Městská část Praha 4 právě spustila pilotní projekt zaměřený na alternativní způsob údržby rozsáhlých ploch veřejné zeleně.
„První lokalitou, kde tuto novinku zkoušíme, je rozsáhlý prostor ekoparku v ulici Za Mlýnem,“ uvedl radní pro životní prostředí Ondřej Růžička (BEZPP)
Místní obyvatelé jsou nadšení a na pasoucí se ovce se chodí dívat .
Ani i my tam stále chodíme. Elinka je nadšená
U nás v T.J. Sokol Braník : KARATE, SEBEOBRANA, RODIČE A DĚTI, PŘEDŠKOLNÍ DĚTI, SÁLOVÁ KOPANÁ, VOLEJBAL, ŽACTVO A SPORTOVNÍ GYMNASTIKA..
půlroční nebo roční poplatky jsou opravdu levné. Neváhejte.
T.J.Sokol v Braníku má dlouhou tradici – od roku 1871. Tehdy to však byla "jednota tělocvičně hasičská" a sídlila v místnostech patřících k hospodě "Na kovárně".
Sokolovna, která stojí v Branické ulici č. 93, je pochopitelně mladší – vznikla až po první světové válce. Kdysi se zde vedle sportu provozovalo i divadlo, loutkové divadlo, plesy, šibřinky a podobně. Plesy se zde pořádaly ještě po sametové revoluci, pak ale přišel někdo s nabídkou moderní protiskluzové podlahy. V dobré vůli ji kdosi nechal položit. Na sport je dobrá, ale šibřinky, a dokonce ani divadlo by nevydržela, protože nohy židlí by ji poškodily – inu, pokrok se nedá zastavit.
Kupodivu budova sama Sokolu dnes už nepatří. Zavinily to dějinné zákruty a restituční zákon. Po druhé světové válce byla tělocvična už poněkud zchátralá a potřebovala zásadní opravy. Sokolové proto založili Družstvo pro obnovu sokolovny. Pak ale přišli komunisti, družstvo zrušili a budovu převedli na ABC Braník. A jak každý ví, v restitucích se družstvům nic nevracelo. Naštěstí je spolupráce s ABC velice dobrá, takže sokolové zde mohou i nadále bez problémů provozovat některé sporty. Mimochodem, Braničáci, kdo z vás ještě dnes ví, jak vzniklo označení našeho slavného Ábíčka? Je to zkratka Athletic Braník Club! Kdyby to tak bolševik věděl, jistě by nám tu imperialistickou zkratku zakázal!
Sokolové mají v současnosti šest oddílů – ve třech z nich mohou cvičit i děti. Vedle toho pořádáme pro děti vycházky, mikulášskou zábavu, Krakonošovu zahrádku či víkendové výlety. Kdo má zájem, stačí si vybrat a přijít si zacvičit.
JINAK VEŘEJNÉ VÍKENDOVÉ BRUSLENÍ NA KOBŘE ZAČALO 3.10. TAK PŘIJĎTĚ SI K NÁM ZABRUSLIT
Bruslíme každou sobotu od 14:30h do 16:30h
každou neděli od 14:45h do 16:45h
vstupné: dospělí 100,-kč
děti do 10 let 40,-kč
doprovod 40,-kč
K DISPOZICI JSOU I POMŮCKY PRO DĚTI A DĚTI CO SE UČÍ BRUSLIT JSOU NA PLOŠE ODDĚLENY
v Ulici Mikuleckého 1584 stojí lední stadion Kobra, kde reprezentuje Braník HC Kobra Praha.
Hockey Club vznikl v roce 1929 pod názvem HC KONSTRUKTIVA, po II. světové válce měl dvě družstva - Muže a Dorost. Největší rozvoj klubu je datován do roku 1975 kdy byl otevřen zimní stadion Konstruktiva v Braníku. Od tohoto roku postupem času klub vybudoval všechny žákovské kategorie včetně dorostu a juniorů.
V roce 1990 se klub transformoval pod názvem HC KOBRA PRAHA a došlo k druhému postupnému vzestupu všech kategorií do nejvyšších soutěží. Těžiště práce klubu je stále ve výchově mladých hokejistů v žákovských kategoriích, respektive ve sportovních třídách od 4 do 9 třídy.
