POHANSKO. Jak vám to zní? Tajemně? Dávnověce? Pohansky? Ano, přesně tak! Jedná se o archeologickou lokalitu u Břeclavi. Přesně v této lokalitě se rozkládalo slovanské hradiště již v 6. století. A nejspíš bylo dost významné! Dokonce se předpokládá, že zde sídlil některý z příslušníků rodu Mojmírovců. Na místě můžete vidět některé ze základů budov, rekonstrukci velkomoravské polozemnice, kultovního objektu a studny. Více o tomto hradišti najdete v budově zámečku Pohansko, který byl postaven v letech 1810 - 1811 jako jeden z mnoha saletů či loveckých zámečků lichtenštejnského panství. V blízkosti se nachází ještě jedno lákadlo - muzeum lehkého opevnění (řopík vz. 37). V lokalitě se konají i různé kulturní akce. Autem se sem ale nedostanete. Musíte pěšky asi 2 km od parkoviště příjemnou asfaltovou cestou nebo po některé cyklostezce na kole.

Poslední městskou částí Břeclavi je Charvátská Nová Ves. Stojí zde základní škola taktéž postavená z cihel z knížecí cihelny z roku 1876 a kaplička Panny Marie v lidovém slohu.

Zajímavostí posledních dvou městských částí (Poštorná a Charvátská Nová Ves) je, že byly v 16. století založeny a znovu osídleny osadníky ze severu dnešního Srbska (Charváty). Charvátská příjmení jsou zde stále četná a taktéž je živý odkaz předků v lidových krojích, částečně mentalitě, zvyklostech a místním dialektu - směsice charvátštiny, němčiny, slovenštiny a češtiny. Poštorná a Charvátská Nová Ves byly samostatné obce, které dokonce do roku 1920 patřily na území Dolního Rakouska. Připojeny k Břeclavi byly v roce 1974.

Další městskou částí Břeclavi, kterou vám představím je Poštorná. Nachází se zde poštorenské keramické závody, dříve knížecí Lichtenštejnská cihelna. Stavby postavené z režného zdiva a glazované keramické krytiny najdete nejen po celé Břeclavi a blízkém Lednicko-valtickém areálu, ale i např. na vídeňském dómě sv. Štěpána a jinde ve světě. V Poštorné jsou z typické produkce cihelny postaveny - fara, základní škola, kostel Navštívení Pany Marie a nádraží (vše přelom 19. a 20. století).

Krásný večer koníkovky! Jak jsem slíbila, tak činím. Představím vám jednotlivé městské části Břeclavi. Začneme Starou Břeclaví. Je to nejdéle osídlená část Břeclavi, již někdy v 9. století zde byla zemědělská osada. Velice známá je i lidová píseň Za Starú Břeclavú.

"Za starú Breclavú, za starú Breclavú u tej boží muky, u tej boží muky.
Stojí tam děvečka, zalajume ruky. Zalamuje si jich, za svojú hlavičkú.
Komus ňa zanechal, švarný šohajíčku. Já sem ťa zanechal, enom Pánu Bohu.
Aby sas modlila, abych došel domů. Šohaj z vojny jede s hlavú porúbanú.
Zavaž ně ju, milá, naši nepoznajú. Matička poznala, tatíček nemohel.
Tatíčku můj starý, já sem z vojny dojel."

Poslechnout si ji můžete v podání Jožky Černého, který ve Staré Břeclavi žije (

Ke zmiňované boží muce se vztahuje i pověst! Podle ní nechal boží muka postavit nešťastný otec, kterému blesk na tom místě při práci na poli zabil syna a děvečku. Syn měl krátce před svatbou a jeho milá Rozárka potom chodila denně Jožku oplakávat.

