Já je mám prostě ráda a k našemu městu neodmyslitelně patří.....
Ne, nejsou to katakomby (mimochodem, já po jejich návštěvě jako malá dlouho nespala, takže s dětmi jejich prohlídku vážně nedoporučuji)!
Jsou to přece KLATOVSKÉ KARAFIÁTY!!!!
Klatovy, město karafiátů - Klatovy jsou od 19. století spojeny s tradicí pěstování karafiátů. Karafiáty přinesly městu a jejich pěstitelům celoevropskou známost.
Zatímco americký karafiát potřebuje k vypěstování skleník, klatovský je mrazuvzdorná trvalka. Další zvláštností jsou hladké okraje korunních lístků, u ostatních karafiátů jsou zoubkované. A těch rozmanitých barev a kreseb v květech! Takovou barevnou škálou se nechlubí žádný jiný karafiát. Pozorovatele samozřejmě zaujme i jemná hřebíčková vůně.
Základní informace a kontakt:
Pokračovatelé tradic pěstování klatovských karafiátů se sdružují ve Specializované základní organizaci Českého zahrádkářského svazu Klatovský karafiát.
Každoročně je v 1. polovině července (během klatovské pouti) pořádána výstava klatovských karafiátů v Hostašově ul. (proti muzeu) v Klatovech. Výstavní zahrada je otevřena denně od 9 do 17 hod. Vstupné je dobrovolné.
Historie a současnost:
S pěstováním karafiátů v Klatovech začal Josef Volšanský, který v r. 1813 dovezl údajně z Francie černá semínka drobnokvětého karafiátu. Hned první kvetoucí rostlinky svou barevností brzy přilákaly pozornost jeho známých. Byli to zejména měšťané Jan Pirner, Josef Formánek a Matěj Stránský. Díky houževnatosti a trpělivosti při umělém sprašování a přísnému výběru rostlin se jim podařilo karafiáty zdokonalit. A tak se pomalu rodil plnokvětý klatovský karafiát. Nemalou zásluhu na tom, že koncem 19. stol. už se o Klatovech mluvilo jako o městě karafiátů, měl klatovský hostinský a pomolog Michael Bullmann. Měl obchodního ducha a své výpěstky záhy začal prodávat bohatým důstojníkům, kteří ve městě sloužili u husarského pluku a v jeho hostinci se scházeli. Od r. 1828 už karafiátové sazenice posílal po celé Evropě. Protože jeho výpěstky nestačily, nakupoval je i od dalších pěstitelů např. od Pirnera a Vejvody.
Od pěstitelů zahrádkářů se karafiáty brzy dostaly do péče městských zahradníků. Ti mezi sebou soutěžili o největší a nejkrásnější květ. Jejich velkou touhou bylo vypěstovat karafiát modré barvy. Traduje se historka, že jeden pěstitel druhému obarvil bílý květ šmolkou. Dotyčný se svým "modrákem" hned pochlubil. Stačilo však trochu dešťě (šmolka zmizí po pár kapkách) a bylo po radosti. Po modrém karafiátu bažíme ještě dnes.
Klatovští zahradníci Celerin, Spora, Bříško, Boublík, Svoboda, Walter a Zýka koncem 19. st. dál šířili slávu klatovských karafiátů ve světě. Svými vzorně vypěstovanými karafiáty v květináčích sklidili velký úspěch na výstavě v Praze v r. 1891. Rok na to získali 1. cenu ve Vídni. Následovaly další výstavy mimo Klatovy. R. 1892 v Brně, 1893 v Bruselu, 1894 v Antverpách a Lyonu, 1895 v Amsterodamu a Linci, 1897 v Hamburku a Frankfurtu n/M., 1898 ve Vídni.
Výstava v Klatovech v r. 1901 už byla podstatně slabší. Karafiáty v té době byly napadeny chorobami nejen v Klatovech, ale i v Německu a Francii. Také obě světové války se na pěstování karafiátů zle podepsaly. Poptávka po nich nebyla a zahradníci se spíše zaměřili na pěstování rostlin k obživě. Karafiátový sortiment se značně ztenčil.
K oživení došlo kolem r. 1930. Karafiáty ozdravěly, narodily se nové odrůdy. V r. 1931 se již v Klatovech u Masarykovy školy konala velká výstava. Zde mohli návštěvníci obdivovat 5000 klatovských karafiátů v květináčích.
Proto v r. 1954 byl v Klatovech ustaven kroužek zájemců o tuto rostlinu. Sešli se v něm zahradníci i zahrádkáři amatéři. PhDr. František Švec, který byl v Klatovech v letech 1945-1948 ředitelem vyšší rolnické školy vyzval přítomné k oživení tradice a rozšiřování sortimentu. Sám klatovské karafiáty miloval a se svými spolupracovníky na pozemku u školy pěstoval a šlechtil. Dokonce napsal knížku Klatovské karafiáty, jejich dějiny a pěstování. Členové kroužku se s nadšením pustili do práce. Své výpěstky každoročně vystavovali v Klatovech i mimo ně. V r. 1957 a 1958 v Karlových Varech u příležitosti FF, v r. 1961 na květinové výstavě v Erfurtu, odkud přivezli 2 stříbrné medaile.
Současná SZO ČZS Klatovský karafiát má nyní 14 členů, z toho 8 se věnuje výstavní činnosti. Hlavním cílem je udržet tradici pěstování karafiátů v Klatovech, soustavně usilovat o rozšíření sortimentu o nové odrůdy a každoročně pořádat výstavy.
Od svého vzniku v r. 1990 představila naše SZO své výpěstky i na různých výstavách mimo Klatovy.

