ZÁMEK NÁMĚŠŤ NA HANÉ

Ten zde nesmí chybět, udělejte si na prohlídku výlet s dětmi 🙂 Snad se jednou k průvodcovství vrátím, přesně tady před 6ti lety jsem vykonavala svou praxi a 27.6.2015 jsem se tu i vdala 🙂

Zámek Náměšť na Hané se nachází na území městyse Náměšť na Hané, ležícího 13 km jižně od Litovle v okrese Olomouc. Na jeho katastru, přibližně uprostřed městyse, se nachází tzv. „dolní zámek“ stojící na místě původní tvrze. Na jihojihovýchodním okraji městyse se nachází tzv. „horní zámek“, který je chráněn jako kulturní památka České republiky
Zámek obepíná kruhový park a do všech světových stran vybíhají lipové aleje. Poslední zásadní úpravy byly realizovány v roce 1925 zahradním architektem Křemenem. Svojí dispozicí se řadí k nejvýznamnějším objektům na Moravě. roce 1778, po smrti hraběte Harracha, zdědila zámek jeho dcera Marie Róza, hraběnka Harrachová. Od roku 1777 provdaná za hraběte Josefa Kinského. Kinští byli, stejně jako Harrachové, jednou z nejpřednějších rodin v říši a žili v Náměšti 124 let.Poslední Kinský náměšťské větve, Evžen II., prodal zámek Františku Ottáhalovi velkoobchodníkovi se železem v roce 1916. Manželé Ottáhalovi nechali zámek zmodernizovat.
Do konce roku 1999 zámek spravovalo Vlastivědné muzeum v Olomouci, od 1.ledna 2000 do 30.června 2000 SSHZZSM (Správa státních hradů, zámků a zahrad Severní Moravy). Od 1.července 2000 je zámek majetkem Městyse Náměšť na Hané.

Kdo by chtěl 4.června se koná pochod 🙂

CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví byla zřízena dne 15. listopadu 1990 vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 464/1990 Sb. v údolní nivě řeky Moravy mezi Olomoucí a Mohelnicí. Svou rozlohou 96 km2 je Litovelské Pomoraví pátou nejmenší CHKO v České republice. Z celkové rozlohy zaujímají lesy 56 %, zemědělská půda 27 % (z toho louky 9,5 %), vodní plochy 8 % a ostatní a zastavěné pozemky 9 %. Nadmořská výška se pohybuje od 210 m n. m. (řeka Morava v Olomouci) do 345 m n. m. (Jelení vrch). Ve středu CHKO leží starobylé královské město Litovel, které propůjčilo chráněné krajinné oblasti své jméno.
Pro své přírodní hodnoty je CHKO Litovelské Pomoraví součástí evropské soustavy chráněných území NATURA 2000 (oblast CHKO je vyhlášena jako tzv. „ptačí oblast“ s předmětem ochrany ledňáčkem říčním (Alcedo atthis), lejskem bělokrkým (Ficedula albicollis) a strakapoudem prostředním (Dendrocopos medius) a zároveň je tato oblast navržena jako tzv. „evropsky významná lokalita“ pro některé významné druhy živočichů – např. bobr evropský (Castor fiber), vydra říční (Lutra lutra), čolek velký (Triturus cristatus) nebo kuňka ohnivá (Bombina bombina), a pro mnohé z významných biotopů).

Ano, kdo by neznal známé - přišel, viděl, Litovel 🙂 Litovel je známa především svým pivečkem.Řekneme si něco málo o tomto pivovaru.
Staletá tradice piva v Litovli má svůj počátek v roce 1291, kdy udělil městu král Václav II. právo mílové. Toto privilegium opravňovalo výhradně litovelské měšťany vařit a šenkovat pivo v okruhu asi jedné míle, tedy zhruba v okolí 10 – 12 km.V roce 1770 vyrostl v Litovli pod jednou střechou nový společný pivovar se sladovnou, který vařil celých 100 let.Na sklonku třicátých let byla vystavěna nádherná varna, která slouží k vaření litovelského piva dodnes. Pouze vnitřní části zařízení – kotlů a kádí – byly zrekonstruovány, obložení stěn kardinálským mramorem a měděné pokrývky kádí a kotlů jsou původní. V posledních deseti letech litovelský pivovar modernizoval spilku, kvasničárnu, strojovnu chlazení a chlazení mladiny. V roce 2003 byla uvedena do provozu nová hlavní kvasírna – spilka – s nerezovými káděmi a s moderními ovládacími prvky. Nová technologická zařízení zpřesnila technologii výroby a zvýšila kvalitu vyráběného piva. Nejnovější velkou modernizací je výměna lahvárenské linky za novou o výkonu 36 000 lahví za hodinu a výstavba nové skladové haly.
Litovelský pivovar je živou historií pivovarnictví. I když prošel modernizací, dvě stě litovelských pivovarníků si zakládá na tom, že vyrábí klasicky vařené české pivo stejně jako vlastenci, kteří před více než sto dvaceti lety pivovar zakládali.
Dnes je Pivovar Litovel součástí pivovarnické skupiny PMS spolu s přerovským Zubrem a hanušovickou Holbou.
A tímto bych vás chtěla pozvat na Litovelský otvírák 🙂 Přijďte, atmosfera je neodolatelná!

Zdravím dámy, máme tu krásné slunečné pondělí a nový start našeho výletování, tento týden vás budu provázet já Lucka, ahooooj 🙂
Budeme se toulat městem jménem Litovel a jeho okolí.Litovel se nachází cca 20km od Olomouce a přezdívá se mu Hanácké Benátky.Hanácké Benátky proto, že leží na řece Morave,která má šest ramen.
Na fotografii máme náměstí Přemysla Otakara II. a radniční věž,původne stavba sloužila jako sídlo rychtáře a poté i panské sídlo. V roce 1557 ji odkoupilo město a zřídilo zde radnici. V roce 1572 byla přestavěna a byla přistavěna 72 m vysoká věž, stojící přímo nad ramenem Moravy,což ji činí nejvyšším mostem na řece Moravě.
Otázečka za srďocha, čímpak je Litovel nejvíce známá? 🙂

Zrovna v tuto dobu kvetou azalky, irisy a rhododendrony a nejen na ty bych vás ráda pozvala do Arboreta Šmelcovna, které najdete ve východní části Boskovic, pod západním okrajem Drahanské vrchoviny, v údolí říčky Bělé.
Zde si na své přijdou malí, velcí, nejen nadšenci dřevin a květin. Součástí arboreta jsou i expozice s domácími zvířaty anebo velké prodejní centrum. Areál má takřka 9hektarů, na téměř 3km jsou rozesety jednotlivé naučné chodníčky s přírodním povrchem a odpočívadly.

