Ještě jedno místečko sem musím dát. Teplickou Lázeňskou uličku. Vím že se mi tolik líbí hlavně kvůli té barvě, tu prostě miluju 🙂
Mimo jiné je v ní cedule objasňující vznik teplické filharmonie (ano , i tu tu máme! A je jediným profesionálním symfonickým orchestrem v Ústeckém kraji), proto ty zavěšené noty a jména hudebních skladatelů ve vzduchu, které jí samozřejmě dodávají to její kouzlo ♥
A můžete zde ve stylovém krámku skočit na lázeňské oplatky (to sice na více místech v teplicích, ale tady je to opravdu ono 🙂 )
Kousek od Botanické ulicí Kmochova stezka se dostanete do Janáčkových sadů (takový lesoparčík) na takzvanou Šanovskou vyhlídku, což je celkem známý altánek ze kterého je nádherná vyhlídka na celý Šanov. Je zde k dispozici také kousek zábradlí, kde lze zamknout svou lásku. (Uvažuju zamknout tam zámeček pro Teplice 😀 😀 )
Tak pěkná vyhlídka na město je zde proto, že mezi teplickou ulicí Pražská a tímto místem je prudký sráz... a ten samý sráz se zase zvedá na druhé straně ulice Pražská, kde je pro změnu pěkné místo na procházky zvané Letná, oblíbené už z dob kdy Teplice byly slavnými lázněmi. Zde stojí i celkem nedávno zrekonstruovaná rozhledna s restaurací vypadající jako hrádek z nějaké pohádky.
Přidávám dobový obrázek netradičního "hradu" Škvárovník (Schlackenburg), který zde v letech 1805 až 1826 postavli zednický mistr ze spečených kazových škvárových cihel z místních cihelen. Stavba je svým způsobem krásná a brzy proto získala evropský ohlas, například Bedřich Vilém sem dokonce jezdil každoročně. Později sloužila jako výletní restaurace s letní zahradou. Bohužel od roku 1980 chátrá, ale podle jednoho článku na internetu se tam dá vlízt celkem i beze strachu že vám to spadne na hlavu...
Mám v hlavě ještě dvě místa, která bych chtěla představit.
Jedním z nich je teplická Nová synagoga neboli Templ, která stála ve městě Teplice mezi lety 1882-1939, kdy byla vypálena a srovnána se zemí místními zfanatizovanými sudetskými Němci. Ve své době byla jednou z největších synagog v Čechách.
Teplická synagoga bezesporu patřila k dominantám Teplic a svými proporcemi to byla jedna z nevýznačnějších synagogálních staveb v Evropě vůbec. Na jejím místě je dnes park, kde byl r. 1955 odhalen skromný památník. Z více než 6 tisíc teplických Židů přežilo zvěrstva šoa jen několik desítek osob. Dnes je v Teplicích aspoň menší židovská obec, která například o pesachu pořádá minipřednášky a ve spolupráci v jednou výbornou hospůdkou "Rajče" se podávají i tradiční pokrmy.
Do Rajčete určitě taky doporučuju zajít! 🙂
Myslím, že je celkem zajímavé dozvědět se něco o dvou politicky zajímavých osobách z Teplic.
Jaroslav Kubera je český politik působící za ODS, jejímž je členem. Už od roku 1994 stojí v čele města Teplice, nejprve jako starosta, od roku 2001 jako primátor, od roku 2000 dosud je senátorem za volební obvod Teplice. Jako politik vystupuje velmi aktivně, je proslulý žertovnými a často kontroverzními výroky, pro něž bývá řazen mezi nejzajímavější členy parlamentu. Mediálně je známý i jako náruživý kuřák a teplický patriot.
Dominik Feri (* 11. července 1996) je český politik, od 7. listopadu 2014 je radním statutárního města Teplice. Svým zvolením se stal nejmladším radním v České republice v historii a jedním z nejmladších českých zastupitelů. Jeho matka pochází z východních Čech, předky má také v Etiopii. Je rovněž jazzovým hudebníkem a fotografem. Pro svůj neobvyklý vzhled a zálibu v elegantním oblékání je oblíbeným cílem médií a zájmu veřejnosti.
Víte, že jméno našeho lázeňského města proniklo až na daleký sever? Na Rudolfově ostrově v Zemi Františka Josefa naleznete Teplický záliv, na jihu souostroví pak leží Payerův ostrov s Payerovým ledovcem.