To jsme se ale nachodili ,viďte? 🙂 Pokud vás bolí nožky určitě naleznete odpočinek v sadech 28. října. V horkém létě je to snad jediné stinné místo. U parku se nachází gymnázium, pěší zóna, kaple sv. Rocha a kaple sv. Cyrila a Metoděje. Nově je přímo v parku muzeum cyklistiky. Za městským parkem se nachází nádraží. Věděli jste, že zrovna na toto nádraží přijel první vlak, který vjel na české území? Tolik k představení toho nejzajímavějšího v samotné Břeclavi. Dnes vám popřeji dobrou noc a zítra se můžete těšit na představení městských částí a možná stihnem i výlet za město.

Ptáte se a kam dál? To je všechno? Rozhodně ne! Pokud půjdete směrem k nádraží, brzy se dostanete k mostu přes řeku Dyji. Můžete se promenádovat po obou březích na obě strany. Po proudu řeky se budete procházet klidnými nábřežími (Komenského a Smetanovo). Zde si můžete prohlédnout budovy střední průmyslové školy E. Beneše a obchodní akademie, vilky a domky až se dostanete k železničnímu mostu. Dál je ještě pár zajímavých míst, ale o těch v jiných příspěvcích. Pokud půjdete proti proudu Dyje, po Kuffnerově nábřeží, minete bývalý curkovar, který byl svého času největším v monarchii. Vlastnila ho rodina Kuffnerů, která byla židovského původu a byla významnou součástí břeclavské komunity tehdejší doby. Po cestě potkáte zajímavý most (dříve železniční vlečka do cukrovaru) a přijdete ke splavu. Kolem splavu dál a dál přijdete do Kančí obory (o té také v jiném příspěvku). V jedné z bočních uliček naleznete židovský hřbitov. Hřbitov je ze 17. století a je zde i hrobka rodiny Kuffnerů. Hřbitov má charakter parku a zajímavou atmosféru. Pokud se budete vracet po druhém břehu zpět k městu, tak určitě neminete městské muzeum a galerii. Není zde stálá expozice, ale různé výstavy. Muzeum je hned u další dominanty města a to vodárenské věže z roku 1927.

Hezký pozdní večer nebo spíše noc! Pokračujeme v procházce Břeclaví. Zastavení třetí nás zavede k synagoze. Byla postavena v roce 1868 a v interiéru jsou k vidění maurské prvky. Dnes je využívána ke kulturně společenským účelům - výstavy, přednášky, představení, svatby aj. V okolí se dříve rozkládala židovská čtvrt. Dnes už toho moc neuvidíte. Částečně kvůli velké devastační povodni před válkou, částečně kvůli bombardování za války a kvůli holokaustu. Dochovala se bývalá židovská škola - dnes Lichtenštejnský dům s infocentrem. Prohlédnout si zde můžete historii rodu Lichtenštejnů, který sídlil v nedalekém Lednicko-valtickém areálu (Břeclav též spravoval), naleznete zde vinotéku nebo galerii. Tímto končí prohlídka "historického" centra Břeclavi.

Druhé zastavení na virtuální procházce Břeclaví. Kousek od zámku se nachází náměstí T. G. Masaryka. Uprostřed stojí kostel sv. Václava. Byl vysvěcen 1995. Je to "novostavba", protože původní kostel byl za války spolu s historickými budovami v blízkém okolí vybombardován. Jeho podoba svého času budila pozornost - někomu se líbila někomu ne. Při stavbě nového kostela bylo zjištěno, že na stejném místě stával románský kostel z 12. století. Na náměstí je celkem rušno, protože jej ze všech stran obklopují rušné silnice, proto popojdeme dále.