Pokud chcete strávit příjemný čas jako pár, s rodinou nebo i sdětmi, vřele doporučuji. V každém období je arboretum jiné a přesto krásné🙂 Web je zde: http://www.smelcovna.cz/html/arboretum.html

Dneska vás pozvu na malou procházku, kde je hezky snad v každém ročním období. My jsme tady tudyma šli na jaře, jak všechno pučelo, říčka zurčela a příroda se skoky budila a potom i s kočárkem menší úsek na podzim , v listopadu, kdy se naopak příroda ukládala k spánku a skrze větve na nás ospale koukalo sluníčko a listy pod nohama příjemně šustily...
Pilské údolí je malebné zalesněné údolí, které se nachází nedaleko Boskovic. Celé údolí je dlouhé asi 3 kilometry a protéká jím řeka Bělá. Dříve se zde nacházelo množství průmyslových objektů (sklárna, pila, mlýny). Ve střední části údolí byla vytvořena rekreační zóna pro takzvanou krátkodobou relaxaci. Přirozeným středem této části je rybník s hrází a jezem nacházející se u bývalého mlýna.
Návštěvníci mohou posedět na lavičkách u rybníka (který hlídá starý vodník), zazvonit si na blízké zvoničce či prohlédnout si sérii vodních mlýnků na řece. Dále se zde nachází i několik dalších exponátů vyřezaných ze dřeva. Příznivce geocachingu jistě potěší, že se v údolí nachází i stejnojmenná keška.
Údolím prochází modrá turistická trasa, vedoucí z Boskovic. Do údolí se dá dostat i ze Skalice nad Svitavou. Od nádraží se vydejte po červené turistické značce a na turistickém rozcestí „Pilské údolí“ (nacházejícím se na začátku údolí), se napojte na modrou značku. Údolím vede i boskovická naučná stezka – I. Hradní a oborský okruh.
Běžně pilským údolím vede asfaktová cesta, ketrá je nyní v oprav, ale podle informací by již od června měla být zase zprovozněná🙂 Milujeme s manželem jet tudy v noci, nikde nic, pouliční lampy zde nejsou, vypneme světla, motor a kocháme se tmou🙂 Vedeme debaty, jak tady mohli před stovkami let cválat rytíři na koních, tmou se prokousávali obyčejní měšt'ané a děti si hráli na panstvo o kousek výše🙂

Asi jste si všimli, že nedává nové příspěvky. Není to tím, že by tohle téma nebylo obsáhlé, spíše naopak, ale na naši rodinu spadl hnusný bacil a tak nestíhám mezi koníkem a nemocnými dětmi a manželem. Dneska doděláme Boskovice aod 20.06. navážeme dále ajako omluvu si v tom týdnu připravím pro vás 2 zajímavé soutěže🙂

A nyní za srdíčko, proč se Boskovice jmenují právě Boskovice?

Kdo by se nechtěl přiblížit ptákům a vidět to, co mohou oni za letu🙂 Tak trochu nám přání splní radniční věž. Nachází se v centru města v horní části Masarykova náměstí a vytváří jeho dominantu. Celková její výška radniční věže je 41,5 m. Na vyhlídkový ochoz vede celkem 106 schodů, z toho 45 do půdního prostoru a 61 dřevěným schodištěm ve věži na ochoz. Šířka věže je 6,2 m a síla zdiva pak 120 cm.
Z ochozu věže se otevírá jedinečný rozhled na celé město a blízké okolí. Přímo pod věží leží Masarykovo náměstí a kostel sv. Jakuba. Mírně vlevo je pak pohled na židovskou čtvrť a ve svahu Hradního kopce se vypíná zdejší hrad a pod ním empírový zámek. Západní směrem se otevírá pohled do Svitavské kotliny a panorama kopců na Lysicku a Kunštátsku. Na horizontu východním směrem se pak zvedají kopce Drahanské vrchoviny.
V roce 2014 se objevily kruhy v obilí a zrovna z věž byly hezky viditelné. Taky jsem se zde nejen kvůli nim šplhala v 8.měsíci těhotenství🙂)

Pokud to jen jde, vždy se ráda procházím ulicemi židovské čtvrti, dýchá z nich stále to kouzlo🙂 Některé domy si svou tvář stále zachovaly, některé ji bohužel ztrácí anebo ztratily. Trošku jako pěst na oko mi přijde výstavba paneláků hned v blízkosti čtvrti.

Židovské město v Boskovicích se rozkládá v jižní části města Boskovice na ploše 5 hektarů. Židovské město v Boskovicích patří k nejzachovalejším židovským památkám v Česku. Celé je památkově chráněno jako urbanistický celek a je propagováno každoročním festivalem Boskovice - Festival pro židovskou čtvrť. V židovské části města Boskovice se nachází 20 památkově chráněných staveb spolu s bránou, kašnou a masnými krámy. Každý dům má svůj příběh.
Jedinou dochovanou vstupní bránu do bývalého ghetta najdete na začátku Plačkovy ulice. Brána se začala stavět 5. května 1756 a dokončena byla 25. srpna 1753. Dříve byla její součástí vrata, která se na noc zavírala. Naplňovala tak smysl ghetta, jakožto čtvrti, v níž žijí odděleně lidé stejného náboženského či rasového původu.

Dům č. p. 8 - U Koupadel (bývalé židovské lázně - mikve)Židovské lázně se nacházely na ulici U Koupadel a jejich existence je doložena k roku 1684. Lázně byly situovány u potůčku v nejnižším místě ghetta. Jejich součástí byla i rituální lázeň mikve na ulici U Templu. Tato mikve je jedinou zachovalou a přístupnou mikvi na Moravě. Objevena byla teprve před několika lety. V roce 2005 byla opravena a zpřístupněna pro veřejnost. Byla tak hluboká, že se do ní vešel celý člověk a tekla do ní studená pramenitá voda. Ženy navštěvovaly mikve při několika příležitostech: nevěsta před svatbou, maminky po porodu a všechny ženy po menstruaci, muži zase před všemi židovskými svátky. V nádvorních arkádách stály kdysi také očistné lázně s deseti vanami, které byly v provozu ještě po roce 1950.

Synagoga maior je nejvýznamnější stavbou židovského města. Její starší část postavil roku 1639 italský architekt Sylvestr Fiota a na sklonku 17. století byla budova rozšířena směrem k náměstí. Poslední předválečné úpravy provedl brněnský architekt Ernst Wiesner. Bohatá výmalba památky, odborníky považovaná za příklad nejucelenější výzdoby synagog u nás, pochází z 2. poloviny 17. a z počátku 18. století. Uvidíte tu přírodní motivy i tajemně vypadající hebrejské nápisy, které sloužily jako nápověda zbožným, ale chudým Židům, kteří neměli vlastní modlitební knížky.V synagoze si majetnější lidé mohli zaplatit vlastní sedadla.

Jihozápadně od židovského města se nedaleko nachází židovský hřbitov, který s více než 2 500 náhrobky patří mezi jeden z největších v České republice. Počátky existence Židovského hřbitova se datují k 16. století. A doklady, které potvrzují existenci se datují až k 17. století. Na Židovském hřbitově v Boskovicích je také pohřbena řada významných osobností, jako například moravský zemský rabín Abraham Plaček. Hroby jsou umístěny ve vrstvách nad sebou kvůli malé ploše hřbitova. Proto jsou náhrobky rozmístěny blízko u sebe.

