Novojičínská židovská synagoga byla vybudována v prvním desetiletí 20.století místní stavební firmou Richarda Klose. Autorem projektu byl vídeňský architekt Ernst Lindner.
Objekt židovské synagogy sloužil v průběhu druhé světové války jako skladiště, po válce jako sbor církve Československé husitské, od roku 1967 zde byl depozitář okresního archivu. Pro tento účel byl prostor sálu rozčleněn železnou konstrukcí na tři podlaží. Ostatní přilehlé místnosti jsou plochostropé. Na průčelí synagogy byla v roce 1992 odhalena pamětní deska s hebrejským, českým a německým textem.

Kostel Nejsvětější Trojice je jednolodní obdélná stavba s pětibokým závěrem a věží v ose západního průčelí. Kostel patrně sloužil utrakvistům a Českým bratřím. Tato původně gotická stavba, nazývaná dříve "moravský kostelík", pochází z počátku 16. století. Po požáru města v roce 1621 byl renesančně přestavěn. Po roce 1650 byla dokončena věž a do konce 17. století i většina vnitřního vybavení. V 16. století se zde konaly české mše, zatímco ve farním kostele byla kázání německá. Od té doby se kostelu Nejsvětější Trojice říká též "český kostelík". Katolické církvi začala svatyně sloužit po svém znovuvysvěcení v roce 1644. Uvnitř kostela najdete zajímavou barokní výzdobu z přelomu sedmnáctého a osmnáctého století. Do roku 1890 sloužil kostel jako hřbitovní.

Není to sice zrovna aktuální, ale pokud budete v Novém Jičíně v období Vánoc, nenechte si ujít návštěvu Španělské kaple. Najdete ji naproti Novojičínské nemocnici. Nebudete litovat, již několik let okouzluje návštěvníky mechanický betlém, který staví rodina Kaštovských.Některé figurky Betlému ve Španělské kapli jsou přes sto let staré, pohyblivých je osmnáct. Postavení celého příběhu trvá něco přes šest hodin.
Dle místní tradice byla Španělská kaple postavena nad společným hrobem císařské posádky, která byla roku 1621 zákeřně pobita vojskem protestantského krnovského markraběte. Velkou část císařské posádky tvořili neapolští vojáci (Neapolské království bylo tehdy součástí španělských držav) – odtud vznikl zlidovělý název Španělská kaple.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z období baroka, vznikl v letech 1729-1731. Kostel se nalézá ve východním nároží historického jádra města na tzv. Kostelním náměstí. Zajímavostí je průchozí kostelní věž, která svými portály spojuje Žerotínovu a Kostelní ulici. Jedná se o monumentální trojlodní stavbu s mírně ustoupeným půlkruhovým presbyteriem s přilehlou kaplí sv. Kříže a sakristií s oratoří v patře. Kostel je zaklenut valeně s výsečemi. Na západě kostela stojí 66 m vysoká věž s arkádovým ochozem a několika zvony. Jeden zvon pochází z roku 1488, další zvony jsou moderní. Kostel má velmi cenné barokní zařízení, oltářní obraz od Eliase Herberta z roku 1739, plastiky od O. Zahnera a vyřezávané lavice z téže doby.

Hezké odpoledne všem, kdo sledují tento blog. Včera jsem Vám představila jednotlivé měšťanské domy na novojičínském náměstí, dnes se vydáme i dále do ulic. Je toho spousta, co stojí za vidění, pokud do Nového Jičína zavítáte. V následujících příspěvcích se dozvíte pár informací o Kostelu Nanebevzetí Panny Marie, Španělské kapli, Kostelu Nejsvětější trojice a také o Židovské synagoze.

Jak už jsem slíbila v předchozím příspěvku, na závěr dnešního dne Vás čeká ještě soutěž, která souvisí s generálem Laudonem. Někdo to možná bude vědět hned, někomu pomůže kamarád google. Napište mi, ve službách kterých panovníků (napovím, že byli tři) generál Laudon sloužil... První z Vás dostane zaslouženého modráska...
Pro dnešek se s Vámi z Nového Jičína loučím.