Družstvu Mužů se v posledních letech vždy podařilo probojovat do závěrečných kol PlayOf.
Družstvo Dorostu a Juniorů bojují pravidelně v Lize juniorů a dorostu.
V klubu je také družstvo Žen, které se probojovalo do Ligy Žen.
A právě u tohoto hřiště vede krásná cyklostezka až do Zbraslavi. Krásná i na brusle. Jezdila jsem tam s kočárkem a super. Cyklostezkou podél Vltavy z Braníka do Zbraslavi: Tato cyklostezka, která je součástí cyklotrasy A2 (Vltavská), vede podél pravého břehu Vltavy jižními částmi Prahy (Braníkem, Hodkovičkami, Modřany, Komořanami až k mostu ve Zbraslavi). Cyklostezka má asfaltový podklad, rovinatý profil a díky tomu je využívaná nejen cyklisty ale i in-line bruslaři. Tuto trasu lze doporučit rodinám s malými cyklisty. Projížďku zahájíme v ulici Na Mlejnku v blízkosti Barrandovského mostu, kde je dobrá možnost parkování. Přímo v této ulici si všimneme velkého dětského hřiště. Vydáme se cyklistickým podjezdem pod Jižní spojkou a na první křižovatce odbočíme doleva směrem do Zbraslavi. Držíme se cyklistických ukazatelů cyklotrasy A2, které nás nejdříve provedou vedlejšími uličkami a následně pěknou širokou cyklostezkou. Po levé straně míjíme sportovně-zábavný areál Kroužky na Vltavě, za ním golfová hřiště a Freestyle park. Za železniční zastávkou Praha – Modřany je cyklostezka v některých úsecích úzká a měli bychom dbát zvýšené opatrnosti při vyhýbání se ostatním cyklistům a bruslařům. U mostu Závodu míru ve Zbraslavi výlet ukončíme. Zpět do Braníka dorazíme stejnou cestou anebo můžeme dětem návrat zpestřit jízdou vlakem z nedalekého nádraží Praha – Zbraslav do stanice Praha – Braník. U cyklostezky je mnoho možností k občerstvení, na konci našeho výletu ve Zbraslavi jsme objevili bufet U Posledního Kelta s venkovním posezením a dětským hřištěm. V roce 2014 byl otevřen navazující úsek cyklostezky ze Zbraslavi do Vraného nad Vltavou v délce 4 km. V prostřední části je však stezka přerušena, zbývá tu dostavět 500 metrů, v tomto místě je nutné využít souběžné vedlejší silnice.
ve spodní části Starého Braníka se nachází bezvadné dětské hřiště, kde to Eliz miluje. Bhužel jsem nějak nedohledala ulici, tak pokud někdo víte a poradíte ostatním, bude to fajn a první z vás dostane srdíčko. Zastávka busu je U staré pošty, která je u Penny marketu.
Nedávno otevřeli v Braníku plavecký bazének klub draco pro dětičky ve slane vodě, cvičení pro tehulky i netehulky, lekce v angličtině atd. Dávam vam sem odkaz na stranky. Dnes nemam moc času tak alespoň malý příspěvek www.klubdraco.cz
Každoročně se v Braníku koná víc než sympatický pouliční festival Braník sobě, v rámci celopražské pouliční slavnosti "Zažít město jinak". Koná se v Branické ulici a jejím okolí a smyslem je vyzkoušet, co všechno mohou lidé "vynést" na ulici, patří-li ji třeba na jediný den: stolek s pohoštěním pro sousedy,pingpongový stůl nebo pódium s kvalitní hudbou a divadlem. Letos tu byl i řetízkový kolotoč či skákací hrad pro děti, nebo také prodej knížek a dětské pískoviště. Děti si mohly i pohrát na chodníku pokrytém kobercem se spoustou hraček.
Do organizace festivalu se zapojila řada známých osobností žijících v Braníku, např. režisér Jan Svěrák, předseda sdružení za starý Braník.
Ke slavnostem patří i "kino na schodech" kde si můžete na plátně shlédnout fajn filmy...
