„Dámy, nastal nový školník rok a zápis na kroužky. Co se u vás nabízí? Kam děti chodí rády? Využíváte nabídky školy nebo kroužky řešíte samy? Nám přibylo třetí dítě, takže odpolední kroužky jsou teď trošku logistický rébus. Nejstarší dcerka je v 1. třídě a v rámci družiny chodí na flétnu, zpívání, keramiku a vědecký kroužek. Odpoledne se mnou pak na AJ (učím to v HD) a 2x týdně se teď rýsuje sportovní tanec. Tříleťák má v rámci školky plavání, brusle a AJ, odpoledne pak 2x týdně fotbal. A nejmladší, 9 měsíční, má 1x týdne AJ Babie's Best Start.“

Také kolem sebe máte maminky s dětmi, vedle nichž si připadáte až neschopně, protože vaše dítko toho vlastně moc nedělá? A stejně staré sousedovic dítko navštěvuje týdně 5 kroužků? Ptáte se, co je vlastně správně a co je nejlepší pro dítě? Tak přesně na tyto otázky se vám pokusíme dát odpověď. 

Kdy je ta správná chvíle

Podle dětské psycholožky Leony Němcové by děti před dovršením šesti let měly navštěvovat dětské kroužky maximálně v doprovodu svých rodičů, a to v co nejmenším množství. Hlavním důvodem k tomuto opatření je u školkových dětí jejich přetěžování. A to ne ani tak z hlediska fyzického (přeci jen mají děti většinou energie na rozdávání), ale z hlediska psychického. 

Děti v tomto věku jsou perfektně vybavené právě k tomu, aby objevovaly svět. A to ideálně svým vlastním tempem a způsobem. Rodič má fungovat hlavně jako průvodce, rádce a pomocník. Často se však stává, že se rodič pasuje do role plánovače volného času a tzv. "zabavovače" ve své nepřítomnosti. Psycholožka Němcová upozorňuje zejména na dopady, které má takové přestimulovávání ve starším věku - děti se neumí samy zabavit, trpí nedostatkem fantazie a v dospělosti jen těžko pociťují štěstí. Dále také uvádí velmi zajímavou informaci - rodiče, kteří svým dětem neplánují každou volnou minutu, jim prokazují tu největší službu do budoucna - děti se totiž dokáží zabavit samy! A na této myšlence se shoduje s mnoha dalšími autory, kteří se věnují dětské psychologii. 

Děti školkového věku mají jako hlavní stimulant právě školku - tedy dostávají každý den hodně nových podnětů k zpracování ve formě her, vzdělávacích aktivit, i úplně obyčejných situací, které zatím nemuselo řešit (Kačenka mi vzala hračku a dala ji Lucince, co to pro mě znamená a jak to mám asi řešit?!). Všechny tyto situace dítě čerpá a zapracovává. Má toho tedy až až. Odpolední program by se měl tedy nést ve znamení odpočinku. A tím samozřejmě nemyslíme, že dítě bude ležet a nic nedělat - to je prakticky nemožné. Ale odpočine si duševně - minimálně tím, že je s někým důvěrně známým a nemusí vstřebávat tolik nových informací, je ve svém prostředí (např. doma, na dětském hřišti).

Pokud máte doma školkáčka, řiďte se rozumnou mírou. Například jeden společný kroužek týdně dítěti určitě neublíží, zejména pokud ho na něj doprovodíte. Naopak se může stát výbornou náplní společného času. Pokud ale každá vaše cesta ze školky končí v nějaké další instituci, kde dítě tráví čas bez vás a přímo určeným způsobem, zbystřete a zvažte, zda je tato cesta opravdu ta jediná správná, po které se chcete ubírat. 

Proč vůbec vybírat?

Koníčky jsou pro děti nesmírně prospěšné. Kromě toho, že se neustále zdokonalují v nějaké dovednosti nebo znalosti a rozvíjí se dalšími směry mají i další benefity. Děti se učí nastavovat si reálné cíle a postupně jich dosahovat. A to vlastní snahou, pílí, týmovou spoluprácí. Poznávají pocit radosti z vlastního úspěchu v oblasti, která je "jen jejich" (např. do školy chodí také sourozenec a z jedniček se radují rodiče u obou apod.) Získávají cenné zkušenosti v řešení konfliktů v kolektivu a prosazování vlastního názoru ve skupině. Toto se týká zejména kolektivních sportovních kroužků, dramatických kroužků a dalších, které vyžadují týmového ducha. Obrovským benefitem, zejména do budoucna, může pro dítě být to, že ho jeho koníček nasměruje do oblasti, které se bude chtít věnovat na profesionální úrovni - může v něm získávat další vzdělání, důležité milníky a ocenění. A není to to nejlepší, v čem můžete svému potomkovi pomoci? Aby měl jednou zaměstnání, které bude zároveň jeho koníčkem?  

Na co se zaměřit

Předně - každé dítě je jiné a každé dítě prokazuje talent v jiných věcech. A dnešní doba tomu naprosto perfektně nahrává. Zkuste sami zavzpomínat, z jakých kroužků jsme vybírali my. Troufnu si tvrdit, že moji rodiče neměli moc šanci mě vodit na jógu nebo třeba krav-magu. My tu šanci máme, což se paradoxně může stát problémem. Děti (a často ani rodiče), tak úplně nevědí, jak při výběru kroužku postupovat. Může tedy nastat situace, kdy si dítě na základě svého okolí ("Mami Maruška táááák krásně maluje a chodí tancovat a já bych chtěla taky!") zvolí naprosto nevhodný kroužek a rodič v dobré víře vybere další dva, které sám dělal v dětství a měl je rád (případně je dělat chtěl, ale jeho rodiče ho v nápadu nepodpořili).

Najednou tu máme šestiletou holčičku, která chodí s Maruškou do výtvarného kroužku (ruku na srdce, malování není její silná stránka), na balet (kde se jí líbí maximálně sukýnka), na krasobruslení (protože maminka vždycky chtěla být krasobruslařkou) a do malých chemiků (protože tatínek je vystudovaný chemik a v tý holce to přeci musí být!). Nejen, že holčička (v našem případě) nedělá nic, co by ji skutečně bavilo a přinášelo radost z učení a poznávání nových věcí, ale může být, vzhledem k jejich počtu, také přetížená. 

Při výběru kroužku (tak, aby byl co nejúspěšnější) je třeba zohlednit poměrně hodně věcí. Proto, abyste vybraly správně a dítě se do kroužků těšilo a nebralo je jako "nutné zlo" si nejprve odpovězte na následující:

