt vláčkem. Pro děti je dalším lákadlem dětská tramvaj, nebo lanovka spojující vrchní a spodní část zoologické, dětská zoo, rozhledna Obora, či možnost dopravit se do zoologické parníkem. U nás někdy k návštěvě zoo patří i procházka přilehlou Stromovkou, místo kde se můžete vyřádit i sportovně, nebo jen zrekreovat či navštívit planetárium. Zoo, nebo stromovka mohou zabrat i celý den, ale pokud chcete zábavu jen na odpoledne, je na Proseku pěkné dětské dopravní hřiště, kde můžete dětem půjčit elektrická autíčka, nebo ho projíždět jen tak svém kole nebo odrážedle. Dětem se líbí, že hřiště má i svoji benzinovou pumpu, kde se pak občas tvoří kolony na natankování. Na dopravní hřiště je potřeba mít dobré počasí stejně tak pokud byste se vydali z Proseka dolů na Harfu, tam je další dětské lákadlo Dinopark, jak jsem minulý víkend zjistil s Jonáškem i Johankou i malé děti se tu dokáží zdržet a užít si to. Pokud by počasí nepřálo je od Proseka, co by kamenem dohodil, vzdálená herna pro děti Brumbambule. Je tu velké hřiště, které má mnoho skvělých atrakcí, na kterých se děti dlouho zabaví. Především je to velká prolézací zóna, která má 3 patra (600 m2). Dále je tu malé fotbalové hřiště, trampolína, oblíbený bazének s plastovými kuličkami a sedm skluzavek. Pro ty nejmenší, je tu dětský koutek, kde mají malé hřiště se skluzavkou, kuličkový bazének a různé herní prvky. Dále tu jsou trampolíny, nebo šlapací autíčka a samozřejmě občerstvení.
Pokud by Vás lákalo něco akčnějšího, je možnost navštívit na Proseku bobovou dráhu.
Jak vidíte na Proseku, nebo v jeho blízkém okolí se dá s dětmi podnikat spousty věcí. Proto jsem rád, že když už bydlíme v Praze, což bych dokázal oželet, že zrovna zde bydlím od malička a že jsme tu našli bydlení s mojí nejlepší ženou a našimi dětmi.
Děkuji za pozornost a předávám slovo dál
Tak ahoj, třeba někdy na Proseku, nebo jinde, kdo ví….

Dnes ještě stihneme navštívit přírodní památku vyhlášenou roku 1968 PROSECKÉ SKÁLY. Nachází se na rozhraní pražských čtvrtí Prosek a Libeň v okolí ulic Nad Kundratkou a Na Rozhraní. V oblasti se nachází rozsáhlý labyrint přírodních i umělých jeskyň známý pod názvem Močálka. Je to nejznámější pražský podzemní lom, kde se těžil bílý rozpadavý pískovec peruckých vrstev svrchní křídy, jehož hlavní vchod leží ve starém lůmku v Proseckých skalách jižně od domu P. Fraňka čp. 384 v ulici Nad Kundratkou.
Celkový rozsah proseckého podzemí mohl dosahovat 5 až 7 km. Těžba probíhala ručně, pískovec bylo možné vylamovat špičákem. Dělník si při těžbě vybíral nejměkčí partie. Výsledný tvar chodeb se podobá spíš jeskyni, než umělé těžbě.
V letech 1987-1989 došlo k několika větším propadům kanalizace do podzemí, které vedly k zatopení části chodeb až do výše pasu. Voda ohrozila stabilitu systému a opakovaně docházelo k řícení, které se dokonce projevovalo na povrchu. Propady způsobily poměrně velkou pozornost, protože k nim docházelo v areálu hřiště mateřské školky. Vypráví se, že učitelky bojící se propadů, udržovaly děti v cípu velkého areálu. Zrovna tento cíp byl jediným poddolovaným místem hřiště, zbytek kam děti nesměly, byl v pořádku.
Po nákladné opravě kanalizace, provedené ručním vyražením kanalizační štoly se situace v podzemí stabilizovala a v průběhu několika posledních let došlo jen k občasnému lokálnímu vyjíždění bloků. Celý systém byl jeskyňáři znovu zmapován na konci roku 1991. Jedná se o první mapu bludiště, která zachycuje současný stav včetně ošklivě zařícené západní části.
Nejzajímavější zástupci živočišné říše v Proseckých skalách jsou silně až kriticky ohrožené druhy netopýrů. Silně ohrožený netopýr ušatý, kriticky ohrožený vrápenec malý a netopýr velký a ohrožený netopýr brvitý využívají podzemních prostor k přezimování.
Prosecké skály jsou hodně navštěvované a vede tudy i naučná stezka. Najdeme zde vyhlídku Prosecké skály s krásným výhledem na Prahu. Močálka je největším a nejzachovalejším zdejším systémem. Od roku 2001 je uzavřena a probíhají zde průzkumné práce, které snad budou ukončeny zpřístupněním této památky veřejnosti. Tak pevně doufám, že se brzo podaří, už jako malý kluci jsme zde trávili spoustu času, lezli po skalách a hledali otevřené vstupy do jeskyní.
Hezký večer
Ahoj