A teď něco pro sportovce (což já nejsem, takže alespoň to, co znám):
V Klatovech se nachází krytý bazén, který je po rekonstrukci. Jsou zde tobogány a jiné veselosti pro děti.
Dále zde máme letní koupaliště, i to je v horkých dnech příjemné navštívit. Najdete zde velký, střední bazén a dětské brouzdaliště. A také občerstvení.
A je tu i autocamp, není bohužel moc využívaný, ikdyž je pěkný, tak honem sem.....
No a v zimní sezóně je tu ještě zimní stadion, který skýtá možnost bruslení (překvapení, co?) a konají se zde hokejové zápasy (jaké, to já vážně nevím....😀). A k němu venkovní atletický stadion a fotbalové hřiště (a těch vám blíže mohu prozradit jen to, že zde trénují hezcí chlapci...tedy před 20 lety 🙂)

Co se týká dětských hřišť , je to v Klatovech bohužel trochu horší. Např. Rákosníčkovo hřiště, od kterého jsem si slibovala mnoho, pro me bylo velkým zklamáním.
Doporučit mohu ale sice menší, ale moc pěkné hřiště v sídlišti Na Vodojemu a potom dvě menší hřiště v sídlišti Pod Nemocnicí.

HŮRKA
Jedná se o zalesněný kopec, vedou zde turistické stezky.
Podle klatovského kronikáře Jana Floriána Hammerschmidta vznikl na vrcholu Hůrky už v první polovině 14. století gotický kostelík zasvěcený Proměnění Krista Pána, který měl posléze zaniknout v průběhu 15. století. Toto tvrzení se však zatím nepodařilo spolehlivě potvrdit, avšak pro svědčí zbytky opěrných pilířů presbytáře, které jsou typické pro gotické kostely. Jisté však je, že zde Klatovští počátkem 18. století postavili (snad s využitím zbytků původního sedmistěnného gotického presbytáře) barokní kostel s prostornou lodí, ke kterému pak na sv. Annu chodila procesí věřících.
Bohužel jeho existence netrvala dlouho, neboť byl už ve druhé polovině osmdesátých let 18. století
zrušen jako filiální reformami císaře Josefa II. Postupně se pak proměnil ve zříceninu, která se ve druhé polovině 19. století stala cílem vycházek. V osmdesátých letech 19. století byl presbytář nově zaklenutý kopulovitou cihlovou klenbou, nad kterou byla vytvořena vyhlídková plošina s cihlovým zábradlím. Schodiště, které na ní vedlo, bylo zakončeno dřevěnou věžičkou s příkrou jehlanovitou
střechou. Ta však musela být v roce 1929 pro špatný stav snesena. Tehdy zastupitelé města uvažovali o vybudování moderní výletní restaurace s novou rozhlednou. Kvůli nedostatku finančních prostředků
však zůstalo jen u plánů. Po druhé světové válce byla rozhledna přeci jen obnovena a presbytář byl
upraven pro divadelní scénu. Ve druhé polovině 20. století došlo k dalším úpravám na výletní restauraci. Donedávna se na fasádě uchoval znak města s letopočtem 1969.
Od roku 2006 má zříceninu kostela v nájmu od města Klatovy občanské sdružení Klub přátel Klatovska. Jeho členové objekt udržují a pořádají zde různé akce pro veřejnost, hudební a divadelní představení.

V západní části kopce se pak nachází kostel sv. Martina na Hůrce.
Postaven na počátku 13. století na západním svahu kopce Hůrka jako farní kostel obce Beňovy. Obec Beňovy je jednou z nejstarších obcí na Klatovsku a byla založena dříve než Klatovy. Tehdy byl gotický a hrazený (zbytky hrazení a příkopu jsou na západní a severní straně). V letech 1735 - 1748 byl přestavěn v jednoduchém barokním slohu.
Za kostelem je plošinka s krásným výhledem na Šumavu a pěkným posezením.

Mercandiniho sady v Klatovech
Historie sadů
Podnět k založení těchto sadů dal krajský klatovský hejtman František hrabě Mercandin, jehož přičiněním bylo sebráno od roku 1841 –1845 z výtěžku plesů, divadelních představení, akademií a darů celkem 4312 zl. 47 kr.
Sady zřizovalo sadové družstvo ve vlastní režii . Stromy darovaly okolní velkostatky a také barokní sochy čtyř ročních období dostalo družstvo zdarma ze zámecké zahrady v Hrádku u Sušice.
V blízkosti kolonády byla postavena pískovcová socha Aurory,která stávala v zahradě „V ráji“ v Klatovech č. 181. Je to dobrá baroková práce z polovice XVIII. Stol., která má na podstavci latinský nápis tohoto znění: „Vznešená jitřenko, zvěstujž růžovými svými ústy vděčnou paměť obce klatovské zakladateli tohoto sadu velezasloužilému předsedovi klatovského kraje Františku hraběti Mercandinovi“.

