Vítejte na ,,Konci světa!"

    Jmenuji se Tea a žiji na ,,Konci světa" a v tomto magickém kraji žiji skoro rok. Ne, vážně nepřeháním... 

    Nečekejte však Středočeský kraj ani Jihomoravský kraj. Tento týden se vydáme mnohem dál. Tak tedy, nebojte se, sbalte si svůj uzlíček, jako ten Honza v pohádce a hurá do světa! (respektive až na jeho konec).

    Hodily jste všední starosti za hlavu a rozhodly se vyrazit? Výborně!

Nacházíme se na poloostrově Bretaň., která je jedním z 18 regionům (zjednodušeně krajem) Francie. V tomto článku vás s ním seznámím, stejně jako s jeho obyvateli i užitečnémi informacemi.

Bretaň není Francie

    Nečekejte zde Francii, tak jak ji znáte. Není to ta sladká Francie v podobě Eiffelovky, šneků a obrovského množství vinic. Jakmile opustíte okolní regiony, jakým je Normandie otvírá se vám rázem nový, samostatný svět. Dálnice přestávají být placené včetně nižší omezené rychlosti. Značky mají nejen jiný vzhled, ale jsou psány i dvou jazycích: francouzsky a bretonsky. Proto buďte opatrní, je snadné se tu ztratit. 

    Když přijedete do Bretaně cítíte i úplně jinou atmosférou, než tu, kterou ve vás nechala Francie za vámi. Jakoby čaroděj Merlin mávl kouzelným proutkem a najednou zmizí francouzská vlajka a nahradí ji jiná: Bretonská. Budete jen těžko věřit, že jste stále ve stejném státě, protože Bretaň se tak vážně nechová. A jako třešnička na dortu vás na hranicích s Normadií přesdvědčí úchvatný klášter Saint-Michel, že přijíždíte do kraje plných magie a legend.

(Nutno dodat, že tento skvost je stále předmětem hádek mezi Normandií a Bretagní, komu vlastně patří, páč se nachází přímo na hranici a oba regiony si ho přivlastňují. A divíte se jim?)

    Obyvateli Bretaně jsou bretonci, nikoliv francouzi.

    Asi si říkáte: Proč to nejsou francouzi když žijí ve Francii? Ne všichni ví, že Bretaň dříve byla samostatným státem. I když se jedná o záležitost z 16. století, v bretonském srdci zůstává navždy Bretaňský poloostrov oddělen neviditelnou nití od Francie. 

     Snahy o nezávislost na francouzské koruně však vzaly za své, když se královna Anna de Bretagne (pro zajímavost sestřenice české královny Anny z Foix) vdala za francouzského krále.

    Různé zdroje uvádí různé informace (jakože královna vždy bojovala za udržení samostatného státu apod.), jisté však je, že současní bretonci na to mají jiný názor. Nebojte, ušetřím vás překladů jmen, které pro ni mají... Zato vám ale doporučím, abyste zde vždy o svých případných sympatiích k této královně pomlčely a stejně tak obyvatele nikdy nenazývali jako francouze! Nejsou namyšlení, ale jsou velmi hrdí na svou Bretaň a na to, že sem patří: myslete na to, až s nimi budete mluvit. 

    Dále jsou to potomci keltů, ostatně jako my češi, jen na rozdíl od nás si na tom stále zakládají, stejně jako na všudy přítomných keltských symbolech (mají ho i ve své vlajce). Lidé jsou to velmi milí, nápomocní a ačkoliv tvrdohlaví jsou právem považováni za nejvlídnější obyvatele Francie.   

  Proč ,,Konec světa?" 

    Nedaleko od svého domu mám ,,velkou louži", za kterou dříve lidé věřili, že nic není a končí svět. Snaha spousty námořníků, kteří se jí pokoušely neúspěšně překonat se navždy vespsala do jejich kamenných pomníků čnících na pobřeží a také do názvu tohoto dnešního departementu neboli okresu: Finistere (překl. Konec světa.) Dnes už samozřejmě víme, že ta ,,velká louže" se jmenuje Canal La Manche, za nímž je Anglie a další Atlanský oceán, za kterým se nachází Amerika. Nekončí tu sice svět jako takový, končí tu však evropský kontinent.

    Tento ,,okres" také patří právě k těm nejvíce bretonským, nejvíce lidí z celé Bretaně zde mluví bretonsky a jsou zde i bretonské školy pro děti. Je to právě tento region, který investuje do toho, aby Bretaň zůstal automní a co nejvíce svá. V létě zde naleznete nejvíce světově známých festivalů, na které vřele doporučuji zajet a nebo zkusit bretonské tance do rytmu jejich ,,národní" živé hudby s místními. Věřte mi, je to nezapomenutelný zážítek. 

    Bretaň má 4 departementy: Côtes-d'Armor, Finistère, Ille-et-Vilaine a Morbihan. Původně k Bretani patřilo i území dnešního departementu Loire-Atlantique, jehož hlavní město Nantes bylo dříve hlavním městem Bretaně. Ale jako dvě malé děti se město Nantes a Rennes neustále mezi sebou dohadovalo, kdo z nich je hlavním městem Bretaně a francouzská vládla, jako paní učitelka rozhodla, že Nantes oddělí od Bretaně úplně a vytvoří tak každému z měst svůj vlastní region. Zdálo by se, že všichni jsou spokojeni, ale dodnes existuje hnutí a skrytý boj mezi regiony, aby se Loire-Antlatique připojil zpátky k Bretani. Někteří cizinci stále považují Nantes za Bretaň, což dokáže rozhořčit místní obyvatele.

Jak se do Bretaně dostat?

    Do Bretaně se můžete dostat letecky, spojem z Paříže, nebo letět do města Rennes, nejvýhodnější variantou však zůstává přímá linka z Prahy do Nantes. Ačkoliv, jak už víme, Nantes nepatří k Bretani, stojí za to si sehnat odvoz Bla Bla car, který je tu hojně využíván, nebo jiné dopravní spojení do města Brest, které je však více nákladné. Další varianta je jet autem, pokud vám nevadí 1700 km jízdy a vyšší náklady než za letenku (dodávám, že přímý let netrvá ani 2 hodiny a cesta autem 18 hodin)

Pokud by někdo sem chtěl zaletět či zajet osobně nejen virtuálně, neváhejte mě kontaktovat, pokud chcete českého průvodce a sehnat letenky.

Doufám, že se vám článek líbil a děkuji za názory. 🙂

V dalších článcích se dozvíte něco více o ubytování a dopravě v Bretani, jídle a pití, počasí, typů na výletu a mnoho dalšího! 

#volny_cas