Karlovské fojtství - v údolí Bzovém se dochovala roubená stavba fojství, pocházející z 18. Století. Patrová budova s pavlačí, do obdélníku obestavěný dvůr hospodářskými staveními, obrovskou lípou a potokem v krásném prostředí. Nepřesná kopie fojtství je v rožnovském skansenu. Natáčel se zde film Stíny horkého léta. Karlovské fojtství je dřevěný dvorec s patrovou obytnou budovou stojící na začátku údolí Bzové. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák (stavěl také např. fojtství na Solanci). Fojtství je spolu s kostelem nejhonosnější stavbou v Karlovicích. V největší místnosti byla šenkovna a fojt, zástupce vrchnosti v obci, sem každou neděli odpoledne svolával poddané k rozdělování úkolů. Prvním fojtem se po založení Karlovic stal Jura Hudeček "za věrné a dobré služby" majiteli panství.

Pojďme se podívat na krásné památky, které můžete ve Velkých Karlovicích zhlédnout.
Karlovský kostel - byl založen v roce 1754 Františkem hrabětem ze Žerotína. Římskokatolický kostel má půdorys kříže, stavba je sroubena ze dřeva, a proto byla ramena kříže zakončena diagonálně. Ve stavbě je 24 úhlů. Celá linie střech je vedena v jedné přímce. Nad středem kostela je barokní věžička se dvěma zvony. První mše svatá obětována v novém chrámu se konala 15. srpna 1754, poté byl 21. srpna kostel slavnostně požehnán meziříčským děkanem. Tento den se také slavila první pouť, a to až do roku 1811, poté byla přeložena na neděli, která připadne po 5. srpnu, což se tak děje dodnes. V roce 1946 bylo instalováno elektrické osvětlení i do lustrů, které roku 1892 daroval Žid, majitel skláren, Salomon Reich. Jedná se o skutečně monumentální barokní stavbu, která si velice mistrně podrobila jako materiál dřevo. Kostel je zasvěcen Panně Marii Sněžné.

Milé koníkovky a jsme v cíli naši trasy. Velké Karlovice 🙂 Jsou obec vzdálené cca 30 km od Vsetína žije zde asi 2500 obyvatel. Vesnici založil majitel rožnovského panství Karel Jindřich z Žerotína listinou z 8. listopadu 1714, území však leželo na panství vsetínském. To si tento zakladatel přisvojil. Vsetínští majitelé Illésházyové se svého nároku nevzdali, což později vedlo k odtržení Velkých Karlovic od rožnovského panství a ke vzniku Malých Karlovic.Malé Karlovice jsou dnes místní částí. Ty byly k Velkým Karlovicím znovu připojeny až v roce 1966. Osudovým mohl být Karlovicím rok 1944, kdy po osobní návštěvě chtěl K.. H. Frank obec srovnat se zemí, což se mu naštěstí nepodařilo uskutečnit. Do počátku 19. století měla obec pouze zemědělský charakter. Ke změně došlo až v souvislosti se založením skláren v první polovině 19.století. Až do světové války respektive do první republiky znamenalo období sklářské výroby pro obec zlatý věk. Přibylo obyvatel, dařilo se i živnostem. Velké Karlovice jsou typickou valašskou obcí. Najdete tu ještě zachovalé pastviny s menšími stády ovcí, najdete stavení v horách, kde se ještě dodnes hospodaří. Hřebeny a svahy v srdci Beskydských hor vybízí v létě k turistice, jízdě na kole, v zimě pak ocení lyžaři nabídku upravených sjezdových tratí a také nespočet kilometrů značených běžeckých a turistických tratí s různými stupni obtížnosti. Své služby Vám poskytne řada hotelů a penzionů.

Přehrada Stanovnice - je vodní nádrž nacházející se ve stejnojmenném údolí pohoří Javorníky poblíž města Karolinka. Vybudována byla v roce 1977–1986. Hráz nádrže má výšku 38 metrů rozloha vodní plochy je 50 hektarů a nádrž pojme 7,5 mil. m3 vody. Nádrž slouží k zásobování kvalitní pitnou vodou Vsetínska, Valašsko Kloboúcka a Zlínska. Aby mohlo být dílo realizováno, byly asanovány původní usedlosti převážně zemědělského charakteru. Pro obyvatele údolí bylo v Karolince vybudováno 12 panelových domů a několik rodinných domků. Ráz údolí se vodní plochou sice změnil, ale přesto je dnes přehrada jedním ze symbolů Karolinky.