Park byl založen na bývalých obecních drahách (pastinách), zvaných „V ráji“, a „na velké louce“ v rozloze 10,5 ha po obou březích Drnového potoka v úhlu mezi silnicemi Klatovy - Horažďovice a Klatovy -Železná Ruda.
Projektantem byl lukavický schőnbornský zahradník Josef Pfister, jemuž pomáhali zahradníci Mísek z Obytců a Blumenštengl z Chudenic.
Sady byly založeny ve slohu anglickém, jen okolí kolonády s pažity a koberci ve slohu francouzském. Ze vzácnějších stromů nutno uvésti 4 magnolie, liliovník, jinan (Ginkgo), gymnocladus, kaštanolisté duby, douglasky, limby, vejmutovky, tisy, zeravy, škumpy, pajasany, platan, jedli kanadskou, ojíněnou aj.....

Hlavní stavbou v centru parku je Kolonáda. Jedná se o kulturní památku, je ve vlastnictví města, ve správě má SNK. V letech 2009 – 2010 byla provedena rekonstrukce objektu . V letním období je zde možnost občerstvení.
V areálu parku se nachází kašna, která tvoří středobod prostranství před budovou kolonády. Tento prostor je vymezen v rozích čtyřmi sochami alegorií ročních období, v ose naproti od budovy kolonády je socha Jitřenka.
Kašna je bohužel v současnosti nefunkční.
Sochy v parku:
Jaro, Léto, Podzim a Zima, Jitřenka - vytvořeny v období 1731-1740 neznámým autorem.
Do městského parku byly umístěny v roce 1867, restaurování soch bylo provedeno akademickým
malířem J. Šindelářem v letech 2008 – 2009 .

Další sochou je Dívka s růží. Socha je umístěna na ostrůvku v parku, autorem je Vilém Glos (1923 – 1924), opravena kameníkem Václavem Králem (v roce 2005).

V létě je možné se zdarma projet na lodičce po hl. rybníce v parku a podívat se tak na sochu blíže.

Krmení kachen pro děti je jasnou samozřejmostí, takže rohlíky s sebou.

Celý park čeká na rozsáhlou rekonstrukci, z dětského hřiště zbylo jen pískoviště, ale i tak je zde pěkně na procházku, i s kočárkem.

Znak a vlajka Klatov
Popis znaku:

V červeném poli je dvojitá městská hradba se stínkami, v zadní zdi je uprostřed malá klenutá branka, po stranách této branky mezi hradbami stojí dvě čtyřhranné věže s klenutým okénkem a se třemi stínkami nad ním, vše bílé nebo stříbrné barvy. Obě věže jsou kryty modrou stanovou střechou, ozdobené makovicí žluté či zlaté barvy.

Zítra se podíváme do Mercandiniho sadů, a tak mám pro vás otázku : jaké sochy se zde nachází?

Opět vás zdravím a dnes přináším slíbený přehled restaurací a cukráren. Uvádím ty, které mám vyzkoušené a mohu je doporučit (jinak jich máme ve městě samozřejmě více) 🙂

Červeně označené - restaurace:
1
Restaurace Kulturní dům Družba Klatovy
Výborná kuchyně, hotovky, možnost s dětmi , i venkovní sezení (pískoviště, houpačky)

2
Pizzeria U Strnada
Možnost s dětmi , i venkovní sezení (pískoviště, houpačky)

3
Hotel Ennius
Skvělé jídlo, ikdyž poněkud dražší, venkovní sezení na vnitřním dvorku, doporučuji spíše na oslavy apod.
S dětmi to není úplně skvělé, je to spíše komorní prostředí.

4
Hotel Rozvoj
V týdnu i hotovky, dobré jídlo, příjemné prostředí i s dětmi, venkovní terasa.
Doporučuji i k ubytování.

5
Bistro Vlaštovka
Je zaměřeno na vegetariánskou stravu, vaří každý všední den jednu polévku a jedno jídlo, v nabídce mají samozřejmě i drobné slané i sladké pochoutky a nápoje. Mají zde dětský koutek a sezení na zahradě ve vnitrobloku (i pískoviště).

6
Restaurace Ambrosia
Otevřena nedávno, zatím vypadá slibně.

7
Pizzeria Paleta
Klasická nabídka it. jídel. Opět i sezení venku.

8
Pizzeria San Martino
Skvělá, doporučuji.

Zeleně označené - cukrárny a kavárny:
1
Cukrárna V Pasáži - dětský koutek

2
Café Jednorožec
Zaměřují se na zdravou stravu, mají domácí dorty apod. S dětmi počítají, v létě mají i zahrádku s pískovištěm. Z mého pohledu poněkud vyšší ceny, ale jednou za čas.....

