„Dámy, nastal nový školník rok a zápis na kroužky. Co se u vás nabízí? Kam děti chodí rády? Využíváte nabídky školy nebo kroužky řešíte samy? Nám přibylo třetí dítě, takže odpolední kroužky jsou teď trošku logistický rébus. Nejstarší dcerka je v 1. třídě a v rámci družiny chodí na flétnu, zpívání, keramiku a vědecký kroužek. Odpoledne se mnou pak na AJ (učím to v HD) a 2x týdně se teď rýsuje sportovní tanec. Tříleťák má v rámci školky plavání, brusle a AJ, odpoledne pak 2x týdně fotbal. A nejmladší, 9 měsíční, má 1x týdne AJ Babie's Best Start.“

Také kolem sebe máte maminky s dětmi, vedle nichž si připadáte až neschopně, protože vaše dítko toho vlastně moc nedělá? A stejně staré sousedovic dítko navštěvuje týdně 5 kroužků? Ptáte se, co je vlastně správně a co je nejlepší pro dítě? Tak přesně na tyto otázky se vám pokusíme dát odpověď. 

Kdy je ta správná chvíle

Podle dětské psycholožky Leony Němcové by děti před dovršením šesti let měly navštěvovat dětské kroužky maximálně v doprovodu svých rodičů, a to v co nejmenším množství. Hlavním důvodem k tomuto opatření je u školkových dětí jejich přetěžování. A to ne ani tak z hlediska fyzického (přeci jen mají děti většinou energie na rozdávání), ale z hlediska psychického. 

Děti v tomto věku jsou perfektně vybavené právě k tomu, aby objevovaly svět. A to ideálně svým vlastním tempem a způsobem. Rodič má fungovat hlavně jako průvodce, rádce a pomocník. Často se však stává, že se rodič pasuje do role plánovače volného času a tzv. "zabavovače" ve své nepřítomnosti. Psycholožka Němcová upozorňuje zejména na dopady, které má takové přestimulovávání ve starším věku - děti se neumí samy zabavit, trpí nedostatkem fantazie a v dospělosti jen těžko pociťují štěstí. Dále také uvádí velmi zajímavou informaci - rodiče, kteří svým dětem neplánují každou volnou minutu, jim prokazují tu největší službu do budoucna - děti se totiž dokáží zabavit samy! A na této myšlence se shoduje s mnoha dalšími autory, kteří se věnují dětské psychologii. 

Děti školkového věku mají jako hlavní stimulant právě školku - tedy dostávají každý den hodně nových podnětů k zpracování ve formě her, vzdělávacích aktivit, i úplně obyčejných situací, které zatím nemuselo řešit (Kačenka mi vzala hračku a dala ji Lucince, co to pro mě znamená a jak to mám asi řešit?!). Všechny tyto situace dítě čerpá a zapracovává. Má toho tedy až až. Odpolední program by se měl tedy nést ve znamení odpočinku. A tím samozřejmě nemyslíme, že dítě bude ležet a nic nedělat - to je prakticky nemožné. Ale odpočine si duševně - minimálně tím, že je s někým důvěrně známým a nemusí vstřebávat tolik nových informací, je ve svém prostředí (např. doma, na dětském hřišti).

Chystáte se s dítětem poprvé do letadla? V každém případě byste měli mít zjištěné konkrétní informace o pravidlech cestování s dětmi u konkrétní letecké společnosti. My se dnes společně podíváme na trochu jinou přípravu - tu psychickou.

Než vyrazíte na letiště

Příprava by měla samozřejmě probíhat přiměřeně věku. S batolaty můžete denně pozorovat letadla na obloze, ukazovat obrázky v knížkách, zakomponovat je do pohádek. S předškolními dětmi se vrhněte například na vystřihovánky nebo malování. Starším dětem můžete na internetu například ukázat aplikaci, kde lze sledovat letový provoz nad Českou republikou a podívat se na detail jednotlivých letů, odkud letí, kam letí. Zkrátka a dobře - seznámit ratolest s tím, jak letadla fungují.

Není od věci také ukázat dětem, jak to funguje uvnitř letadla. Můžete si například hrát na cestujícího a letušku, a to ideálně se vším všudy. Vysvětlit, proč se musí sedět, z jakého důvodu se rozsvítí světýlko bezpečnostního pásu (a co se musí udělat), provést dítě bezpečnostními pokyny, přesně jako letuška. A také si vyměňte role, ať si to váš potomek sám vyzkouší. 

Zároveň také nezapomeňte na to, že cestovat letadlem nemusí být jen příjemné, ale můžete se setkat také s negativními pocity. Například v okamžiku vzletu a přistání. Děti by měly být připraveny na to, že dochází ke změnám tlaku a že můžou cítit tlak v uších. Dítě by mělo také vědět, co jsou to turbulence a samozřejmě to, že z nich nemusí mít strach. Dá se říct, že pokud je s "nebezpečím" seznámeno, lépe pak reaguje, pokud situace nastane. Dítě je klidnější, protože nastalá situace pro něj není něčím úplně neznámá a je už z domova seznámen s tím, co znamená a jak se v té situaci má chovat. 