A máme tady dnešní první soutěž. Krásná Eliška Balzerová, roz.Havránková se narodila přímo v městě Vsetín 25.května 1949. Dětství strávila v Moravských Budějovicích. Soutěžní otázka je velmi jednoduchá a první 3 cérky obdrží srdéčka. Jak se jmenuje film z roku 1982 Marie Poleďnákové, ve kterém si zahrála maminku Dášu ??? 🙂

Sklárny Karolinka - Karolinská sklárna s více jak 140 letou tradicí tvořila po celá léta zdroj obživy pro mnoho lidí v místě i okolí. Mistrovství zdejších sklářů bylo a je známé i za hranicemi naší republiky. Hlavní sortiment sklárny představuje užitkové stolní sklo a to především leptané a malované. K malování se používají preparáty z drahých kovů - pravého zlata a platiny - pro docílení speciálních efektů. Za zakladatele je považována podnikatelská rodina Reichů, která byla židovského původu. V letech 1861 – 1862 byla založena a otevřena sklárna Karolinina Huť a to zakladatelem Salomonem Reichem, který ji pojmenoval po své matce, podle níž byl na přelomu 40. – 50. let 20. století odvozen dnešní název města. V provozu sklárna přečkala i první světovou válku. Během hospodářské krize ve třicátých letech dvacátého století se firma S. Reich a spol. dostala do finančních potíží, které se jí nepodařilo vyřešit a firma zkrachovala. Na jejich troskách vznikla nová společnost Českomoravské sklárny, ta však již Reichům nepatřila. Během 2. světové války huť pracovala, ale při přechodu fronty se její provoz na skoro 3 měsíce zastavil. V roce 1946 byla znárodněna a stal se z ní národní podnik Českomoravské sklárny. Tehdejší doba přála radikálním změnám a tak roku 1949 se průmyslová část okolí sklárny stala samostatnou obcí Karolinina Huť, která byla zanedlouho v roce 1951 přejmenována na obec Karolinka. Podnik v této době nesl zejména název Moravské sklárny, poté byl začleněn pod státní podnik Crystalex a vyráběl především nápojové sklo. Po privatizaci v devadesátých letech se celý Crystalex stal součástí uskupení Pocela Plus. Hutní ruční výroba se začala soustředit na výrobu stolních doplňkových kusů - karafy, láhve, decantery a vázy. Majitelé sklárny přesunuli v roce 2005 hutní výrobu skla a závod se začal specializovat pouze na dekorování skla. Po krachu skupiny Porcela Plus v roce 2008 se nově vzniklé společnosti Crystalex CZ s.r.o. úspěšně daří obnovovat výrobu dekorovaného skla v Karolince a směřovat většinu produkce na zahraniční trhy.
Stálá expozice skla se nachází v budově MUZEA SKLÁŘSTVÍ KAROLINKA. PROHLÍDKA SKLÁRNY - exkurzi je nutné si dopředu zamluvit telefonicky min. 2dny předem.

Roku 1991 uspořádala sklárna k 130. výročí svého vzniku první Sklářský jarmark, který se během dalších let stal už tradiční akcí. Součástí jarmarku je i bohatý kulturní program.

Podíváme se tedy z blízka na Soláň, Sklárny Karolinka a na přehradu Stanovnice. Speciálně pro @druidee ,, její Soláň“ ke které se váže její krásná vzpomínka na celý život 🙂 Soláň - žádná velehora není. Je to jen kopec, kterému naměřili 860 metrů nad hladinou moře. Má ale privilegium být více opěvován a vzpomínán než jeho vyšší sousedé. Vyjádřit atmosféru Soláně není snadné. Od doby, co si lidé kopce Soláň všimli, je lákal k vyprávění, protože je to bájná hora. Vyprávěly se pověsti, zpívaly písničky. Soláň patří mezi obydlené kopce, což je dnes už zvláštností. Byla zde také škola. Škole se říkalo „vysoké učení“, to podle nadmořské výšky. Učitel denně chodil z Velkých Karlovic pěšky. V roce 1927 byla škola zrušena. Soláni zůstali věrni významní umělci, někteří se na něm usadili, aby měli svůj kopec na dosah ( např: akademický malíř Karel Hofman, akademický malíř František Podešva,akademický malíř Jan Kobzáň, akademický malíř Alois Schneiderka, akademický malíř Ilja Hartinger a další. Informační a výtvarné centrum Zvonice je nejmladší stavbou na Soláni. Vznikla rozvedením původní myšlenky malíře Františka Podešvy vytvořit v horském prostředí architektonickou dominantu upozorňující na kořeny duchovního života Valachů. Prostory zvonice nabízejí návštěvníkům stálou expozici valašských umělců, malířů, sochařů, grafiků, řezbářů a fotografů, jejichž tvorba je inspirována Valašskem a lidovým umění jiných regionů. Otevírací doba: červen-září Po-Pá 9.00 - 17.00 říjen - květen úterý - pátek 9-16 hodin sobota a neděle 9.00 -17.00