• talent/zaměření dítěte - Pokud je nejoblíbenější činnost vašeho dítěte malování, prohlížení skic a nákup pastelek, je naprosto jasné, kam by měl výběr prvního kroužku směřovat. Nenechte se ale "ukolébat" pouze svým pocitem a instinktem. V šesti letech už je i dítě připraveno vést s vámi diskuzi na toto téma. Kroužek vybírejte vždy společně!
• zdravotní a fyzický stav - Zhodnoťte zejména v okamžiku, chcete-li se rozhodovat mezi kroužky sportovními. Většina organizací bude před přijetím vyžadovat posouzení zdravotního stavu dítěte pediatrem, bez něho dítě nemusí přijmout. 
• vlastnosti dítěte - Pokud je vaše dítě dokonalý extrovert, který se vyžívá v přednášení básniček a stále je předvádí před všemi příbuznými, volte s klidem například dramatický kroužek. V případě, že máte doma introverta, nebude pravděpodobně z výběru dramaťáku nadšený a jeho návštěva pro něj bude spíš utrpením. Volte proto kroužky víc individuálně zaměřené - např. technické, laboratorní, ze sportovních je krásnou ukázkou tenis.
• množství času stráveného ve škole a přípravou do školy - Tento aspekt zhodnocujte hlavně kvůli počtu kroužků, které je dítě reálně schopné navštěvovat. Některé děti domácí přípravu do školy prakticky nepotřebují, co si odnesou ze školy jim v pohodě stačí, některé se jí naopak nevyhnou. Nezapomínejte, že by měly mít čas také samy pro sebe, a do tohoto času rozhodně nepatří dělání úkolů.
• počet stávajících (souběžných) kroužků - Má-li dítě již v tuto chvíli nějaký stálý kroužek, případně vybíráte-li rovnou více kroužků naráz držte se toho, aby dítě nebylo přetížené. Doporučený počet koníčků je věc velmi individuální, obecně se uvádí 3. Řiďte se ale vždy individualitou vašeho dítěte a jeho (i vašimi) pocity. Přetížené dítě je dlouhodobě unavené, vykazuje nezájem i v oblastech, které ho dříve bavily, může usínat v průběhu dne, je nepozorné, mrzuté, protivné. Těmto příznakům věnujte zvýšenou pozornost a pokud je objevíte, je nejvyšší čas zhodnotit, jestli toho na něj není moc.
• dopad na celkový rodinný život - Byla by chyba domnívat se, že jediný, koho se kroužek týká, je dítě. Rodinný život ovlivní zejména z hlediska finančního - vezměte v potaz, kolik budou nejen vstupní náklady, ale také jak vaši kasu kroužek ovlivní do budoucna. Zároveň podrobně rozpracujte časové možnosti - někdo (alespoň ze začátku) bude muset dítě na kroužek vozit a vyzvedávat ho, u některých kroužků také musíte počítat se aktivitami typu soustředění, víkendové akce, závody, turnaje apod. 

Jakmile si sami zhodnotíte odpovědi na výše uvedené body, je nejvyšší čas pobavit se s tím, koho se to nejvíce týká. Vyhraďte si dostatek času, aby dítě necítilo, že se musí rozhodovat v časovém presu, zvolte příjemné prostředí a začněte dialog. Ano, čtete dobře, jednat by se mělo v každém případě o dialog. Jak jsme si ukázaly výše - výběr kroužků od rodičů (ať už je myšlen jakkoli v dobrém) se nemusí setkat s úspěchem. Potomek by měl být schopný zhodnotit zejména to, co ho bude bavit a co by dělal s radostí. 

Není potřeba věšet hlavu ani v okamžiku, kdy vaše dítě žádný, na první pohled viditelný, talent nemá a samo nedokáže říci, co by ho bavilo. V takovém případě není od věci poptat se dětí v jeho okolí, jaké kroužky navštěvují, proč se jim líbí, jak vypadá čas na nich strávený. Pozvěte je ke společné debatě a uvidíte, zda dítě něco nezaujme. Mnoho zájmových skupin také nabízí tzv. ukázkové hodiny. Většinou se jedná o první hodinu, na kterou se mohou přijít podívat i potenciální zájemci. Vezměte dítě a pár jich obejděte. Případně se domluvte a některé zkrátka zkuste (vzhledem k tomu, že se jedná o pokus, vybírejte méně finančně nákladné). Počítejte ale (všichni) s tím, že je to skutečně na zkoušku a z případného NE, které od dítěte může přijít kdykoli nedělejte žádný zbytečný povyk. A pokud nic z toho nezaujme, zkuste otevřít toto téma později (některé zápisy bývají také v lednu). Je možné, že na specifičtější výběr zkrátka ještě nejste připraveni. 

Máme kroužek (kroužky) - a co dál?

Jedním ze základních pilířů, aby byl kroužek pro dítě atraktivní i v delším časovém horizontu je to, aby ho stále bavil. A to nepoznáte jinak, než že je dítě nadšené, se zájmem vám vypravuje, co se na kroužku dělo a na další hodiny se těší. Nenechte se rozhodit krátkodobým nezájmem (typu "Mně se dneska nechceeeee."), který je naprosto normální a objevuje se čas od času u každého. V takové chvíli dítě nenuťte, ale přeorientujte ho k tomu, aby vám vyprávělo, co ho dnes v kroužku čeká nebo aby rozvedlo, co je příčinou toho, že se mu nechce. A to se s ním pokuste vyřešit.

Dlouhodobý nezájem naopak poznáte podle toho, že je dítě viditelně nešťastné pokaždé, když má na kroužek jít. Už o něm nemluví s láskou a zájmem. V první řadě zjistěte, co je příčinou změny preferencí a příčinu se pokuste vyřešit. Může být například problém v tom, že do kroužku přestal docházet kamarád. Pak je dobré si promluvit, co jiného se změnilo a nasměrovat dítě k tomu, že na obsahu toho, co ho tolik bavilo, se nic nezměnilo. Buďte mu oporou, dejte mu najevo, že při něm stojíte a podpoříte ho. Zároveň se také vraťte k tomu, proč jste společně tento výběr udělali, co dítě bavilo, co se mu líbilo, úskalí, která koníček přinesl a proč je to teď jinak. Je nutné, aby si dítě uvědomovalo, že aktivita byla také jeho rozhodnutím. Pokud ani tak názor nezmění, netrapte se navzájem tím, že ho k návštěvě kroužků budete nutit. To by mohlo mít negativní důsledek v tom, že už by třeba žádný další nechtělo. A to by byla veliká škoda!

Zdroj informací:

BIDDULPH Steve, Proč jsou šťastné děti šťastné, Portál s.r.o 

novinky.cz

care.com

childdevelopmentinfo.com

psychologytoday.com

ona.idnes.cz

Chystáte se s dítětem poprvé do letadla? V každém případě byste měli mít zjištěné konkrétní informace o pravidlech cestování s dětmi u konkrétní letecké společnosti. My se dnes společně podíváme na trochu jinou přípravu - tu psychickou.

Než vyrazíte na letiště

Příprava by měla samozřejmě probíhat přiměřeně věku. S batolaty můžete denně pozorovat letadla na obloze, ukazovat obrázky v knížkách, zakomponovat je do pohádek. S předškolními dětmi se vrhněte například na vystřihovánky nebo malování. Starším dětem můžete na internetu například ukázat aplikaci, kde lze sledovat letový provoz nad Českou republikou a podívat se na detail jednotlivých letů, odkud letí, kam letí. Zkrátka a dobře - seznámit ratolest s tím, jak letadla fungují.

Není od věci také ukázat dětem, jak to funguje uvnitř letadla. Můžete si například hrát na cestujícího a letušku, a to ideálně se vším všudy. Vysvětlit, proč se musí sedět, z jakého důvodu se rozsvítí světýlko bezpečnostního pásu (a co se musí udělat), provést dítě bezpečnostními pokyny, přesně jako letuška. A také si vyměňte role, ať si to váš potomek sám vyzkouší. 

Zároveň také nezapomeňte na to, že cestovat letadlem nemusí být jen příjemné, ale můžete se setkat také s negativními pocity. Například v okamžiku vzletu a přistání. Děti by měly být připraveny na to, že dochází ke změnám tlaku a že můžou cítit tlak v uších. Dítě by mělo také vědět, co jsou to turbulence a samozřejmě to, že z nich nemusí mít strach. Dá se říct, že pokud je s "nebezpečím" seznámeno, lépe pak reaguje, pokud situace nastane. Dítě je klidnější, protože nastalá situace pro něj není něčím úplně neznámá a je už z domova seznámen s tím, co znamená a jak se v té situaci má chovat. 