3
Cukrárna Varesina Caffe
Ale vřele doporučuji, je zde i malé hřiště pro děti na krytém dvorku.

4
Kavárna a cukrárna Mléčná
Stále skvělá, pro mě s vůní dětství (děda mě sem bral na chlebíček a čaj).

5
Cukrárna u Andrlů
Menší prostory, takže s dětmi trochu problém, ale zákusky skvělé.

6
Cukrárna Park (u Kauflandu)
Uvnitř méně místa (s dětmi), ale venku posezení a malé hřiště. Zákusky prima.

A na náměstí samozřejmě několik míst se zmrzlinou.

!!!!!!!
Café Segafredo
Pozor, sem nechodit!!! 😀

A pokud chcete třeba svačinu na cestu, pak doporučuji klatovské pekárny Pecu, mají prodejnu u Tesca a u Kauflandu.

Tak dobrou chuť!

Přeji vám hezký večer.

Dnes jsem pro vás připravila tipy, kam na procházku, nebo na odpočinek po prohlídce města.

1
Průchodem pod Černou věží se dostanete do dvou malých parčíků (mezi budovou bývalých dragounských kasárna, nyní zde sídlí městská knihovna), je zde příjemné posezení (možnost oddechu s dětmi), navíc za průchodem se nachází veřejné toalety, což je na cestách dobré vědět, že.
2
Pokud budete průchodem pokračovat, minete cukrárnu Pepino a dostanete se do Sadů Na Valech. Je to malý park ve svažitém terénu a skýtá chladivý stín, což oceníte zejména v létě.
3
Do dalšího parčíku s lavičkami se dostanete stromovou alejí, která začíná u Bílé věže a vede podél Arciděkanského kostelu. Na jejím konci je také ve staré okrouhlici čajovna U naší milé paní (pokud máte klidné děti nebo cestujete bez nich, vřele doporučuji).
4
Kolem čajovny projdete vstupem v bývalých hradbách a ocitnete se v Hostašových sadech. Jsou asi 2 roky po rekonstrukci a zde je místo pro vydovádění se i dětí.
Navíc jsou zde další veřejné toalety.

5

Z Plánické nebo Komenského ulice je vstup do dalších sadů. Nachází se za Dominikánským klášterem a je v nich další zachovalá okrouhlice, bývalá městská studna a u Plánické ulice také vodní pítko z krásného kamene.

6

A nakonec z ulice Palackého můžete projít mezi bytovkami do volného prostoru se zelení. Není to přímo upravovaný park, ale uvádím toto místo zde jako možnost pro "protáhnutí se po cestě", vyčůrání a nakrmení dětí.

Trochu vzdálenějším parkem je ještě Vodojem. Konají se zde i různé dětské akce.

Dál od centra jsou potom Mercandiniho sady (velký park s Kolonádou a rybníkem).
Dalším (místními hojně využívaným) místem pro procházky a sport je zalesněný kopec Hůrka.
O těchto dvou bude ještě řeč podrobněji.

Dnes se s vámi loučím a zítra se podíváme, kam se dá v Klatovech zajít na něco dobrého. Dobrou noc!

Jak se do Klatov dostanete a kde nechat auto

Hádanka za 3 srdíčka: A v předešlém článku v odstavci o barokní lékárně mi chybí údaj o bílý roh kterého zvířátka se jedná. Uhodnete?
Výsledek bude zítra, těšte se. Dnes se s vámi loučím, hezký večer.

Bohužel se mi vyskytly nečekané potíže, takže až dnes.....
Památky v centru Klatov:
1 Černá věž
Pětipatrová věž je vysoká 81,6 metrů byla postavena v letech 1547 - 1555 mistrem Antoněm za účelem signalizace nebezpečí - požárů a nepřátelských vojsk. Vlivem mnoha požárů získala věž tmavočerné zbarvení, proto dostala název Černá věž. Legenda praví, že z míst pod Vodojemem byl postaven dřevěný most vedoucí nad střechami domů až ke stavbě věže.
V roce 1855 byla věž osazena hodinami, které zhotovil klatovský mechanik Jan Bošek. Velká ručička těchto hodin měří 2 metry, ručičky a číslice jsou pozlaceny.K ochozu vede 226 schodů. Odsud je krásný pohled nejen na město , ale i na překrásné panorama Šumavy. Pokud je velmi dobrá viditelnost je možno vidět i vrcholky Alp.
Otevřeno je od května do října.

2 Radnice
Byla stavěna v letech 1557 - 1559 mistrem Antoněm (stejně jako Černá věž). Šlo o první dvoupatrovou budovu na náměstí. V prvním patře byla soudní síň a vstup do mučírny v prvním patře Černé věže.
Během let 1848 -1850 byla provedena přestavba radnice, v roce 1924 bylo přistavěno další patro.
V obřadní síni se krom svateb celkem pravidelně konají také koncerty.