Jejich jméno připomíná teplického rodáka, polárníka a malíře Julia Payera (1841–1915). Zúčastnil se několika polárních expedic a je považován za nejlepšího realistického malíře polárních krajin.
Sport v Teplicích.
Máme tu plaveckou halu, sportovní halu, několik "Domů plných pohybu" (jeden se takhle přímo jmenuje a zdá se mi to jako dobré zástupné označení 🙂 ).
Máme tu Doubravku, kam si chodí (i přijíždí) spousta lidí zaběhat.
Jo, možná bych měla zmínit FK Teplice že 🙂
Je tu k dispozici např. několik míst s badmintonovými kurty. U sportovní haly jsou kurty na plážový volejbal. U botanické jsou celkem pěkně udržované veřejně dostupné kurty na klasický volejbal, stačí mít síť a míč (o těch vím 100% - jinde jsem nevyužívala... 🙂 )
Dále je tu, asi 6 km od Teplic, vodní nádrž Barbora, což je jedna z mála veřejných letních koupacích ploch v okolí která vznikla zatopením stejnojmenného povrchového dolu, a u ní je také golfové hřiště.
Celkem nedaleko je také lyžařský areál Bouřňák.
V zimě je u OC Olympie na okraji Teplic k dispozici plocha na bruslení, no takové spíš rekreační bruslení, ale hodí se 🙂
Co zde naopak chybí, je místo vhodné na "letní" bruslení. Praví bruslaři jezdí do okolních měst, protože opravdu vyhovující plocha nebo areál v Teplicích bohužel chybí.
A ještě bych zmínila poslední zajímavost, a to v září zprovozněný bikesharing REKOLA. Stačí zaplatit si členství, vyhledat v chytrém telefonu nejbližší volné kolo, na telefon si nechat zaslat kód pro odemknutí zámku a můžete na kole vyrazit Teplicemi - tedy nejen. Až na tři hodiny.
Jinak městem Teplice prochází značená cyklostezka, a celkově se tu jezdí opravdu dobře - kolo jsem ve městě dost využívala před mateřskou a nemohla jsem si tento způsob dopravy vynachválit 🙂
Ke kolu mě ještě napadá, že zde máme také již tradiční cyklistický silniční maraton Krušnoton, který se svou délkou 250 km zařazuje mezi nejdelší a s převýšením 4900 m je vůbec nejvyšší. (Nejkratší trasa má okolo 113 km... hmmm, tak ten také nepojedu 😀 )
Tak jsem sem chtěla dát informaci, se kterou jsem kdysi vyhrála jednu otázku ve hře Česko: kde se koná mezinárodní festival animovaných filmů AniFest? Správná odpověď totiž byla: V TEPLICÍCH.
Ale zjistila jsem, že tento festival skončil v Teplicích v roce 2013 (už?!!!), protože do té doby se v ČR konaly dva festivaly s tímto zaměřením (druhý v Třeboni a přibližně ve stejnou dobu - že mě to překvapuje... jsme v ČR že...) a prý to zahraniční účastníky mátlo (no, to se opravdu moc divím!). Takže nyní se oba festivaly spojily a konají se v Třeboni. Tak to už příště nemám ve hře Česko šanci 😀
Zahájení lázeňské sezóny v Teplicích.
Tradiční květnová „Lázeňská“ je určitě nejvýznamnější akce v Teplicích.
Je to také příležitost prohlédnout si hodně z Teplic, protože hudební vystoupení, divadelní představení, řemeslné trhy, ochutnávky regionálních specialit, sportovní zápolení, pouťové atrakce a stánky jsou "všude" - na Náměstí Svobody, na kolonádě za divadlem, na Zámeckém náměstí, v Šanovském parku, v Beuronské kapli, na Kolonádě domu kultury, v Zámecké zahradě, na Letenských schodech, v klubu Dublin Pub a na dalších místech. Všude samozřejmě zástupy lidí...
Letos v květnu byli hlavními hosty na Hlavní scéně u Ptačích chodů Buty, Fleret, Support Lesbiens, Wishmasters nebo Alice s Danem Bártou. (Já si na takovou "klasickou" moderní hudbu nepotrpím, tak ani nedokážu říct jestli to je super program nebo trapný 😝 😀 )
To letošní zahájení lázeňské sezóny bylo už 862. 🙂 Program začíná v pátek, v sobotu ve 22:22 nás tu vždy oblaží velký ohňostroj.