A máme tady k návštěvě další město 🙂 Jsme ve městě Karolinka. Nacházíme se 24 km východně od Vsetína v údolí Vsetínské Bečvy, kde leží toto město. Žije zde asi 2,5 tisíce obyvatel. Znak města tvoří tři symboly, které charakterizují jeho hlavní dominanty, a to skleněný pohár jako symbol výroby skla, vodní hladina symbolizující vodní nádrž a zelená barva, jež představuje přírodu a lesy pokrývající tři čtvrtiny katastrálního území města. V katastru města se také nachází přehrada Stanovnice, toto vodní dílo vzniklo v roce 1985 zatopením stejnojmenné obce a její původní obyvatelé se staly občany Karolinky. Přehrada je důležitým zdrojem kvalitní pitné vody pro široké okolí a také se stala symbolem města. Pamětihodnosti v tomto městě: Kostel Panny Marie Karmelské, Hospoda – Stanovnická cesta, údolí Raťkov - shluk roubených staveb z konce 18. a 19. Století, Zvonice Soláň – zvonice na kopci Soláň, Karolinská přehrada – přehrada zásobující Vsetínsko, Karolínina huť – sklárny.

Dobré ráno koníkovky, hlásím se již 5. dnem z města Vsetín a jeho okolí. Dnes máme Velký pátek a Valašsko je velmi bohatá oblast, kde se dodržují lidové zvyky, obyčeje a tradice. Později si o oslavách na Valašku povíme více. Dnes nás ale nejdříve čeká dokončit trasa Vsetín - Velké Karlovice, doufám, že se Vám místa, která dnes budu představovat, budou líbit stejně,jako ta v předchozích dnech.Hezký den všem 🙂

Jak jsem milé cérky psala, musím dnes do práce, takže pro dnešek končím s blogováním o Vsetíně a Valašsku 🙂 Zítra poputujeme dál po trase Vsetín - Velké Karlovice, můžete se těšit na krásné město Karolinka a hodně si toho povíme o úžasných Velkých Karlovicích. Hezký zbytek dne Vám přeji !!! 🙂

Milé cérky mám další typ, kde se vykoupat. A to v Novém Hrozenkově, v přírodním koupališti na ,,Stanoch“, jehož středobodem je uměle vytvořené jezero, nenazývané jediným novohrozenkovjanem jinak než „Balaton“ nebo „Kačák“. V letních, horkých dnech se jinak klidná hladina „Balatonu“ o rozloze 9,5 ha rozvíří a stane se centrem osvěžení, vodních radovánek, sportů a zábavy pro návštěvníky nejen z okolních obcí, ale i ze vzdálenějších měst či obcí a také ze Slovenska. Balaton nabízí travnaté, ale i písečné pláže. Návštěvníci mají k dispozici přímo v areálu hygienické zařízení (převlékárny, sprchy, WC), nechybí ani stánky s občerstvením, dětské hřiště či plocha pro plážový volejbal. V letních večerech jsou pak zde pořádány různé hudební, taneční akce. V areálu se nachází základna s umělou sjezdovkou pro akrobatické skoky do vody na lyžích a prknech. V areálu ale není možné kempovat !!! Umělé jezero je samozřejmě určeno i pro sportovní rybolov a v zimě, kdy plocha zamrzne, areál navštěvují příznivci bruslení a najdou se také otužilci, kteří si do vysekané díry v ledu chodí každoročně v mrazivých dnech zaplavat.