3 Jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce
Roku 1636 se v Klatovech usadili jezuité, kteří se snažili převést protestantské obyvatelstvo na katolickou víru. Roku 1656 byly položeny základy jezuitského chrámu, staviteli byli Dominik Orsi a Carlo Lurago. Tři portály v čele kostela jsou dílem Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Kostel několikrát vyhořel, do současné podoby byl opraven po požáru v roce 1810.
Pod kostelem jsou rozsáhlé katakomby, do nichž byli pochováváni v letech 1674-1783 řádoví bratři a šlechta sympatizující s jezuity. Těla zemřelých byla konzervována působením zvláštního systému větracích kanálů.
Na spáleništi 12 domů pod Černou věží byla v letech 1675 - 1679 a 1689 - 1717 postavena jezuitská kolej. Působil zde např. Bohuslav Balbín, který zde napsal slavné dílo 'Obrana jazyka slovanského' namířené proti odrodilcům a zrádcům českého národa. Po zrušení řádu v roce 1773 byla kolej přeměněna na kasárna. V současné době jsou v budově kanceláře městského úřadu a sídlí zde i městská knihovna.

4 Barokní lékárna U Bílého jednorožce
V roce 1639 získal dům čp. 149 (v 16. století zvaný Skřivánkovský, později Panský) lékárník Tobiáš Stilling. Lékárna se stala později jezuitskou. Její název pochází od bílého rohu ????, pověšeného uvnitř nad vchodem. Ve středověku byl považován za roh jednorožce (odtud i název lékárny). Používal se při výrobě mastí a prášků. Pozornost patří i třístupňové lékárenské peci, která je ojedinělá v celé Evropě.
Zařízení lékárny pochází z roku 1773. Provoz lékárny se udržel až do roku 1966, poté byl interiér upraven jako lékárnické muzeum, které je celoročně přístupno veřejnosti.
Barokní lékárna U Bílého jednorožce je mimo turistickou sezonu uzavřena. Prohlídka možná pouze pro hromadné návštěvy, které se předem objednají.
Ve stejném domě jsou i prostory Galerie Klatovy – Klenová, která nabízí celoročně zajímavé výstavy a přednášky.

5 Katakomby - mumie v klatovských katakombách
Krypty pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce byly budovány jako součást kostela i gymnázia v letech 1656 - 1676. Staly se pohřebištěm členů jezuitského řádu a jeho dobrodinců z řad místní šlechty, měšťanů a vojska. V letech 1676 - 1783 do nich bylo uloženo na 200 zemřelých. V roce 1784 Josef II. pohřbívání v kryptách zakázal. Nejznámějším z pohřbených je páter Vojtěch (Adalbert) Chanovský z Dlouhé Vsi, misionář působící v jihozápadních Čechách v první polovině 17. století.

Ventilační systém a mumifikace

Důmyslný ventilační systém se podílel na procesu přirozené mumifikace těl. Na začátku 20. stoletní však byl poškozen, což zapříčinilo rozpad 140 mumifikovaných těl. Zničené mumie byly v roce 1937 pohřbeny na hřbitově sv. Jakuba v Klatovech. Dnes je ventilační systém plně obnoven a o posledních 38 mumifikovaných těl pečují konzervátoři. Na několika místech lze vidět zakončení otvorů původního barokního ventilačního systému.

Současná expozice od roku 2011

Expozice je instalována v původních prostorách krypt, dnes nazývaných katakomby, a jezuitského gymnázia. Vypráví návštěvníkům příběh barokních jezuitských Klatov. Obsahuje dobové listiny, historické předměty, modely staveb či dokumentární filmy. Expozice využívá multimediálních prvků. V nově zpřístupněných částech lze vidět hrobku Koců z Dobrše, cisternu na vodu i systém spouštění rakve do původně nepřístupných krypt. Pietní prostory, kde spočívají mumifikovaná těla, doplňuje seznam pochovaných a panel s nákresem ventilačního systému.
Otevírací doba
duben–říjen:
9.00–18.00
listopad–březen
všední dny: 11.00–16.30
víkendy a svátky: 9.00–17.00

6 Městský farní kostel – děkanský kostel, arciděkanský kostel Panny Marie
Byl postaven krátce po založení města, v druhé polovině 13.století. Tehdy to byla jediná celokamenná stavba uvnitř města. Kostel byl několikrát opravován a tak se do dnes z původní stavby dochovalo jen několik kamenných zlomků. Hlavní loď s klenbou v pozdně gotickém slohu pochází z let 1550-60 z dílny domácího stavitele Antonína Salnellyna. Po roce 1685 byl na oltář umístěn obraz Panny Marie Klatovské, spojený se zázrakem Panny Marie, která krev ronila a uzdravovala.

7 Kostel svatého Vavřince a dominikánský klášter
V těsné blízkosti kostela sv. Vavřince stával dominikánský klášter, který si ze své původní podoby nezachoval do dnešních dob zhola nic. Klášter s kostelem byly postaveny ve 14. století, ale vypleněny za husitských válek roku 1419. V pobořených budovách zřídila obec sýpky a klášter byl obnoven až po třicetileté válce. Znovu však vyhořel roku 1689 a až v létech 1694 - 1707 byl definitivně dokončen v barokním slohu M. A. Gilmettim.
Klášter byl roku 1786 zrušen a objekt předán k užívání gymnáziu. V roce 1796 koupilo město klášter i s kostelem a pronajalo jej na skladiště. Na počátku 19.století byl objekt přidělen Benediktům z Emauz, kteří obnovili v kostele obřady, ale v roce 1866 byl kostel opět ve správě města.
Městu zůstal doposud a celá dlouhá léta chátral. Až v konci 80. a na počátku 90.let dvacátého století byla provedena rozsáhlá rekonstrukce kostela. V r. 2000 byl kostel zpřístupněn a slouží jako výstavní prostor.
V roce 2007 byla dokončena několikaletá rekonstrukce bývalého dominikánského kláštera a v jeho prostorách bylo zřízeno Regionální centrum sociální integrace a celoživotního vzdělávání.