V žádném případě děti nestrašte a pokuste se vyhnout tomu, aby (i kdyby ze srandy) to dělal kdokoli ve vašem okolí. Stejně tak se vyhněte ventilování svých strachů v jeho blízkosti. Jak je známo - děti jsou houby a nasají všechno, včetně negativním pocitů.

Na letišti

Je obvyklé, že na letišti musíte být nějakou dobu předem. Zejména, když cestujete s cestovní kanceláří, jsou to obvykle 2 hodiny. I ty se dají s dítětem poměrně hezky vyplnit. Ukažte mu, kdo je kdo - letušky, personál při odbavení, prodejce cestovních kanceláří, bezpečnostní složky apod.

Se staršími dětmi si můžete například zahrát hru Kdo-kam? Spočívá v tom, že pozorujete ostatní a na základě různých znaků hádáte, kdo kam cestuje. 

Nezapomeňte také navštívit vyhlídková místa, která jsou prakticky na každém letišti. Odtud můžete pozorovat, jak letadla vzlétají a přistávají. 

V letadle

Pro dítě je většinou první let velmi silný zážitek. Můžete tedy počítat s tím, že část letu strávíte povídáním o tom, co se děje (vzlet, přistání). Pravděpodobně budete také koukat z okénka, pozorovat mraky, města apod. Nespoléhejte však na to, že s tímto si vystačíte po celou dobu, zejména pokud se jedná o delší let. 

Rozhodně pracujte s myšlenkou, že v letadle většinu času prosedíte. A je tedy potřeba dítě zabavit v sedě. Nejspíš se párkrát projdete uličkou (minimálně na toaletu) a pokud natrefíte na ochotný palubní personál, mohou vám nabídnou, že ukáží potomkovi zákulisí, ale neberte to jako samozřejmost. 

Do příručního zavazadla na palubu proto nezapomeňte pro dítě vzít:

•  omalovánky
• pracovní sešity (omalovánky kombinované se samolepkami a úkoly typu vybarvi, spoj apod.)
• menší pastelky/fixy
• knížku/časopis
• tablet, notebook (ne všechny lety mají zabudované obrazovky v sedadlech před vámi) s oblíbenou pohádkou/písničkami/aplikacemi pro děti
• oblíbeného plyšáka

S většími dětmi si můžete krátit volnou chvíli hraním her, karty příliš místa nezaberou a klasika typu Prší nebo Oko bere nezklame. Přibalte také balíček na Černého petra, určitě neuděláte chybu!

Jídlo a pití

Omezení jídla na palubě letadla je dáno spíš omezením velikosti příručního zavazadla. Některé potraviny přesto nejsou vhodné. Konkrétně ty, kterými se může dítě umazat (pomazánky, čokolády, marmelády apod.). Těm se raději vyhněte, ušetříte si spoustu starostí. Naopak nic nezkazíte pokrájeným ovocem (raději tvrdším) nebo zeleninou, kukuřičnými/pohankovými/rýžovými křupkami, rýžovými chlebíčky apod. I jídlo totiž dokáže velmi dobře upoutat dětskou pozornost a na nějakou dobu zabavit.

Pokud potřebujete pro dítě speciální jídlo od letecké společnosti (ještě nejí to stejné co vy nebo máte jiné preference) informujte se a rezervujte je předem. Obvykle při rezervaci letenky, některé lety umožňují výběr dětského menu až 24 hodin předem. Přibalit nezapomeňte lízátko/bonbon/žvýkačky, které zmírní nepříjemné pocity v uších v okamžiku vzletu a přistání. 

Nápoje o větším objemu než 100 ml budete muset odevzdat při bezpečnostní kontrole. V duty free zóně vám ale nic nebrání v tom, abyste dětem na palubu letadla něco zakoupily. 

Speciální podmínky mají kojenci, respektive kojenecké mléko v lahvi. To můžete přepravovat bez problémů, nevztahuje se na něj limit bezpečnostní kontroly 100 ml. Jen můžete být požádáni, abyste se z něho vy, nebo váš drobek, napili.

Podělte se s námi o vaše zážitky z letadla a nezapomeňte připojit tipy, jak děti zabavit! Krásné léto a příjemné cestování, ať pojedete kamkoli!

S obecnými pravidly vám může pomoci také koníkovská wiki. 

Chcete svým dětem zpříjemnit čekání na Vánoce? Pořiďte jim adventní kalendář. V obchodě najdete spoustu druhů nejrůznějších adventních kalendářů s rozličnou tématikou a náplní. Ta bývá, bohužel, většinou z nekvalitní čokolády, což není nic dobrého pro dospělé, natož pro malé nedočkavce. Co kdybyste jim letos kalendář vyrobily samy? Můžete je zapojit do jeho vytváření. Děti si ho pak budou vážit mnohem více než toho kupovaného. Navíc si užijete spoustu zábavy. Už jste slyšely o hitu letošních Vánoc: perníkovém adventním kalendáři?

Základ tvoří, jak jinak, perníkové těsto. Máte - li svůj oblíbený recept na měkké, medové a voňavé perníčky, postup znáte. Vy ostatní můžete zkusit recept mojí babičky Majky:

Ingredience

• 2 polévkové lžíce medu   
• 400 gramů hladkémouky
• 2 vajíčka
• 1 čajová lžička jedlé sody
• 2 čajové lžičky perníkového koření (skořice, nové koření mleté, badyán, koriandr, hřebíček, fenykl - poměry jsou na vás, můžete ho koupit už namíchané)
• 140 gramů cukru moučka
• 100 gramů Hery(nebo 30 gramů kokosového oleje a 70 gramů másla)

Perníčky jsou spíše světlejší (což rozhodně neznemaná, že nejsou dobré, naopak) kdo chce tmavší, přidá do těsta asi 1 čajovou lžičku kakaa

Postup:

Troubu předehřejte na 180°C.

Utřeme cukr s vajíčky a tukem. Nejlepší bude, když tuto činnost svěříte výkonnému mixéru. Směs by měla být světlá, asi jako vanilkový pudink. Právě dokonalé vyšlehání je klíčem k těm nejnadýchanějším perníčkům.

Teprve pak přidáme perníkové koření, med a spojíme s vaječnou směsí. Kdyby vás napadlo přidat více medu (podle hesla „čím víc, tím líp“) dejte si ho raději do čaje. Více medu by z perníčků udělalo kámen (leda byste jimi pak chtěla ozdobit adventní věnec).

Nakonec přes sítko prosejte mouku se sodou a řádně zapracujte. Zdá se vám zbytečné špinit sítko? Chyba, hezky totiž načechrá mouku i samotné těsto.

To nechte v lednici odpočinout asi 30 minut, ale klidně i přes noc. Všechny chutě koření se hezky spojí, lepek v mouce se rozleží a pak se bude s těstem daleko lépe pracovat.

Druhý den z těsta odkrojte kousek, který vyválejte asi na 3 milimetrový plát a vykrajujte libovolné tvary. Tuhle část milují děti. Všude lítá mouka a odkrojky těsta, a báječně to tmelí rodinu. Ne to těsto, ale společné pečení.

Perníčky klademe na vymazaný plech a pečeme v předehřáté troubě asi 8 minut (horkovzduch, pokud máte plyn, uberte jednu minutu). Perníčky budou na dotek měkké a příjemně pružit.

Po zchladnoutí zdobte dle vlastní fantazie polevou.

Tu si buď koupíme (mají ji v každém větším obchodě – dokonce se zdobítky) nebo si připravíme domácí. Chce to pevnou ruku a trpělivost, ale výsledek stojí to za to.

Bílková poleva

• 1 bílek
•  150 až 200 gramů moučkového cukru
• 1 kávová lžička citronové šťávy (může být koupená citronka)

Pokud použijeme citrón (nejlépe ten BIO) a vymačkejte z něho šťávu.