Moc se všem omlouvám, ale včera se mi zde nešlo vůbec přihlásit, nějaký error.. tak vzhůru do toho, mám informací více než dost🙂
Westernové městečko najdete v Boskovicích ve starém pískovcovém lomu, na konci ulice Svatopluka Čecha. Myslím, že u toho si musíte každý udělat obrázek sami. Někdo vyhledává tento druh zábavy, jiný nikoliv. Asi před 3lety jsme byli večer posedět a zatancovat v saloonu a zarazilo mne, že i když předchozí návštěva byla snad po 10-15letech, nic se nezměnilo. V současné době je možné se přímo v areálu i ubytovat. Mimo letní měsíce je areál volně přístupný bez vstupného, v letních měsících je vstup na program: http://www.westernove-mestecko.cz/denni-program My se vždy šli s dětmi kouknout navečer🙂

Tento víkend, 21.-22.05. je jistě výborná akce, hlavně at' vyjde počasí🙂

Otázka za srdíčko. Zejména v letních měsících se do Boskovic lidé sjíždějí kvůli prohlídce jednoho místa, které je spjato se zvířaty, dobou minulou, sličnými ženštinami a udatnými muži. O čem mluvím? Prvním třem poletí🙂

Zámek Boskovice, není to tak dávno, co dostal novou fasádu a nyní doslova září a láká - pojd', podívej se🙂 Zámek spravuje hraběcí rod Mensdorff - Pouilly, zámek má bohatou historii, kterou se můžete dočíst zde: http://www.zamekboskovice.cz/text/cs/stavebni-h... Zámek je postavený v empírovém stylu, přestavba byla v 20.-30. letech 20.století a tato podoba je zachována dodnes. Zámek je posazen do krásně udržované zahrady, po levé straně je vyhlídka na město Boskovice. V zahradě jsou lavičky, které lákají k posezení při procházkách okolím🙂
Na zámek navazuje empírový skleník s prosklenými arkádami a kruhovým bazénkem vystavěn v letech 1826 - 1829 na místě vyhořelých panských ovčínů a určen pro pěstování teplomilných rostlin. V současné době slouží jako kulturní a společenské centrum. V letních měsících se před skleníkem pořádají nejrůznějsí kulturní akce a vystoupení.

Malý tip, pokud se v Boskovicích budete pohybovat s dětmi na začátku června, nejlépe úterky a středy🙂

Pokud jedete od Prostějova, projedete Protivanov,..., Valchov a sjedete velký, ale opravdu velký kopec, dostanete se dolů do Boskovic a hned se v horizontu mírně doleva objeví panorama hradu. To je ten moment, kdy si říkám a jsem "doma" 🙂
Na rozhraní Malé Hané a Drahanské vrchoviny se ve výšce 460 metrů nad mořem vypíná romantická zřícenina goticko-renesančního boskovického hradu. V současné době je hrad v majetku Mensdorff - Pouilly. Z původně mohutné stavby se dochovalo torzo hradního paláce nabízející impozantní výhled do zdejší malebné krajiny. Technickou zajímavost představuje 26 metrů hluboká studna poháněná dřevěným šlapacím kolem, jediným funkčním v republice.
Stačí zaparkovat na náměstí anebo v přilehlých ulicích, kde dostatek parkovacích míst a pak vás čeká příjemná procházka kolem zámku a skleníku, vzhůru nahoru. Nebojte se, není to velká štreka, navíc se jde pod stromy, takže v parnu je to příjemná procházka. Hned nahoře se před vámi rozprostírá okrouhlá hradní věž s renesančním cimbuřím.
Hrad je velmi fotogenický a máte z hradeb nádherný pohled na Boskovice i přilehlé vesničky a lány, lesy, pole🙂
Na hradě jsme byli i s kočárkem, na některé stanoviště jsme se s ním nedostali, nechávali jsme ho vždy dole a vše si prohlédli. Jediný velký mínus shledávám v tom, že hrad není v noci nasvícen, je to velká škoda.
Webové stránky na hrad jsou: http://www.hradboskovice.cz/info.htm

Správně jste uhodli, že se budeme pohybovat kolem Boskovic, občas odbočíme blíže, někdy dále. Každopádně, kdybyste vzali auto, kolo anebo pěšky, nudit se zde nebudete a v každém počasí si najdete to své. Neexistuje roční období, které by zde nebylo hezké 🙂
Budeme se pohybovat v jihomoravském kraji, zhruba 32km vzdušnou čarou od Prostějova a 40km od Brna. Boskovice patří pod okres Blansko a žije zde 11000 obyvatel. A zde končí moje statistiky🙂 Nejsem zastánce vypisování dat, pokud Vás zajímá historie a vývoj Boskovic, mají velmi hezké webovky: http://www.boskovice.cz/turistika-volny-cas/ms-...

Je pondělí, začátek nového týdne a já bych ráda poděkovala za průvodcovství minulým týdnem @vosinka Evině🙂
Tento týden beru do ruky otěže já, Kamila.
Budeme se pohybovat v místech, které jsem si zamilovala před 6lety, kdy se zde přestěhovala má maminka a já s rodinou měsíc co měsíc objevuji tohle kouzelné místo.
Jelikož to není můj domov, kde trvale bydlím, ale místo, kde se jezdím rekreovat, pokusím se Vám předat tipy na krásná zákoutí a výlety v rozsahu do cca 20km 🙂
A odkud že to tento týden budeme startovat? Třeba fotky napoví.. Za správnou odpověd' pošlu srdíčko🙂

Tímto se s vámi loučím. Doufám, že se vám se mnou cestování líbilo.....
Pokud byste potřebovali nějaké další informace, ozvěte se na @vosinka.
Dobrou noc, Evina.

A kudy jsme to takhle nocí brouzdali?

A utrmáceni se vracíme zpět ke Klatovům:

Chudenice (zámek, park, arboretum, rozhledna)
• Zámek Lázeň sv.Wolfganga
Vrch Žďár byl od pradávna kultovním místem starých Keltů, Slovanů a později také křesťanů. Prameny pod ním byly považovány za posvátné a léčivé a snad již dávní obyvatelé Chudenicka různých kultur je uctívali.
Bylo jen otázkou času, kdy se místu vývěrů dostane větší pozornosti. Stalo se tak za majitele chudenického panství Františka Josefa hraběte Czernina z Chudenic, který roku 1728 objednal u významného českého barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky, který byl také autorem plánů nového kostela sv. Wolfganga na vrchu Žďár, projekt kapličky. Kaple byla postavena nad prameništěm při jižním úpatí vrchu Ždár a měla jednoduchý čtvercový půdorys uprostřed se studánkou a byla zakryta zvoncovou střechou. Její stavba probíhala od března do října 1728.
Místo se stalo velmi oblíbeným a poutníci ke kapli chodívali nejen během poutí od kostela sv. Wolfganga po schodech, které jsou dodnes patrné. Pravděpodobně již tehdy se uvažovalo také o stavbě lázní, s nimiž se v písemných pramenech setkáváme poprvé roku 1783, jako s pronajímanými panskými lázněmi. Roku 1786 se poprvé setkáváme s názvem „Badhaus“, tedy lázeňský dům. Předpokládá se, že zde tehdy stála jen dřevěná budova. Pro stále větší zájem lázeňských hostů proudících do Chudenic byla v letech 1792-1794 za Jana Rudolfa hraběte Czernina z Chudenic postavena nová, zděná lázeňská budova, která pohltila původní kapli. Areál byl doplněn o budovu koníren. Existence zahrady je poprvé potvrzena v popisu areálu lázní z roku 1799.
Kromě poutníků těšilo se toto místo stále větší oblibě také u Czerninů. Již v roce 1819 bylo pro Eugena I. hraběte Czernina z Chudenic rezervováno v lázeňském hostinci několik místností. Tento stav však brzy přestal vyhovovat, a proto bylo přikročeno k přestavbě lázeňského domu na letní sídlo hraběcí rodiny. Stavba probíhala v letech 1821-1824. V letech 1825-1826 byl také postaven nový lázeňský hostinec na západním okraji areálu, kde nad lesním parkovištěm stojí dodnes. V letech 1823 – 1826 byla rozšířena zahrada a založen anglický krajinářský park. Jeho autorem je zahradník Jan Kristián Thumstängler. Za účelem pěstování sazenic pro dosadby parku byla asi kilometr severozápadně od Lázně založena školka, později přeměněná na arboretum, dnes známé jako Americká zahrada.
Nový zámeček byl hraběcí rodinou velmi oblíben a oblibě se těšil také přilehlý lázeňský dům. Přijíždělo sem stále větší množství lázeňských hostů i známých osobností z řad zejména národně uvědomělé aristokracie a inteligence. Za všechny můžeme jmenovat národního buditele a lingvistu Josefa Dobrovského, který zde pobýval v letech 1817 – 1829. Poměrně nedávno vystavěná budova zámku začala proto poměrně záhy postačovat pro ubytování vzácných hraběcích hostů. Již starý, ale stále energický Eugen I. Czernin, přikročil proto k další přestavbě zámku. Projekty byly majitelem schváleny v letech 1863-1864. Stavební práce byly ukončeny nejpozději v roce 1870 a daly zámku již téměř dnešní vzhled. Poslední úpravy zámku, zaměřené zejména na zimní zahradu, kuchyni a drobné detaily fasád a interierů, provedla v roce 1906 za Eugena II. hraběte Czernina z Chudenic firma architekta Maxe Loose von Lozinfeldt z Teplic. V roce 1909 byla ještě upravena budova hostince a tím byl stavební vývoj zámeckého areálu Lázně sv. Wolfganga ukončen.
V roce 1945 byl na základě vykonstruovaných událostí czerninský majetek zabaven státem. V roce 1950 získaly areál Plzeňské pivovary a vlastnily jej až do prosince 2009. Za tu dobu jej přivedly prakticky ke zkáze. Park zarostl, krásné okrasné i užitné zahrady byly postupně zničeny, budovy se počaly rozpadat. V prosinci 2009 byl zámecký areál vrácen zpět rodině Czerninů. Současný majitel Karel-Eugen hrabě Czernin z Chudenic navázal na více než osmi set letou tradici Czerninů a pokračuje v držení tohoto prastarého rodového sídla. Ihned zahájil nejnutnější práce na zajištění budov i obnově parku, jehož obnova proběhla také za přispění fondů Evropské unie, a který zůstává veřejnosti přístupný. V samotné budově zámku byla vyčištěna i studánka, do které stále pramení léčivý a posvátný pramen sv. Wolfganga.
• Zahrady a park zámku Lázeň sv. Wolfganga
První zpráva o zahradě v areálu zámku pochází z roku 1799. Již v roce 1823 za Eugena I. hraběte Czernina z Chudenic byla dosavadní barokní koncepce pravidelné zahrady francouzského typu, která se nacházela na jihu a severu zámeckého areálu, rozšířena o „anglickou partii“. V té době byl nově založený park osazován zejména dřevinami dovezenými ze zámeckého parku v Krásném Dvoře. Park na Lázni byl budován podle projektu zahradníka Jana Kristiána Thumstänglera. Práce prováděl panský zahradník Blumenstängel a jeho pomocník Messener. Práce na parku pokračovaly zejména v letech 1825, kdy bylo dováženo mnoho sazenic místních, ale i cizokrajných rostlin. V roce 1826 je v písemných pramenech zmiňován také skleník, pozdější zimní zahrada, který však byl postaven již dříve za Jana Rudolfa Czernina. Od roku 1834 o park pečoval zahradník Karel Zahn, který realizoval i své nápady.
Zlatý věk zahrad a parku trval za posledního hraběcího zahradníka Rudolfa Gebra, který na toto místo nastoupil v polovině ledna 1928. Kromě péče o park a zahrady na Lázni zajišťoval fungování zahradnictví, které dodávalo květiny a květinářské výrobky do širokého okolí. Zahradnictví mělo výměru ¾ ha a k němu bylo připojeno 12 ha zahrad a parku. Kromě vedoucího zahradníka při zahradnictví pracoval jeden pomocník, dvě dělnice a jedna praktikantka. Pařeniště měla výměru 220 m2 a 150 oken. V zahradnictví byly dva chladné skleníky o výměře 60 m2 a dva skleníky teplé (vytápěné) o celkové výměře 80 m2. Jako „přezimovací“ skleník sloužila zimní zahrada zámku o výměře 80 m2. Zahradnický závod se specializoval kromě ovocnářství prakticky na všechny obory: užitkové okrasné zahradnictví, vazačství, rychlení, parkovou architekturu, květinové dekoratérství, pěstování pečárek, perenářství, pěstování okrasných křovin, zušlechťování jehličnanů, parkové krasosadovnictví a hřbitovní zahradnictví.
Rudolf Gebr se i po převzetí zámku Plzeňským pivovarem s.p. se nadále staral o zahradu i park v pozici vedoucího zahradníka ozdravovny „Prazdroj“ (zámek Lázeň) a to až do roku 1959, kdy dne 8. srpna umírá ve věku 57 let. Na jeho místě jej vystřídal pan Mráz z Lučice, který byl podle pamětníků posledním skutečným zahradníkem, který dával parku potřebnou péči a lásku. Po jeho odchodu začal park nezadržitelně chátrat. Zahrady a skleníky byly ponechány svému osudu, cestičky v parku a lavičky byly ještě naposledy opraveny v roce 1988, pak již nebyla péče věnována ani jemu. Orkán Kyrill v lednu 2007 za sebou v parku zanechal značné škody. Jen díky značnému tlaku veřejnosti byl vlastník, Plzeňské pivovary, a. s., donucen škody odklidit a vysadit nové stromy dle dochovaných plánů parku.
V roce 2010, krátce po převzetí zámeckého areálu Karlem-Eugenem hrabětem Czerninem z Chudenic, bylo zahájeno systematické očišťování parku od náletových a nepůvodních dřevin, černých skládek apod. Zároveň byla zahájena projektová činnost pro obnovu cestní sítě a mobiliáře parku. Práce na této etapě obnovy parku byly zahájeny v březnu 2012 a dokončeny na konci srpna téhož roku. Kromě obnovy cest byl obnoven altán, osazeny nové lavičky, stojany na kola, nové odpadkové koše a také byl vytvořen nový informační systém o nejzajímavějších rostlinách v parku.
• Arboretum Americká zahrada
Arboretum Americká zahrada bylo založeno roku 1828 hrabětem Eugenem Černínem, původně jako školka okrasných dřevin, která měla zásobovat postupně vznikající park u nedalekého zámečku Lázeň u Chudenic. Později změnil hrabě Černín svůj původní úmysl a rozhodl se přeměnit školku v arboretum - trvalou sbírku živých dřevin, které bylo budováno v letech 1841 - 1848.
Název Americká zahrada je používán již od r. 1844, vznikl na základě toho, že v lesní školce měly v prvních letech po založení převahu dřeviny ze Severní Ameriky.
Dnes se zde na ploše 1,98 ha nachází přes 200 druhů dřevin, převážně severoamerického, evropského a asijského původu. Jedním z nejzajímavějších exemplářů je douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), nazývaná Černínova douglaska, vysazená r. 1842. Je jednou ze tří nejstarších douglasek v Evropě. K unikátům patří stromový exemplář dřínu květnatého (Cornus florida). Nachází se zde také jediný exemplář svého druhu ve střední Evropě, liliovník tulipánokvětý celolistý (Liriodendron tulipifera subsp. integrifolium).
Další atrakcí arboreta je Kvapilovo nebo také Rusalčino jezírko, které inspirovalo Jaroslava Kvapila při psaní libreta ke světoznámé opeře A. Dvořáka Rusalka.
Od roku 1969 je arboretum národní přírodní památkou (chráněné území obvykle menší rozlohy národního významu). Arboretum spravuje AOPK Plzeň - agentura ochrany přírody
• Rozhledna Bolfánek
Od pradávna stávala na vrchu Zďáru u Chudenic starobylá - později nově přestavěná kaplička svatého Wolfganga. Pověst vypráví, že když se vracel řezenský biskup Wolfgang z Prahy, kde na přání knížete Boleslava II. vysvětil v r. 973 prvního českého biskupa Dětmara, přenocoval tu v jeskyňce pod skalou. Nedaleko byla studánka s léčivou vodou, ke které přicházeli poutníci zblízka i zdaleka.
V letech 1722 - 1725 postavil zde František Josef Černín podle plánu černínského architekta Maxmiliána Kaňky velký poutní kostel, který byl však za císaře Josefa II. v roce 1782 zrušen. Kostel chátral a byl v roce 1810 zbořen až na věž, která počala sloužit jako rozhledna lidově zvaná Bolfánek. V roce 1845 byla rozhledna původně s cibulovitou věží zvýšena na 45 metrů a věž změněna v nynější podobu, připomínající klatovskou černou věž. Práce provedl tesařský mistr Jan Kubát z Pušperka.
U paty věže je vstup do kapličky, kde je možné sestoupit po schodech až ke skále, na které je postavena. Kámen má údajně léčivé účinky. Jedna z pověstí praví, že pokud se prasklina v jeho hmotě zvětší natolik, že jím projde těhotná žena, otevře se cesta pro pekelné síly.