Tak kdyby se Vám chtělo, zase za rok v Braníku. Plakáty a informace jistě budou zase všude možně a včas
Hned u fotbalového hřiště ABC Braník se nachází příjemná klidná a čistá restaurace ABC kteá má jak zahrádku, tak i dětské hřiště s pískovištěm, kolotočem, klouzačkou... chodíme tam moc rádi, dobře tam vaří. Dělají hodně burgery, ale i klasická denní menu. Točí tu výbornou branickou ananasovou limonádu 🙂 K restauraci patří pak i Music Bar ABC, kde si můžete zatančit a vyřádit se.
ABC Braník - aneb náš fotbalový klub:
Tradiční fotbalový klub, který byl založen před 100 lety. Areál leží v ulici Za Mlýnem. Je součástí krásné přírody, která areál lemuje zejména od Branického parku a potoku. Na druhé straně vede cyklostezka, která je širokou veřejností hojně využívaná. Areál čítá 2 plochy s travnatým povrchem, 1 hřiště s umělou trávou, restaurací ABC a zázemím v podobě šaten.
Dlouhodobě se věnuje práci s mládeží a každým rokem se členská základna rozrůstá. Snaží se oslovit co nejvíce dětí, rodičů a fanoušků po celé Praze, protože klub je otevřený všem.
Historie
Založení oddílu
Za skutečného zakladatele kopané v Braníku je považován ABC BRANÍK - atletický branický club. K jeho založení došlo v únoru roku 1914. Je zajímavé, že v prvních letech jeho činnosti nezačínal klub hned s fotbalem, který jej později tak proslavil. Měl naopak následující oddíly: bendy hokej, lehkou a těžkou atletiku, plavectví a šachy. Největších úspěchů bylo v té době dosaženo v oddílech bandy hokeje a v plavectví. Teprve v roce 1920 zahájil činnost fotbalový oddíl.
Významné osobnosti branické kopané
Ing. Václav Mašek - odchovanec oddílu ABC BRANÍK, který v 16-ti letech přešel do populární Sparty Praha, v jejímž dresu sehrál více jak 500 zápasů. Jako koncový hráč se stal spolu s legendárním Oldřichem Nejedlým nejlepším střelcem Sparty v celé její historii. Současně byl i dlouholetým členem národního mužstva a zúčastnil se i mistrovství světa v Chile. Po skončení své ligové kariéry byl i platnou posilou a trenérem fotbalového oddílu ABC BRANÍK. Další významné fotbalové osobnosti, kteří byli odchovanci našeho oddílu, byl v prvé řadě brankář Karel Hanáček, který později hrál v ligovém klubu Bohemians i v reprezentaci, dále pak Ing. Jan Bouda, Oldřich Barták, Václav Vlček a Jůza, kteří všichni hráli v ligových oddílech Sparty a Slavie.
Ze současných hráčů jmenujeme také Davida Pavelku a Ondřeje Petráka, kteří také prošli branickou kopanou.
zde máte oficilní stránky, kdyby jste se chtěl někdo mrknout, či přihlásit své děti. Hrají zde jak kluci, tak i holky http://www.abcbranik.cz/
Je z vás někdo také z Braníka a nebo to tu alespoň znáte? Dole ve starém Braníku otevřeli jakousi hernu pro děti i s hlídáním. Já tam ještě nebyla a co vy? Hoďte nám sem klidně vaše postřehy. a co takhle udělat nějaký Branický srázek?
Branické skály s vyhlídkou na Prahu.
tak sem chodíme s Elinkou moc rády.
Branické skály tvoří západní stráň vrchu Dobeška s bývalým lomem na pravém břehu řeky Vltavy v Braníku, poblíž zastávky MHD Přístaviště.Podle pověsti býval u Branické skály hrad a je zde ukryt poklad.Za druhé světové války zde vybudovala německá armáda několik štol pro umístění podzemní továrny, chráněné proti bombardování. Tento komplex tvoří sedm různě dlouhých chodeb.Les Dobeška na původně holé Branické skále byl založen roku 1917. Autorem 2 metry vysoké dřevěné vyhlídkové tribuny je architekt a herec David Vávra.