Moučkový cukr prosejte (ano, ano opět sítko v akci) – ale pozor: minimálně dvakrát!

Začněte s těmi 150 gramy, přidat můžete vždycky, ale ubrat ne.  Záleží na množství šťávy a velikosti bílku.

K cukru přidáme citrónovou šťávu, bílek a třeme asi 15 až 20 minut dotuha.

Kdo chce perníčky oživit barvou, přidá kapku potravinářského barviva.  

Nesnažte se práci ušetřit, žádný kuchyňský spotřebič neumíchá tak hladkou polevu jako vaše ruka.

Poleva by měla mít konzistenci asi jako těsto na palačinky. Je-li řídká, přidejte moučkový cukr. Naopak, pokud je moc hustá, nařeďte ji troškou citronové šťávy.

Ideální konzistenci poznáte tak, že párátkem kápnete trochu polevy na talířek. Když kapka drží tvar a nestéká, máte hotovo.

Stále tápete, jak by měl takový perníkový adventní kalendář vypadat? Našla jsem pro vás ty nejkrásnější inpirace. V kurzu je i zdobení lentilkami, bonbony anebo cukrovým zdobením.

Přeji příjmné tvoření a budu ráda, když mi pochlubíte svými výtvory. 

Zdroje inspirace:

Topcerepty.cz, Fler.cz,Munic.cz,de.123rf.com a Dailystyle.cz

Někdy člověk při rozhodování zhodnotí všechny pro a proti, ale stále jako by mu něco chybělo. V jednom z našich článků jsme se věnovali tomu, Jak správně vybrat kroužek pro děti (odkaz doplním po uveřejnění) z odbornějšího pohledu. Dnes se podíváme na to, jak a podle čeho se rozhodují maminky. Pokud vám tedy k rozhodnutí stále něco chybí, neváhejte a nechte se inspirovat!

Od kdy začít

Stále častěji se v poslední době můžeme setkat s maminkami, které hledají kroužky pro kojence. Máte-li doma miminko a toužíte po tom, aby již s nějakým kroužkem začalo, můžete se podívat na tipy maminek v diskuzi Poraďte kroužky, cvičení, atd. pro děti od 6ti měsíců. 

Téměř vždy se v diskuzích tohoto typu objevuje podobný názor, jako má @kubaka: "Jistě, veškeré kroužky do 3 let věku jsou hlavně rozptýlení pro maminky, které jsou zavřené doma. Nemá cenu si něco nalhávat..." Něco na tom je - však považte sami - 6ti měsíčnímu miminku úplně v pohodě postačí k normálnímu rozvoji aktivní péče rodiče, procházky na čerstvém vzduchu a domácí prostředí.

Na druhou stranu některé kroužky mohou dětem dát základy budoucího vztahu např. k plavání (nácviky správné techniky, styk s vodou od malička) nebo třeba k cizímu jazyku (chytání melodie jazyka, jeho zvukomalebnosti). Konkrétně to popisuje uživatelka @lenkabu, která má s navštěvováním kroužků se svou dcerou dobré zkušenosti: "Vanda má od 6 měs plavání a od roku yamahu (hudební kroužek). Ano, význam to má,pro mně i pro ni. Já 2x týdně vypadnu ze stereotypu,program vymyslí někdo jinej,navíc plavání mně dost baví. Ona miluje obojí,těší se na to celý týden. A a obou kroužcích se rozhodně něco naučila,hlavně na plavání,rozhodně by se ve vodě nechovala tak jistě kdybysme nechodily,vím že kdyby spadla někde nedejbože do vody tak se sama aspoň vynoří a taky ji to otužuje." O další konkrétní zkušenosti se spolu maminky dělí ve fóru Mají nějaký přínos kroužky pro batolata?

Je jen na vás, jestli se vám chce investovat peníze a čas. A pokud máte pocit, že potřebujete trochu mezi lidi, chcete se seznámit s maminkami stejně starých dětí v okolí a nebo prostě jen potřebujete trochu rozptýlení, je to jedna z cest. A pro dítě i maminku přínosnější, než trávit čas např. v herničkách obchodních domů. 

Jak často?

@coxa uvádí jako příklad svého syna: "Vojtovi je 5,5 do letošního školního roku byl bez kroužků pokud nepočítám nárazové akce ve školce ( plavání a lyže), od letoška chodí jednou týdně na přípravku atletiky a jednou týdně na angličtinu a obojí ho strašně baví. Keramiku mají nepravidelně v rámci školky a kojenecké plavání jsme skončili na 3 letech, teď už chodíme jen sami si zablbnout do bazénu." Z hlediska přetěžování/nepřetěžování dítěte je toto ideální varianta. Nikdy nesmíme zapomenout na to, že dítě potřebuje čas také samo pro sebe. To zjistila u své dcery @edeltraut: "Eliška v první třídě měla kroužků pět (keramika, gymnastika, výtvarka, míčové hry a klávesy), absolutně to nezvládala, byla unavená, .... ." @edeltraut tak i vystihla, jak poznat, že je toho na dítě moc - je unavené, ztrácí zájem o věci, které ho dřív bavili a je viditelně smutné. Nesmírně důležité je také brát ohled na individualitu dítěte. @luucia popisuje poměrně bohatý program své dcery: "Anetka má5 let...chodí 1x týdně na tenis, 1x týdně na balet a 1x týdně na plavání  sport má moc ráda, jde jí to a chodí tam ráda...." Navíc v něm můžeme vypěstovat averzi k tomu, nějaké kroužky vůbec navštěvovat. O tom, jak často chodí děti do kroužků, si sdělují zkušenosti maminky v diskuzi: Na kolik kroužků týdně chodí Vaše dítě?

Jak vybírat?

Sportovní kroužky

Jak poznat, že dítě bude nadšené ze sportovního kroužku? Velmi jednoduše - dítě se evidentně zajímá o sport a je viditelné, že je sportovně nadané. Děti, které mají kladný vztah ke sportu od malička si velmi často také dokáží vybrat zaměření. To potvrzuje i uživatelka @jezevec: "v šesti si vybral sám hokejbal, trenink 2x tydne a turnaje behem vikendu, k tomu se sam stara o fyzicku chodi si zabehat,klikuje, pojede na soustredeni....jsem rada, ze si tento sport vybral sam, zije tim, bavi ho to... bez organizace.-) plave, lyzuje, ledni brusle ovlada, kolo zvladla ale nepreferuje.-)" Je to přesně tak, jak @jezevec popisuje v odpovědi na otázku Kdy začít u dětí s organizovaným sportem? - jakmile si dítě sport vybere samo, je do něj zapálené a většinou ho i dlouhodobě baví. 

Druhá strana věci je, když doma pohybově nadaného potomka nemáte a máte zájem, aby se v rámci kroužku nějakému pohybu věnoval. Často se stává, že tyto děti pocházejí z rodinného prostředí, kde se sportu aktivně nevěnuje nikdo. Dítě pak samozřejmě nemá žádný "sportovní" vzor a k tomuto druhu zábavy neinklinuje. Druhou možností je to, že dítě zkrátka a jednoduše nezajímá a ani nebaví. V tom případě zkuste nejlépe něco, co je komplexní - například atletiku, golfová průprava, gymnastika, bojové sporty, moderní tanec apod. Protože co si budeme povídat - pohyb je velmi důležitý a u každého z nás by měl být nedílnou součástí života. 

Umělecké kroužky

Stejně jako u sportu poznáte už u malého dítěte, jestli má rádo aktivity tohoto typu. Rádo maluje, tvoří a často mu to také skvěle jde. Pro děti můžete vybírat mezi klasickým výtvarným kroužkem, keramikou, různými variantami kreativních kroužků. 