Otevírací doba rozhledny

Duben - So, Ne, Svátky - 10:00-12:00, 14:00-17:00
Květen, červen - Út-Ne - 9:00-12:00, 13:00-17:00
Čevenec, srpen - Út-Ne - 9:00-12:00, 13:00-17:00
Září Út-Pá - 9:00-12:00, - 13:00-16:00 So, Ne, Svátky 10:00-12:00, 13:00-17:00
Říjen, listopad - So, Ne, Svátky - 13:00-16:00

Jak se tam dostaneme:
po modré turistické značce z Chudenic, 1,5km
po modré značce od parkoviště u zámku Lázeň, 0,5km

• Hostinec a ubytování Na Poustevně
Sezonní výletní hostinec s celoročním ubytováním

- výjimečné prostředí areálu Bolfánek nad Chudenicemi
- ubytovací kapacita 12 osob ve třech pokojích (2, 4, 6, lůžek )
- vlastní sociální zázemí na každém pokoji samozřejmostí
- společná kuchyňka pro vlastní stravování
- zajištěné stravování ve výletním hostinci
- internet přístupný uvnitř objektu i v jeho blízkém okolí
- kapacita výletního hostince max. 35 osob
- prostor pro úschovu bicyklů
- k dispozici projekční audio systém ( dataprojektor , zvuk , promítací plocha )

• Přírodní amfiteátr
Areál byl nově vybudován v prostorách pod rozhlednou Bolfánek v těsné blízkosti výletního hostince „ Na poustevně „ . Stavební realizace se uskutečnila v druhé polovině roku 2013 a v jarních měsících roku 2014 byl areál vybaven mobiliářem.
Přírodní amfiteátr v Areálu Bolfánek bude určen převážně pro alternativní kulturní aktivity.
Záměrem občanského sdružení Otisk je využívat amfiteátr k pořádání koncertů menšinových žánrů (folk , blues , world music , lidová hudba apod.) , divadelních představení , řemeslných workshopů a trhů , atd.
Každoročně se zde v letní sezoně koná představení Rusalka.

A zatouláme se ještě dál na Šumavu:

Hrad Kašperk

Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly českého krále a římského císaře Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova, je to nejvýše položený královský hrad v Čechách.
Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu století následujícího.
Ač hrad královský, byl Kašperk spravován šlechtou a ne královskou komorou. Králové hrad i s přilehlým panstvím pronajímali tzv. zástavním držitelům, pochopitelně věrným koruně. Držitelé hrad spravovali, udržovali, nebo zde vykonávali právo poprávce, které získávali i s hradem.
Ze zástavních držitelů jmenujme alespoň ty důležité nebo zajímavé. Například od roku 1411 to byl královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka a jeho synové, horliví stoupenci kalicha, což byl také důvod, proč se hrad vyhnul pustošivému obléhání husitských vojsk. Mezi zástavní držitele se zapsal i mocný šlechtic Zdeněk ze Štenberka, který se zasloužil o rozšíření hradního opevnění o předsunutou pevnůstku, tzv. Pustý hrádek. To, aby hrad obstál při případném obléhání vojsky krále Jiřího z Poděbrad, proti kterému Zdeněk vedl povstání, ačkoliv sám Jiřímu jako první český šlechtic složil slib věrnosti. Naopak svému králi byl mnohem věrnější jeden z posledních držitelů hradu, místokancléř a tajemník Ferdinanda I., slezský rytíř Jiří z Lokšan. V roce 1547 mu Kašperk posloužil jako opěrný bod při úspěšném potlačování prvního stavovského povstání v Prácheňském kraji.
Tímto vším hrad naplnil svou úlohu v českých dějinách. Později především vinnou nedostatku financí rychle chátral a upadal, zatímco bylo okolní panství rozprodáváno. Dovršením tohoto procesu byl rok 1616, kdy byl již opuštěný a zchátralý hrad královskou komorou odprodán městu Kašperské Hory, v jejichž majetku hrad zůstává až dodnes.