Břeclav je bývalé okresní město ležící v jihomoravském kraji poblíž hranice se Slovenskem a Rakouskem. Protéká jím řeka Dyje a je dobře dopravně dostupné - po silnicích, dálnici, železnici a blízko je i malé letiště. 🙂
Pozvu vás nyní na vitruální procházku městem. Začneme od zámku! Pokud čekáte krásný zámek budete nejspíš zklamáni. Břeclavský zámek je ve velmi špatném stavu, je prázdný, ale nedávno byla zpřístupněna vyhlídka na zámecké věži. Otevřeno mají od května. Při cestě vzhůru můžete zahlédnout, co zbylo ze zámeckých interiérů. V místech dnešního zámku stával hrad již v 11. století. Zámek je z 16. století, ale byl v polovině 19. století přestavěn.
Koho zmůže výšlap na vyhlídku jistě uvítá možnost občerstvení v nedalekém zámeckém pivovaru. První písemné zmínky o vaření piva jsou z roku 1414. Pivovar v současné podobě je ale poněkud novější. Po několikaleté přestávce se znovu vaří pivo od roku 2013.

Ahoj koníkovky! Tento týden vám představím svoji rodnou hroudu - Břeclav a okolí. 🙂 Už zde sice nějaký ten rok nebydlím, ale pořád se tam cítím doma. Pokud budete mít dotazy, tak je ráda zodpovím. Najdete mě pod nickem Aedoss. Snad se vám bude náš společný týden líbit. 🙂

Kounovske kamenne rady

Nachazi se v prirodnim parku Dzban nedaleko Kounova, v katastru Domousic. Jedna se o pamatku nejasneho stari, původu i ucelu. Někdo je povazuje za observator, jiny za novoveke mezniky poli. Rozkladaji se na cca 11ha a jsou tvoreny kameny cca 50-60cm vysokymi. Jejich delka kolisa od 50 do 350m.
V jejich okoli se nachazi dalsich cca 5 velkych vztycenych balvanu nazyvanych menhiry.
Teorie vzniku kounovských řad jsou různé:
pravěké posvátné závodiště (kameny by pak vyznačovaly jednotlivé závodní dráhy)
pravěký kalendář a observatoř
středověké rozhraničení jednotlivých parcel lesa, resp. polí, navigační systém pro UFO.
Kounovske kamenne rady muzete navstivit a projit si je naucnou stezkou.
At je jejich puvod jakykoliv, za prochazku na cerstvem vzduchu urcite stoji.

Luzna
Výtopna Lišany
Máte radi masinky? Ano? Pak se vydejte at vlakem, autem nebo třeba na kole do Luzne u Rakovnika. Je zde depo historickych vlaků od parnich stroju az po skoro soucasne soupravy. Muzete si vyzkouset stare ovladani navestidel a semaforů.
Parni vlaky jsou „zaparkovane“ u tocny, a když se vam postesti, uvidite i nekterou v akci. Pro deti je zde moznost svezeni uzkokolejkou. Na prohlidku si vyclente minimalne 1,5 hod casu, pokud budete vic zkoumat a badat, tak i vic.
Dostupne vlakem z Prahy - zast Luzna u Rakovnika, mozno prijet i autem - parkoviste primo u muzea..

V okoli Rakovnika je mnoho mist, která stoji za navstěvu.
Krakovec
Vzpominate na pohadku Princ a Vecernice? Nebo třeba At ziji duchove? Obe tato filmova dila byla z casti (mensi i vetsi) natacena prave zde. Ale tim tato zricenina není az tak zajimava. Jeji nejdulezitejsi úkol probehl o hodne drive a to cca v letech 1412-1414 kdy zde pobyval Mistr Jan Hus před svým odchodem do Kostnice.
Z hradu, tzv zamkoveho typu (prechod mezi hradem a zamkem) v soucasnosti zbyly jen obvodove zdi, zachovalo se par mistnosti. Při jeho prohlidce nenarazite na úchvatne obrazy, ani nadherne calouneny nabytek, je to proste zricenina, jak ma byt, ale i tak na vas dychne kouzlem davnych casů.

Rakovnik je plny pamatek a historickych domů. Jednemi z nejvyraznejsich jsou kostel sv. Bartolomeje, který dominuje vychodni casti namesti, radnice, Mariansky sloup (nedavno zrekonstruovany, uprostred namesti), Židovska synagoga a hrbitov, mestke brany – Prazska a Vysoka..