V žádném případě děti nestrašte a pokuste se vyhnout tomu, aby (i kdyby ze srandy) to dělal kdokoli ve vašem okolí. Stejně tak se vyhněte ventilování svých strachů v jeho blízkosti. Jak je známo - děti jsou houby a nasají všechno, včetně negativním pocitů.

Chcete svým dětem zpříjemnit čekání na Vánoce? Pořiďte jim adventní kalendář. V obchodě najdete spoustu druhů nejrůznějších adventních kalendářů s rozličnou tématikou a náplní. Ta bývá, bohužel, většinou z nekvalitní čokolády, což není nic dobrého pro dospělé, natož pro malé nedočkavce. Co kdybyste jim letos kalendář vyrobily samy? Můžete je zapojit do jeho vytváření. Děti si ho pak budou vážit mnohem více než toho kupovaného. Navíc si užijete spoustu zábavy. Už jste slyšely o hitu letošních Vánoc: perníkovém adventním kalendáři?

Základ tvoří, jak jinak, perníkové těsto. Máte - li svůj oblíbený recept na měkké, medové a voňavé perníčky, postup znáte. Vy ostatní můžete zkusit recept mojí babičky Majky:

Ingredience

• 2 polévkové lžíce medu   
• 400 gramů hladkémouky
• 2 vajíčka
• 1 čajová lžička jedlé sody
• 2 čajové lžičky perníkového koření (skořice, nové koření mleté, badyán, koriandr, hřebíček, fenykl - poměry jsou na vás, můžete ho koupit už namíchané)
• 140 gramů cukru moučka
• 100 gramů Hery(nebo 30 gramů kokosového oleje a 70 gramů másla)

Perníčky jsou spíše světlejší (což rozhodně neznemaná, že nejsou dobré, naopak) kdo chce tmavší, přidá do těsta asi 1 čajovou lžičku kakaa

Postup:

Někdy člověk při rozhodování zhodnotí všechny pro a proti, ale stále jako by mu něco chybělo. V jednom z našich článků jsme se věnovali tomu, Jak správně vybrat kroužek pro děti (odkaz doplním po uveřejnění) z odbornějšího pohledu. Dnes se podíváme na to, jak a podle čeho se rozhodují maminky. Pokud vám tedy k rozhodnutí stále něco chybí, neváhejte a nechte se inspirovat!

Od kdy začít

Stále častěji se v poslední době můžeme setkat s maminkami, které hledají kroužky pro kojence. Máte-li doma miminko a toužíte po tom, aby již s nějakým kroužkem začalo, můžete se podívat na tipy maminek v diskuzi Poraďte kroužky, cvičení, atd. pro děti od 6ti měsíců. 

Téměř vždy se v diskuzích tohoto typu objevuje podobný názor, jako má @kubaka: "Jistě, veškeré kroužky do 3 let věku jsou hlavně rozptýlení pro maminky, které jsou zavřené doma. Nemá cenu si něco nalhávat..." Něco na tom je - však považte sami - 6ti měsíčnímu miminku úplně v pohodě postačí k normálnímu rozvoji aktivní péče rodiče, procházky na čerstvém vzduchu a domácí prostředí.

Na druhou stranu některé kroužky mohou dětem dát základy budoucího vztahu např. k plavání (nácviky správné techniky, styk s vodou od malička) nebo třeba k cizímu jazyku (chytání melodie jazyka, jeho zvukomalebnosti). Konkrétně to popisuje uživatelka @lenkabu, která má s navštěvováním kroužků se svou dcerou dobré zkušenosti: "Vanda má od 6 měs plavání a od roku yamahu (hudební kroužek). Ano, význam to má,pro mně i pro ni. Já 2x týdně vypadnu ze stereotypu,program vymyslí někdo jinej,navíc plavání mně dost baví. Ona miluje obojí,těší se na to celý týden. A a obou kroužcích se rozhodně něco naučila,hlavně na plavání,rozhodně by se ve vodě nechovala tak jistě kdybysme nechodily,vím že kdyby spadla někde nedejbože do vody tak se sama aspoň vynoří a taky ji to otužuje." O další konkrétní zkušenosti se spolu maminky dělí ve fóru Mají nějaký přínos kroužky pro batolata?

Je jen na vás, jestli se vám chce investovat peníze a čas. A pokud máte pocit, že potřebujete trochu mezi lidi, chcete se seznámit s maminkami stejně starých dětí v okolí a nebo prostě jen potřebujete trochu rozptýlení, je to jedna z cest. A pro dítě i maminku přínosnější, než trávit čas např. v herničkách obchodních domů. 

Jsme tu s druhým dílem průvodce v ZOO. Navštívili jsme místo, kde se můžete svým autem vydat na safari. A ne jen tak ledajakého safari - na lví safari. Tentokrát se, jako rodiče, podíváme do Zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem.