Pomalu celý dnešní den jsem Vám představovala jednotlivé měšťanské domy novojičínského náměstí. Laudonův dům jsem si nechala schválně nakonec, protože k osobě genenála Laudona se bude vztahovat i soutěžní otázka, kterou se s Vámi pro dnešek rozloučím. Abyste si nemysleli, že v Novém Jičíně máme jenom náměstí a významné domy, slibuji, že se zítra podíváme i na jiná neméně zajímavá místa...
... Teď už ale něco málo o Laudonově domu a generálu Laudonovi. Kdo to vlastně Laudon byl? Ernst Gideon svobodný pán von Laudon (1717-1790) byl rakouský vojevůdce, jeden z nejúspěšnějších odpůrců pruského krále Fridricha Velikého. Proslavil se ve válkách s Pruskem a svým tažením na Balkán proti Osmanské říši. Z jeho jména pochází zvolání či kletba "himmellaudon" ! (německy Himmel Laudon, tj. Nebesa, Laudon!), kterou údajně volali vyděšení Prusové
Generalissimus Laudon navštívil Nový Jičín celkem dvakrát. Poprvé již v květnu 1790 při své vůbec první cestě na Moravu. Při té příležitosti si s novojičínskými zasoutěžil ve střelbě. Podruhé navštívil Nový Jičín při příležitosti prohlídky slezských hranic v červnu a červenci 1790.
Při druhé návštěvě Nového Jičína jej ovšem 8. července 1790 postihl velký záchvat třesavky a Laudon byl nucen ulehnout do postele svého novojičínského domu, z níž však již nikdy nevstal. Generálovy ostatky byly převezeny do Vídně, kde je pochována i jeho manželka, v Novém Jičíně je na zdi rohového domu na náměstí, v němž zemřel, pamětní deska s datem úmrtí. Laudonův dům je od roku 2011 sídlem Návštěvnického centra, jehož součástí je také Turistické informační centrum, prodejna klobouků značky Tonak a stylová kavárna Caffé Cappello.

Od roku 1592 byl jeden z měšťanských domů obdařen právem vařit a čepovat pivo. Na svém místě stojí dodnes, najdete ho pod názvem Právovárečný dům. V jeho druhém podlaží se podařilo archeologům odkrýt barokní nástěnnou malbu, která se datuje do roku 1733.

V roce 1613 koupila městská obec dům Dory konvářky a nechala zde postavit masné krámy. Největší slávu a lesk zažil dům po roce 1800, v prvním patře nechala obec vzniknout proslulý taneční sál, údajně druhý největší na Moravě. Mnohdy sem zajížděl nekorunovaný král valčíků, Johann Strauss se svým orchestrem. Od 20. let 19. století sloužil sál rovněž potřebám divadla. A v roce 1823 zde navštívil jedno z představení mladý František Palacký, rodák z nedalekých Hodslavic.

Další tři měšťanské domy, které stojí za vidění jsou Dům U Zeleného stromu, Dům U Zlatého jelena a Dům u Bílého anděla.
Dům U Zeleného stromu je pravděpodobně nejstarší hostinec ve městě. Obec jej koupila pro ubytování vojáků v roce 1721. V roce 1787 zde přespal císař Josef II. na své cestě za carevnou Kateřinou II. Tuto událost na průčelí budovy připomíná pamětní deska.
Dům U bílého anděla má velmi půvabnou rokokovou fasádu. Zajímavý je hlavně tím, že zde již od roku 1716 nepřetržitě sídlí lékárna. Dům U Zlatého jelena je jedním z nejstarších hostinců ve městě, vznikl někdy kolem roku 1724.Na počátku 19. století se proměnil v kavárnu a roku 1845 zde posvačil arcivévoda František Karel, otec budoucího císaře Františka Josefa I.

Budova radnice je jedním z nejvýraznějších domů novojičínského náměstí. Jako svobodný dům ke zřízení radnice ji městu darovali páni z Žerotína v roce 1501. Dominantou radnice je věž s hodinami a ochozem. V roce 1930 byla přestavěna do nynější novorenesanční podoby. Sídlí zde Městský úřad Nový Jičín.
Nejkrásnějším domem náměstí je budova Staré pošty z roku 1563. Poznáte jej podle dvou arkád., které původně měly být obráceny do dvora. Stavitelé si to však rozmysleli a otočili je za sluncem - na náměstí. V letech 1787-1852 zde byla zřízena dědiční pošta. Dnes je budova sídlem Městského kulturního střediska.