Kostel sv. Bartolomeje vznikl na miste puvodni romanske rotundy. Uvnitr je kamenna tesana kazatelna. V kostele se často konaji koncerty. Vedle kostela stoji drevena zvonice, která nese dva zvony – Vaclav a Žebrak.

Za kostelem je dům Cisterciaků – nyní Muzeum T.G.M., ve kterem najdete mnoho dalsich informaci nejen o Rakovniku, ale i prirode a zajimavostech v okoli.
Primo u muzea je i jiz zminena Prazska brana. Jedna ze 4 původnich bran. U brany je také dochovana cast hradebniho zdiva, ale lepe je videt u domu pres silnici – nynejsi fare.
Zakouti u kostela je vůbec plne zajimavych budov – poslední z nich budu jmenovat Gymnazium Zikmunda Wintera.
Na namesti najdete mnoho domů s tzv erbovnim znakem – a tak tu najdete dům U Ryby, U raka, U zlateho hroznu, U lva. Hlavnimi dominantami však krome kostela jsou radnice a Mariansky sloup.
Uzkymi ulickami z namesti dostaneme se do zidovske ctvrti. Zde se nachazi Dům u Samsona – zdobeny sgrafitti. A když uz jsme dosli az sem, dostaneme se k další dominante města – Vysoke brane. Kazdorocne na kvetnove svátky se kona Otvirani Vysoke brany. V ulici vedouci k ni se kona trh a primo pod branou je velke stredoveke kolbiste, kde sermiri, kejkliri, tanecnice a fakiri predvadi sve umeni. Otvirani Vysoke brany je vždy doprovazeno velkym historickym průvodem, jehož se často ucastni i starosta Rakovnika.

Pochazim z maleho města. Je to město kralovske, okresni a krajske. Lezi na okraji Krivoklatske vrchoviny a v srazkovem stinu Krusnych hor.
Do všech vetsich mest – Kladno, Plzen a Praha je to vlastne kousek, mozna co by kamenem dohodil a zbytek dosel pěsky.

První zmínky jsou z pocatku 11. století. V te době však neslo jiné jmeno nez dnes. Tenkrat se nazývalo Rokytka (nekde také uvadeno Rokytno) podle ricky, která jim proteka.
Nyní je toto město znamo jako Rakovnik. Historie pravi, ze jmeno ziskal po dlouhem hladomoru, kdy jedna zena uvarila svým detem raka. Ten se totiž povazoval kvuli sve rude barve po uvareni za jedovateho. Ale deti prezily a město tak pry ziskalo sve soucasne jmeno. Z ricky stal se potok, který se nazyva Rakovnickym.
Rakovnik je z historiceho hlediska velmi zajimave město. Je spojen s kralem Janem Lucemburskym, jenz mu prirkl nektera prava. V dobach před i po husitskych probihala vystavba hradeb, jejichz cast se zachovala dodnes, především dve brány – Prazska a Vysoká.
Ludvik Jagellonsky roku 1482 pridelil mestu erb s cervenym rakem ve stribrnem poli. A Rudolf II. pridelil mestu mestska prava.
Od stavovského povstani roku 1620 az do pocatku 19. století Rakovnikem prosla spousta vojsk a kazde zanechalo svou drobnou stopu. I mozna to způsobilo, ze mestska rada zavahala při budovani dulezitych silnic a železnice do Prahy, Plzne a Karlovych Varů, a tak lezi vlastne při ceste, nez na ceste.
Pak však s technickou revoluci se rakovnickym vlila cerstva krev do zil a město zacalo vzkvetat. Ruku na srdce, která z vas pouziva Jar nebo Speed Stick? To vsechno je diky mydlari Ottovi, který v Rakovniku zalozil mydlarnu a z ni casem vznikla tovarna Rakona – nyní znama jako Procter&Gamble-Rakona. A schvalne, jake mate v koupelne dlazdice? Není na nich nahodou znacka Rako? I ta pochazi z Rakovnika. Mate radi pivo? Vyzkousejte rakovnicky Bakalar. Po dlouhe odmlce se pivovar před lety znovu otevrel a myslim, ze navazal na svou dobrou povest velmi dobře.