Možnosti návštěvy

Dvůr Králové je poměrně malá ZOO, která ale svým obsahem dokáže nadchnout. Jelikož jsem z východních Čech, mám k ní takový zvláštní, až osobní vztah. Každý rok se tam alespoň 3x podíváme. Co už není tak malé je výše vstupného, zejména v okamžiku, kdy chcete návštěvu ZOO skloubit se safari. Vstupenka pro dospělého je za 195 Kč, pro dítě od 2 let za 50, od 4 let za 155 Kč. Bez vstupenky do ZOO nemůžete jet na safari, které následně stojí 195 Kč za vlastní automobil. Hup a průměrná rodina je v tom za téměř osm stovek na vstupu. Na pokladně vám sice automaticky naúčtují 10% slevu za rodinu, ale stále je to poměrně dost peněz. Na druhou stranu je to zážitek!

Na safari se, místo vlastním vozem, můžete vydat také afrika trucky nebo safari autobusem. Afrika truck je perfektní v tom, že jste v pohodlí auta, v poměrně komorní a rodinné atmosféře a zároveň dostanete zasvěcený komentář od průvodce. Je to sice jednou tak drahé, než klasický safaribus (afrika truck 60 Kč, safaribus 30 Kč/osoba), ale také místo 20 minut částí Afrika jedete hodinu včetně projíždění lvím safari (kam safaribus nejezdí). A ruku na srdce - když už jedete do Dvora na návštěvu ZOO, safari (a zejména to lví!) prostě nemůžete vynechat!

Kočárky s sebou!

Ač se může zdát, že je Dvůr menší zoologická zahrada, nenechte se mýlit. Centrální část sice projdete zanedlouho, ale rozhodně stojí za to udělat si procházku až ke lvům (část zoo pěší safary). A tato procházka je poměrně dlouhá - tedy pokud máte dítě, které moc neujde, kočárek rozhodně přibalte. Pokud tu možnost nemáte, půjčí vám ho na pokladně. 

Tak tedy: na prahu třicítky se mi zbláznily hormony a mě se začalo dělat akné. Mně, která na něj nikdy netrpěla. Vážně, dokonce ani v pubertě jsem neměla problémy s pupínky. Až před rokem. Moje kosmetička, ke které chodím jednou měsíčně na trhání obočí (mno jo, prostě to neumím) mi poradila: „Kupte si zinkovou mast. Je levná a báječně zabírá. Kam se hrabou drahé mastičky z drogerie. To je doslova navoněná bída“.

A taky že jo! Za mast jsem zaplatila asi 50 Kč a bylo po starostech. Pupínek vysuší a nepodráždí pokožku. Nestačí pouze jednou aplikovat, chce to minimálně třikrát v průběhu dne, ale díky tomu, že skvěle absorbuje nikdo nepozná, že ji máte na obličeji.

Kromě toho je báječná i pro miminka. Chrání jejich citlivou pokožku v místech, kde dochází k jejímu častějšímu pocení. Zklidňuje, chladí a pečuje o ni. Pokud tedy vzniknou potničky nadměrným pocením či třením plenkových kalhotek, klidně použijte zinkovou mast. Stačí vždy, když budete přebalovat nebo jak si vzpomenete.

„Dcera měla problém s ekzémem, vyrážku po celém obličeji, pak pod bradičkou a v záhybech na ručičkách. Doktorkanám na to dala Jarishův roztok, zinkovou mastičkou a vitamínovou mast a můžu říct že to zabralo." xjanex z diskuzního fóra Vyrážka a ekzém u čtyř měsíčního miminka, co zabralo?

Podle příbalového letáku jsem také zjistila, že tahle zinková mast slouží k ošetření drobných povrchových poškození kůže jsou oděrky a praskliny. 

Preventivně se používá také jako zklidňující prostředek v případě inkontinence. Moč dokáže pokožku agresivně podráždit a zinková mast ji dokáže ochránit.  

Tahle zábava je perfektní nejen na deštivé dny, kdy není možné děti vyhnat ven. Užijete si ji i když je venku krásně a potřebujete caparty hezky svlažit. Nechte je zahrát si na malé archeology a vytesávat dinosaury z ledu!

Co budeme potřebovat?

• figurky dinosaurů, mušle
• balonky, mikrotenové sáčky (podle velikosti dinosaurů)
• misku (můžete použít například vymytý plastový obal po mase)
• tavící pistoli (případně izolepu, oboustranou lepící pásku apod.)
• kladívko, šroubovák, štětec

Do mikrotenového sáčku vložte dinosaury. Řiďte se velikostí sáčku a velikostí figurek, ať není sáček zcela zaplněný. Do balónku vložte pár mušlí.

Některé dinosaury přichytněte k misce tavící pistolí, případně izolepou nebo oboustrannou lepící páskou. Některé nechte v misce volně položené. Ve výsledku tím vznikne zajímavější struktura v ledu.

Tip: vodu můžete pomocí potravinářských barev obarvit například modrou nebo zelenou.

Vrátíte se po dni stráveném na koupališti domů a vaše dítě stále kašle a pokuckává? Možná se jen nalokalo vody z bazénu, říkáte si. Jenže ono může jít o sice vzácné, ale o to nebezpečnější suché utonutí. Může k němu dojít u vás doma nebo na zahradě. Stačí vdechnout trochu vody a je zaděláno na pěkné potíže. O co jde, jak k němu dojde a hlavně: jak mu předejít?

O co tady jde?