8 Bílá věž
Byla zbudována po požáru v roce 1689 na místě původně dvoupatrové zvonice v těsném sousedství děkanského kostela. Bílá věž tvořila vstupní bránu na hřbitov, který byl dříve kolem děkanského kostela. Po požáru v roce 1758 kdy věž opět vyhořela byla zvýšena o třetí patro a opravena do dnešní podoby.
Portál na věži byl původně zasazený v průčelí arciděkanského kostela.

9 Kaple Panny Marie Klatovské - Chaloupka
Byla postavena v roce 1696 na místě chalupy v níž žili manželé Hirsperkovi a přechovávali tam obraz Panny Marie, která se stala zdrojem zázraku v roce 1685. Později byl při kapli postaven špitál.

V mapce jsem ještě vyznačila místa, kde se nachází zachovalé okrouhlice a části valu obranného systému. Většinou jsou v těchto místech i parčíky s příjemným posezením.

Večer se podíváme na památky v centru města.
A na co se ještě můžete těšit v průběhu týdne?
Podíváme se třeba na znaky města, kromě památek i na jiné zajímavosti města. Povíme si, kde se dá dobře najíst, kam lze jít v klidu i s našimi malými miláčky, jaké akce se v městě konají. A koncem týdne se projdeme i po okolí, především po hradech, které mám moc ráda....

A slíbená historie, ale opravdu jen stručně, abychom neusnuly, že....

2. polovina 12. století

Při obchodní stezce mezi Bavorskem a Starým Plzencem zakládají kupci ves jménem Klatova.
Ves se rozkládala se mezi úpatím Křesťanského vršku a svahem dnešního hřbitova (který se polohou shoduje s tehdejším hřbitovem). Osídlení vesnice je slovanské.

Kolem roku 1260

Český král Přemysl Otakar II v době vleklých sporů o Sušicko s bavorským vévodou zakládá na zalesněném svahu jižně od vsi Klatova královské město Klatovy. Němečtí osadníci budují ze dřeva město obehnané kamenným hrazením, půdorys vnitřního města je v podstatě shodný se současným. Z trhové vsi Klatova se stává jedno z předměstí.

1414

Papež Jan XXIII uvalil na Klatovy klatbu kvůli popravě dominikánského mnicha davem rozhořčených občanů (není známo jakého deliktu se mnich dopustil).

Roste chudoba na předměstích a bohatství ve městě.

1419

Husitští stoupenci v Klatovech rozbořili klášter dominikánů.
Z obavy před husitskými bouřemi němečtí měšťané na trvalo opouštějí město.
Z Klatov se stává pevná husitská pevnost, opora táborsko-sirotčího svazu.

1648

Klatovy vydrancovány švédským vojskem

8.července 1685

Zázrak - obraz Panny Marie roní krev a uzdravuje nemocné .
Obraz byl přemístěn z domu Ondřeje a Anny Hisperkových (dnešní kaple Panny Marie u letního kina) na oltář děkanského kostela. Tisíce přicházejících poutníků se stávají zdrojem rozkvětu města.

1749

Marie Terezie ustanovuje Klatovy krajským městem ( zrušeno 1849 )

1762

V Klatovech se usazuje první stálá vojenská posádka - Kolowratův dragounský pluk.

1813

Baron Volšanský přiváží z francouzského města Nansy semena karafiátů, jejich celoevropská sláva přichází až koncem století. Klatovy jsou též nazývány městem karafiátů. Ještě o nich bude více řeč později.

1870

Vichřice srazila báň Černé věže. Dodnes je před radnicí bílou mozaikou v dlažbě znázorněno místo dopadu.

6.října 1876

První vlak z Plzně do Klatov.

1914 - 1918

Mnoho Klatovanů bojuje ve válce, mnozí v legiích u Zborova, Arasu,…

Několik základních údajů:
Klatovy leží v šumavském podhůří poblíž jihozápadní hranice České republiky s Německou spolkovou republikou, 40 km jižně od Plzně při mezinárodní silnici E53. Bývalé královské město Klatovy jsou moderním městem s bohatou historickou tradicí. Počtem obyvatel jsou po Plzni druhým největším městem Plzeňského kraje.