Na centrální ploše náměstí je dále k vidění socha a kašna sv. Mikuláše. Replika sochy sv. Mikuláše se vrátila na náměstí téměř po sto letech. Sv.Mikuláš byl patron obchodníků a dětí. Jako patrona města ho brali i obyvatelé Nového Jičína. Autorem současné sochy se stal akademický sochař Jiří Finger. Atributy sv. Mikuláše jsou jablka a bible. Novojičínský sv. Mikuláš drží bibli v levé ruce tak, že ji naklání k misce s čistou vodou, jablíčka se mu rozkutálela po ploše kolem kašny. Legenda mluví o třech měšcích se zlatými mincemi, které Mikuláš vhodil uprostřed noci otevřeným oknem do domu zadluženého kupce, čímž uchránil jeho tři dcery před otroctvím. Tyto tři měšce symbolizují právě bronzová jablíčka v nadživotní velikosti. Svatý Mikuláš tak nyní dohlíží na poklidný chod života v Novém Jičíně.

O novojičínském náměstí se říká, že patří k nejkrásnějším na sever od Alp. Jak jsem již zmiňovala, v roce 2015 získalo novojičínské náměstí ocenění "Nekrásnější náměstí ČR". Určitě vás bude zajímat, v čem spočívá jeho jedinečnost? Odpověď je jednoduchá - náměstí má tvar pravidelného čtverce, což v žádném dalším městě ČR nenajdete. Jako bonus pak můžete vedle sebe vidět zachovalou architekturu několika staletí - např. cenné měšťanské domy. Mezi množstvím nádherných staveb vyniká pozoruhodný renesanční dům s dvoupodlažními lodžiemi, známý pod názvem Stará pošta. Výrazným domem na náměstí je bezesporu také budova radnice ozvláštněná věží s hodinami a ochozem. Střed náměstí zdobí morový sloup z počátku 18. století a kamenná kašna se sousoším tančících sedláků. Morový sloup zde stojí jako připomínka morové epidemie, která město zasáhla v roce 1620. Podle pověsti se na místě, kde stojí, kupily mrtvoly zemřelých. Mimo soch Panny Marie, Jana Nepomuckého zde můžete vidět sochu sv.Rocha, sv.Floriána a Jana Sarkandera. Největší zvědavost turistů však budí spící postava sv. Rozálie, která sní ve své jeskyni svůj nekonečný sen. Další dominanta náměstí - Kamenná socha Tančících sedláků - pochází z roku 1929 a je dílem Franze Barwiga. Jednu dobu byla trnem v oku nejednoho Čecha. Důvodem bylo, že sochy mají německý kravařský kroj, což v době okupace dokázal málokterý vlastenec přejít. Dnes je socha neodmyslitelnou součástí náměstí a jedním ze symbolů města. Novým prvkem na náměstí je vodní dílo - Fontána času. Devět vodotrysků je naprogramováno podle hodin radniční věže tak, že v každou čtvrt, půl, tři čtvrtě a celou hodinu se spustí trysky. Jedná se o jakýsi druh "vodního orloje".

Nejstarší písemná zpráva o městě pochází z r. 1313, kdy král Jan Lucemburský vydal ve prospěch města listinu, která mu uděluje právo vybírat clo a mýto. Proto váže Nový Jičín svůj vznik s datem udělení tohoto privilegia. Zakládací listina města se nedochovala.
Vůbec nejstarší památkou města je původně gotický hrad pánů z Kravař, postavený koncem 14. století. Na jeho místě vyrostl v průběhu 15. a 16. století pohodlný renesanční zámek, ukrývající v sobě malou městskou citadelu, postavenou v dobách tureckého nebezpečí. Hlavní velké stavební úpravy byly prováděny za Bedřicha ze Žerotína a jeho manželky Libuše z Lomnice v letech 1539–1541. Po odchodu Žerotínů z města roku 1558 zámek svou rezidenční funkci trvale ztratil a sloužil správním a hospodářským účelům.
Nyní v zámku sídlí Muzeum Novojičínska.

Město Nový Jičín najdete v Moravskoslezském kraji, 34km jihozápadně od Ostravy. Je to město okresní, žije v něm cca 24 tisíc obyvatel. Městem protéká řeka Jičínka. Znakem města je ruka vystupující z oblaku, která drží polovinu zavinuté střely v červeném poli. Stříbrná zavinutá střela v červeném poli byla znakem pánů z Kravař, městský znak Nového Jičína využívá část této figury.
Město je známé především pravidelným čtvercovým náměstím s podloubím, které v roce 2015 získalo ocenění "Nejkrásnější náměstí ČR". Historické jádro města, v čele s historickým renesančním domem Stará pošta, je městskou památkovou rezervací.