Ve čtvrtek jsem vypadl já, včera zase internet, tak až dnes se podíváme na další místo, které již od malička patří k mým oblíbeným a které rád navštěvuji i dnes. Je to NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM založené již v roce 1908. V současné době muzeum představuje dějiny technického důvtipu ve 14 stálých expozicích.
Jedním z nich je DOPRAVA- mašinky, letadla, lodě, auta, motorky, prostě vše, po čem srdce každého kluka zaplesá, pěkně na hromadě v jedné hale. Najdeme zde třeba první automobily poháněné spalovacím motorem, nebo vůz NW President, automobil Tatra 80, užívaný prezidentem T. G. Masarykem, kluzák Igo Ericha, Kašparův letoun, s nímž vykonal dálkový přelet, dále sportovní letouny Zlín Z XIII, Z 50 L, stíhací letoun Supermarine Spitfire a spoustu dalšího co spolehlivě zaměstná klučičí pozornost. Jak říkal Jonášek, když byl jako malý poprvé v muzeu: „Dědo, tam.“ „ A dědo tam.“ „Ještě tam.“ A lítal od jednoho k druhému a za sebou tahal dědu.
Další expozice, která mě od malička přitahuje je HORNICTVÍ- expozice věnovaná vývoji hornictví. Nejdůležitějším pilířem expozice je maketa rudného a uhelného dolu. Chodby makety dosahují délky 370m a tvoří unikátní soubor sbírkových předmětů. Nové pojetí umožní návštěvníkům pocítit reálné prostředí dolu.
Expozice, která také stojí za vidění je HUTNICTVÍ- prezentuje technický a historický vývoj hutnictví. Vývoj hutnictví železa ve všech jeho etapách je představen prostřednictvím řady modelů i originálních exponátů.
Pro milovníky fotografování je tu expozice FOTO KINO- jednotlivá historická období jsou dokumentována používanými přístroji a originálními dobovými fotografiemi. Najdeme zde kolekci fotografických přístrojů, ale i dobové rekvizity. Když budete mít štěstí, podaří se Vám odnést si fotografii v historickém kostýmu, zhotovený původní fotografickou technikou.
Další zajímavá expozice je TISKAŘSTVÍ- spojené s výrobou knih, časopisů, novin a tiskovin. Originální dobové, tiskařské a sázecí stroje jsou vystaveny v prostoru připomínajícím atmosféru průmyslového prostředí tiskárny.
TELEVIZNÍ STUDIO-je expozice, kde můžete nahlédnout do zákulisí televizního studia, které sloužilo na Kavčích horách v každodenním vysílání v letech 1997 až 2011. V poslední době se odsud vysílaly sportovní pořady. V expozici se konají workshopy vedené zkušenými televizními pracovníky, kteří Vás seznámí s funkcí jednotlivých přístrojů a prací v televizním studiu.
Pro pamětníky, ale nejen pro ně je tu TECHNIKA V DOMÁCNOSTI- zde najdete vývoj “pomocníků v domácnosti“ od poloviny 19. století. Najdete tu techniku usnadňující hygienu, úklid, praní, žehlení, šití a přípravu pokrmů. Tady se několikrát povzdechnete: „Jé, tohle jsme měli doma.“
Muzeum má ještě expozice Architektura, Stavitelství a Design, za vidění stojí i Astronomie, Chemie kolem nás, zajímavá je expozice Měření času, nebo Technika hrou.
Technické muzeum rozhodně není na chvilku, proto přijde vhod i restaurace, užitečná je i šatna čí šatní skříňky, kde můžete odložit batohy a bundy a užít si muzeum, bez toho, abyste si připadali jako vánoční stromeček. Jediné co mě trošku mrzí, že po tak dlouhé rekonstrukci na mě muzeum působí stejně jako za mlada, čekal jsem, že dostane “mladší“ nádech a bude daleko více interaktivní, přece jen hrou se nejlépe učí, že.
Hezký zbytek dne
Ahoj