Zitra si rekneme neco o Rakovnickych pamatkach a pak se vydame do jeho blizkeho i vzdalenejsiho okoli...

Ahojte vsichni. Doufam ze jste se se mnou moc nenudili a ze jsem vas inspirovala aspon malinko na nejakou tu akcni dovolenou 🙂 mejte se tady moc krasne a moc dekuju ze jste mi dali moznost ukazat vam muj raj 🙂 zase nekdy ADIOOOSSSS

Ahojte, omlouvam se vcera jsem byla na cestach a nedal mi cas napsat.

Dnes bych vam chtela predstavit vsechny morske ryby ktere u nas na Tarife muzete videt. Mame tu hodne vyjizdek lodi. Muzeme tu videt ruzne druhy delfinu, velryby, kosatky,... no vsak se presvedcte sami. Tady vam zanechavam link at se muzete podivat jak vsechny ty prekrasne ryby vypadaji.
http://www.whalewatchtarifa.net/eng/whales-dolp...

Dekuju a zase zitra.

Ahojte maminky, tak dnes si predstavime Tarifu z pohledu plazoveho ... hmmm slunicko teplo, vlny a moreeee... joooo tak takhle krasne tu je 🙂

Jako prvni plaz v Tarife se jmenuje playa Chica.

Najdeme je ji na Středozemní straně Tarify před Isla de las Palomas a poblíž přístavu - k nejjižnějšímu bodu kontinentu. Je to poslední pláž Středozemního moře.

Hlavní pláž Tarify na Atlantiku se nazývá Playa de Los Lances.

Začíná přímo před obytné části (Avenida de Los Lances)
Plaz je dlouha a cela piscita, idealni na prochazky.

Playa Valdevaqueros- Tato pláž je velmi oblíbená u surfařů a kitaku, najdete tam plno beach baru a squele atmosfery vsude kolem.

Playa Punta Paloma-
Tato oblast Punta Paloma se nachází na konci pláže Tarify až 10 km východně od obce.
Je snadno rozpoznatelna podle své obří duny, ktera jde vidět z dálky.

K dispozici je mnoho lesů a každý z malých zátok má své zvláštní kouzlo.
Tyto pohledy jsou úžasné a pravděpodobně je jedním z nejkrásnějších pláží v Tarife.

Doufam ze jste si dnesni prohlidku plazi uzili a zitra se s vami budu tesit na ukazku naseho podmorskeho zivota 🙂

Mejte se hezky, adioooos !

Zdravim Vas, dnes bych Vam chtela povedet neco malo o nasem Tarifenskem hradu.

Tarifa hrad, také nazývaný hrad Guzman El Bueno nebo Guzmanes je středověká pevnost v andaluském městě Tarifa.
Zatímco tam byly umístěny uvnitř pozůstatky římských staveb. Dnešní stavba je dílem chalífátu.
Od doby jeho stavby bylo výkonu vojenské funkce související s jeho strategické poloze na jižním cípu Pyrenejského poloostrova a Gibraltarský průliv.

Ačkoli jeho původní funkci měl bránit město v XVII století plnilo i funkci ochrany proti útokům. Barbary piráty a během války za nezávislost byla centrem operací španělských vojáků v tarife na odporu. Dokonce i dnes je zámek ve vlastnictví Ministerstva obrany, které byly prohlášeny za kulturní zájmu v roce 1931.

Hrad se da navstivit dodnes a je velkou atrakci pro turisty. Ne jenom jeho historie je to co nas laka, jsou to i ty nadherne vyhlidky, z kterych se da videt az na hory Maroka. 🙂

Moc dekuji za pozornost a zitra se na vas budu tesit. Tentokrat ze vsemi nadhernymi plazemi, ktere tu mame.