Hudební kroužky

Prvním krokem k hudebním kroužkům bývá velmi často foukání na flétničku. Přínosné je nejen kvůli rozvoji hudebního nadání, ale také z hlediska zdraví. Obecně dechové nástroje jsou prospěšné kvůli nácviku správného dýchání a trénování kapacity plic. Ne každé dítě je však zrozené pro hudbu. Pokud však váš potomek hudbu miluje, jako například , našlo pravděpodobně lásku na celý život!

Pro malé objevitele

Badatelský kroužek, kroužek malého objevitele nebo třeba i skaut. Kroužky, které se zaměřují různými směry, ale mají jedno společné - probouzí v dětech touhu po poznání a vědění. Maminky se většinou shodují, že přesně tyto kroužky děti velmi baví. To potvrzuje také maminka Však jsou také v zvídavé životní fázi.

Více tipů od maminek, jak vybírat kroužky pro děti, najdete v jedné z diskuzí. Například v té se můžete také podělit se svými zkušenostmi. A nebo nám napište do komentářů pod článek.

Zdroj obrázků: pixabay.com

Jsme tu s druhým dílem průvodce v ZOO. Navštívili jsme místo, kde se můžete svým autem vydat na safari. A ne jen tak ledajakého safari - na lví safari. Tentokrát se, jako rodiče, podíváme do Zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem.

Možnosti návštěvy

Dvůr Králové je poměrně malá ZOO, která ale svým obsahem dokáže nadchnout. Jelikož jsem z východních Čech, mám k ní takový zvláštní, až osobní vztah. Každý rok se tam alespoň 3x podíváme. Co už není tak malé je výše vstupného, zejména v okamžiku, kdy chcete návštěvu ZOO skloubit se safari. Vstupenka pro dospělého je za 195 Kč, pro dítě od 2 let za 50, od 4 let za 155 Kč. Bez vstupenky do ZOO nemůžete jet na safari, které následně stojí 195 Kč za vlastní automobil. Hup a průměrná rodina je v tom za téměř osm stovek na vstupu. Na pokladně vám sice automaticky naúčtují 10% slevu za rodinu, ale stále je to poměrně dost peněz. Na druhou stranu je to zážitek!

Na safari se, místo vlastním vozem, můžete vydat také afrika trucky nebo safari autobusem. Afrika truck je perfektní v tom, že jste v pohodlí auta, v poměrně komorní a rodinné atmosféře a zároveň dostanete zasvěcený komentář od průvodce. Je to sice jednou tak drahé, než klasický safaribus (afrika truck 60 Kč, safaribus 30 Kč/osoba), ale také místo 20 minut částí Afrika jedete hodinu včetně projíždění lvím safari (kam safaribus nejezdí). A ruku na srdce - když už jedete do Dvora na návštěvu ZOO, safari (a zejména to lví!) prostě nemůžete vynechat!

Kočárky s sebou!

Ač se může zdát, že je Dvůr menší zoologická zahrada, nenechte se mýlit. Centrální část sice projdete zanedlouho, ale rozhodně stojí za to udělat si procházku až ke lvům (část zoo pěší safary). A tato procházka je poměrně dlouhá - tedy pokud máte dítě, které moc neujde, kočárek rozhodně přibalte. Pokud tu možnost nemáte, půjčí vám ho na pokladně. 

Důvodů, proč stojí za to pěší safari nevynechat, je hned několik.

• Jedna jeho část vede po lávkách nad výběhem zeber a antilop, pozorovat je tak můžete nečekaně z blízka. Díky krmelcům se senem, které jsou umístěné okamžitě pod lávkou je máte takřka na dosah ruky.
• Trasa vede dále kolem nosorožců, jejichž výběh je vybaven termitištěm. Rozumějte - termiti se stanou z vašich dětí a mají možnost se proplazit tunelem pod výběhem do jeho středu a odtud za sklem pozorovat nosorožce ve výběhu. Dobře odhadněte, zda je vaše dítě schopné dolézt tam a zpět. Naše nebylo, tedy zatarasilo cestu v půlce a k obveselení ostatních rodičů jsem pro něj musela dolézt.
• Novinkou letošního léta je otevření nového výběhu hrochů - po pravé straně trasy pod cestou, koukat na ně budete dolů a děti nejsou ochuzeny o žádný výhled. Držte dětem čepice - při naší poslední návštěvě jich tam hroši měli požehnaně.
• Safari končí u nových výběhů lvů, jakýmsi lanovým hradem, z kterého je velmi hezký výhled. Nenechte se však zmást a pokračujte od hradu směrem vzhůru - tam mají lvi pavilon a ještě se nám nestalo, aby tam v bezprostřední blízkosti alespoň jedna lvice nebyla. 

Po této cestě na vás budou také čekat nebezpečná lákadla - pán s velbloudem, který nabízí dětem svezení a focení se svým mazlíkem, nebo třeba lanový park Katika Miti. Ten je ale určený spíš pro starší děti a vstup do něj se hradí zvlášť. Na dospělé po cestě čeká pár občerstvovacích stánků, z nichž určitě musím zmínit restauraci Kifaru, kde vám udělají velmi dobrou kávu, kterou si můžete zpříjemnit chvíle čekání, než děti vylezou z lanového parku.

Občerstvení

I ZOO Dvůr se zapojila do akce Stop palmovému oleji. Pokud tedy patříte k propagátorům této myšlenky, můžete se zde najíst zcela bez obav. Kromě standardní nabídky fast food jídel, které se objevují s železnou pravidelností v téměř každém stánku, můžete zavítat do restaurace Lemur, která je zároveň jakousi centrální restaurací. Bez obav se tam nají i děti - dětský lístek obsahuje poměrně hodně položek. Na jídelním lístku najdete ryby, českou klasiku a také možnost vyzkoušet něco afrického - pštrosí maso. 

Za zmínku také stojí "trdelníkový" stánek proti pavilonu goril. Pokud máte slabost pro tuto dobrotu, nemůžete ho vynechat!

Lákačky pro dětičky

U restaurace Kibo se nachází asi největší dětská atrakce (samozřejmě kromě zvířat samotných) - obrovský a opravdu krásný lanový hrad. Pro zajímavost - v roce 2013 oceněný jako nejlepší dětské dřevěné hřiště v Čechách. Vydovádí se tam děti odhadem od 4 let (bez doprovodu rodičů). Ty mladší raději doprovoďte, některé úseky nejsou úplně snadné. Pokud jste rodičem staršího dítěte, využijte chvilku dovádění vaší ratolesti k odpočinku - u hradu jsou ve stínu umístěné lavičky a hlavně - ICE & Café Kibo přímo vedle hradu - výborná káva, skvělá zmrzlina, co víc si přát!

Za návštěvu s dětmi rozhodně stojí také africká vesnička. Ta sice není koncipována jako prolézačky, zato je velmi krásná a autentická. Nahlédněte společně do života afričanů, podívejte se, jak vypadají jejich obydlí a běžné potřeby pro život v Africe. 

Další tématiku Afriky najdete také přímo proti plameňákům - krásně nastylizovaná část zoologické zahrady, která vám zase přiblíží trochu afrického venkova. Nutno dodat, že není až tak pro děti, ale pro nás dospělé. Co v ní však najdete je (mimo jiné) dětská zoo - kozy, ovečky a další klasiku ve výběhu, kam si děti smí jít zaskotačit. A také je mohou nakrmit - krmení je k zakoupení v Galerii Zdeňka Buriana. 