Dnes si projdeme PARK PŘÁTELSTVÍ, a cože je na jednom parku na pražském sídlišti tak zajímavého, že stojí za to se o něm zmínit? Je to 11 hektarů velký park s téměř půl kilometru dlouhou vodní soustavou, která pramení vodotryskem uprostřed jezírka a pokračuje soustavou jezírek, různých fontán, ostrovů, kaskád a kaskádek a to vše je propojeno spletitým systémem vodních kanálů a potůčků o celkovém objemu 1600 – 1800 metrů krychlových vody. No, nechtěl bych vidět ten účet za vodu, ten bude taky na půl kilometru dlouhém papíře. Park “hlídá“ ze svého podstavce socha básníka Jiřího Wolkera, neplést s Johnnie Walkerem. To vše vzniklo v letech 1976 -83 podle vítězného návrhu architekta Otakara Kuči, tímto mu děkuji. Park nabízí spousty laviček k odpočinku, piknikové louky, hřiště na pétanque, velké dětské hřiště pro malé, ale i velké děti, nebo i hřiště pro psy, které ocení pejskaři. U největšího posledního jezera pod dětským hřištěm, je znovu otevřená restaurace s terasou přímo nad vodou, kde je možné se občerstvit. Jako rodič sice s dětmi u vody trnu, kdy se mi který, kde vykoupe, možná i protože jako malý jsem se v parku něco nasušil mokrého oblečení, ale třeba takové krmení kačenek děti spolehlivě na chvíli zabaví. Park nabízí spousty zeleně, takže na své si přijdou milovníci slunění, ale i milovníci stínování. Milovníci dobrot si zase mohou v přilehlé cukrárně koupit dortík, chlebíček, trdelník či vynikající zmrzlinu a v parku uspořádat piknik. Z piknikové deky pak mohou pozorovat, jak v parku probíhají pravidelné sportovní fitMami lekce pro maminky, které se chtějí udržet na mateřské v kondici. A na vlastní kůži můžu říct, že fakt dostanete zabrat. V zimním období, pokud počasí dopřeje sněhovou nadílku, nabízí park nějaký ten kopeček na bobování. Už to vše je na jeden pražský park docela dost, jenže tím to nekončí. Třeba již zítra ve čtvrtek 25. 5. můžete se svými ratolestmi od 9 do 18 hod. navštívit akci Mikroklima. Dozvíte se něco z bezpečnosti silničního provozu, pánové a kluci si můžou na chvíli splnit sen a vyzkoušet si popelářské auto. Děti se mohou vyřádit na skákacím hradě, zatímco tatínkové opečou buřtíka nad ohníčkem a maminky si vyberou květinu od zahradnické školy. Společně pak můžete shlédnout dravé ptáky v akci, takže okolo parku ten den nepotkáte asi jediného holuba. Můžete se zúčastnit turistického pochodu z Proseka do Kobylis, okouknout co připravil Klub lodních modelářů a spousty jiného. Pokud by Vám to bylo málo, přijďte i tuto neděli 28. 5. od 14 do 18 hod. do parku znovu, to tu bude probíhat Prosecké jaro, další z pěkných a pravidelných akcí v parku. Tentokráte pod názvem pod trojrohým kloboukem. Uplyne totiž 300. let od narození české královny Marie Terezie a 260. let od bitvy u Prahy-Štěrbohol 6. 5. 1757. A právě na tyto události vzpomeneme. Připravena je pestrá nabídka dobových i nedobových her pro děti (kolf, kriket, házení na cíl i přesnost, omalovánky, korálkování, výuka šermu, výuka žonglování, janovské losování), dobové tržiště s řemeslníky, kteří divákům ukáží svůj um a dobové postupy při výrobě věcí denní potřeby. Bude možno navštívit improvizované vojenské ležení, ochutnat vojenský chléb a dva druhy piv, uvařených podle dobových receptů pro vojáky z 18. století. Náladu podpoří vystoupení skupiny MUSICA BOHEMICA PRAHA, pod vedením uměleckého vedoucího Jaroslava Krčka s písněmi a melodiemi ze 17. a 18. století (17.00). Na obě tyto akce je vstup zdarma. Pokud i tak máte kultury málo, zastavte se na konci června, to zde přibrzdí na pár dní Kinobus a promění park v letní kino.
No uznejte, že stálo za to, se o tomhle pražském parku zmínit. Však je tu kus domova mého a ideální místo nejen pro rodiny s dětmi. Přijďte pobejt.
Hezký večer
Ahoj