Aby z toho výletu měli něco i ti nejmenší, stavme se do ,, Family Parku na Huslenkách“. Je to veselé rodinné centrum v krásné přírodě Valašska. Otevřeno mají :
Pátek:
od 9.00 do 12.00 hodin a
od 15.00 do 20.00 hodin
Soboty a neděle:
od 10.00 do 19.00 hodin
Děti do 24. měsíců mají vstup zdarma. Děti od 2 let 120 Kč za den a dospělý 60 Kč na den. Pro Vaše děti si můžete objednat i narozeninovou oslavu. Ve všem Vám poradí a zkonzultují na telefonním čísle, které mají uvedené na svých stránkách, připojuji jejich web: http://www.familyparkvalachy.cz/

Milé koníkovky a máme tady dnešní soutěž, tentokrát je velmi těžká !!! Alespoň tedy myslím. Herce Radoslava Brzobohatého nemusím představovat, narodil se sice ve Vrútkách na Slovensku 13.září 1932, ale dětství prožil v Jarcové na Valašsku, kde se po válce usídlila jeho rodina. Jeho druhou manželkou byla Jiřina Bohdalová.A já se ptám, který černobílý film společně natočili v roce 1970 a který byl na několik let tzv. trezorový film – po dokončení jej tehdejší cenzura nepustila do kin a na svoji premiéru v domácích kinech musel počkat až do roku1990 ? První 5 správných odpovědí obdrží srdíčko !!! 🙂

A dorazili jsme tam, kde to já přímo miluji !!! 🙂 Další naše zastávka bude ve 27 km vzdáleném lyžařském areálu Kohútka. Lyžařské středisko na Kohútce se nachází v překrásném koutu Moravy - Javorníkách, v hraničním pásmu hor mezi Slovenskou a Českou republikou v nad.výš. 913 m. Jako jediné ve zlínském kraji disponuje čtyřsedačkovou lanovkou. Nachází se zde velké množství sjezdových tratí nejen pro zdatné lyžaře ale také pro začátečníky. Sjezdové tratě jsou uměle zasněžovány a pravidelně upravovány. Hřebenové túry po Javornické magistrále Vám umožní výhled na Moravskoslezské Beskydy, Jeseníky, na Slovensku Malou a Velkou Fatru, Martinské hole a Kysuce. Příjemné ubytování nabízí Horská chata Kohútka.V místní restauraci si můžete pochutnat na jejich specialitě ,,kynutých borůvkových knedlících“.
Další hotel, který chci zmínit v této lokalitě je Hotel Portáš. Budova hotelu byla postavena v roce 1932 přímo pod vrcholem Stolečný, kde měli podle legend své stanoviště valašští strážci hranic "Portáši" a dodnes si udržela svůj styl tradiční horské stavby. Leží v nadmořské výšce 960m, tzn. že za pěkného počasí je odsud nádherný výhled na panorama Moravskoslezských Beskyd (od Radhoště přes Pustevny až k Lysé hoře), případně na druhou stranu hraničního hřebene na slovenskou Kysuci a Malou Fatru. Při obzvlášť dobré viditelnosti je dohled až na Praděd v Jeseníkách. Hotel je prakticky na samotě, takže nabízí ideální podmínky k nerušené relaxaci uprostřed horské přírody. V těsné blízkosti hotelu jsou 2 upravované sjezdovky - jedna dětská a pro začínající lyžaře, druhá středně náročná pro ty zdatnější. Dalších několik sjezdovek je ve vzdálenosti několika minut od hotelu. Trasa běžkařské hřebenové stopy probíhá přímo před hotelem. V letním období je stejná hřebenová trasa hojně využívána turisty i cykloturisty.
V zimním období se na Kohútku a Portáš dostanete pouze se sněhovými řetězy – velké stoupání je zde semafor – intervaly cca 20 minut !!!

A jedeme dál a to do přírody 🙂 Galovské lúky - je přírodní rezervace v katastru obce Huslenky. Rozkládá se na temeni Javorníků poblíž návrší Hrachovec (777 m), asi 3 km jihovýchodně od Huslenek. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Beskydy. Je to přírodní rezervace s bohatým výskytem orchidejí. K rezervaci se lze dostat z Huslenek údolím Uherská na hřeben po levé straně. Optimální termín návštěvy – květen, červen.