Branické ledárny:
Branické ledárny jsou pozdně secesní průmyslový areál v pražské čtvrti Braník, při pravém břehu řeky Vltavy. Areál v minulosti sloužil jako ledárna, tedy velký sklad přírodního ledu. Součástí objektu byly také stáje pro koně a dům správce objektu. Autorem Branických ledáren je architekt Josef Kovařovič, stavbu provedla firma Nekvasil. Od roku 1964 jsou Branické ledárny chráněnou stavební památkou, jsou významné technicky i architektonicky a jsou významným objektem českého průmyslového dědictví. Ledárny jsou několik desetiletí v soukromém vlastnictví, veřejnosti nepřístupné a postupně chátrají.
V letech 1933–1959 byla ve smyčce „Ledárny“ ukončena tramvajová trať od Braníka.
V minulosti se k chlazení piva používal přírodní led. Ten se v Praze běžně těžil přímo ze zamrzlé řeky Vltavy a uskladňoval v zemních krechtech. Tuto činnost vykonávali tzv. ledaři, což byli dělníci, kteří byli velmi často v letním období zároveň i voraři. Později pražští hospodští a restauratéři založili obchodní společnost Akciové ledárny, která v letech 1909 až 1911 vybudovala areál Branických ledáren. Led zde byl uskladněn po celý rok, pomocí těžkých nákladních povozů tažených koňmi pak byl během roku rozvážen do jednotlivých hospod po celé Praze a v jejím okolí. Původní provoz ledáren byl ukončen v roce 1954 v souvislosti s výstavbou Vltavské vodní kaskády, jež fakticky způsobila, že řeka Vltava v dnešní zimě téměř vůbec nezamrzá, a to ani za těch největších mrazů.
Branické divadlo :
Během roku 1925 jej z vlastních finančních prostředků vybudovali občané Braníka. V roce 1993, tedy téměř po sedmdesáti letech od dokončení stavby, již bylo divadlo ve špatném technickém stavu a vyžadovalo rekonstrukci. Toho roku si divadlo do své správy vzala společnost Letitie, která jej opravila a začala v něm provozovat divadlo. Z důvodu nadměrné vlhkosti uvnitř divadla proběhla roku 2013 další rekonstrukce jeho prostor.
Na prknech divadla vystoupili například Zlata Adamovská, Miroslav Donutil, Květa Fialová, Naďa Konvalinková, Ladislav Mrkvička, Zbyšek Pantůček, Václav Postránecký, Josef Smolík, Simona Stašová či Gabriela Vránová a Václav Vydra.
Vystoupili v představeních kupříkladu Víš přece, že neslyším, když teče voda, Prolhaná Ketty, Hadrián z Římsů nebo Světáci. Hrají se zde ale i koncerty, a to jak klasické, tak populární hudby, dále taneční večery a svoji domovskou scénu zde našlo bratislavské Radošinské naivné divadlo...momentálně je divadlo stále zavřené a už se těšíme, až se otevře a budeme s malou chodit na pohádky, na které sem jako malý klučina chodil i můj manžel
Pivovar Braník nebo také Branický pivovar je pražský pivovar, jehož asi pětihektarový areál byl původně v majetku společnosti ING Real Estate Development a nyní je ve vlastnictví soukromých investorů. Tento pivovar ukončil výrobu v lednu roku 2007. Výroba byla převedena do smíchovského Pivovaru Staropramen. Nicméně vlastní budova Branického pivovaru je společně s nedalekými Branickými ledárnami zajímavou a architektonicky cennou stavební i technickou památkou
Autorem prvního znaku Společenského pivovaru pražských sládků v Braníku byl Mikoláš Aleš. Vyšel přitom ze znaku se svatým Václavem a dvěma anděly, který českým sladovníkům udělil císař Karel IV.
V posledních několika desítkách let se v Branickém pivovaru vařila pouze dvě piva:
Braník světlý
Braník ležák
Dále se zde licenčně vařili značky typu Sapporo a další.
Ahoj, jmenuji se Anna a na koníkovi mne můžete najít pod nickem Antymania666. Žiji se svým manželem, dcerkou a psíkem v pražské čtvrti Braník. Jedná se o Prahu 4. Nenarodila jsem se zde,ale přivdala. Mám to tu moc ráda.