Dnes se podíváme nedaleko Proseka do LETECKÉHO MUZEA KBELY, místo které mě už od malička lákalo a kam rád zavítám i dnes.
„Nazdar kluci, mám pro Vás nové letadýlko, kam ho dáme?“ Nadhodil otázku první. „No hele, k nám už asi ne, žena už žbrblá. Odpovídá druhý. „No k nám taky už ne, toho posledního Iljušina jsem musel postavit do záhonu s jahodami a manželka řekla, že jakmile jí šáhnu na políčko s bramborami, poletím z baráku jako Messerschmitt.“ Odpovídá třetí. „A napadlo Vás už podívat se jinde?“ Položil další otázku ten první. „Myslíš, jako po jiných ženách?“ Diví se ty dva. „ Ale ne ženy, pozemek, najít jiný, větší a založit muzeum.“ Možná nějak takhle začala v polovině 60. let mezi odbornou leteckou veřejností živá diskuse o nutnosti zřídit specializované letecké muzeum, které by mapovalo vývoj československého letectví. Postupně uzrála myšlenka zřídit leteckou expozici při Vojenském muzeu VHÚ pod vedením Ing. Jaroslava Janečky, který se o uvedenou problematiku již delší dobu intenzivně zajímal. Onen palčivý problém prostoru, kde měly být sbírky soustřeďovány, se podařilo vyřešit přidělením části hangáru č. 40 na letišti ve Kbelích. Dnes zde najdeme největší část expozice. V září 1967 byla otevřena první improvizovaná výstava letadel. K blížícímu se výročí vzniku československého státu v roce 1968 byla snaha vybudovat důstojnou leteckou výstavu a uspořádat na letišti ve Kbelích velký letecký den. To už byl k dispozici celý hangár č. 40. Do tohoto rozvíjejícího se úsilí vpadly události po 21. 8. 1968, kdy naši republiku obsadila vojska států Varšavské smlouvy.
Na letišti probíhaly stavební práce na vzletové a přistávací dráze a tak letiště nebylo obsazeno cizím letectvem, ale bylo obsazeno po zemi a expoziční hangár byl dokonce několik dní střežen tanky. Letecký den byl zrušen a termín zahájení výstavy posunut na 11. 10. 1968 kdy byla výstava slavnostně otevřena a zaznamenala obrovský úspěch. Bylo vystaveno 62 letadel.
Od poloviny 70. let se zrodila tradice představovat veřejnosti při slavnostním otevření a u příležitosti Dne letectva nové přírůstky do Leteckého muzea včetně ukázek jejich funkce, což je dodržováno dodnes, pokud je to možné. V roce 1988 dokázal plk. Jaroslav Janeček přesvědčit nejvyšší místa o nutnosti rozšířit stávající prostory o další hangáry a hlavně celou přestavbu zafinancovat. Podařilo se opravit hangár č. 18 z 1. světové války a hangár č. 17 z první republiky a zároveň byly zbudovány i venkovní prostory pro rozměrnější exponáty. Muzeum vystavovalo už i těžkou bojovou techniku a prostředky protivzdušné obrany státu. S velkým leteckým dnem 8. 9. 1988 byla nová expozice představena veřejnosti.
V roce 1992 se podařilo získat depozitáře ve vojenském prostoru Lešany, kam byla odvezena většina z 550 ks těžké bojové techniky, která již začínala paralyzovat činnost muzea. V roce 1994 byla propuštěna či přemístěna většina zaměstnanců a uvažovalo se o stálém zavření muzea. Problémy přetrvávaly, neboť přibývalo rozměrných exponátů, ale ubylo pracovníků, kteří by je měli ošetřovat. K tomu došlo k vážnému poškození střešní krytiny hangáru H-18, ten musel být uzavřen a letadla vystěhována. Naštěstí se v roce 2002 změnil pohled na muzea VHÚ a začala být řádně financována.
V současné době má Letecké muzeum Kbely 2251 sbírkových předmětů, které se váží k letectví, kosmonautice, parašutismu a meteorologii. V evidenci se nachází 278 letadel. V expozici naleznete i oba typy proudových stíhaček nasazených ve 2. světové válce, ME-262 Schwalbe, jako v jediném muzeu na světě.
Vstup do muzea je zdarma a musím říct, že třeba o takové Muzejní noci se mi nechce z muzea ani domů.
Hezký večer a zítra se snad znovu podíváme na Prosek
Ahoj