První, kde se zastavíme je obec Hovězí. Obec Hovězí leží asi 6 k od města Vsetín směr Velké Karlovice. Rozkládá se v údolí tvořeném Vsetínskou Bečvou a jejími přítoky, potoky Hořanský a Hovízský. Kolem obce se zvedají vrcholky Vsetínských vrchů. V okolí obce je řada osad a chat, které jsou roztroušeny na svazích okolních kopců. Nejvyšší vrchol zvedající se nad obcí je jižním směrem Filka ( 769 m.n.m.). V obci u kostela rostou dvě stoleté lípy a v zámeckém parku najdeme sedm kaštanů jírovců. Dominantou obce je katolický kostel sv. Maří Magdaleny z roku 1733.
V obci Hovězí je v rámci letního osvěžení hojně využíváno přírodní koupaliště na řece Bečvě pod Bradovským jezem tzv. Hovězský splav. V blízkosti tohoto koupaliště provozuje Klub českých turistů Autokemp u splavu, který nabízí ubytování v dřevěných chatkách a prostory pro stanování. Součástí kempu je dětský koutek a sezónní zahradní restaurace. Vedle kempu provozuje soukromý podnikatel stylové restaurační zařízení Koliba, u kterého se nachází tenisový kurt s umělým povrchem a hřiště na plážový volejbal

Milá děvčata v minulých příspěvcích jsme se vydaly na východ a nyní se vracíme zpět a vydáme se po trase Vsetín – Velké Karlovice. Pokud chceme navštívit místa, která dnes zmíním je pro trasu vhodnější zvolit automobil, ale pro velké odvážlivce je zde cyklostezka, která se nazývá – cyklostezka Bečva. Její obtížnost je střední. Trasa je vhodná i pro méně zdatné cyklisty, pokud pojedete z Velkých Karlovic po proudu řeky Bečvy dolů. Úsek kolem Vsetínské Bečvy začíná ve Velkých Karlovicích a končí ve Valašském Meziříčí. Na více než 58 kilometrech se můžete těšit na krásnou přírodu Hornovsacka a valašské dřevěnice.

Dobré ráno milé koníkovky, dnes to na moc hezké počasí u nás nevypadá, je zataženo. Nicméně nás to neodradí od dalšího výletu.Jelikož dnes musím na odpolední a budu v práci až do 22.hodin,budu mít menší výpadek s příspěvky, za to se omlouvám, ale budu se snažit do o běda vložit co nejvíce příspěvků, aby jste dnes nebyly o krásy Valašska ochuzeny. Soutěž stihneme jenom jednu,ale zítra si to vynahradíme.Všem hezký den 🙂

Loučím se tedy pro dnešek z večerního Vsetína, zítra je taky den,čeká nás toho spoustu, vydáme se směr Velké Karlovice a po trase je opravdu spousta krásným míst.Všem přeji hezký a klidný večer 🙂

Milé koníkovky pozor!!! Je tady další soutěž, váže se k místu, ve kterém se tento seriál natáčel a zítra ho společně navštívíme - Velké Karlovice 🙂 Hlavní roli hrál Miroslav Donutil a uváděla ho ČT 1 v nedávné době. Ptám se na název seriálu a jméno hlavní postavy ??? A prvních 5 správných odpovědí obdrží srdíčko. Tak pojďme cérky do toho !!!

Vracíme se zpět ke Vsetínu z Brumova - Bylnice a z hlavní cesty uděláme odbočku vlevo do obce Seninka. Ukazatele nás navedou 🙂 Od centra Vsetína i od centra Vizovic je rozhledna Vartovna vzdálena vzdušnou čarou 9 km. Na Vartovnu je možné vyrazit z obcí Seninka, Liptál, Prlov nebo Jasenná. Rozhledna na vrcholu Vartovna (635 metrů nad mořem) byla otevřena 17. listopadu 2009. Je ze dřeva, měří 37 metrů a je jednou ze čtyř rozhleden na Valašsku. Byla postavena v rámci partnerského projetu se slovenskou rozhlednou na Tlstej hore v Hodňanech. Autorem návrhu rozhledny je architekt Ivan Bergmann. Rozhledna má tvar kovové spirály, kterou doplňuje kamenný sokl, uvnitř je točité schodiště. Vyhlídková plošina krytá střechou je ve výšce 35 metrů. Rozhledna je otevřena celoročně, podle návštěvního řádu je na rozhlednu zakázán vstup při námraze, sněhu, bouřce, mlze a nepříznivém počasí.