Poprvé se Braník připomíná roku 1088 (Branice).[2] Braník vlastnily ve 14. století české královny a některé pražské kostely. Clo z plaveného dříví, vybírané v Braníku, náleželo (podle privilegia Karla IV. z roku 1366) kanovníkům Pražského hradu. Od husitských dob byl Braník v majetku Starého Města až do konfiskace v roce 1547.
V roce 1559 se část majetku opět dostala do majetku staroměstských a ti tuto část Braníka připojili v roce 1662 ke svému nově zakoupenému libeňskému panství. Část Braníka věnoval Ferdinand II. v roce 1620 dominikánům od sv. Jiljí, což připomíná korouhev se psem (Canes domini) s pochodní v tlamě na věži původního dominikánského pivovaru v Branické ulici.
Etymologie: braník = „opevněný vrch určený k obraně“, k roku 1416 doloženo spojení „in monte Branik“, případně „brána“.
Cestování s otazníkem. Ještě poslední otazníček, než předám domov_muj další správkyni, která už se na vás těší 🙂
Tentokrát hledáme obec s cca 200 obyvateli, která je však proslavená místními lázněmi, čistým vzduchem a hlubokými lesy. V létě je výchozím bodem pro turistiku a v zimě se sem jezdí na běžky. Už víte? Pište své tipy do komentářů, první správnou odpověď odměním 3 srdíčky 🙂
#cestovanisotaznikem
Cestování s otazníkem. První správná odpověď získá ♥ ♥ ♥, každá správná jedno.
Kde ještě do 13.9. bude pěkná výstava (nejen) pro děti? (město nestačí, hledáme název objektu)
#cestovanisotaznikem
Cestování s otazníkem. Odkud jsou tyhle fotky? Byly jste tam někdy?
#cestovanisotaznikem
Cestování s otazníkem.
Která propast je u nás nejhlubší?
(Nepovinně - napište její hloubku, aspoň zjistíme, jak se který zdroj liší 🙂 )
Cestování s otazníkem.
Která naše dvě města mají největší a druhé největší čtvercové náměstí v ČR? Nezáleží na pořadí, stačí napsat dvě města.
Odpovědi pište do komentářů dole. Hodně zábavy! 🙂
Vlaďka
moulinkaa
Cestování s otazníkem 🙂
Tento týden se nám uvolnilo místo správkyně tohoto profilu... Nevadí, využijeme čas a zkusíme pocestovat s otazníkem. Můžeme se společně zabavit a kdo první odpoví správně, získá ♥ ♥ ♥ 🙂
Vlaďka
Modrý koník tým
Michal Olšiak se narodil v roce 1978 ve Žďáře nad Sázavou, kde také vystudoval gymnázium. Po jeho absolvování se věnuje malířství a sochařství a také často cestuje. Je autorem desítek soch z betonu, písku nebo kamene, které se nacházejí nejen na území České republiky, ale i v Německu či Itálii. Účastnil se také řady mistrovství ve tvorbě soch z písku, kde se umisťoval na předních pozicích.
Kaple svatého Huberta je novogotická kaple v Lednicko-valtickém areálu. Uprostřed kaple se nachází socha sv. Huberta, stojící na podstavci se sochami andělů. Nejmladší stavba Lednicko-valtického areálu byla vystavěna z pískovcových kvádrů opatřených smyšlenými středověkými kamenickými značkami, které mají za úkol navodit pocit starobylosti stavby. Kaple je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Svatý Hubert je patronem myslivcu.
Minaret je asi 62 metrů vysoká romantická rozhledna. Nachází se v areálu zámeckého parku Lednice a je součástí lednicko-valtického areálu. Jedná se o nejstarší dochovanou rozhlednu na českém území a zároveň o jediný minaret v České republice. Také je to nejvyšší stavba tohoto typu mimo islámské země. Má tři vyhlídkové ochozy, přičemž k nejvyššímu vede 302 schodů
Sportovcům se u nás daří 🙂
Dneska bych chcela představit Břeclav jako město sportu. Omladina sa tu može za mírný úplatek věnovat letním aj zimním sportom. A když sú děcka šikovné, tož aj medaile přivezú.