Nutné zázemí

Toalet najdete v celé zoologické nespočet. A jako jedna z mála (z vlastní zkušenosti) má také na každé toaletě přebalovací pult. O tom, jak často přebalovací pulty vypadají, jistě není nutné psát, takže jednorázové podložky rozhodně s sebou. 

V zoo také najdete 2 odpočinkové zóny, které můžete využít nejen pro odpočinek, ale také například pro nakojení. Jednu z nich najdete například u pavilonu tropických bažin. Prakticky ale není nutné je vyhledávat - sama o sobě nabízí zoo mnoho relativně skrytých zákoutí, kde budete mít s drobečkem soukromí. 

Pro všechny z daleka

Tato zoo toho nabízí opravdu hodně. Safari vlastním autem tak není určitě jediná "lákačka", kterou stojí za to zažít. Pro ty z vás, kteří se sem chystáte z velké dálky může být velmi zajímavé také to, že zoo nabízí má své vlastní ubytovací kapacity v safari hotelu. Vybírat můžete z bungalovů, hotelu a tento rok nově také stromových domů. A nutno říct, že velmi autentických! Pokud jej chcete využít, obraťte se přímo na webové stránky zahrady a zarezervujte jej předem - bývá totiž dost plno!

Zdroj obrázků:

wikimedia.org

pixabay.com

Tak tedy: na prahu třicítky se mi zbláznily hormony a mě se začalo dělat akné. Mně, která na něj nikdy netrpěla. Vážně, dokonce ani v pubertě jsem neměla problémy s pupínky. Až před rokem. Moje kosmetička, ke které chodím jednou měsíčně na trhání obočí (mno jo, prostě to neumím) mi poradila: „Kupte si zinkovou mast. Je levná a báječně zabírá. Kam se hrabou drahé mastičky z drogerie. To je doslova navoněná bída“.

A taky že jo! Za mast jsem zaplatila asi 50 Kč a bylo po starostech. Pupínek vysuší a nepodráždí pokožku. Nestačí pouze jednou aplikovat, chce to minimálně třikrát v průběhu dne, ale díky tomu, že skvěle absorbuje nikdo nepozná, že ji máte na obličeji.

Kromě toho je báječná i pro miminka. Chrání jejich citlivou pokožku v místech, kde dochází k jejímu častějšímu pocení. Zklidňuje, chladí a pečuje o ni. Pokud tedy vzniknou potničky nadměrným pocením či třením plenkových kalhotek, klidně použijte zinkovou mast. Stačí vždy, když budete přebalovat nebo jak si vzpomenete.

„Dcera měla problém s ekzémem, vyrážku po celém obličeji, pak pod bradičkou a v záhybech na ručičkách. Doktorkanám na to dala Jarishův roztok, zinkovou mastičkou a vitamínovou mast a můžu říct že to zabralo." xjanex z diskuzního fóra Vyrážka a ekzém u čtyř měsíčního miminka, co zabralo?

Podle příbalového letáku jsem také zjistila, že tahle zinková mast slouží k ošetření drobných povrchových poškození kůže jsou oděrky a praskliny. 

Preventivně se používá také jako zklidňující prostředek v případě inkontinence. Moč dokáže pokožku agresivně podráždit a zinková mast ji dokáže ochránit.  

Máte podobné zkušenosti? Podělte se s nimi i ostatními maminkami v jednom z mnoha diskuzních fór:

Zinková mast v těhotenství – není v těhotenství škodlivá?

Co pomáhá na opruzeniny?

Genitální opar: jak se ho co nejdříve zbavit?

Rozškrábaný exém: podělte se o zkušenosti

Co na akné?

Jak si připravit zinkovou mast doma?

Všechny ingredience seženete v drogerii a lékárně. Dbejte, prosím, na jejich PERFEKTNÍ kvalitu. Proto se raději přimlouvám za lékárnu, kde ji mají všechny výrobky garantovanou a prověřenou. Pokud ale pravidelně kupujete v drogerii například bambucké máslo či meruňkový olej (které do zinkové masti patří) a máte s nimi dobré zkušenosti, klidně je použijte. Pamatujte, že výslednou mast budete aplikovat na obličej a pokožku vašeho miminka.

Na 50 ml masti budete potřebovat:

• 5 lžiček bambuckého másla(dodává pokožce hydrataci a výživu, je účinné při ekzémech, lupénce a akné. Působí protizánětlivě a urychluje hojení)
• 5 lžiček lanolínu(je ze všech přirozených tuků lidskému kožnímu tuku nejblíže, funkčně nahrazuje kožní tuk. Také zjemňuje a zvláčňuje kůži a pomáhá při drsné a popraskané kůži)
• 1/4 lžičky včelího vosku (je bohatý na vitamín A, při použití v kosmetice je pokožka díky němu hebká a vláčná)
• 4 lžičky meruňkového oleje(nebo jiný kvalitní oblíbený rostlinný olej)
• 3,5 lžičku oxidu zinečnatého(je protizánětlivý a pomáhá zklidnit podrážděnou pokožku)
• hrneček na míchání, lžičku na odměřování, metličku nebo kapučínovač, jemné sítko, vysokoprocentní líh na dezinfekci pracovní plochy i nástrojů , kalíšek nebo skleničku
• případně na cedulku s popisem: samolepicí etikety

Postup

Vydezinfikujte si pracovní plochu i všechny nástroje. Nádobí stačí dát do myčky nebo ho pečlivě umyjte a poté vysušte v troubě (v podstatě jako když při zavařování dezinfikujete sklenice na džem). Pracovní desku potom stačí  pouze nastříkat šetrným dezinfekčním přípravkem typu Sanytol (pozor, nejde o reklamu, ale dobrou zkušenost) a poté ji přejet papírovou utěrkou.

1. Nejprve rozpusťte všechny tuhé složky, tedy bambucké máslo, lanolín a včelí vosk. Zahřívejte jen tak dlouho, aby se rozpustily. NESMÍ SE VAŘIT. Pokud se vám to stane, nic se neděje, a nechte je zchladnout na pokojovou teplotu.

2. Poté přidejte olej a důkladně smíchejte.

3. Nakonec vmíchejte oxid zinečnatý. Nejlépe jej nejprve přesejte přes jemné sítko. Míchejte důkladně, aby v krému nebyly hrudky.

4. Přelijte do kalíšku a dejte ztuhnout do ledničky.

Nenechávejte mast tuhnout při pokojové teplotě, mohly by se vytvořit tvrdé hrudky.

A jak jste na tom vy? Používáte zinkovou mast? Troufnete si na její domácí výrobu? Budu ráda, když se pochlubíte se svými zkušenostmi. 

Použité zdroje:

Gather moments

Zdroje fotografií:

 Acne.com a Pexels.com

Tahle zábava je perfektní nejen na deštivé dny, kdy není možné děti vyhnat ven. Užijete si ji i když je venku krásně a potřebujete caparty hezky svlažit. Nechte je zahrát si na malé archeology a vytesávat dinosaury z ledu!

Co budeme potřebovat?

• figurky dinosaurů, mušle
• balonky, mikrotenové sáčky (podle velikosti dinosaurů)
• misku (můžete použít například vymytý plastový obal po mase)
• tavící pistoli (případně izolepu, oboustranou lepící pásku apod.)
• kladívko, šroubovák, štětec

Do mikrotenového sáčku vložte dinosaury. Řiďte se velikostí sáčku a velikostí figurek, ať není sáček zcela zaplněný. Do balónku vložte pár mušlí.

Některé dinosaury přichytněte k misce tavící pistolí, případně izolepou nebo oboustrannou lepící páskou. Některé nechte v misce volně položené. Ve výsledku tím vznikne zajímavější struktura v ledu.

Tip: vodu můžete pomocí potravinářských barev obarvit například modrou nebo zelenou.