Dnes už musíme být milé koníkovky z toho našeho výletu hodně unavené,ale ještě než skončí den, se při zpáteční cestě podíváme na rozhlednu Vartovna a určitě si ještě dnes zasoutěžíme. Teď pro oddych vkládám jednu z našich nejoblíbenějších valašských písniček ,,My jsme Valaši" v podání valašské kapely Kotáranka.Tak čapněte manžela, přítele nebo děti a pěkně dokola, okolo stola 🙂

A jsme v Brumově – Bylnici 🙂 Brumov-Bylnice je město v údolí říčky Brumovky v Bílých Karpatech, asi 6 km jižně od Valašských Klobouk. Žije zde necelých 5 700 obyvatel. Za první republiky byla v Brumově postavena železniční trať. 14. června 1964 došlo ke sloučení obcí Brumova a Bylnice do jednoho celku a nově vzniklá obec Brumov-Bylnice získala od 1. ledna 1965 status města. Od 15. července 1976 je součástí města také Svatý Štěpán a od 24. července 1997 také před tím slovenská část osady Sidonie. Mezi nejvýznamnější památky oblasti patří zřícenina královského hradu a barokní sousoší z roku 1777, které je umístěné na náměstí. Historické jádro Brumova a blízká dělnická kolonie jsou od roku 1995 městskými památkovými zónami, dále kostel svatého Václava.
Hrad Brumov – založení hradu se datuje přibližně do let 1210-1220 markrabětem Vladislavem Jindřichem za vlády Přemysla Otakara I. Roku 1421 datuje listiny na hradě Zikmund Lucemburský, který obsazuje hrady východní Moravy uherskými správci. V roce 1760 zde vzniká první velký požár a hrad je jen částečně opraven. Druhý požár nastává v roce 1820 a v roce 1827 se z hradu stává ruina. Až v roce 1995 se začíná s novou definitivní rekonstrukcí a 6. května 2000 probíhá jeho slavnostní otevření. V současné době se zde uskutečňují různé kulturní akce. Jedné takové akce jsem se zúčastnila a bylo zde moc krásně, dokonce mám pořízenou fotku s živým hadem  Že jste to Vy, dole ji přikládám. Roku 1997 byla vysvěcena Křížová cesta v Bylnické části města na Květnou neděli za přítomnosti kněží Mariánů. Tvoří ji čtrnáct pašijových obrázků v rámečku připevněných na dřevěné kříže. Každé zastavení je oplechováno, jednotlivé obrázky jsou chráněny sklem. Cesta byla zhotovena s pomocí farníků Bylnice, Singulární společnost Bylnice zajistila dřevo. Roku 2010 byla provedena oprava cesty - byly zhotoveny nové rámečky a opraveny nápisy.

Říkala jsem si, že když už jsme se spolu vydaly cérky tímto směrem, ráda bych Vás pozvala do Valašských Klobouk a Brumova – Bylnice 🙂 Valašské Klobouky jsou od Vsetína cca 30 km. Stále jsme na trase východ, teď už téměř u slovenských hranic. Valašské Klobouky - město leží v údolí říčky Klobučky na pomezí Bílých Karpat a Vizovických vrchů v severním cípu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, která byla v roce 1996 zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO. V okolí města se nachází několik velmi cenných území s výskytem bělokarpatských orchidejí. Podle pověsti získalo město svůj název od klobouku, který brumovská vrchnost použila k označení své oblíbené studánky. Když tady byla později založena osada nazvali ji Klobouky. Od roku 1885 město užívá dnešní název Valašské Klobouky. Nad.výška je 405 m.n.m. K 1.1. 2015 zde žilo cca 5000 obyvatel. I ve Valašských Kloboukách je spousta historických památek, které stojí za zhlédnutí a to např: sloup se sochou Panny Marie, kašna Socha svatého Jana Nepomuckého, Pranýř, Měšťanský dům - kupecký dům kostel Nalezení svatého Kříže.