Zní to poněkud nelogicky, že? Přitom až 10 – 15% utonutí tvoří právě ta suchá. Nemusí k nim dojít hned, ale i za desítky minut či hodin po plavání a koupání. Utopit se můžeme  nejen pod hladinou vody, ale lze mu podlehnout i po krátkém a obvykle náhlém ponoření. Suché nebo sekundární utonutí nastane tehdy, když vodu polkneme a dostane se do našich dýchacích cest. Tato zbytková tekutina vyvolá křeče, které vedou k dalším komplikacím při dýchání a mohou vést až k nedostatečnému okysličení a udušení.

Pojmenování suché či sekundární tonutí se používá proto, že k utonutí nedojde potopením se pod hladinu vody.

Z médií je znám i případ chlapečka, který zemřel hodinu po tom, když dováděl s kamarády v bazénu. Půlhodiny poté v dobré náladě odešel z bazénu a šel s rodiči domů, kde si začal stěžovat na velkou únavu. Šel si lehnout. Na tom nebylo nic neobvyklého. Děti slunce a voda unaví. Když se však po chvíli na něj šla podívat matka, zjistila, že už nedýchá. Patolog potvrdil, že zemřel na zadušení z utonutí - takzvané sekundární utonutí.

Příčiny sekundárního utonutí

Aquapark je místo, které si malí vodomilové rozhodně zamilují. Teď v létě můžete využít ty, které mají venkovní prostory. V zimě zase dokáží zahřát dětskou duši ty vnitřní. Pojďme se společně podívat na to, co vás tam čeká a nemine!

Od kdy

V aquaparcích je voda stejná, jako ve veřejných bazénech - tedy většinou chlorovaná. A jak známo, dětská pokožka je velmi citlivá, proto má většina aquaparků omezený vstup od 1 roku. Před tím, než se rozhodnete s mladším dítětem aquapark navštívit, zjistěte si raději na webových stránkách podmínky pro vstup.

Tento pohled se dá také otočit - jak příjemná je představa, že vaše miminko si lokne vody, ve které se koupou možná až stovky lidí a je plná chloru?  Podobný pohled na věc nastínila také uživatelka @kocicinka v internetové diskuzi S 6 měsícním dítětem do aquaparku. "Myslím, že nejde ani tak o chlor, jako o to, že ve veřejných akvaparcích se střídá velké množství bůhvíjakých lidí. Já bych tam své půlroční dítě nevzala ani náhodou."

Některé aquaparky, zejména ty ve větších městech, mohou mít připravený přímo bazének pro kojence. Voda v něm je upravovaná jiným způsobem než chlorem, případně je přímo slaná. 

Provozní podmínky

V mém další terapeutickém okénku pomocí filmové tvorby bych vám ráda nabídla několik titulů vhodných na večer. Jako předehru před milováním i sexem - bez toho aniž byste musely trpět hloupé erotické filmy nebo přímo porno, ať už chcete nenápadně navodit atmosféru nebo když po letech manželství udržujete oheň.

Rozhodně se hodí také jako předehra pokud jste doma samy, samozřejmě!

Eyes wide shut (1999) 

Poslední dílo mistra filmu Stanleyho Kubricka, vyprávějící jen o několika dnech života manželské dvojice Nicole Kidman a Toma Cruise, jež v té době manželi byli) se odehrává jen krátký okamžik vánočního předčasí v prostřední současné newyorské smetánky.

Po večírku, kdy se osobní lékař zámožných a jeho žena Alice zapletou do lechtivých konverzací a následné žárlivé scéně, kdy se Alice manželovi svěří se svou sexuální touhou z dávné historky a vznikne klasická genderová hádka o sexuální moci pohlaví, se William vydává za nočním dobrodružstvím do ulic velkoměsta.

Erotická zápletka vyústí ohromným, takřka freudovským rozuzlením.

Určitě už jste slyšeli, jak je Jindřichohradecko krásné - jestli jste sportovci, milovníci kultury nebo se chcete jen kochat, najdete si v tomto rybníkářském ráji svoje.
Ráda bych vám jako místní dlouholetý místní chalupář a čerstvě výletící rodič dala několik tipů kam se podívat, když se v okolí Jindřichova Hradce rozhodnete strávit pár dní. 

                                  Příroda pro pražáky a Meda ultravegan

Kam za kultůrou

Jindřichův Hradec

Střed celého kraje s rybníkem Vajgarem pod krásně opraveným zámkem jako dominantou má krásné centrum. V Panské ulici jakožto středu města nakoupíte vše potřebné včetně několika druhů zmrzlin. Při cestě z náměstí dojdete k Muzeu Jindřichohradecka, které je moc hezké i pro ty, kteří zrovna nejsou milovníci historie. Nachází se v něm hlavně největší mechanický betlém na světe- Krýzovy jesličky.

Stovky pohyblivých figurek v krásném osvícení se budou určitě líbit i maličkým- naše dvouletá vydržela nad očekávání dlouho.

V letních vedrech se podobně strávenému dni zkrátka nevyhnete. Vždyť u vody se to počasí snáší mnohem lépe. A je vlastně jedno, jak starého potomka máte.  Co mít s sebou a na co se připravit?

Pořádná taška je základ

V tuto chvíli je vaší obrovskou výhodou to, pokud stále vlastníte kočárek. Dáte do něj totiž prakticky všechno, co potřebujete.