Starosta poděkoval mladým sportovcům
„Chci vám pogratulovat a poděkovat, že jste na sportovním poli dosáhli výborných výsledků. Nereprezentovali jste jen sami sebe nebo svou školu, ale celé naše město. K dobrým výsledkům nestačí jenom talent, je potřeba trénovat a pracovat. A za vámi je vidět velký kus práce, kterou jste odvedli,“ ocenil mladé sportovce starosta Pavel Dominik.
Taneční studio Actiwity D.C. je jednou z nejvýraznějších a nejpopulárnějších tanečních skupin regionu. Vzniklo v roce 2007 osamostatněním lektorky Veroniky Tučkové spolupracující předchozích devět let s Břeclavskou pobočkou hudební školy Yamaha. Pololetí a závěr školního roku zakončí vždy celovečerními tanečními projekty, kde prezentujeme všech 300 tanečníků.
Taneční skupina se i letos účastnila světového šampionátu v Poreči. Nejstarší skupina Actiwity DC s choreografií Politici získala Mistra světového šampionátu Dance star 2015. Tato choreografie sklízela úspěchy již doma a nyní také i v zahraničí. Obrovský úspěch byla možnost vystoupit na Gala DanceStar Night! Páteční gala večer byl určen pro nejlepší choreografie. Porota vybrala z 1300 možností 19 tanečních vystoupení, mezi nimiž nechyběli i Actiwity DC s úspěšným tanečním vystoupením Mimové.
Hlavní taneční choreografka a majitelka studia Veronika Tučková má ze svých tanečních skupin obrovskou radost. „Máme celkem osm trofejí. V Lize A celkem 5 ocenění – Mistry Dance star s Politiky, dále tři místa vícemistrů tedy stříbrná soška pro tři choreografie – Romeo a Julie , duo Mira Kosík s Petrou Šálkovou a dětská skupina Být stále mlád. Děti si vytančily bronz za Muzeum voskových figurín. V lize B celkem tři ocenění. Stříbrnou sošku převzaly juniorky za Fausta a děti za Karlík a továrna na čokoládu. Poslední bronzovou cenu získaly opět juniorky s Džunglí. Martin Florián byl opět nominován mezi tři nejlepší tanečníky – SPECIAL AWARDS BEST MALE TALENT. První ocenění si přivezl v roce 2013.
♥ Slovácko ♥
Dnes bych vás chtěla seznámit s lidmi, kteří tu žijí. Slíbila jsem vám folklor, cimbál a krojové hody.
Podluží s přirozeným centrem Břeclaví je jednou z částí národopisné oblasti Slovácko, dříve označováno jako Moravské Slovensko. V archivních dokumentech nacházíme zmínky o pojmenování obyvatel této oblasti od počátku 18. století. Jako Podlužáky je poprvé uvádí list ze 14. července 1708
Lidový kroj na Podluží prošel za uplynulá desetiletí velkým vývojem, některé jeho součásti či varianty zcela zanikly a do dnešních dnů se dochoval především slavnostní kroj svobodných děvčat a mládenců. A tak denní nošení kroje můžeme spatřit jen ojediněle u starších žen nad 80 let.
Kroje z Podluží patří k nejhonosnějším krojům Slovácka.
Současnou podobu lidového kroje a tradic na Podluží můžeme dodnes obdivovat prostřednictvím národopisných souborů, slováckých kroužků a krojovaných chas při plesových a hodových zábavách, poutích či národopisných slavnostech. Největší přehlídkou podlužáckého folkloru v Břeclavi jsou každoroční Svatováclavské slavnosti.
Jožka Černý je jedním z nejznámějších moravských zpěváků lidových písní. Zpívá již od svých čtyř let. Tehdy byl v roce 1946 vybrán, aby zazpíval prezidentu Edvardu Benešovi, který se vracel z exilu a navštívil Hodonín, rodiště T. G. Masaryka. Kromě T. G. Masaryka zpíval Jožka Černý všem našim prezidentům.