Otevírací doba:
duben soboty a neděle 10.00 - 17.00
květen - červen denně mimo pondělí 10.00 - 17.00
červenec - srpen úterý - neděle 9.30 - 18.00
pondělí 10.00 - 18.00
září denně mimo pondělí 10.00 - 17.00
říjen denně mimo pondělí 10.00 - 16.30
út - pá prohlídky v těchto časech: 10.30, 12.00, 13.30 a 15.00
so - ne prohlídky v těchto časech: 10.30, 11.15, 12.00, 12.45, 13.30, 14.15, 15.00, 16.00
pouze okruh Život na hradě.
28.12. - 1.1. denně 10.00 - 16.30

Informace:
Hrad Kašperk je přístupný několika způsoby. Autem lze dojet na parkoviště, které se nachází cca 1,5 km od hradu. Dostanete se k němu po silnici, která vede z Kašperských Hor směrem na obec Nezdice. Z parkoviště se pak vydáte nenáročnou procházkou až na místo. Výjimka samozřejmě platí pro tělesně handicapované, ti se mohou dopravit až na malý parkovací prostor těsně u hradu.
Milovníci svěžího šumavského vzduchu a delších procházek si pak mohou vybrat některou ze značených turistických tras, které vedou přímo z Kašperských Hor na hrad. Tato varianta je ideální pro kratší odpolední výlet.

Na Kašperku si můžete vybrat ze široké nabídky občerstvení a poté posedět a posvačit přímo na hradním nádvoří. Ve stálé letní nabídce naleznete mj. kašperské domácí placky, které jsou připravovány dle originální domácí receptury. Tuto pochutinu můžete ochutnat ve verzi "na slano" se sýrem, kořením a česnekem, anebo "na sladko" s marmeládou a skořicí. Třetí variantou jsou "zelné placky" s kysaným zelím. Dále nabízíme čerstvé grilované klobásy, párky v rohlíku, grilovaný hermelín nebo topinka se česnek sýrem a kečupem. slané tyčky. V horkém letním dni jistě příjemně osvěží točené pivo Bernard (světlé, tmavé i řezané), případně některý z velkého výběru chlazených nealkoholických nápojů. V nabídce je také teplý čaj a čerstvě pražená káva z místní kašperskohorské pražírny Rósta kafe. Kde jinde by pak měla chutnat výborná Dolská medovina více, než přímo mezi zdmi hradního areálu?

A nakonec zajímavost : točil se zde film Anděl Páně.

Popojedeme kousek dál:

Hrad Rabí

Hrad Rabí jako výrazná dominanta horního Pootaví patří k nejmohutnějším a nejrozsáhlejším středověkým hradním stavbám v Čechách.
Co se historie týče, počátky hradu Rabí jsou stále zahaleny tajemstvím. Zdá se, že hrad v první polovině 14. století založili páni z Rýzmberka. Rabí se stalo jejich rodovým sídlem a zároveň mělo v oblasti horního Pootaví plnit různé obranné úkoly.
Na konci 14., nebo na počátku 15. století rozšířili páni z Rýzmberka původní tvrz a posílili obranyschopnost svého sídla. Úprava hradního areálu se ukázala být velmi prozíravým počinem. Po vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi stoupenci a odpůrci Husova učení se páni z Rýzmberka přiklonili ke králi Zikmundovi Lucemburskému a aktivně vystupovali proti husitskému hnutí. Není divu, že vojska vedená Janem Žižkou z Trocnova hrad dvakrát oblehla a dobyla, a to v letech 1420 a 1421. Za druhý úspěch však husitský hejtman zaplatil vysokou cenu, neboť před rabskými hradbami přišel o své pravé oko. Během dobývání husité Rabí značně poškodili, ovšem tehdejší majitelé získali za svou oddanost „ryšavému králi“ finanční vyrovnání, a tak mohli hrad obnovit.
Zářnou osobností rýzmberského rodu byl Půta Švihovský (1450/1452 – 1504). Tento vzdělaný a kultivovaný šlechtic úspěšně rozvíjel svou kariéru na dvoře Vladislava Jagellonského – byl nejvyšším zemským sudím a ve službách svého krále podnikal i diplomatické cesty. Svou pozornost směřoval také ke svému panství, snažil se o jeho ekonomický rozvoj a výnosy z panství zvyšoval zakládáním měst. S Půtovým jménem byla spojena také nákladná přestavba rabského hradu, která mu vdechla pozdě gotický ráz.
Po smrti Půty Švihovského z Rýzmberka na počátku 16. století byl rozsáhlý rodový majetek rozdělen mezi jeho syny. Ti sice zastávali významné pozice na panovnickém dvoře, avšak v důsledku několika špatných rozhodnutí se zadlužili a byli nuceni rýzmberské dědictví postupně rozprodávat.
Po pánech z Rýzmberka Rabí často střídalo majitele (Jindřich Kurcpach z Trachenburka, Diviš Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka, Chanovští z Dlouhé Vsi), což vedlo k tomu, že se nepodařilo zlepšit hospodářskou situaci panství a hrad samotný chátral. Nedobrý stav ještě umocnila třicetiletá válka a s ní spojený ekonomický, demografický i kulturní úpadek.
Na počátku 18. století získal Rabí pasovský kníže-biskup Jan Filip kardinál z Lamberga. Spolu s ním koupil i nedaleká panství Žichovice a Žihobce a lamberská rodina si za své sídlo vybrala pohodlnější barokní zámek v Žihobcích. Ve chvíli, kdy Rabí přestalo sloužit obytným účelům, přišla jeho zkáza. V první polovině 18. století hrad vyhořel a požár jej připravil o střechy i dřevěné části. Ve druhé polovině 18. a první třetině 19. století se navíc nehlídaný hradní areál stal zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele podhradí i širokého okolí.
První pokusy o záchranu a současně zpřístupnění hradního komplexu se objevily v již polovině 19. století. Tehdejší majitel panství kníže Gustav Jáchym z Lamberga nechal uzavřít vstupní bránu, na vrcholu donjonu vznikla první vyhlídková plošina a byla opravena i část zdiva. Přes veškerou snahu se opravy dotkly menší části areálu – většina zdiva nebyla k nelibosti obyvatel podhradí zajištěna, takže jejich domy neustále ohrožovaly padající kameny.
Nešťastná situace se vyřešila až v první čtvrtině 20. století, když v Horažďovicích vznikl Spolek pro zachování památek v horním Pootaví. Členové spolku přikročili k náročným záchranným pracím i nákladné stavební rekonstrukci části areálu, provedli drobné archeologické výzkumy, zřídili malé hradní muzeum a začali organizovat komentované prohlídky.
Do správy státu přešlo Rabí v roce 1954 a roku 1978 byl hrad prohlášen národní kulturní památkou. V současné době je Státní hrad Rabí ve správě Národního památkového ústavu, územní památkové správy v Českých Budějovicích.

Otevírací doba:
Březen - Říjen
út-pá 9:00-16:00 (sezona 17:00)
so-ne 10:00-16:00(sezona 17:00)

Informace:

Autem dojedete do centra obce a zaparkujete na náměstí, vzdáleném asi 150 metrů od hradního areálu. Parkovací poplatek 40,-/auto/den.