Dnes Vám představím PROSEK, místo odkud budeme vyrážet, či kde se budeme toulat.
Název Prosek se objevuje už v 10. století, to zde byla osada a později vesnice, a protože jsem kupodivu nesehnal nikoho, kdo by tyto časy pamatoval, musíme věřit tomu, co nám zůstalo napsáno. Tak tedy. Název, zřejmě pochází ze slovesa prosekati, podle prosekané cesty, která tudy vedla. Ještě štěstí, že tenkráte někdo neřekl: „Museli jsme se tu tím pěkně prokousat, budeme to tu nazývat, Prokous.“ Během třicetileté války přišel zmar a pustošení a osada zpustla a v roce 1638 zde stály pouze čtyři chalupy, jedna vinice a krčma (to nejdůležitější, že). Dnes těžko představitelné, když tu v některých ulicích parkujeme ve dvou řadách a auta z první řady vyjíždějí přes chodník. Nicméně, až do přelomu 19. a 20. století byl Prosek velmi řídce osídlen. Nástupem průmyslového rozvoje Vysočan a Libně se Prosek stává periferní dělnickou kolonií.
1. ledna 1922 byl připojen k Praze. Dnes se nachází celý na území městského obvodu Prahy 9 a má nejstarší historii ze všech čtvrtí Prahy 9 srovnatelnou se samotným jádrem Prahy. Prosek má několik odlišných částí. Starý Prosek s kostelem sv. Václava z 11. století, farou a sokolovnou, kde bylo od května 1942 do konce okupace ukryto oblečení a také několik granátů, Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří provedli atentát na Heydricha. Ve zdejším kuželníku parašutisté na jaře 1942 údajně i několikrát přespali. Starý Prosek má i svou náves, kde najdeme barokní Pietu, repliku viničního sloupu z 1. poloviny 17. století a také hostinec u Brabců, což byl největší pohostinský podnik na Proseku. V sále se hrávalo divadlo a byl tu zřízen i biograf. Na jaře při Proseckých májích a v září o Svatováclavské pouti náměstí ožívá atrakcemi či stánky oživující stará řemesla. Na Starý Prosek navazuje přírodní památka Prosecké skály s labyrintem podzemních chodeb. Legendy hovoří i o podzemní chodbě, vedoucí až do Staré Boleslavi. Škoda, že legendy o ní jen hovoří, rád bych se takovou chodbou i prošel. Další částí Proseka, jsou řadové domky na Novém Proseku, původně postavené v meziválečném období v polích. Dnes pole vystřídaly dlouhé paneláky sídliště Prosek, jehož součástí je rozlehlý Park přátelství se sochou Jiřího Wolkera, protkaný cestičkami a vodou, kaskádovitě plynoucí do jezera, u kterého se můžeme občerstvit v místní hospůdce na terase přímo nad vodou. Nad hospůdkou najdeme i velké dětské hřiště, kde se vyřadí děti všech věkových kategorií. Rozmanitost prosecké zástavby doplňuje vilová čtvrť na Krocínce, pokračující do sousedních Vysočan s velkými prvorepublikovými vilami a krásným výhledem na Prahu.
Na polích v prostoru nynějšího proseckého sídliště se konaly v letech 1911-1912 letecké exhibice českého průkopníka v letectví Jana Kašpara. Pokud by se Vám po leteckých exhibicích stýskalo, můžete navštívit nedaleký aeroklub Letňany, či letecké muzeum na letišti Kbely, sice neuvidíte samotného Jana Kašpara, ale letadel na zemi či ve vzduchu uvidíte dost a sem tam i nějakou tu exhibici. K další zajímavostem patří archeologické pátrání, spisovatele Eduarda Štorcha a jeho žáků, které podnikal v oblasti Proseka a Libně. Nevím, co tu vypátral, ale na základě těchto objevů napsal například dílo U VELIKÉ ŘEKY. Možná, protože je Prosek na severu Prahy, možná jen z nedostatku fantazie se jmenují některé ulice podle měst na severu Čech. Např. Rumburská, Litvínovská, Harrachovská, Veltruská a Lovosická.
Tolik z dnešního povídání o Proseku, užijte si hezký večer a snad zítra Ahoj.