K dnešnímu oboru "Teplice s dětmi" přece jen ještě přidám: MHD ve městě je pro kočárek I JEHO DOPROVOD zdarma (samozřejmě jen 1 osobu 🙂 ). Jak příjemné. Palec nahoru 🙂
Napíšete mi, co byste se rádi o Teplicích dozvěděli? Kor když vám za to pošlu srďocha
(všimněte si sudeťácké hantýrky... 😀 )
Kam s dětičkami v Teplicích. Od pondělí do čtvrtka tu každé dopoledne funguje Mimčo-mamčo klub, mateřské centrum provozované DDM. Negativa: špatný přístup s kočárkem (ale co bychom my matky nezvládly.. 🙂 ). Pozitiva: možnost takřka kdykoli zabavit sebe i dítě od podzimu do jara za hubičku. Velká herna, cvičení na balónech, malovací a tvořící aktivity a mnoho dalšího.
(PS: a pro dnešek už konec, protože jsem málem odeslala text "Od pondělí do čtvrtka tu každé PONDĚLÍ funguje.... " 😝 )
Kam s dětičkami v Teplicích. Napadly mě dvě poměrně nová místa kde se dá vyřádit i s dětmi.
Cacao klub, tedy stylovou kavárnu s nabídkou čerstvě napečených domácích koláčů u kávy, čajů nebo i s přírodními šťávami nebo mošty z místní moštárny. A k tomu prostorné vnitřní hřiště s patrovou prolézačkou, skluzavkou, lanovkou a velkou trampolínou. Hmmm 🙂
Druhé místečko je Smíškov, herna, na kterou jsem slyšela hodně chvály, ale která je na internetu na více informací dosti skoupá 🙂
O chybějícím obchvatu Teplic a zacpaných ulicích okolo centra myslím ani nemá smysl psát - to je bolístka mnoha větších měst...
Nakonec, aspoň nějaký průtah tu je, sice pomáhá jen poměrně malé části města a příjezdovky k němu bývají příležitostí jak ujet 1km autem za 30 minut... 🙂 ...a dokonce i dostavby dálnice D8 se JISTĚ dočkáme prý už letos v prosinci (ha-ha-ha, kdo tomu věří ať zvedne ruku 🙂 🙂 já ne 🙂 )
Takže to by bylo z bolístek asi vše, a teď už zase budeme představovat jen a jen vesele 🙂
Teplické bolístky VI: stavební zásahy podnikatelů aneb bouráme i dnes...
Podle internetu mrzí "většinu Tepličáků" zbourané městské lázně. Vybrala jsem fotku z doby před zbouráním, dnes je na jejich místě zelený plac a místo zřejmě čeká na "oživení". Podle majitele objektu ohrožovaly bezpečnost, myslím...
Bohužel nejen za socialismu, ale i dnes se ve městě provozují i další bourací aktivity a některé dokonce pod stejným jménem investora, který má zde ve městě luxusní vilu, takže by si člověk říkal, že mu tu o to i půjde. Stavba druhého "Božáku" takřka uprostřed jednoho z parků naštěstí nakonec povolena nebyla, aspoň zatím...
Pro zajímavost k tomuto tématu podotknu, že se ve městě v současné době například nákladně rekonstruuje krásná budova, kdy se zachová její původní podoba, i okna se dávají dřevěná, opravily se krásně štuky, no - moje srdce plesá...! A na počátku u ní byla cedule, že se tam otevře wellness centrum s arabským jménem, prý podle majitele domu. Tak doufám, že je to stále pravda, protože to mi vážně nezbývá nic jiného než poděkovat tomuto přistěhovalci za zachování toho krásného místa, které vypadalo dlouho dost smutně, viz čtvrté foto. Kdo máte fantazii, určitě mi dáte za pravdu že opravené to bude nádhera... A mohly takové být i ty ostatní místa v Teplicích...
Teplické bolístky V: nádraží
Neopravená budova nádraží! A na jeho jedné straně hospoda, na druhé hnusný Army shop a sekáč! A před ním rušná víceproudá silnice!
Najde se dost lidí, kteří na to nadávají. Na druhou stranu, pro nás matky - výtahy jim fungují. Osobáky jsou v 99% nízkopodlažní, a do Ústí se dostanete za 15 minut. Natožpak do Prahy. Miluju cestování vlakem 🙂 Miluju, že trasa Ústí n.L.-Praha stojí na evropské hlavní trase Budapešť-Berlín-Hamburk, a tak tu jezdí spousta rychlíků například směrem k mým rodičům.. a vůbec... 🙂
Teplické bolístky IV: inverze
Když už tu není přímo takový ten šedý hnus, je tu aspoň takový "opar" že je špatně vidět do dálky, viz první fotka.