Hrad Rabí je dokladem gotického stavitelství, a proto tato zřícenina nikdy nebude plně bezbariérovým objektem. V současné době se hůře pohybující lidé, či osoby na invalidním vozíku dostanou s pomocí na velké nádvoří (cesta do dalších částí hradu je pro ně s ohledem na svažitý, kamenitý terén a velké množství schodů bohužel velice komplikovaná, ne-li nemožná).

Čtyřnohým přátelům není vstup do hradního areálu zapovězen. Jen je potřeba, aby byli na vodítku, nebo v přepravním boxu (výjimkou jsou asistenční psi) a aby se jejich majitelé chovali ohleduplně k ostatním návštěvníkům.

Zvíře může se svým majitelem vstoupit tam, kam si jeho majitel zakoupí řádnou vstupenku. Vstup zvířete je za těchto podmínek zcela zdarma.
Volné pobíhání psů a jiné zvěře je však zakázáno.
Přímo v hradním areálu se stojany, či úschovna kol nenachází. Když návštěvníci na Rabí přijedou na kolech, mohou využít několika stojanů v podhradí.

Maminkám s maličkými dětmi bohužel nemůžeme poskytnout dostatečné zázemí (přebalovací pult, mikrovlnná trouba k ohřátí jídla).

V letních měsících se mohou návštěvníci občerstvit přímo na hradním nádvoří - mohou se osvěžit chlazenými nápoji, povzbudit se kvalitní kávou či čajem a něco malého pojíst.

Na náměstí se nacházejí tři hospůdky, dvě rychlá občerstvení a dva obchody s potravinami.

Třetí - můj velmi oblíbený:

Hrad Velhartice

Hrad Velhartice byl založen na přelomu 13. a 14. století na skalním ostrohu, obtékaném říčkou Pstružnou. Tento hrad si patrně jako rodové sídlo pánů z Velhartic počal stavět Bušek starší z Velhartic, hrad dostavoval Bušek mladší, oba byli věrní a oblíbení komorníci Karla IV.
Raritou je světově unikátní kamenný most spojující hmotná torza paláce zvaného Rajský a jeho protějšku - přední věže. Návštěvníky zaujme i pozdně renesanční zámecké křídlo. Na hradě byly svého času uschovány korunovační klenoty Království českého, aby nemohlo dojít ke korunovaci Jiřího z Poděbrad na krále.

Ke konci 18. století začíná hrad postupně upadat. Poslední majitelé - Windischgrätzové hrad opustili v roce 1945, poté přechází do státních rukou.
V současné době jsou pro návštěvníky zpřístupněny hradní i zámecké interiéry. Hradní okruh zahrnuje prohlídku středověkého hradu a výklad o historii hradu s tématickou expozicí o životě společnosti v 15. století podle středověkého autora Tomáše Štítného, který život přirovnává k šachové hře.
Zámecký okruh umožňuje prohlídku renesančně zařízených sálů renesančního křídla. Zámecká expozice návštěvníkům přiblíží každodenní život a záliby šlechtické rodiny v 16. a 17. století na venkovském šlechtickém sídle.

Otevírací doba:
duben, říjen: so, ne, svátky 10:00 — 16:00
květen, září: út - ne 10:00 — 17:00, červen: út - ne 10.00 - 17.00
červenec - srpen: út - ne 10:00 — 18:00 hod

Informace:
Parkoviště je bezplatné a nachází se cca. 300 metrů od hradu.
Hrad a zámek Velhartice má bezbariérové horní i spodní nádvoří a vyhlídku do údolí říčky Ostružné. Lidem handicapovaným je umožněn i vstup na audiovizuální pořad o obnově a historii hradu.
Vstup s domácími mazlíčky je možný jak do venkovních prostor hradu, tak i do prohlídkových okruhů. Vstup je zpoplatněn 20 Kč. Na prohlídkový okruh zámek je vstup umožněn pouze malým zvířatům, které je nutno nosit po celou dobu prohlídky v tašce.
Na prohlídkové okruhy není možný vstup s bicyklem. Cyklisté mohou využít stojan v předhradí.
Pro děti jsou v areálu připravené venkovní hry, které si mohou zahrát. Na spodním nádvoří jsou vnitřní prostory dvouštítové stavby (bývalý hradní pivovar) využívané k interaktivním expozicím, či výstavám.
Na spodním nádvoří se nachází hradní restaurace U hradního sládka (nově zrekonstruována z bývalé budovy pivovaru, viz. foto, a otevřena v květnu roku 2012). Nad vstupem je pak prodejna suvenýrů s možností menšího občerstvení.

Druhý pak:

Hrad Švihov

Pozdně gotický vodní hrad v lukách při řece Úhlavě severně od Klatov byl založen roku 1480 Půtou Švihovským, tehdy jedním z nejbohatších a nejvlivnějších mužů v Čechách. První část hradu byla dokončena roku 1489, celý pak roku 1510. V 18. století byla celá stavba přestavěna na sýpku, v polovině 20. století byl hrad obnoven a zpřístupněn veřejnosti.
Původně na místě hradu stávala menší vodní tvrz, která patřila rodu Rýzmberků. V 15. století však byla dobyta husity (stejně jako další rýzmberský hrad - Rabí).

Prohlídkový okruh - Hrad - Interiéry přibližující návštěvníkovi život na hradě v 16.stol.: kaple s gotickými plastikami, taneční sál s malovaným renesačním kazetovým stropem, součástí prohlídky je také hradní zbrojnice.
Prohlídkový okruh - Kuchyně - Hradní kuchyně, parkány, prostory fraucimoru a unikátní galerie gotického umění.
Hrad s opevňovacím vodním systémem patřil k nejlepším pevnostem své doby. Podle pověstí byl hradní pán Půta Švihovský natolik zlý a krutý, že si ho odnesl ďábel do pekla. Dodnes se zde ukazuje místo ve stropě, kudy ho čert odnesl do pekla.

Hrad je také častou filmařskou kulisou, např. byl domovem filmové Popelky.

Služby:
Na nádvoří je hradní krčma.
Je možné se projet na lodičce po hradním vodním příkopu.
Samozřejmě i zde se konají svatby, to už jinak ani nejde. 🙂
Akcí, které se zde konají po celý rok, je nespočet.