Nadmořská výška : 405 m n.m.
Počet obyvatel : 22 310 (k 1.1.2011)
Katastrální výměra : 80,67km2

Tedy nejprve, kdyby náhodou někdo netušil, kde se Klatovy nachází, což se v naší velké zemi může snadno stát...😉

Přeji vám krásný den a zvu vás do našeho královského města v plzeňském kraji. Je nazýváno bránou Šumavy, ano, jsou to KLATOVY.
V tomhle městě jsem se před mnoha lety narodila a po malé pauze opět bydlím se svou rodinou. Bude mi ctí vám toto město a jeho blízké okolí představit.
Začneme zvolna, tedy základními údaji a trochou historie. 🙂

V rámci dnešního #cestovanisotaznikem se podíváme do města, které leží na řece Třebůvce v Olomouckém kraji. Město bylo založeno jako trhová ves v polovině 13. století. Žije zde okolo 3 tisíc obyvatel. V dávných dobách bylo významné výrobou unikátní pohárů hnědé barvy s povrchem pokrytým puchýřky, které byly ve své době obchodním hitem - dodnes jsou k vidění na několika hradech střední Evropy. V dnešní době je město proslulé výrobou zrajícího sýra, který zde od roku 1876 vyrábí firma A.W.
První správné odpovědi, která odhalí název města, zašlu tři srdíčka. Uvítám i případně nějaké další zajímavosti z hledaného místa, které ocením po srdíčku 🙂

Doufám, že jste si užily Den matek podle svých představ. Já to ve čtvrtek se zdravím zakřikla a znovu ulehla. Dnes už je mi lépe a tak než předám žezlo další moderátorce, která už se těší, až Vám představí svůj domov, dáme si jedno #cestovanisotaznikem .

#cestovanisotaznikem
Naše dnešní druhá tajemná obec leží v okrese Přerov. Katastrální území má rozlohu 375 ha. V obci se nacházejí známé lázně specializované zejména na choroby srdce. U obce se nachází Hranický kras s veřejnosti přístupnými Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi a Hranickou propastí.
Odměny v podobě srdíček platí jako u předchozího příspěvku....

#cestovanisotaznikem
Dnes zavítáme do města, které se nachází přibližně 5 km severně od Teplic na úpatí Krušných hor. Leží v okrese Teplice, v Ústeckém kraji. Město je známé především svou hornickou minulostí - po celá staletí se zde těžil cín, po třicetileté válce zde byly dva stříbrné doly. V novodobé historii se dále těžil i molybden, živec, wolfram, fluorit.
Rozloha katastrálního území je zajímavá skutečností, že mezi místy existují značné výškové rozdíly. Centrum města leží v nadmořské výšce 262 m n. m. Nejníže položenou částí je rybník Kateřina v nadmořské výšce menší než 200 m n. m. Nejvýše položeným místem je vrchol Komáří hůrka v nadmořské výšce 807 m n. m., na který vede trasa sedačkové lanovky.
První správné odpovědi zašlu tři srdíčka. Připojíte-li nějakou další zajímavost z hledaného města, poletí k vám srdíčko jedno...

Omlouvám se Vám za včerejší výpadek, skolil mě nějaký bacil a tak jsem si naordinovala celodenní klid. (což je s dvěma dětmi něco nerealizovatelného 😀 😀 )
Dneska už je mi lépe, takže abych Vám to vynahradila, vložím Vám sem hned dvě tajemná místa, o kterých se chtěla zmínit.
Pořád platí výzva (viz. článek na blogu @kathy_smilca ), že hledáme moderátorky, které by nám během týdne přiblížily obec či město, ve které se narodily či bydlí. Takže pokud máte zájem, hlaste se zde do komentáře. 🙂

#cestovanisotaznikem
Dnes se vydáme do Jihočeského kraje, do okresu Tábor. Ptám se na jméno obce, ve které sídlí továrna na výrobu brambůrků a jiných slaných pochutin - Chio Bohemia Chips.
Nedaleko obce se nachází stejnojmenný hrad a stejnojmenná přírodní rezervace. Hrad je v Česku vzácnou ukázkou tzv. ganerbenburgu, neboli hradu tvořeném více jádry, ve kterých sídlilo několik různých majitelů. Zřícenina hradu byla necitlivě zrestaurována a zpřístupněna veřejnosti. Věž hradu slouží jako rozhledna. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR.

#cestovanisotaznikem
Zajímá mne název místa z fotografie. Napovím Vám, že místo leží v okrese Semily. Východně od místa, na které se ptám, byly turnovským lékařem Antonínem V. Šlechtou založeny v letech 1839-1841 vodoléčebné lázně. Lázně se v minulosti těšily velké oblibě, jezdili sem např. Jan Neruda nebo Eliška Krásnohorská.
Víte o kterém místě je řeč? První správné odpovědi zašlu ♥ ♥ ♥.
Jakákoli další zajímavost o tomto místě bude oceněna ♥ .

Tak nám začal nový týden a já Vás hned na začátek informuji, že se v něm podíváme do různých koutů České republiky. Správně, tento týden nás čeká #cestovanisotaznikem
Od následujícího pondělí už se pak na vás těší moderátorky a budeme pokračovat v představování obcí a jejich okolí.

Příspěvkem o Slavnostech města jsem vyčerpala všechny informace, které jsem si pro tento týden připravila. Určitě jsou města v okolí, která stojí za návštěvu, ale časově už mi nezbyl prostor vám o nich pár slov napsat. Pokud byste se některá chtěla do tohoto blogu zapojit, představit nám místo svého bydliště, tak hledám moderátorky pro červnové týdny 🙂 Stačí napsat svůj zájem sem do komentáře 🙂
Abych nezapomněla, tento týden Vás po Novém Jičíně provázela @kathy_smilca , pokud byste se chtěli na cokoliv zeptat, jsem tu pro Vás 🙂
Děkuji Vám, že tento blog sledujete a přispíváte like či komentáři. Mějte hezký zbytek neděle.