Mejte se krasne! Hasta manana

Krasny vecer vsem! Omlouvam ze pisu az ted, ale vetsinou jsme cely den pryc a tak nestiham.

Dnes bych vas chtela seznamit se sportem, ktery se stal mym konickem a vlastne i celym zivotem 🙂

Do Tarify jezdi cim dal tim vic lidi z celeho sveta prave kvuli tomuhle sportu. A vite proc? Protoze Tarifa je jedno z nejvetrnejsich mist v Evrope. Fouka nam tu vitr po cely rok a to diky tomu, ze se nachazime mezi dvema velkymi horami. Jedna je ve spanelsku a druha v Maroku.

Kitesurfing je sport spočívající v jízdě po vodě na speciálním prkně za využití tažného draka. Jde o jeden z nejrychleji se rozvíjejících sportů.

Muze se provozovat na sousi – power kiting, na vode – kitesurfing, nebo na snehu – snowkiting.
Ke kazdemu z nich vsak potrebujete vitr na to aby vas drak ktery kontrolujete a letate tahnul a tim vas i vezl tam kam budete chtit.

Ja sama uz kituju 10 let a naucila jsem se to prave tady. Po roce jezdeni si udelala instruktorsky kurz a po dalsich dvou letech uceni jsem si otevrela svou vlastni kitovou skolu, kterou mam do ted.
Tady Vam posilam link abyste se mohli seznamit vic stimhle mistem ci sportem pokud vas zaujal ;)
www.kiteprogresstarifa.com

Na Tarife jezdime prakticky cely rok. V lete staci v lykre ci kratkem neoprenu, v zimne pak v dlouhem. Celorocni teplota vody je cca kolem 16stupnu.

Dalsim vyznamnym sportem za kterym na Tarifu jezdi mnoho turistu je windsurfing ci surfing jako samotny.

Na vsechny tyto typy sportu mame v sezone, cili lete vyhrazene plaze jak pro ne tak i jen pro turisty, kteri se prisli slunit na plaz a zaplavat si. V zime pak jsou vsechny plaze otevrene pro vsechny a tak se muzeme kochat i z pobrezniho apartmanu na nejrunejsi triky ci skoky kitaku 🙂

Tady vam nechavam nejake ukazky z naseho radeni ve vode, doufam ze se vam budou libit.

A zitra se muzete cesit na vyznamne pamatky a proslula mista v Tarife.

Mejte se krasne Hasta luego!

Ahojte vsichni, jmenuju se Katka tady pod jmenem xnanulkax a spolecne s mym 14ti mesicnim synem Damienem a pritelem zijeme na jiznim cipu Spanelska v malem surfovem mestecku jmenem Tarifa. A tak mi dovolte abych vam neco o Tarife povedela a treba Vam dala i napad na vasi dalsi dovolenou 🙂 Radi vas tu vsechny uvidime.

Budu se snazit kazdy den zamerovat na jednu konkretni zajimavost, kdyz budete chti se na ceco zeptat tak nevahejte , jsem tu pro Vas 🙂

Tarifa je oblast Španělska, kde se stýká Středozemní moře s Atlantským oceánem, Campo de Gibraltar, v provincii Cadiz , Andalusie. Nachází se na pobřeží Costa de Luz („pobřeží světla“) a je 14 km vzdáleno od afrického pobřeží. Je známé jako místo pro windsurfing a kitesurfing (kiteboarding).
Tarifa take nazyvana jako "hlavní město větru" je magickým městem pro svou krásu a energii bez omezení. Je ideálním místem pro dovolenou nebo víkend. Z prostého potěšení z procházky po obrovské pláži, jízdy na koni přes písečné duny, jízdy na horském kole v přírodním parku, lezení ve skalnatých horách, praktika nejznámějších vodních sportů, jako je kitesurfing, windsurfing a paddlesurf. Pokud máte rádi sport a přírodu, Tarifa je ideálním místem pro kombinaci všeho.
Součástí Tarify jsou osady Tahvilla, Facinas a Bolonia. Na ostrově Isla de Tarifa (de las Palomas - Holubí ostrov), který je spojen s pevninou, se nachází pevnost Tarifa. Mys Tarifa (Punta Marroqui, Punta de Tarifa) – nejjižnější bod kontinentální Evropy na 36° severní šířky. Isla de Tarifa odděluje Atlantik od Středozemního moře. Jihovýchodním směrem je z Tarify dobře vidět útes Gibraltaru a jižním směrem přes Gibraltarský průliv pobřeží Afriky.
Můžete navštívit Maroko, přičemž se trajektem z Tarify do Tangeru dostanete za puhých jen 35 minut.