Na podzim nevětrám dřív jak před 11, protože ta inverze samozřejmě drží různé smrádky, často je tu cítit ústecká chemička...
Ale když je ve městě opravdu husté šedavo, zkuste vyjet nahoru na Komárku a když se vám poštěstí, můžete spatřit nádheru jako na dalších obrázcích. My to zkusili hned první rok co jsem tu bydlela a byla to nádhera. A před pár lety jsme si vyšli v podobné mlze na Milešovku a to jsme vůbec nečekali, co nahoře spatříme. Normálně ty polštáře měly různé tvary kopců, jakoby obrovských vln, no zážitek lepší než kdyby byla perfektní viditelnost 🙂 Takže je to vlastně teplické štěstí v neštěstí.
Teplické bolístky III: arabská klientela.
Je jich tu přes léto opravdu hodně. No. Před nějakýma dvěma třema rokama jich tu bylo opravdu moc moc moc a to už bylo takový nepříjemný. Osobně tvrdím, že teď je to celkem snesitelné.
Názor si stejně musí každý udělat sám.
Lidi se mě obvykle ptají: "A jsou u vás někteří už nastálo?" Ano, jsou. A podle mě, ještě že tak. Protože ti co se tu usadili, jsou "jediní", kdo jsou schopní na městě zorganizovat cedule vyzývající k udržování pořádku nebo akci sbírání odpadků v parku a je jasné, že jedině od nich to Arabové-hosté "berou"...
Asi tolik bych k tomu řekla. Pro letní návštěvníky je podoba "obleženého" teplického parku rozhodně nečekaný zážitek... 🙂
Teplické bolesti II: demolice Trnovan (a nejen jich).
Díky tomu, že teplické lázně a město celkově získaly v minulosti věhlas a slávu, nacházelo se zde mnoho doslova výstavních ulic a domů. Podívejme se teď na městskou část Trnovany.
Trnovany byly k Teplicím byly připojeny roku 1942. Německy se nazývaly Turn. Na přelomu 19. a 20. století v Trnovanech převažovalo německé obyvatelstvo. To bylo, jak známo po Druhé světové válce odsunuto do Německa a zanechané si rozebrali Češi, někdy velmi pochybnými cestami. Nejrozsáhlejší likvidace původní zástavby probíhala v 80. letech 20. století.
Co bylo hlavní příčinou toho, že právě v Trnovanech funkcionáři rozhodli o demolici i těch nejhodnotnějších staveb, včetně unikátního Zeleného kostela. Mohlo jít i o cíl učinit definitivní tečku za německou érou těchto míst, která byla na mnoha budovách ještě více než patrná. Jedním z důvodů mohlo být i nadřazené chování některých Němců vůči Čechům před II. světovou válkou, o válečných letech nemluvě. Jisté je, že atmosféra míst, která je z řady dochovaných snímků zřejmá, byla zlikvidována důsledně a nastálo.
Dnes má tato část Teplic kolem dvaceti tisíc obyvatel. A bohužel, ještě před nějakými 10 lety platily Trnovany za lepší bydlení, i když je to prostě paneláková zástavba. Dnes už je to však místo, které si člověk nevybere pokud nemusí... Pro ilustraci jsem vybrala několik snímků zachycujícím proměnu několika míst této dříve krásné městské části a dále několik snímků přímo z demolic.
Dnešek bych chtěla věnovat některým smutným nebo obtížným okolnostem v souvislosti s Teplicemi...
Teplické bolesti I: "sanace centra". Začnu zde socialistickou proměnou nejdůležitějšího náměstí ve městě, dnešního náměstí Svobody. Na prvním obrázku je tehdejší Marktplatz kolem roku 1915. Všechny domy bloku ve spodní části náměstí, obě dolní ulice ústící na náměstí i všechny domy po pravé straně náměstí budou v 70. letech 20. století zbourány a nahrazeny nevzhlednými železobetonovými budovami.
Druhý obrázek (1976) zachycuje náměstí už bez všech těch budov. Třetí obrázek ukazuje náměstí z jiného úhlu, každopádně zde vidíme zbouranou dolní část náměstí, a na čtvrtém obrázku za co byly staré krásné budovy vyměněny.