Dobré ráno. Dnes se podrobněji podíváme na památky, které při návštěvě Nového Jičína určitě stojí za vidění. Ze startu si dáme soutěž. První správné odpovědi pošlu tři srdíčka.
Otázka zní: Jeden známý písničkář (1944-1994), kterému se přezdívá "básník s kytarou", se v Novém Jičíně sice nenarodil, prožil zde ale podstatnou část dětství a mládí. Říká se, že jeho nejslavnější a nejznámější píseň vznikla právě v Novém Jičíně. Víte o koho jde?

Ke vzniku jména Nový Jičín se váže spousta pověstí. Nejznámější pověst praví, že město dostalo své jméno podle udatné dcery majitele starojického hradu, která se jmenovala Jitka. Ta se kvůli záchraně života mladého chlapce pustila do boje s medvědem. Před rozzuřeným a raněným zvířetem ji zachránil pastýř, za kterého se později provdala. Na památku místa, kde byla Jitka zachráněna, nechala postavit kapličku. Vedle této kapličky pak její manžel postavil lovecký zámeček, věnovaný Jitce - tedy Jitčin, později Jičin.
Podle jiné (vědecké) teorie je jméno města odvozováno od slovanského slova dik, divoký kanec, který se na tomto území vyskytoval v hojném počtu. Odtud zprvu Dičín, později Jičín. Tuto teorii potvrzuje také jméno nedalekého kopce – Svinec.

Krásné aprílové počasí všem, co sledují tento blog. Nevím jak je tomu u Vás, každopádně u nás se dneska vystřídaly téměř všechny meteorologické jevy - déšť, slunce, sníh. Člověku se pak ani nechce z tepla domova.
Tento týden se budeme toulat v Novém Jičíně a jeho blízkém okolí. Začneme trošku netradičně, zkuste mi do komentáře napsat, co se Vám při vyslovení Nový Jičín vybaví jako první. Můžou to být myšlenky ze všech oblastí. Každou pisatelku odměním jedním modráskem.

Loučím se s vámi z končín, kde nám lišky dávají dobrou noc a budu se s vámi těšit na další týden, který nám představí další koutek naší krásné země 🙂

Myslím, že nejznámější a nejnavštěvovanější akci je Mikulášský jarmek. Ukázky starodávných řemesel či podívanou na lidové zvyky patřící k adventu, naláká na vynikající valašské dobroty kyselicí počínaje a rožněným jehněčím konče, potěší při poslechu muzik a souborů, rozveselí mikulášskou obchůzkou s průvodem čertovských družin a přichystá i mnoho dalších milých setkání. Návštěvníci se při procházce jarmekem určitě nevyhnou tradičním čertovským družinám z různých koutů Valašska a jestli budou mít štěstí, podělí je milou drobností i samotný Mikuláš 🙂

Kosení bělokarpatských orchidejových luk: Přes třicet let se v oblasti Valašských Klobouk scházejí dobrovolníci, kteří se snaží této krásné krajině pomoci. Začátkem července vyrážejí každý den brzy ráno na karpatské louky s kosou a hráběmi.

Tento týden po kraji téměř zapomenutém, zmíním pár docela proslulých kulturních tradičních akcí, které mají v kalendáři své místo..
Začnu Valašským kumštováním, koná se ve Valašských Kloboukách na přelomu června a července. Sochaři, malíři, keramici a jiní umělci budou návštěvníkům tvořit a vystavovat svá díla.

Pulčín - Hradisko je národní přírodní rezervace ev okrese Vsetín ve Zlínském kraji, vyhlášená v roce 1989. Chráněné území se nachází v katastru Pulčína. Důvodem ochrany je výskyt význačných skalních tvarů a lesních společenstev přirozené druhové skladby. Pulčínské skály patří k velice oblíbeným výletním místům celého regionu v letních i zimních měsících. V zimním období se v kaňonu zvané Ancona vytváří rezavě a hnědě zbarvené ledopády a rampouchy.