Ahoj, jmenuji se Michal, tady jste si mě mohli všimnout pod přezdívkou @mysch a tento týden Vám představím domov můj. Těšíte se na nějaké exotické místo plné sluníčka a teplého moře? Tak to Vás asi zklamu, nicméně můžete číst dál. Mým domovem je město obdivované, ale i nenáviděné. A tyto pocity k němu mám i já. Možná tušíte správně, je to Praha. Konkrétně městská část Prosek. Nebojte se, nebudu Vás tahat do centra plného lidí a kýčovitých obchodů, nebo vyprávět dlouhou historii Prahy. To že „Vidím město veliké…“ neřekl vynálezce kontaktních čoček, ale kněžna Libuše a jiné historky, Vám určitě vyprávět nemusím. Proto se budeme držet okolo našeho domova a provedu Vás místy, kam rádi chodíme s dětmi, nebo které jsem jako malý kluk prolézal.
Tak tedy, pohodlně se usaďte, otevřete si láhev něčeho dobrého, co Vám vydrží na týden, začínáme.
Vítám Vás u nás.

Dnes se s vámi rozloučím představením zajímavých míst v nejbližším okolí Písku.

Na sever od města stojí hrad Zvíkov. Jedná se o původem přemyslovský hrad ze 13. století. Na jeho místě jsou archeologické nálezy dokonce po pravěkém osídlení. Zvíkov a blízké okolí mají neopakovatelnou atmosféru dávných věků v krásném prostředí. Severně se nachází i zámeček Vráž, ve kterém jsou lázně. Zámeček je z roku 1875 v novogotickém slohu.

Východně od města se rozkládají Písecké hory, které jsem vám představila v příspěvku níže. Dál po cestě na Tábor budete přejíždět Vltavu přes Podolský most. Tento most nahradil starý řetězový most, který dodnes stojí a je v provozu, ale kousek jinde. Směrem na Tábor u Stádlece. Podolský most byl vystavěn v letech 1939 - 1943. Za druhé světové války zde procházela demarkační linie.

Jihovýchodně od Písku stojí ještě jedna rozhledna, která je součástí Píseckých hor - Vysoký Kamýk. Kousek odtud, v Albrechticích nad Vltavou je unikátní kapličkový hřbitov.

Jižně od Písku můžete navštívit Pohádkovou kovárnu v Selibově nebo krokodýlí zoo v Protivíně. Jižním směrem naleznete i památník bitvy u Sudoměře, tvrze v Kestřanech nebo Putim, ve které zanechal stopy Švejk.

Západně od Písku stojí rozhledna Velký Kamýk.

Snad se vám putování Pískem a okolím líbilo. Tímto se s vámi loučím a přeji příjemný zbytek večera.

Po procházení se městem Písek vyrazíme do přírody východně od města. Přírodní park Písecké hory nabízí mnoho stezek pro pěší i cykloturistiku.

Určitě musíte navštívit rozhlednu Jarník, blízko se nachází chata Živec s občerstvením a bývalý lom U Obrázku.Nahor se můžete vydat po různých naučných stezkách nebo po cestě bolestných kamenů. Jedná se o novodobou křížovou cestou, kdy jednotlivé kameny představují čtrnáct bolestí moderního člověka.

Za návštěvu bezesporu stojí i Velký Mehelník s loupežnickým stolem. Je to nejvyšší vrchol Píseckých hor (632 m. n. m.). Na jeho svahu se nachází Pimonova studánka. Pimon je trpasličí strážce Píseckých hor. Na vrcholu Mehelníku se nachází velký kámen s množstvím prohlubní a rytin lebek. Podle archeologických nálezů mohlo místo sloužit jako kultovní v halštatské době. O loupežnickém stole se vypráví dvě pověsti.

Dle první pověsti žili v době Karla IV. na vrcholu hory loupežníci, kteří na stole hodovali. Z největší mísy uprostřed jedl jejich vůdce Kozlík, který pocházel ze zlatorudného mlýna na řece Otavě u Vrcovic, a nechal si říkat rytíř z Mehelníku. Menší misky patřili ostatním lupičům. Ti škodily v okolních vesnicích krádežemi drůbeže a dobytka zejména v nedaleké vsi Kluky. Jejich obyvatelé nastražili na loupežníky léčku, do které naivně padli. Rytíře Mehelnického i nejvěrnějšími otrávil jeho příbuzný. Zbytek lupičů přemohli povolaní vojáci za vydatné pomoci vesničanů. Při obsazení Mehelníku byla pod kameny nalezena truhla s naloupenými poklady.