Misku, mikrotenové sáčky a balónky naplňte studenou vodou. Následně je umístěte do mrazáku a nechte zmrznout. Děti (a koneckonců i vy) se asi budete těšit, ale počkejte opravdu dostatečně dlouho (nejlépe přes noc). Aby bylo vše perfektně zmrzlé.

Když je led zmrzlý, připravte malému archeologovi výbavu. Neobejdete se bez kladívka, šroubováku a štětce. Potřeby samozřejmě přizpůsobte věku vašich dětí (na obrázku je kladívko z dřevěné zatloukačky, šroubovák je klasický, práce probíhala pod dozorem). 

Ukažte dětem, jak nejlépe na to. Ať ví, jak používat "majzlík", kladívko i štěteček. Pokud máte víc dětí, můžou spolupracovat - jeden tesá, druhý odstraňuje štětečkem zbytky ledu. O zábavu máte postaráno na několik desítek minut.

Vrátíte se po dni stráveném na koupališti domů a vaše dítě stále kašle a pokuckává? Možná se jen nalokalo vody z bazénu, říkáte si. Jenže ono může jít o sice vzácné, ale o to nebezpečnější suché utonutí. Může k němu dojít u vás doma nebo na zahradě. Stačí vdechnout trochu vody a je zaděláno na pěkné potíže. O co jde, jak k němu dojde a hlavně: jak mu předejít?

O co tady jde?

Zní to poněkud nelogicky, že? Přitom až 10 – 15% utonutí tvoří právě ta suchá. Nemusí k nim dojít hned, ale i za desítky minut či hodin po plavání a koupání. Utopit se můžeme  nejen pod hladinou vody, ale lze mu podlehnout i po krátkém a obvykle náhlém ponoření. Suché nebo sekundární utonutí nastane tehdy, když vodu polkneme a dostane se do našich dýchacích cest. Tato zbytková tekutina vyvolá křeče, které vedou k dalším komplikacím při dýchání a mohou vést až k nedostatečnému okysličení a udušení.

Pojmenování suché či sekundární tonutí se používá proto, že k utonutí nedojde potopením se pod hladinu vody.

Z médií je znám i případ chlapečka, který zemřel hodinu po tom, když dováděl s kamarády v bazénu. Půlhodiny poté v dobré náladě odešel z bazénu a šel s rodiči domů, kde si začal stěžovat na velkou únavu. Šel si lehnout. Na tom nebylo nic neobvyklého. Děti slunce a voda unaví. Když se však po chvíli na něj šla podívat matka, zjistila, že už nedýchá. Patolog potvrdil, že zemřel na zadušení z utonutí - takzvané sekundární utonutí.

Příčiny sekundárního utonutí

Pokud se dítě náhle napije vody nebo nějakým způsobem bojuje ve vodě, které se napije a nedojde ke křečím a suchému utonutí, může jej ohrozit sekundární utonutí. Jde vlastně o opožděné utonutí tekutinou, která zůstala v dýchacích cestách člověka. Dýchací cesty a plíce, ve kterých je byť jen trošku vody, již nejsou schopny tělu dodávat potřebné množství kyslíku a postupně dochází k plicnímu edému (otoku) a tvoří se další tekutina. Následek může být i smrtelný.

Nejčastěji k tomuto druhu úmrtí dochází během spánku. Voda v plicích může vyvolat zvracení a následné udušení. Dokonce až 24 hodin po plavání nebo koupání se může do plic dostat tekutina. Sekundární utonutí tedy může nastat i tehdy, když už je člověk mimo bazén, i za několik hodin.

Příznaky, které nelze podcenit

Ne vždy si můžeme všimnout, zda dítě nespolklo vodu z moře, či bazénu nebo se mu nedostala do dýchacích cest, vždyť nakonec při potápění je to docela běžné. Ale jsou jisté náznaky, při kterých je třeba zpozornět. A pozor! Rozhodující může být každá sekunda, pozorně sledujme příznaky:

• změna chování dítěte
• problémy s dýcháním
• kašel, který zde před koupáním nebyl (případné vykašlávání tekutiny)
• extrémní únava

Při těchto příznacích neváhejte, a co nejdříve vyhledejte odbornou pomoc. Lépe, když půjdete zbytečně, než pozdě! Lékaři vodu z plic dítěti mohou vypumpovat, ale nikdy nelze předem určit, zda dítě bude či nebude mít i jiné komplikace. Přičemž náchylnější na problémy s plícemi jsou astmatické děti.

Prevence

• Učte své děti, že vždy předtím, než se potopí do vody, je nezbytné, aby zavřely ústa a chytily si nos. Platí to i u skluzavek a tobogánů.
• Pokud jsou děti příliš unavené, nedovolte jim dále zůstávat ve vodě.
• Každé dvě hodiny, které věnují vodním sportům nebo zábavě ve vodě by měly být alespoň 15 minut mimo vodu, odpočívat a občerstvit se.
• Buďte v blízkosti dítěte. Když je ve vodě, poučte ho, aby nepolykalo vodu, nesnažilo se nadechnout pod vodou.
• Nebraňte mu v kašli. Pokud dítě po koupání kašle, podporujte ho v tom každých 15 - 20 minut. V případě, že vykašle mnoho tekutiny, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Nebezpečné hry ve vodě

Hrajete si s dětmi ve vodě? Oblíbené vyhazování do vzduchu a následný pád do vody je přitom docela nebezpečné. Víte, jaký tlak může nastat v jeho dýchacím ústrojí a jak se mu tam může nahrnout voda? Křeč při pádu do vody může například vyvolat křeč hrtanu a dítě se může udusit.

Doporučení

Při potápění malých dětí je vhodné vybrat potápěčské brýle s překrytými nosními dírkami, aby se přes ně nedostala voda dále do dýchacího traktu. Možná je to pro dítě méně pohodlné, ale určitě se to vyplatí. A i přestože bude dítě na vodu dobře připravené a vybavené, stejně je nutný neustálý dohled dospělého člověka, nejlépe rodiče.

Další názor o tomto nebezpečí si můžete přečíst v podobně laděném článku.

Zdroj informací: nasenavody.cz a today.com

Zdroj fotografií: pexels.com a today.com

Aquapark je místo, které si malí vodomilové rozhodně zamilují. Teď v létě můžete využít ty, které mají venkovní prostory. V zimě zase dokáží zahřát dětskou duši ty vnitřní. Pojďme se společně podívat na to, co vás tam čeká a nemine!

Od kdy

V aquaparcích je voda stejná, jako ve veřejných bazénech - tedy většinou chlorovaná. A jak známo, dětská pokožka je velmi citlivá, proto má většina aquaparků omezený vstup od 1 roku. Před tím, než se rozhodnete s mladším dítětem aquapark navštívit, zjistěte si raději na webových stránkách podmínky pro vstup.

Tento pohled se dá také otočit - jak příjemná je představa, že vaše miminko si lokne vody, ve které se koupou možná až stovky lidí a je plná chloru?  Podobný pohled na věc nastínila také uživatelka @kocicinka v internetové diskuzi S 6 měsícním dítětem do aquaparku. "Myslím, že nejde ani tak o chlor, jako o to, že ve veřejných akvaparcích se střídá velké množství bůhvíjakých lidí. Já bych tam své půlroční dítě nevzala ani náhodou."

Některé aquaparky, zejména ty ve větších městech, mohou mít připravený přímo bazének pro kojence. Voda v něm je upravovaná jiným způsobem než chlorem, případně je přímo slaná. 