Určitě sbalte:

• deku
• dostatek ručníků
• župánek nebo plážové pončo
• suché věci na převlečení

Pro děti nezapomeňte na hračky - ať už do vody, nebo právě na deku, případně na písek. 

Zkusíme se úplně vyhnout obecným informacím, které snadno najdete na webových stránkách, v tomto případě ZOO Praha, případně v diskuzích, které se tohoto tématu týkají. Pojďme na to trochu jinak - projdeme si ZOO jako rodiče! Dnes v Praze, příště zase jinde! 

Příjezd

Návštěvu zoologické zahrady v Praze není od věci si naplánovat. Pokud ji chcete navštívit v sezóně, doporučuji vyhnout se víkendům. V posledních letech prošla výraznou rekonstrukcí (zejména "díky" povodním v roce 2002, kdy byla zničena velká část zahrady) a tak není divu, že je považována za jednu z nejkrásnějších v Evropě. V roce 2015 dokonce získala 4. místo ve světovém hodnocení portálu TripAdvisor. Stručně řečeno - o víkendech je tady dost plno (a dost znamená opravdu dost, zažili jsme i dny, kdy na počítadle návštěvníků bylo něco přes 16 000).

Pokud jste stále ještě majiteli kočárku, bude se vám s ním v takovém počtu lidí velmi špatně manipulovat. Cesty a chodníky tady nepatří k těm nejširším. No a pokud už jsou vaše ratolesti "běhací", je poměrně snadné je v takovém počtu lidí ztratit z dohledu (pokud je nechcete celou dobu svírat za ruku). Ve dnech vyšší návštěvnosti je také dobré počítat s všudypřítomností front - počkáte si u občerstvení, toalet, přebalovacích pultů. Hlavně se ale může stát, že se vaše dítě některá zvířata prostě neuvidí, protože i u výběhů je zkrátka opravdu nával. 

Dost podobně jsou na tom slunečné prázdninové a sváteční dny.

Tip: zabavte děti tím, že si budou postupně odškrtávat, která zvířátka už viděly. Využít můžete buď knížky/mapky, které dostanete zdarma na pokladnách. Kreativnější z vás mohou takovou knížku vyrobit. Obrázky do ní můžete buď sami nakreslit, nebo použít z internetu. 

Zrovna před nedávnem jsme se rozhodovali, kdy bude ten správný čas vyrazit s dítětem do kina. Je mu 2,5 roku. V kině zrovna dávají pokračování jeho milovaných Cars. A tak jsme šli. Kdy je ta správná chvíle? A dá se nějaká chvíle označit za správnou?

Jaké otázky si položit?

Samozřejmě, každé dítě je naprosto jiné. Některé děti se vydrží dívat na celou pohádku ve 2 letech, některé to nevydrží ani ve 4. Je ale pravděpodobnější, že pokud zvládne celou pohádku doma, v kině to také nebude problém. Podobným pravidlem se řídila také uživatelka @smuffynka: "Já brala malého ve skoro 2,5letech na Cars 2. Cars miluje a doma mi vydržel sedět a koukat na celou pohádku Cars 1 tudíž jsme zkusili kino. Dopadlo to výborně."

Rozhodně stojí za přemýšlení také to, jestli o vybraný film bude dítě stát. Mám podobnou zkušenost jako @smuffynka - vím, že Cars má rád, je to jeho nejoblíbenější pohádka, hrdiny zná, sbírá autíčka (hračky) a stále si s nimi hraje. Okamžitě tedy pozná, o jakou jde pohádku a je téměř vyloučené, že by ho nezajímala. A nejsme jediné. Například @hehena v internetové diskuzi píše: "My byli včera. Prckovi jsou 2r a 4m, ale vsadila jsem na tutovku, neb Dobu ledovou miluje, takže jsme to prubli. v sobotu zkusíme Madagaskar, to je taky jeho další závislost.

Dětský zrak se vyvíjí do 6ti let věku a do té doby se nedoporučuje sledovat filmy ve 3D. Pokud jste tedy zvažovaly návštěvu 3D pohádky, raději se jí vzdejte a volte 2D verzi. 3D efekty nejsou pro děti přirozené, protože svět kolem sebe vidí normálně 2D. V některých případech může vyvolat nejen bolesti hlavy, motání, zrakové potíže, ale až epileptické záchvaty, jak varuje jedna francouzská studie.

Příprava

Také jste si domů z porodnice přivezli sladký spící uzlíček, který se během několika dnů změnil v nesrozumitelnou, řevem zfialovělou hromádku neštěstí? Ten toužebně očekávaný človíček, kterému jste ochotni snést modré z nebe a splnit, co mu na očích vidíte, je nakrmený, přebalený, obklopený nejbližšími milujícími osobami, které by ho na rukách nosili (a leckdy celé hodiny nosí) a on řve a řve jak protržený a nic na něj nezabírá?