Druhá pověst hovoří o ženě, která v okolí sbírala houby. Když uslyšela hlas zvonu z města Písku ohlašující poledne, poklekla a pomodlila se. Jakmile vstala, místo stolu zel vchod do jeskyně na jejímž konci spatřila síň vykládanou zlatem a drahokamy, kde seděl rytíř v černém brnění. Na podlaze stály truhly plné zlata, kamenů a jejich jas osvětloval celou jeskyni. Žena chtěla úžasem vykřiknout, ale rytíř jí pohrozil slovy „Až za tisíc let“, načež vše tiše zmizelo a na stejném místě se zase objevil kamenný stůl. (Obě pověsti převzaty z hrady.cz)

Hezkým a zajímavým místem je rybník Němec. U rybníka je malý ostrůvek, na který vede lávka. Archeologickými průzkumy zde bylo doloženo tvrziště z 15. století.

V Píseckých horách je dodnes možno nalézt pozůstaty po lidech z doby halštatské. Nachází se zde mohylové pohřebiště. Ve středověku se zde těžilo mimo jiné i zlato. Zbytky po těžbě můžete vidět dodnes.

Písecké hory nabízí svým návštěvníkům klid a relaxaci v prostředí krásné přírody. Naleznete zde spoustu romantických zákoutí i krásné výhledy.

Hezký večer! Omlouvám se za včerejší výpadek ve slibované procházce na/za hradby v Písku. Dnes to napravím. Tak tedy, znáte tu písničku o Putimské bráně? Ta stávala v Písku. Dnes již nestojí, ale písnička přežívá dál. I ty dvě panenky se pořád dívají. (Kdo nezná, může poslechnout -

V místech, kde brána bývala je dnes příjemný parčík v parkánech. Konají se zde různé kulturní akce. Z hradeb samotných toho v Písku až tolik nezbylo, přesto se sem tam nějaký kousek zachoval. Pokud půjdete podél řeky, naleznete zde příjemnou promenádu a na ní vodní elektrárnu. Písek patřil mezi první města, kde se používala elektřina k veřejnému osvětlení. Elektrárna je stále funkční a můžete si ji prohlédnout i zevnitř.

Tam kde se dnes nachází Palackého sady býval kdysi hradební příkop. Dnes je to příjemný park, kde se koná množství kulturních akcí a který vybízí k příjemnému odpočinku. Pokud po procházce městem zatoužíte po klidu a zeleni, tak pro vás mám ještě jeden tip nedaleko centra. Městský ostrov. Ano, i Písek má ostrov. Nachází se zde restaurace, dětské hřiště, minigolf a můžete si vypůjčit i šlapadla.

Další zajímavosti, které může Písek nabídnout se nachází již za hradbami. Například zemský hřebčinec, památník A. Heyduka, bývalý městský hřbitov - dnes park, motokárový areál, pozůstatky hradiště z mladší doby bronzové na vrcholku Hradiště, lezecké centrum a příjemné promenády kolem Otavy. Perličkou může být návštěva středověké krčmy s dobovou atmosférou.

Věřím, že Písek má co nabídnout každému. Pokud jsem něco zapomněla zmínit, tak myslím, že vše zajímavé a lákavé je dobře značeno na místě. Příště se podíváme do blízkého okolí města!

Hezký večer! Dnes si virtuálně projdeme zbytek historického centra Písku. Pokud se rádi touláte uličkami s krásnými zdobenými historickými domy, koukáte do výloh malých živnostníků a sem tam se zastavíte na některé z předzahrádek na kávu nebo zákusek, pak je centrum Písku pro vás jako dělané.

Při tomto bloudění městem si určitě povšimněte budovy knihovny. Písecká knihovna byla založena roku 1841 a patří k nejstarším veřejným knihovnám v ČR. Dále vás určitě zaujme budova polikliniky nebo bývalý hotel Dvořáček - jeden z nejluxusnějších hotelů své doby v jižních Čechách.