Jak jsem slíbila, vracíme se opět do Nového Jičína. Neodpustila bych si, kdybych Vám nenapsala o jedné pravidelné akci, která se v Novém Jičíně koná každoročně vždy první sobotu v září a která opravdu stojí za návštěvu. Jsou to Slavnosti města Nového Jičína.
Slavnosti se pravidelně pořádají od roku 1993, jejich součástí je například slavnostní historický průvod vojáků a představitelů původních obyvatel Nového Jičína (v dobových kostýmech). Celé náměstí se přenese do středověku a návštěvníci uvidí, jak se v dřívějších dobách bojovalo, bavilo a podobně. Celý den je většinou zakončen ohňostrojem a večerním vystoupením určité hudební skupiny. (v uplynulých ročnících to byli např. Peha, Mandrage, Miro Žbirka, Lucie Bílá...) Samozřejmostí je doprovodný jarmark s řemeslným a uměleckým sortimentem, umělecké programy aj.
V roce 1997 byla tato slavnost vybrána jako úvodní akce České republiky a v Novém Jičíně proběhlo 4. české národní zahájení Dnů evropského dědictví.
Letos připadají slavnosti na sobotu 3.září. Pokud nic nemáte a máte možnost, nenechte si tento jedinečný zážitek ujít.

Poslední město, kam zavítáme, než se vrátíme do Nového Jičína, je Kunín.
Kunín se rozkládá se po obou březích říčky Jičínky. K jeho založení došlo koncem 13. století. Koncem 18. století za správy hraběnky Walburgy z Truchsess-Zeilu došlo k velkému rozkvětu obce. Hraběnka zde založila vzdělávací ústav pro mládež, jediný svého druhu v Evropě, který navštěvoval i František Palacký.
V současnosti patří Kunín mezi moderní obce s dochovaným přírodním zázemím, kterým prochází
mezinárodní cyklotrasa Moravská brána. Nejvýznamnější památkou v obci je Zámek Kunín, který náleží k nejcennějším barokním zámkům celé Moravy. Byl postaven pro hrabata z Harrachu v letech
1726 – 1734 slavným vídeňským stavitelem Janem Lukášem Hildebrandtem. Zámek byl pojat spíše jako malé panské venkovské sídlo a místo odpočinku než jako objekt demonstrace moci a reprezentace rodu.
Zámek prošel od roku 2000 rozsáhlou rekonstrukcí a vracejí se do něj původní zámecké sbírky.
Návštěvní doba zámku je v měsíci dubnu a říjnu: So, Ne a svátky 9:00 – 16:00
V období květen až září je zámek veřejnosti přístupný Út – Ne + svátky 9:00 – 17:00
V rámci prohlídkové trasy ( I. a II. patro + zámecká půda) si můžete prohlédnout například Pohostinské pokoje, ložnice a učebny zámecké školy se zařízením a empírovou nástěnnou
výmalbou, Zámeckou obrazárnu, Lovecký pokoj, Dámský pokoj,Velkou jídelnu, Hudební a taneční
pokoj. Kostelní chodbou se dostanou do Velkého sálu s renesančními portréty členů významného
rodu Hohenemsů, do Čajovny a Žlutého pokoje s původní empírovou výmalbou a zařízením.
Prohlídku završí návštěva zámecké půdy s unikátním barokním komínovým systémem.

V Kopřivnici dále můžeme navštívit Muzeum Fojtství, které je rodným domem Ignáce Šustaly, zakladatele kočárkovny (pozdější Tatry), který zde roku 1850 zahájil první řemeslnou výrobu lehkých kočárů a bryček. V letech 1985 - 1990 byl objekt rekonstruován a v současnosti je zde instalována stálá expozice věnovaná jak I. Šustalovi, tak dalším významným kopřivnickým rodákům. V podkrovní části budovy je výstavní síň, kde jsou pořádány pravidelné výstavy. K muzeu náleží rozlehlý ohrazený dvůr s posezením a bývalý kopřivnický hřbitov. Zde se dochovala pseudogotická kaple a novogotická pískovcová hrobka.
Otevřeno celoročně.
Květen–září: úterý až neděle, 9.00-17.00 hodin.
Říjen–duben: úterý až neděle, 9.00–16.00 hodin.

V Technickém muzeu najdeme také síň slávy manželů a olympijských vítězů Emila a Dany Zátopkových. Emil Zátopek, narozen v Kopřivnici 19.9.1922, byl československý atlet a čtyřnásobný olympijský vítěz - zlato v běhu na 10.000m (LOH 1948 Londýn) a zlato v běhu na 5000m, 10.000m a maratón (LOH 1952 Helsinki).
Jeho manželka Dana, narozená ve stejný den v Karviné (Fryštát), je bývalá československá atletka, olympijská vítězka v hodu oštěpem (1952 LOH Helsinki).
Emil Zátopek zemřel v roce 2000 v Praze, je pochován na tzv. Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm. Dana se dodnes aktivně účastní českého olympijského hnutí.