V takovou chvíli by nejeden rodič platil třeba zlatem za nějaký manuál, návod k použití, který by opravdu fungoval a zajistil miminku úsměv na tváři a rodičům pocit, že nejsou tak úplně neschopní. Bez takového návodu by se maminky neměly vůbec pouštět z porodnice! Mnoho rodičů po takových návodech marně touží, a oni přitom opravdu existují. Představujeme tři knihy, které by před narozením svého potomka každý rodič znát (ušetří totiž mnoho nervů, slz a pocitů viny).

1. Harvey Karp: Nejšťastnější miminko v okolí

Skoro nikdy nepláče a spinká jak andílek...To je nesplněný sen mnoha rodičů. Samozřejmě, že děti pláčou, jak jinak si mají říct o mléko, suchou plenu nebo trochu pomazlení? Ale co s dětmi, které pláčou, i když nejsou nemocné a veškeré základní potřeby jsou na první pohled uspokojeny? Kdyby jim něco nechybělo, přeci by neplakaly. Možná jim chybí další tři měsíce v maminčině bříšku.

Skoro nikdy nepláče a spinká jak andílek. To je podtitul knihy, která mnohým rodičům pomohla pochopit, proč jejich miminka pláčou a jak jim pomoci, aby k pláči neměli nejmenší důvod.

Chybějící čtvrtý trimestr

Horko je takřka k nesnesení. Stačí pár tropických dnů a nocí a naše byty, ulice i pracoviště jsou rozpálená takřka do běla. I doma šplhají teploty ke třicítkám a v noci to o moc neklesne. Nedá se tu bydlet, spát a skoro ani dýchat. Bohužel se v poslední době tropické dny a noci opakují poměrně pravidelně. Jak je přežít? Jedině s našimi skvělými tipy. Především musíte být velmi opatrní na děti, protože ty zvládají vedra mnohem hůř.

1. Pitný režim (a hromada vykřičníků k tomu)

Pijte, pijte, pijte, jinak hrozí dehydratace nebo úžeh. Oboje se ohlašuje bolestí hlavy. Mějte vždy po ruce láhev s vodou a pravidelně pijte. Rozhodně není dobře, když nepijete pravidelně přes den, a pak to chcete všechno nahnat až večer. Příliš velké množství tekutin najednou zatěžuje ledviny. Do pitného režimu můžete započítat i polévky nebo třeba meloun.

2. Zelenina je super

Obědvejte a klidně i večeřte lehké zeleninové saláty. Nezatíží zažívací trakt, jsou osvěžující a chladivé. Navíc nebudete tolik unavení. Vynechejte sladkosti a sladké limonády, protože cukr působí únavu a malátnost.

3. Studené raději ne

Máte doma malého nadšeného sportovce nebo naopak knihomola, který se fyzické aktivitě vyhýbá, jak může? Pro každého z nich se určitě najde vhodný sport i ohledem na to, kolik mu je, co ho baví a v čem je dobrý. V každém případě se české děti hýbou málo a dvě hodiny tělocviku ve škole jim rozhodně nestačí. Dbát by se mělo na různorodost a bezpečí, aby děti rovnoměrně zatěžovaly svaly a nehrozilo jim nebezpečí úrazu.

Malí profesionálové

Pokud vaše dítě touží po profesionální sportovní kariéře, v některých oblastech musí začít už od opravdu útlého věku. Malé fotbalisty nebo hokejisty sdružují sportovní kluby už od zhruba 5 let. S baletem, gymnastikou či tancem se doporučuje začít dokonce už od 3 let.

via GIPHY

Společné zážitky s rodinou

Rekreačních sportů se dnes pro děti nabízí nepřeberné množství. Pro všechny zdravé děti jsou vhodné procházky, běhání, cyklistika nebo jízda na inlinech. Zkrátka veškeré aktivity, které můžou provozovat na čerstvém vzduchu. Určitě se vyplatí je naučit také zimní sporty. Že umí na lyžích, snowboardu či zimních bruslích ocení nejen, až budou moct jezdit na dovolené do hor. 

Léto pomalu, ale jistě klepe na dveře a s ním začíná i hlavní dovolenková sezóna. Období, kdy se snad každá rodina chystá někam mimo domov ať už v ČR nebo zahraničí.

Pro ty, kteří se rozhodli trávit dovolenou u moře, to znamená výběr destinace. V posledních letech vychází jako favorit v poměru “cena: výkon” Egypt.

Jenže okolo dovolené v Egyptě se objevuje spousta otazníků a rozhodování o tom, zda “jet či nejet” může být stejně náročné jako Hamletovo dilema o “bytí či nebytí”.

Tak se na to pojďme společně podívat. Při procházení internetových diskuzí, ať už tady na koníku nebo mimo něj, jsem zjistila, že v podstatě existují jen tři hlavní důvody proč do Egypta nejezdit. Ráda bych se s vámi o ně podělila.

Bezpečnost respektive nebezpečnost

Nejčastějším argumentem, proč se Egyptu vyhnout je strach.

Kdy je dítě ideálně připraveno na letní tábor? Na tuto otázku se nedá odpovědět jednoznačně. I když u většiny táborů je v podmínkách hranice způsobilosti stanovená věkem, je to jen hrubá směrnice. Tu správnou chvíli musíte umět stanovit vy sami.