Za návštěvu stojí určitě Děkanský kostel Narození Panny Marie v raně gotickém slohu ze 13. století. Lze navštívit i kostelní věž. Před kostelem můžete najít kousíček červené dlažby, která je zde na památku mladíka, který skočil z věže. Příběh jsem četla někdy dávno v novinách a už se mi jej nepodařilo dohledat. Bylo to snad někdy z 19. století, možná z přelomu 19. a 20. století. Mladík pracoval jako zubní technik a měl přístup ke zlatu. Měl málo peněz, ale chtěl požádat svou milou o ruku a tak si vypůjčil to zlato na prsten. Na krádež se přišlo a mladík z hanby skočil z věže. Na památku této události je zde v dlažbě červená kapka krve v místech, kde zhruba dopadl. Před kostelem byly při nedávném archeologickém průzkumu objeveny zbytky hradeb, základy renesanční školy (na upomínku je zde "socha", která připomíná školní lavice a na nich jsou napsány důležité letopočty historie města), středověká studna, kterou si můžete prohlédnout i dnes, hromadný hrob z počátků třicetileté války a pravěké pohřebiště! Jedna z komor mohyl je zanechána na místě a konzervována. Můžete si ji prohlédnout.

V centru se nachází ještě jeden kostel a to kláštrní kostel Povýšení svatého kříže. Byl postaven ve 2. polovině 13. století. Klášter byl zničen během husitských nepokojů. Zbytky kláštera se poté používaly jako solnice. Jednu dobu byl v areálu kláštera armádní lazaret, později byla budova přestavěna na soud a věznici. Dodnes se z kláštera zachoval pouze kostel.

Pro dnešek se s vámi rozloučím a zítra se podíváme na a za hradby města!

Procházku Pískem začneme na Kamenném mostě. Je to nejstarší dochovaný most na území ČR. Pochází ze 13. století. Traduje se k němu pověst. Most bylo třeba pojmenovat a tak se rozhodlo, že bude pojmenován po prvním, kdo po něm projde. Inu prošel se po něm jelen z blízkých lesů, tak se mu neoficiálně říká Jelení.

Směrem do města stávala Pražská brána. Dnes si můžete prohlédnout její půdorys na barevně odlišené dlažbě. Odtud je to kousek na Velké náměstí, kterému dominuje zdobná budova radnice. Každou celou hodinu od 8 do 17 hodin si zde můžete poslechnout zvonkohru. Na náměstí je spousta krásných historických domů s domovními znameními. O tom v některém z dalších příspěvků.

Projdeme průchodem v radnici a přijdeme k pozůstatkům královského hradu. Nyní zde sídlí Prácheňské muzeum se spoustou zajímavých expozic. Hrad byl zbudován spolu s městem ve 13. století. Jelikož byl královským hradem, pobývalí zde i mnozí čeští králové - např. i Karel IV. Jinak hrad sloužil jako centrum správy prácheňského kraje. V 18. století byla část hradu přestavěna na kasárna a část na sladovnu.

Ve Sladovně dnes najdete expozici o sladovnictví, ale hlavně prostor pro děti! Jedná se o galerii hrou, kde bývají různé interaktivní výstavy právě pro děti, herničky, dílničky a také je zde infocentrum.

Hezké pondělí! A kam se tento týden podíváme? Do Písku a okolí! Toto historické městečko s neopakovatelnou atmosférou se nachází v Jihočeském kraji. Protéká jím zlatonosná Otava, jejíž písky se zlatem dali městu jméno. Samotné město založil v roce 1254 Přemysl Otakar II. Za srdíčko pro nejrychlejší odpověď se ptám, co tam je nejstarší v ČR? Tam taky začneme naši virtuální procházku městem.

Snad se vám tento týden alespoň trošku líbil a třeba vás i inspiroval k nějakému cestování nemusí to být hned k cestě sem k nám, ale třeba jen k výletu po vašem okolí.
Já se loučím a už se těším kam se podíváme příští týden.

Dnes večer bych vás ráda pozvala na výlet vláčkem. Máte rádi cesty vlakem i vy a vaše děti? Naši to milují, není pro ně problém jet 3 hodiny do Prahy a pak ještě pokračovat dál.

Dobré dopoledne, dneska mám pro vás otázku za srdíčko, napiště mi které minipivovary v okolí Ostravy a Frýdku-Místku znáte a pokud přidáte i svou vlastní recenzi budu ráda. a večer bych napsala něco o pár minipivovar, které jsme navštívili.