Uz zitra se pozastavime nad tim co to vlastne kitesurfing je a proc je Tarifa timto sportem tak obklopena.
Budu se na Vas tesit ... mejte se krasne ...Nanulka

Vzhledem k tomu, že probíhá adventní čas a s ním jsou spojené také vánoční trhy, mám pro vás anketu, abychom si i zde na profilu navodili tu správnou vánoční atmosféru. Navštěvujete vánoční trhy? Ve kterém městě? Nebo jezdíte raději do zahraničí? Připojíte-li i nějakou větu o tom, co vás na těchto trzích baví či zajímá, budu ráda....
Za každý komentář, pošlu srdíčko 😉

Obec, jejíž jméno mě nyní zajímá, se rozkládá v kotlině na úpatí posledního výběžku Bílých Karpat, na úpatí jihozápadního výběžku Javorníků (od Pulčína) a jižní rozsochy Vizovických vrchů. Severovýchodní část katastru leží na nejjižnějším okraji Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Obcí protéká říčka Senice a její levobřežní přítok Lačnovský potok. Obec má 1331 obyvatel.
Mezi zajímavosti obce patří mechanický betlém, který můžete navštívit celoročně. První správnou odpověď odměním srdíčkem. 🙂

Děkuji @barunkasem za uplynulý týden a povídání o České Lípě.

Začnu opět tradiční výzvou a sice, že POŘÁD HLEDÁM MODERÁTORKY 🙂
Takže pokud máte zájem vyzkoušet si, jaké je to z druhé strany blogu, napište mi do IP, popř. sem do komentáře.
Pro tento týden jsem si pro vás připravila pár míst v rámci #cestovanisotaznikem

Moje drahé, já se s Vámi loučím!!

Děkuji za nabídku moderování a zkušenost. Ráda jsem Vám představila své rodné město : Česká LÍpa.
Ikdyž týden je moc krátká doba na to, seznámit všechny s osobní srdcovou záležitostí.

Dále jen jako @barunkasem 🙂 !

ROZHLEDNA ŠPIČÁK

Českolipský Špičák je jméno čedičového kopce na severním okraji města Česká Lípa. Podle něj se jmenuje jak přilehlé sídliště, restaurace, knihovna, škola a další instituce. Na jeho vrcholu ve výšce 459 m n. m. je veřejnosti delší dobu nepřístupná rozhledna ověšená vysílači. Kopec je zalesněn smíšeným lesem. (1 foto)

SLOUP V ČECHÁCH
Obec Sloup v Čechách leží v krásné romantické krajině v širokém údolí Dobranovského potoka přibližně 4 km jihovýchodně od Nového Boru. Díky zajímavým památkám, velmi pěknému okolí a mnoha přírodním zajímavostem v okolí se stala známou rekreační lokalitou.