Letní prázdniny jsou dlouhé a často bývá problém, kam děti o prázdninách dát, když rodiče musí chodit do práce. Jako ideálním řešením se může jevit i dětský tábor. Děti se zde něco naučí, užijí si, „vyblbnou se“ a rodiče nemusí řešit po dobu pobytu žádné hlídání.

Kdy můžete poslat dítě na letní tábor?

Dětské tábor nejsou určitě vhodné pro příliš malé děti nebo takové, které nejsou zvyklé být nikde delší dobu bez rodičů. Obecně se dá říci, že vhodná doba pro nástup na tábor je okolo 7 let. V tomto věku se děti rádi seznamují se svými vrstevníky, mají mnoho energie, poznávají sami sebe v kolektivu ostatních.

Někteří lidé, zejména milující maminky, považují dětské tábory za nutné zlo, ale není tomu tak. Tábor, pokud je dobře vedený, umožní objevit dětem nové obzory, nové druhy sportů, naučí se být v kolektivu, objevují přírodu. Získávají přátelství na celý život.

Mnoho dětí se dostane k činnostem, které nemají jinak možnost poznat. Jezdí na kánoi, naučí se pracovat s mapou a orientovat se v přírodě. Stanou se samostatnými, osvojí si různé znalosti. Všechny tyto činnosti mají velmi pozitivní vliv na sociální cítění dítěte. Některé tábory jsou zaměřené i na různé výukové činnosti, například jazyky. Velmi oblíbené jsou tábory s anglickým jazykem.

Chtěli byste jet v létě na dovolenou k moři, ale máte strach, abyste se tam lidově řečeno, "nepoto"?

Největšími strašáky jsou Egypt, Tunis a podobné země, pravdou ale je, že ve všech "jižních zemích" (dokonce i Chorvatsko, Bulharsko, Řecko, Itálie, atd.) hrozí, že dostanete tzv. cestovatelský průjem. Poradíme vám, jak se před průjmem efektivně chránit.

Cestovatelský průjem

Cestovatelský průjem je nejrozšířenější onemocnění cestovatelů po celém světě, celosvětově se hovoří až o 10 milionech postižených touto "nemocí".

Ve většině případů bývá zdrojem nákazy Enterotoxigenní Escherichia coli (zkráceně ETEC), bakterie, která žije ve vodě, kde se můžou vyskytovat zbytky stolice. Nejčastěji se můžete nakazit v rozvojových zemích Latinské Ameriky, Afriky či Blízkého Východu a Asie. Nejohroženější skupinou jsou lidé se sníženou imunitou a diabetici, ale nakazit se může v podstatě kdokoliv.

Příznaky, léčba a průběh

Máte před sebou cestu s malými dětmi a dopředu se bojíte, že to bude cesta plná utrpení? Připravte se na všechny eventuality a cestu si dobře naplánujte. Sedět doma určitě nemusíte!

„Mami, kdy už tam budem?“ Kdopak by tuhle otázku někdy během cestování nezaslechl. Menší děti ji sice ještě nepokládají, ale také se umí velmi dobře ozvat, pokud je cesta podle nich už nudná a vyčerpávající. V první řadě je tedy důležité si klást cíle cestování, které jsou dětskému věku skutečně přiměřené a zhruba do pěti let dítěte myslet hlavně na jeho zájem. Mladšímu dítěte je totiž zcela jedno, v jak exkluzivním prostředí se nachází. Daleké cesty tedy raději do toho věku vypusťte a soustřeďte se na bližší cíle.

Buďte psychicky připraveni na vše

Cestování je mnohdy náročné pro dospělého, dítě pak unaví a mnohdy otráví dvojnásob. Neplánujte tedy dlouhý přesun, klaďte si reálné cíle. Nehoňte rychlost, naopak počítejte s tím, že s dětmi vám bude vše trvat mnohem déle, neboť se musíte přizpůsobit jejich potřebám a nikoliv naopak. Navíc jsou děti naprosto nepředvídatelné, počítat je možné opravdu zcela se vším, ba dokonce i s krajní variantou, že se odjet z nejrůznějších důvodů nepodaří. Buďte tedy psychicky připraveni na úplně všechny možnosti a nenechte se rozhodit a otrávit. Hlavní přece je, abyste byli spolu a v pohodě!

Autem je to nejlehčí

Cestování s malými dětmi je vždy nejsnazší v osobním automobilu, kdy jste vlastním pánem svého času a také itineráře. Vy sami si určíte, kde a kdy chcete zastavit, na cesty cesty se vydáváte sami, takže nebudete trpět tím, že pobrekávání vašeho dítěte by mohlo rušit někoho jiného. Pokud se vydáváte autem na cestu, dopředu si zjistěte, kde jsou jaká odpočívadla, kde je třeba alespoň mini hřiště pro děti. Určitě za ně budete vděčni. Přebalovací pult a jídelní židlička pro dítě se už dnes naštěstí stává samozřejmostí.

Prázdniny se blíží a vy přemýšlíte, kam vyrazit s vašimi dětmi, které jsou ještě docela malé? Doba naštěstí pokročila a už se jaksi nepředpokládá, že budete s dětmi sedět doma. Naopak, zařízení, kde vědí, že rodiny s dětmi jsou důležití klienti, přibylo a rodin s dětmi si zde váží.