Mám tady jednu aktualitu z 20. Března 2016 milé koníkovky, stále se nacházíme na východ od Vsetína a valašské louky v okolí obce Lačnov na Hornolidečsku pokrývá letos opět fialovo-bílý koberec drobných kvítků vzácného šafránu bělokvětého. Tato přísně chráněná květinka zde každoročně vykvétá v hojném počtu - jedná se o nejbohatší naleziště této exotické rostlinky v České republice. Jedním z důkazů nástupu nejkrásnějšího ročního období jsou šafránem poseté louky v Lačnově a v jeho okolí - např. na Sucháčkových pasekách. Podle místní legendy se šafrány do Lačnova dostaly spolu s napoleonským vojskem. Semena této rostliny se údajně vytrousily z vojenských povozů vystlaných senem. Kromě Lačnova jsou šafrány k vidění také v Pozděchově či na Vařákových pasekách. Jestliže se vypravíte za kvítky šafránu na výlet, jedním z výhodných výchozích bodů by mohla být Horní Lideč, kam lze přijet také vlakem. Louky poseté koberci fialových květů jsou odtud dobře dostupné. Stačí sledovat žlutou značku, která vede souběžně s naučnou stezkou Vařákovy paseky. Po zhruba 4 kilometrech pěkné procházky se dostanete k severnímu okraji obce Lačnov. Tak hurá mrknout na šafrán a netrhat !!!

Když už jsme koníkovky navštívily v této oblasti obec Prlov, Čertovy a Pulčínské skály, byla by škoda nenavštívit blízké Vařákovy paseky, které jsou vzdálené od Čertových skal cca 5 km a lze na ně dojít pouze pěšky po vyznačené stezce. V době pasekářské kolonizace na Valašsku v 17. století byly původní jedlobukové porosty mýceny pro získání zemědělské půdy. Tak následně vznikla na tomto místě osada Vařákovy paseky, kdy si zde Martin Vařák z Pozděchova (*1845) před rokem 1870 postavil chalupu č. p. 113. V roce 1890 zde byla již tři stavení, ve kterých žilo celkem 18 osob. Pasekáři se živili zemědělstvím. Při sčítání lidu v roce 1910 zde byly čtyři usedlosti s celkem 26 obyvateli. Příjmení všech bylo Vařák, protože všechny hlavy rodin byli synové prvního obyvatele pasek Martina Vařáka.V následujících třiceti letech se počet chalup rozrostl na deset. Jejich obyvatelé byli většinou evangelíci, kteří navštěvovali kostel v Pozděchově. Katastrálně spadalo 9 stavení do Lačnova, jedno do Pozděchova. Děti docházely denně do školy v těchto obcích. Půda pasek byla značně neúrodná a tvořilo ji tehdy bezmála 60 malých políček a pastvin. Během druhé světové války se Vařákovy paseky staly častým útočištěm partyzánů, jejichž počet v tomto prostoru se zvýšil zejména po vypálení Ploštiny (18. 4. 1945) a Prlova (23. 4. 1945). To vše způsobovalo obyvatelům pasek, kterých bylo v té době už 56, dlouhodobé strádání a stres. Tak zemřel na následky bití při výslechu 23. 4. 1945 Tomáš Vařák z č. p. 81.Dne 1. května 1945 instaloval německý radiotelegrafický oddíl na Vařákových pasekách vysílačku. Po nešťastném útoku partyzánů na čtyři německé vojáky a předchozím zastřelení tří dalších, byly Vařákovy paseky večer 2. května 1945 obklíčeny a osm z desíti chalup bylo vypáleno. Obyvatelé byli hnáni v noci do obce Valašská Polanka, kde byly na přímluvu zdejšího katolického faráře a jeho německé hospodyně propuštěny ženy s dětmi. Karel Vařák, František Žák, Jan Polčák a Růžena Šopová byli gestapem odvezeni do obce Hošťálková a zde po krutém mučení 3. května, v den osvobození obce Lačnova, zavražděni.