Skalní hrad a poustevna
Přijdete-li na jižní konec obce, rozevře se před vámi široké ploché údolí s nepřehlénutelnou
dominantou – mohutným skalním blokem, který dal základ středověkému opevnění a později barokní poustevně, jejíž prostory jsou zde zastoupeny nejvíce. Skála přes 30 metrů vysoká a sto metrů dlouhá, byla ve svrchních, téměř nedostupných patrech, dávnými budovateli značně rozčleněna. Ruce kameníků prorazily v hloubi kamene úzké vstupní chodby ambitu a vytesaly prostor kostela, který byl završen věží.
(FOTO 2)

Zámek Sloup v Čechách
dnes domov důchodců
(foto 3)

Samuelova jeskyně
Samuelova jeskyně se skládá z malé předsíňky, která sloužila zároveň jako kuchyně, a obytné místnosti (6x2,5 m) s okny. Na stěně můžeme nalézt zbytky německého nápisu: "Poustevník Görner povoláním okrasný sadař výrobce brýlí a dalekohledů, upotřebil zde 17 let svého života až k roku 1735, kdy potom přesídlil na poustevnu Einsiedlerstein - Skalní hrad. Po několika letech se objevil v przdné stojící chatrči blízko Svaté Hory u Příbrami, kde byl jedné noci přepaden a zamordován. Po něm se místo nazývá Samuelova jeskyně."
(foto 4,5)

Lesní divadlo Sloup v Čechách
(foto 6)

OKOLÍ České Lípy
Pro okolí České Lípy je charakteristické velké množství rybníků. Tím nejznámějším je nepochybně Máchovo jezero, oblíbený cíl rekreantů a příznivců vodních sportů, ale za zmínku jistě stojí i soustava Holanských rybníků, Radvanecký rybník ve Sloupu v Čechách, Horecký rybník ve Stráži pod Ralskem, Hamerský rybník v Hamru na Jezeře či ornitologicky významný Novozámecký rybník.

DOKSY
Doksy (německy. Hirschberg nebo Bad Hirschberg) jsou město v jižní části okresu Česká Lípa, v Libereckém kraji. Jde o jedno z nejznámějších a nejvyhledávanějších rekreačních středisek v České republice, zejména v letních měsících. Leží na břehu Máchova jezera.
(FOTO 7)

Máchovo jezero
Máchovo jezero též zvané Velký rybník nebo Velký Dokeský rybník, lidově Mácháč (německy Großteich nebo Hirschberger Großteich) je největší rybník v Libereckém kraji a osmý největší v Česku. Dosahuje hloubky až 12 metrů, vstup do vody je však velmi pozvolný. Jde o třetí největší český rybník, který leží jinde než v Jihočeském kraji. Byl založen v 14. století. Rozkládá se v nadmořské výšce 266 m, má rozlohu 284 ha. V dnešní době je využíván hlavně pro rekreaci.
(foto 8)

Miluji Českou Lípu a její okolí.
Před pár lety jsem vyhrála titul Miss sympatie Máchova kraje a jsem na to velmi pyšná!!!

Pokud z Vás byl někdo na mácháči, a pošle do komentáře fotku, ráda shlédnu foto a odměním srdíčkem 🙂

PEKLO

Českolipské PEKLO je národní přírodní památkou. Jeho návštěvník prochází hlubokým údolím Robečského potoka, který se věky zařezává do pískovcového podloží, ve kterém vymodeloval bizarní tvary skal. Území je především ceněno z biologického hlediska jako lokalita bohatá na ohrožené druhy rostlin (bledule jarní, prvosenka vyšší, stulík žlutý...) a živočichů (výr velký, ledňáček říční, skorec vodní...) Procházka údolím je velmi příjemná a nenáročná.

Vycházku Peklem lze doporučit s vyšší opatrností i v zimě. Na cestě jsou i různé průlezy, skalní tunely a samozřejmě lávky (pozor - nejchoulostivější objekty). Je zde stále co fotografovat. Zhruba uprostřed trasy se nachází stavení, kde přebýval známý disident Ladislav Lis, který zde má také pamětní desku.. Můžeme vidět skalní obydlí s vytesanými okny.
Cestou projdete nejen malebnými osadami s lidovou architekturou, ale také po cestě uvidíte tisíce bledulí.