Kde se pivo vaří 🙂
Břeclav a pivovarnická výroba patří již od nepaměti nerozlučně k sobě. Pivo se zde vždy vařilo a místní byli na něj patřičně hrdí, i když nastala i období, která pivovarnickou produkci narušila.
První písemné zmínky o zámeckém pivovaru v Břeclavi nalézáme v urbáři lichtenštejnských statků sepsaném roku 1414. nejstarší hmotné památky však pocházejí ze druhé poloviny 16. stol. kdy byl, patrně v souvislosti s velkolepou žerotínskou renesanční přestavbou gotického hradu, ve východním předpolí nového zámku, směrem k městečku, vystavěn zděný pivovar.
Toto dodnes dochované historické jádro pivovaru bylo v průběhu následujících století z důvodů zvyšování produkce postupně rozšiřováno přístavbami bočních křídle a samostatných objektů, jež jsou bez vyjímky vzorovými ukázkami technického stavitelství své doby. (např. přístavba nové varny při severním průčelí v 17. stol., přístavba sýpky a sladových humen v 18. stol. a postupné rozšiřování a nadstavba části obytné budovy pivovaru v 19. stol.)
Přelomovým obdobím pro stavební vývoj zámeckého pivovaru v Břeclavi byl rok 1899. v červenci tohoto roku byly - z důvodu plošné nedostatečnosti stávajícího pivovarského provozu – ve strojírenské továrně F. Rinnghoffera ve Smíchově u Prahy zpracovány plány na výstavbu nového pivovaru. Stávající pivovar byl mezi lety 1899 – 1901, podle plánu stejného autora, přestavěn pro účely čistě sladovnického provozu. Byla přistavěna věžovitá hmota hvozdu a celý areál byl sjednocen zdařilou neobarokní fasádou. Nový pivovar byl vystavěn na místě lesního porostu v severním předpolí zámku – dnešní pivovarský areál.
V roce 1931 získává břeclavské pivo zlatou medaili a první cenu na Dunajském veletrhu v Bratislavě (pod vedením ředitele Pryče). V tomto období zároveň dochází ke zdvojnásobení objemu výroby piva na 40 000 hektolitrů ročně. Před příchodem 2 sv. války se v pivovaru vaří dokonce již 50 000 hektolitrů piva ročně.
Sladovna sloužila svému účelu až do konce 90 let 20. stol. kdy byl definitivně ukončen provoz břeclavského pivovaru. V roce 1996 je vyrobena poslední várka piva a z ekonomických důvodů dochází k ukončení výroby. Část pivovarnického zařízení je odprodána (demontáž zařízení nové varny). Prodán je rovněž stavební fond, provoz chátrá. Břeclavané propadají skepsi, zda ještě vůbec někdy ochutnají „jejich“ místní pivo, na které byli dlouhá léta zvyklí.
Co je v Břeclavi k vidění??
Než vstoupíte do LVA, prohlédnite si se mnu památky Břeclavi
Přímo v centru města Břeclavi stojí zámek, původně na místě zámku stál hraniční hrad vybudovaný knížetem Břetislavem I., od něhož panství dostalo své jméno. Hrad sloužil jako jedno ze správních středisek knížectví středověké Moravy, které se později stalo jedním z panských sídel. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti hradu, kde založili (v místě dnešního centra) městečko nové, nazvané Nová Břeclav – původní lokalita nese od té doby označení Stará Břeclav.
Později přemyslovský hrad i Novou a Starou Břeclav získali Žerotínové, kteří hrad 1. polovině 16. století přestavěli na renesanční zámek. Ladislav Velen ze Žerotína (1589-1622) za svoji účast na stavovském povstání po roce 1618 o břeclavské panství přišel.
Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové, vlastnící sousedních panství Valtice a Lednice. Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci pozdějších rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek (který nebyl sídelním) jako součást komplexu přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.
V současné době je přístupná pouze věž zámku, která je vysoká 32 metrů. Na plošinu se vystupuje nejprve po kamenném schodišti a v závěrečné fázi po dřevěných schodech.
Na zámek navazuje komplex hospodářských areálů (Vranův mlýn na Mlýnském náhonu - dnes zpustlý; zámecký pivovar z 15. - 16. století, od roku 2013 v obnoveném provozu),