Na pátém obrázku vidíme jak náměstí docela dlouho vypadalo. Zdobil ho klasický PRIOR. Ano, ano, toto radši umístili soudruzi namísto oněch domů v dolní části náměstí. Vlevo stála dlouho nedostavěná ruina hotelu - na této fotografii už tam jsou stavební zábrany, protože před pár lety byla ona ruina vyměněna za nové obchodní centrum, a PRIOR rovněž.
Šestý obrázek ukazuje dnešní podobu náměstí. Připojila jsem k němu fotku jedné budovy, která nahradila budovy na pravé části náměstí, druhá budova která tam dnes stojí, je stejně hrozná.
Myslím že náhrada za PRIOR a ruinu hotelu je dnes určitě vzhledná. Ovšem, to že zde původně bylo opravdu skvostné náměstí, nelze omluvit ničím.......
Málem jsem zapomněla věnovat se pro Teplice zásadnímu tématu, a to teplickým termálním pramenům.
Teplické léčebné prameny jsou mírně radioaktivní, používají se k léčbě nemocí pohybového, cévního a nervového systému. Mezi hlavní prameny patří Pravřídlo, Kamenný pramen, Horský pramen a pramen Hynie. Nejteplejší je Pravřídlo, jeho voda má teplotu 42,5 °C a vyvěrá v šachtě pod děkanským kostelem, odkud je vedeno do budovy sanatoria Beethoven. Podle legendy uváděné v Kronice České Václava Hájka z Libočan, došlo k objevu pramene v r. 762, kdy se vepři pasáčka Kolostůje při pastvě v lesích opařili v tůni.
Teplické termální prameny to mají docela nahnuté. To že zde vyvěraly na povrch, bylo díky křehké rovnováze spodních vod. Ta však byla zásadně porušena například nerozvážnou těžbou uhlí v okolí, kdy v roce 1879 došlo na dole Döllinger u Duchcova k vodnímu průvalu, při kterém byla velká část šachty zatopena, zahynulo 25 horníků, průval narušil rovnováhu spodní vody a způsobil pokles hladiny teplických pramenů o 26 metrů. Pravřídlo přestalo vyvěrat, způsobilo to mimo jiné v rozvinutém a velmi oblíbeném lázeňském městě paniku a výběry ze spořitelny. Od té doby se musí prameny uměle čerpat a Teplice již nikdy nedosáhly své předchozí slávy ( - zatím! 😀 😀 ).
Dokonce i v dnešní moderní době se stává, že je to s teplickými prameny na hraně. Začátkem tohoto roku vyšla v novinách zpráva, že stát převezme od těžařů, kterým skončila těžba, čerpací stanici a bude garantovat čerpání pramenů a korigování podzemních vod. Náklady se přitom předpokládají 485 tisíc korun ročně. Provoz čerpadel je však nutný nejen kvůli provozu lázní, ale při jejich zastavení dochází právě k nerovnováze spodních proudů pod městem a k zatápění suterénů a spodních pater některých budov ve městě.
Těsně pod Písečákem máme v Teplicích botanickou zahradu. Přemýšlela jsem čím je "tak vyjímečná", a internet napověděl: je to jediná botanická zahrada v Ústeckém kraji 🙂 Mimo jiné je to oblíbené místo pro svatby. Ale to je z dosud vybraných fotografií určitě jasné, že to je tady mnoho míst 🙂 🙂
Jedno z moc hezkých míst v Teplicích, taky viditelné z mnoha míst už i při příjezdu do Teplic, je hvězdárna. Mrzí mě že jsem se na webu nedozvěděla, kdo vymyslel a jak ho to napadlo umístit ji na tak krásné místo (kde v hezkých dnech můžete potkat druhou půlku Teplic), a to "Písečák" neboli Písečný vrch. Což je taková skála kus od Doubravky. Navazuje na něj zplanělý sad Třešňovka. Místa na procházky opravdu jako stvořená. A k nim ty bílé kopule hvězdárny....
PS: pro Tepličáky, na webu hvězdárny pod tímto odkazem: http://www.hapteplice.cz/historie.html lze vidět fotky z výstavby, kdy okolí hvězdárny tvoří kopce a louky. Dnes, jak víme, jsou okolo kromě toho sadu i domy a paneláky. Je tam i letecká mapa z tehdy a nyní. Velmi velmi zajímavé 🙂





















































