Za zmínku ještě stojí výlet k Čertovým skalám..Čertovy skály jsou přírodní památka o celkové rozloze 0,15 ha v obci Lidečko v okrese Vsetín vyhlášená v roce 1966. Čertovy skály jsou výraznou krajinnou dominantou - jedná se o150 metrů dlouhou pískovcovo - slepencovou lavici s až 25 metrů vysokými skalními stěnami. Čertovy skály jsou velmi známou a oblíbenou horolezeckou lokalitu. Přístup ke skalám je velmi snadný. Auto lze zaparkovat přímo pod skalami nebo u nedalekého motorestu.

Pivečkův lesopark je park nacházející se ve městě Slavičín nedaleko Luhačovic. Svůj název získal podle rodiny Pivečkových, která jej založila v roce 1936.
Výjimečnost parku dodává nespočet dřevěných replik zvířat, jako třeba smečka sedmi vlků, hlemýžď, slimák, žába, velký kondor, také například vodník a nebo několik podivných dřevěných hub. Mimo jiné se zde nachází dřevěný mostek přes malé jezírko, dřevěný kolotoč nebo dětské hřiště. Park se totiž nachází téměř na okraji města, mimo hlavní komunikace, takže místo není významně rušeno automobily. Rodiče pak mohou relaxovat na kamenných či dřevěných lavičkách nebo se kochat přírodou a užívat si nerušeného klidu. Protože kolem parku vede cyklostezka, zastavují se zde často turisté a návštěvníci z nedalekých Luhačovic.

Dalším blízkým městečkem je Slavičín, město na úpatí Bílých Karpat se 7 000 obyvateli. Z historie známý tím, že během 2.sv.války zde proběhla známá letecká bitva, při níž uhynulo mnoho místních obyvatel, ale byly zde dočasně pohřbeni i američtí letci - na jejich počest je vystavěn památník na místním hřbitově. V dnešní době je znám hlavně svým rozvinutým obuvnickým průmyslem (zakladatel p. Pivečka) v podobě firmy Prabos, která obouvá i naše ozbrojené složky..

Na vyhlídkách, u studánek, na místech, které jsou opředena místními pověstmi, na místech svatých či klatých, tak byla umístěna díla, která podtrhávají typickou tvář Bílých Karpat - mozaiku polí, zahrad, sadů, luk a převážně listnatých lesů a připomínají historii kraje. Čeká na vás 15 dřevěných soch, které jsou propojeny stezkou. Jsou rozmístěny na katastrech obcí Hostětína, Pitína, Šanova a Rokytnice. K nejbližším to máte pár metrů, k nejvzdálenějším téměř 10 km.

Ploština byla pasekářská osada nedaleko Valašských Klobouk na Moravě, kterou 19. dubna 1945 nacisté vypálili a její obyvatele za podporu partyzánů zmasakrovali. Akci provedla mj. zvláštní jednotka SS „Josef“, jejíž štáb byl v dubnu 1945 ve Vizovicích. V Ploštině bylo zaživa upáleno 24 osob, další tři osoby byly popraveny, jedna osoba byla umučena při výslechu.

..v dnesnich dnech si mnoho obcanu z okoli pripomina masakry,ktere byly se zde odehravali na konci 2.sv.valky..
Jedna se o ibce Prlov, osadu Plostina.kazdy rok zde probihaji pietni vzpominkove akce za pritomnosti vojaku, vojen.veteranu apod.

Envicentrum Vysoké Pole - moooc doporučuji 🙂 Envicentrum Pro krajinu je vzdělávací středisko pro děti i dospělé. Přibližuje valašskou krajinu lidem a lidi zase vrací do minulosti, aby se dokázali vžít do běžného a skromného života dřívějších hospodářů. Od Envicentra vede krásná křížová cesta v přírodě, která vás procházkou přivede až ke kapli Panny Marie Vysocké..dál pak můžete pokračovat Cestou zdraví až ke studánce.
Ke studánce lidé chodívali pro vodu zejména při dětských nemocech. Na poděkování při uzdravení dítěte zavěšovaly maminky na planou hrušku u studánky dětské košilky.

„Místa schopná oslovit duši člověka působí jinak, než místa, jež jsou pouze hezká.“ Jedním z takových míst, které tuto schopnost mají, je okolí kaple Panny Marie Vysocké a Malé vodní kaple ve Vysokém Poli.