A prvním bude:

Hrad a zámek Klenová, galerie

Přibližně třináct kilometrů na jihozápad od Klatov se na vrchu zdvihajícím se nad širokým údolím Úhlavy nachází zřícenina hradu Klenová. Spolu s přilehlým zámkem z 19. století a celým komplexem staveb v podhradí, které náležely k panskému sídlu (sýpka, statek, kaple sv. Felixe, vila), je dnes spravován Galerií Klatovy / Klenová.
První zmínka o pánech „z Klenového“ pochází z roku 1287. Z 13. století se zachovala hranolová útočištná věž, jejíž spodní kruhová část je dnes přístupná jenom otvorem v klenbě. Věž byla přístupná prvním patrem po můstku z hradby přilehlého paláce. Palác obklopoval příkop s valem, zčásti vylámaný ve skále. V období 14. a 15. století se na Klenové vystřídalo několik generací Přibíků z Klenového a Janovic. Za vlády Lucemburků předpokládáme intenzivní stavební činnost.
V letech 1420 – 1465 vlastnil rodové sídlo Přibík z Klenového, proslulý válečník, jedna z nejvýznamnějších osobností tehdejšího politického života. Za něj zde proběhlo další posílení fortifikace. Na nejvíce ohrožené straně, přivrácené k východu, byl svah staršího valu obezděn mohutnou zdí, před ní byl vyhlouben druhý příkop a navršen další val. Na obezděné koruně valu, přístupné z vlastního hradu po rampách, bylo možno manévrovat s děly. R. 1553 hrad získal Jiří Harant z Polžic a Bezdružic, vysoký úředník v císařských službách. Z jeho doby se dodnes zachovala budova tzv. purkrabství. Podle tradice se na Klenové narodil i jeho syn Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, významný renesanční politik, cestovatel, hudební skladatel a spisovatel. Od poloviny 17. století hrad pustl a k r. 1737 se připomíná jako trosky.
Obnova zříceniny v duchu dobového romantismu byla započata v r. 1832, kdy panství zakoupil hrabě Eduard Stadion. Jeho stavební podnik byl založen velkoryse. Největším počinem byla výstavba zámku (1834 – 36) v prostoru jižního vnějšího opevnění. Zasypáním příkopu a vyrovnáním terénu vznikl dnešní prostor mezi hradem a zámkem, kde byl založen park. Stadion také vybudoval spodní bránu, v patře horní brány zřídil kapli. V hradní zřícenině upravil vyhlídkovou terasu a vyspravil velkou hranolovou věž. Ale náročné stavební práce jej pravděpodobně vyčerpaly, takže r. 1838 bylo panství prodáno Františku Václavu Veithovi. Ten dokončil zámecké interiéry, jejichž dekorativní výzdobu zadal proslulému českému malíři Josefu Navrátilovi.

Expozice: Volně přístupná zřícenina hradu s nádherným výhledem na Šumavu. Přízemí zámku: stálá expozice z historie zámku, české výtvarné umění 20. stol., dílo Vilmy Vrbové – Kotrbové. první patro zámku a Sýpka: výstavy umění 20. století. Nádvoří a okolí hradu: galerie moderních plastik pod širým nebem.

Prohlídky: Prohlídka trvá zhruba 40 minut a je pouze v češtině. Zahrnuje výklad o historii hradu a prohlídku zámku. Hrad a výstavy v prvním patře zámku a v sýpce je možno procházet volně bez průvodce. V areálu hradu je možno trávit libovolně dlouhou dobu.

Zajímavost: Rodiště Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564-1621). Do roku 1948 Klenovou vlastnila rodina malířky Vilmy Vrbové – Kotrbové (1905 – 1993), která sem až do konce svého života v létě zajížděla na tvůrčí pobyty.

Služby:
Harantova zámecká restaurace – nachází se v historických prostorách zámku. Romantickou atmosféru navozuje živý oheň v krbu, v létě je k dispozici posezení na přilehlé hradní terase s nádherným výhledem. Ideální prostředí pro svatební hostiny, spojené s obřadem na zámku Klenová, i pro jiné typy společenských akcí.
Svatby – svatební obřady probíhají v bývalé zámecké knihovně, zařízené původním historickým nábytkem. Svatební fotografie v romantické kulise přilehlého středověkého hradu.
Společenské akce – možnost konání společenských akcí v areálu hradu; nájem je stanoven individuálně dle charakteru akce.
Na nádvoří hradu je i rychlé občerstvení.

Jak se na Klenovou dostanete:
autoparking : 0,2 km
busparking : 0,2 km
autobusová zastávka : 1 km Janovice nad Úhlavou
vlaková zastávka: 4 km Janovice nad Úhlavou

Nespíte už?!? Pokud ne, tak vás zvu na noční prohlídku hradů a zámků, které jsou v okolí a které mám moc ráda. 🙂

A konečně se dostáváme ke kulturnímu dění v Klatovech.
Začneme Městským kulturním střediskem, čili bude to v kulturním domě, kulturním domě.......! Družba v Klatovech.
Zde se koná množství akcí: taneční, plesy, výstavy, modní přehlídky, taneční soutěže, koncerty vážné i veselé....a také divadlo, tedy loutkové divadélko Brouček, které je prostě super. Představení bývá cca 1 hodinu s přestávkou a na konci se děti mohou jít podívat na loutky zblízka. V létě ovšem Brouček cestuje po okolí (třeba na Klenovou), tak je dobré zjistit program předem. Pro děti od 2 let skvělé.
Divadlo máme v Klatovech i "velké", ikdyž je i pro malé. 🙂 Divadelní scéna Klatovy má velkou tradici a vlastní ochotnický soubor. Představení jsou zde nejrůznějšího žánru. A konají se zde třeba i koncerty, např. místní ZUŠ, apod.
Máme tady i kino Šumava, které je celkem nedávno po rekonstrukci, k čemuž patří i výdobytky moderní doby - popcorn a Cola, za což bych já osobně kopla někoho..... no ale zvuk a obraz žůžo!
Kino je v Klatovech i letní a neslouží "jen" k promítání filmů. Nýbrž i k předvádění různých rarit, třba místních radních.....Ale je krásné, s výhledem na starou okrouhlici, tak neváhejte!
Dále je v našem městě Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech. V něm se nachází stálá expozice historie Klatovska. A další dočasné výstavy, nyní např. o lázeňství.
Vedle muzea se nachází celkem nový Pavilon skla PASK - je zde unikátní soukromá sbírka šumavského skla firmy Lötz, doplňovaná příležitostnými výstavami českého i zahraničního skla.
Pak se ještě můžete podívat do Galerie U Bílého jednorožce, tady jsou výstavy moderního umění, tak pokud mu někdo neodoláte, hurá sem. Je součástí Galerie Klenová, což je nedaleký hrad, kde je výstav opravdu hojně.
Různých kulturních seskupení je v Klatovech hodně a nejrůznějších žánrů - hudební skupiny (The Shower přece, s mým skvělým švagrem, ach ta léta mládí 🙂), skupina historického šermu Clatonia, mažoretky, pěvecké i hudební soubory při ZUŠ Josefa Kličky, taneční soubory - Šumavan a Šumavánek (v něm začala moje neteř, tak se těším na vystoupení prcků v klatovských krojích).
Tento soubor vystupuje i na Mezinárodním folklorním festivalu, který se koná v rámci Klatovské poutě (letos 7.-.10. července). Je to asi největší akce roku a je tu "narváno". Součástí je krom festivalu (soubory jsou odevšad) také staročeský jarmark na náměstí a pouťové atrakce na Erbenovo náměstí.
A to je poslední bod mého info koutku.

Ano, pochopily jste konečně mám funkční počítač, a tak vás dnes zahlcuji.🙂 Pokud mi to vydrží, tak se na vás těším opět zítra. Pokusím se vám dát nějaké informace o kulturním dění v Klatovech a na závěr se podíváme na slibované hrady a zámky v okolí. Dobrou noc!