Pobyty pro matky s dětmi

Velmi často se dnes organizují speciální pobyty pro matky s dětmi, které jsou jim šité přímo na míru. Takový pobyt koná v zařízení, které je dětem příznivé, takže zde najdete postýlky pro děti, přebalovací pulty, dětský koutek, hřiště apod. Dále je zde pro mámy s dětmi připraven program, který bude vhodný jak pro ně, tak pro děti. Chodí se například na společné výšlapy, na které můžete i s kočárkem, děti cvičí a hrají si. Pamatuje se ale určitě i na maminky. Jednak je pro ně připraveno nejrůznější cvičení, které mohou absolvovat i s dětmi, dále si mohou dopřát wellness, v některých případech se nabízí i hlídání dětí a maminky tak mají možnost si skutečně odpočinout.

Vydejte se po vlastech českých, nebo k moři

Takto je možné vyrazit buďto po vlastech českých anebo i do zahraničí k moři. Vybírány jsou vždy resorty, které jsou „baby friendly“, kde je dostatečné zázemí pro děti a hlavně velká možnost vybití. Velmi často jsou tyto pobyty zaměřeny na sport, a to maminek i dětí. Pokud se ale chcete zde setkat s ostatními maminkami s dětmi a odpočinout si, nikdo vás do sportování nenutí. Trochu větší děti se zabaví samy mezi sebou a vy máte zase o starost méně. Tyto pobyty dnes organizují cestovní kanceláře, nebo organizace, které nabízejí cvičení maminek a dětí, či některá aktivní mateřská centra.

Nespokojte se s málem, jděte do hotelu, kde mají děti rádi

Když jedete na dovolenou určitě doufáte, že si celá rodina užijete spoustu legrace a vrátíte se plni energie, odpočatí a příjemně naladění. Pokud ale cestujete s dětmi, může se pro vás dovolená stát i noční můrou. Jak tomu předejít? Základ je vybrat pro vaši rodinu ubytování, které poskytne komfort jak vám, tak vašim dětem. Když budete mít pohodlné zázemí, hned je vyšší šance, že strávíte příjemnou dovolenou.

Ať už budete trávit prázdniny v Česku nebo v zahraničí, u moře nebo jezera, porádíme vám, na co se při výběru hotelu zaměřit.

Pohodlné spaní

Na dovolené, kde si všichni chcete odpočinout je důležité se dobře vyspat. Pokud cestujete s malým miminkem, které je zvyklé spát v postýlce, je dobré ověřit, zda hotel poskytuje službu zapůjčení dětské postýlky, případně pokud si povezete svoji, zda je v pokoji na postýlku dost místa.

Pokud máte větší děti, je dobré zjistit, jak je to s přistýlkou. Pokud máte 2 a více dětí (nebo jen jedno větší, ale chcete trochu soukromí) ověřte si, zda hotel nabízí rodinné pokoje (pokoj se dvěma ložnicemi, atd.). Pro delší pobyty určitě oceníte trochu víc prostoru.

Jídlo

Jak jsem včera slíbila, pokusím se vás dnes seznám se zajímavosti z okolí.

Lašská jizba

Muzeum Lašská jizba se nachází v obci Sedliště, které mimochodem sousedí s Řepištěmi, ve kterých jsme tento týden naše putování začínali.

Základ tohoto muzea položil již v roce 1908 Joža Vochala, který začal shromažďovat nářadí, nástroje, kroje, nábytek, písemnosti, náboženské tisky, které byly  jedinečnými doklady života  generací Sedlišťanů, kteří ještě  pamatovali rok 1848 – rok zrušení roboty.  Při příležitosti oslav 60. výročí osvobození rolníků od robotních povinností získal spolu se svými spolupracovníky skutečné poklady.

Muzeum bylo obnoveno v roce 2009, kdy byla expozice obnovena, doplněna o nové předměty a rozšířena.

Zámek v Paskově

Procházka v přírodě je vítaným a hlavně zdravým zpestřením během dne stráveného uvnitř bytu nebo ve školce. Jaro navíc přímo vybízí k výpravám do probouzejícího se lesa nebo zelenajícího se parku. Všechno kolem voní, kvete a pučí. A právě zde se silně projeví dětská superschopnost ochutnávat okolní svět ústy. Mějte se ale na pozoru, některé rostliny jsou sice krásné, ale silně jedovaté. Pojďme si projít takový malý herbář těch nejběžnějších, se kterými se malí průzkumníci mohou v přírodě setkat.

Bolehlav plamatý

V houštinách a u potoků se můžete setkat s dva metry vysokou rostlinou s hnědofialovými skvrnami na lodyze a květy podobnými bezu. Jde o Bolehlav plamatý. K otravě stačí nadýchat se jeho vůně. K příznakům patří těžknutí končetin, pocit na zvracení, problémy s dýcháním, polykáním a mluvením.

Břečťan popínavý

Plazí se po zemi a polorozpadlých budovách. Břečťan sice dokáže evokovat romantickou atmosféru malebného venkova, je ovšem mírně jedovatý. Po konzumaci většího množství plodů se dostavují křeče, úporný průjem a může se objevit i vyrážka. 

Durman obecný