Další místa, která bych Vám ráda představila jsou Čertovy a Pulčínské skály. Jsou nedaleko od sebe a cca 10 km od naší minulé zastávky partyzánské obce Prlov. Čertovy skály - jde o cca 150 m dlouhý, až 25 m vysoký a ve vrcholových partiích věžovitého charakteru 1 až 3 m široký skalní pískovcový masiv. Čertovy skály jsou chráněné zákonem jako Přírodní památka . Skála je známá pověstí o sázce mlynáře s čertem. Spolu s nedalekými Pulčínskými skalami jsou pravděpodobně nejznámějším i nejmohutnějším skalním útvarem v celé popisované oblasti i na celé Moravě vůbec. Patří zároveň na rozdíl od většiny skal této oblasti k popularizovaným a uznávaným přírodním a turistickým atraktivitám, jednomu ze symbolů Valašska. Čertovy skály leží na levém břehu řeky Senice, vedle hlavní cesty i železniční tratě ze Vsetína do Horní Lidče a jsou z obou dobře pozorovatelné. Celý skalní masiv má dvě poměrně odlišné tváře. Ze strany od řeky, resp. od cesty představuje bizarní skalní útvar vyzývající ke skalolezení, z turistického hlediska neprůstupný. Z druhé odvrácené strany jde kolem něj chodník, nad který vyčnívají pouze několik metrů vysoké skalní věžičky a ze kterého je možno v mnoha místech přímo vystoupit nad skalní stěnu a dívat se do údolí Senice. V tomto smyslu jde o jakoby romantickou procházku malým skalním městem. Pulčínské skály - území NPR tvoří Pulčínské skály spolu s vrcholem Hradisko (773 m n. m.) včetně jeho prudkých svahů a dalších v lese ukrytých skalních útvarů. Rezervace je situována v jihozápadní části horského pásma Javorníků (podcelek Makytská hornatina, okrsek Pulčínská pahorkatina), v blízkosti průlomového údolí řeky Senice (Lomensko), kterým jsou Javorníky odděleny od Vizovické vrchoviny. Nachází se v nadmořské výšce 510 až 773 m, asi 0,5 km severně od obce Pulčín.

Tak je tady dnešní první soutěž, ptám se, co znamenají slova viz. níže. První tři nejrychlejší obdrží srdéčko. A jsem tedy zvědavá 🙂
Bača, čagan, frgál

Jako první navštívíme vesničku Prlov, která se nachází jedenáct kilometrů jihovýchodně od Vsetína. Prlov je partyzánská obec. Dle mého názoru je obec neprávem opomíjena v naší historii, protože si dle mého názoru zaslouží stejnou poctu a zmínku jako obce Ležáky a Lidice. Prlovský oddíl se začíná formovat v létě 1944, kdy v místních horách začali místní navazovat kontakt s parašutisty vyslanými ze Sovětského svazu a se skupinami partyzánů přicházejících ze Slovenska po porážce Slovenského národního povstání. Posléze se tyto malé skupinky zapojují do 1.Československé brigády Jana Žižky z Trocnova pod velením majora Murzina. Za druhé světové války postihla vesnici velká tragédie. 23.dubna 1945 v ranních hodinách obklíčilo Prlov zhruba 600 příslušníků ZbV (Zur besonderen Verwendung-k zvláštnímu určení) komanda Nr. 31 z Vizovic pod vedením SS-Obersturmführera Ericha Wienecke a speciálního oddílu – SS-JAGDGRUPPE 232 „JOSEF" .Do odpoledních hodin vyslýchali občany v místním hostinci a poté se s vybranými osobami, kterých bylo osmnáct, odebrali k vykonání strašného nelidského činu. Osm usedlostí vypálili a v nich skončilo svůj život 15 lidí. Celkem však v důsledku celé akce přišlo o život 23 osob: kromě již zmíněných patnácti upálených byli tři aktivní partyzáni, prlovští občané, téhož dne oběšeni poblíž Bratřejova. Jeden muž, který toho dne unikl z hořícího domu, byl později vypátrán gestapem a spolu s dalšími dvěma lidmi z Prlova byli nejdříve mučeni a potom popraveni. Jeden muž byl zabit již 19. dubna při akci proti Ploštině. K prlovské tragédii se počítá i smrt jednoho občana blízkého Pozděchova a mezi 15 upálenými byl jeden občan též blízkého Bratřejova. Po masakru v Ploštině se jednalo o další akci jednotek, které spadaly pod Stíhací svaz SS, jehož velitelem byl Otto Skorzeny. Prlov byl osvobozen 4.5 1945, kdy do vesnice přijeli rudoarmějci z předsunutých jednotek na bicyklech.

Milé koníkovky tento týden jsem Vás seznamovala s městem Vsetín a nastal čas, abychom se vydaly na výlety po okolí. Krás na Valašsku je mnoho a nelze je za tak krátkou dobu všechny vyjmenovat, ale věřím, že jsem pro Vás vybrala ty nejlepší 🙂