Provozní podmínky

Před každou návštěvou aquaparku se informujte u provozovatele nejen o věkové hranici pro vstup, ale i o obecných pravidlech. Na internetových stránkách najdete mnohdy velmi důležité informace, které vám pobyt tam usnadní. Například co se týče pomůcek na plavání pro děti, občerstvení, nutného vybavení pro nejmenší apod. V případě větších ploch může být k dispozici i velmi užitečná mapka. Pokud ji předem prostudujete, vyhnete se tápání na místě.

U dětí od 1 roku často provozovatelé požadují nošení speciálních plen do vody (seženete v každé větší drogerii, často je také prodávají přímo v aquaparcích) nebo plavek. Zřídkakde nechají z hygienických důvodů vaše dítě pobíhat nahaté. 

Co s sebou

Předpokládá se, že do aquaparku se jdete koupat. Nezapomeňte plavky, ručník, pro děti není od věci vzít také župan nebo (teď nesmírně módní) ručníkové pončo. Ve vnitřních aquaparcích se sice teplota vzduchu pohybuje běžně kolem 30° C, ale je to takové "jiné" teplo a děti se po pořádné koupačce můžou mít chuť pěkně zachumlat. 

Pokud je v aquaparku navíc i dětský koutek, vezměte s sebou i kraťásky a tričko. Ať máte potomka do čeho převléct, až si zatouží pohrát na suchu a nemusí trávit čas v mokrých plavkách. Není to příliš zdravé ani hygienické. 

Jestliže jdete trávit čas do venkovního aquaparku, přibalte ještě deku. V některých jsou k dispozici lehátka, ale ta nemusí být volná a jistě oceníte, když se s dětmi budete mít kam uchýlit. Deku (pokud je to možné) umístěte na stinné místo.

Kosmetika

Navštívíte-li venkovní aquapark, v tašce vám rozhodně nesmí chybět opalovací krém. Držte se pravidla, že kojenci se přímému slunci nemají vystavovat vůbec, batolata výhradně namazaná ochranným faktorem. V diskuzi se můžete podívat, jaké opalovací krémy pro děti vám doporučí maminky. I starší děti samozřejmě nezapomeňte pořádně namazat a také pravidelně nátěr obnovujte. I voděodolné krémy nejsou voděodolné po celý den.

Nezapomeňte s sebou také potřeby na mytí - dětské mýdlo a šampon. Při odchodu není od věci děti opláchnout od přechlorované vody. Následně je ošetřete tělovým mlékem, zabráníte tak přílišnému vysušení pokožky. 

Jídlo a pití

Pokud vám jde o to, co vaše dítě jí a nepřejete si, aby se "ládovalo" fast foodem, zjistěte si možnosti stravování na místě předem. V tuto chvíli se již objevují i stánky, ve kterých najdete zdravější pokrmy, ale ve většině aquaparků jsou k dispozici stánky s rychlým občerstvením a nabídkou párků v rohlíku, langošů nebo hranolek. O vhodnosti těchto potravin pro malé děti samozřejmě nemůže být řeč.

A pokud se bavíme o letních měsících a teplém počasí, nejsou tyto potraviny vhodné vůbec pro nikoho. Vybavte se proto ideálně z domu. Inspirovat se můžete v článku Jak přežít celý den u vody. Dohlédněte také na pitný režim dětí. Nejvhodnější je samozřejmě čistá voda, případně ředěné džusy, ovocné a bylinkové čaje (s ohledem na věk dítěte).

Zábava pro děti

Děti budou samozřejmě nadšené hlavně ze skluzavek, tobogánů, případně různých vodních atrakcí pro nejmenší. Je dobré ale myslet i na to, že je třeba cachtání omrzí a budou se rádi věnovat něčemu jinému. Na deku zkuste přibalit oblíbenou knížku (o rozumné velikosti), karetní hru, pexeso, omalovánky a pastelky. Na řádění ve vodě pak můžete vzít s sebou kyblíček, kostky, nafukovací míč apod. 

Pokud vaše dítě používá plavací pomůcky vždy si ověřte, zda v nich může navštěvovat jednotlivé atrakce. V provozním řádu (a většinou i u konkrétních atrakcí) toto provozovatel upravuje, a to hlavně kvůli bezpečnosti vašeho dítěte. 

Pokud se stále nemůžete rozhodnout, zda aquapark s dítětem navštívit, neváhejte. Pro děti je to změna a zase něco nového, co mohou vyzkoušet. Dítě mějte (s ohledem na věk) stále na očích a nikdy nespoléhejte na pozornost ostatních dospělých! No a jestli jste se pro návštěvu rozhodli a ještě nevíte kam, pomoci vám může seznam aquaparků v Čechách! 

Na závěr si dovolím jeden osobní tip - vnitřní aquaparky bývají v letních vedrech nedoceněné. Většina lidí navštěvuje venkovní koupací plochy a ty vnitřní jsou tím pádem prázdné. A zejména pokud jsou venku velká vedra a nechce se nám trávit je s batoletem venku, využijeme právě tuto možnost. Aquapark máme sami pro sebe!

Zdroj obrázků: pixabay.com

V mém další terapeutickém okénku pomocí filmové tvorby bych vám ráda nabídla několik titulů vhodných na večer. Jako předehru před milováním i sexem - bez toho aniž byste musely trpět hloupé erotické filmy nebo přímo porno, ať už chcete nenápadně navodit atmosféru nebo když po letech manželství udržujete oheň.

Rozhodně se hodí také jako předehra pokud jste doma samy, samozřejmě!

Eyes wide shut (1999) 

Poslední dílo mistra filmu Stanleyho Kubricka, vyprávějící jen o několika dnech života manželské dvojice Nicole Kidman a Toma Cruise, jež v té době manželi byli) se odehrává jen krátký okamžik vánočního předčasí v prostřední současné newyorské smetánky.

Po večírku, kdy se osobní lékař zámožných a jeho žena Alice zapletou do lechtivých konverzací a následné žárlivé scéně, kdy se Alice manželovi svěří se svou sexuální touhou z dávné historky a vznikne klasická genderová hádka o sexuální moci pohlaví, se William vydává za nočním dobrodružstvím do ulic velkoměsta.

Erotická zápletka vyústí ohromným, takřka freudovským rozuzlením.

Neuvěřitelně přecizně zpracovaný film na motivy knihy Arthura Schnitzlera je zábavné komorní drama, jejíž erotické prvky a lechtivý podtext souboje pohlaví vás před cestou do postele naladí a zároveň inteligentně pobaví.

Little Death (2014) 

Little death, což je v angličtině slangový výraz pro orgasmus, je australský soubor několika povídek motajících se ohledně příhod párů v dlouhodobých vztazích, kteří si navzájem svěří své erotické fantazie a fetiše a následných eskapád při plnění sexuálních tužeb svých partnerů.

Velmi vtipný film který se obejde bez lacinosti a trapných vulgarit, ale přitom zůstavá brutálně ostrý, velmi doporučuji k nenápadné a nenásilné zábavě, případně pokud takové téma chcete nakousnout- debata při filmu je k tomu ideální předehra.

Hořký měsíc (1992)

Cynické drama Romana Polanského pesimisticky nahlížející na dlouhodobobé vztahy muže a ženy prostřednictvím setkání mladého páru Nigela a Fiony (High Grant a Kristin Scott Thomas) s krásnou tanečníci Mimi a jejím nemocným a zlomeným manželem Oscarem, který Nigelovi vypráví o zkáze jejich provotně nadmíru uspokojujícího vztahu po zásahu ženské touhy vlastnictví a zotročení muže.

Příběh citových bouří plný erotických scén vám nenásilně zajistí debatu o válce mužského a ženského principu i sexuální napětí, které si užijete.

Sex a Lucia (2000)

Španělský film vypráví o pátrání po erotickém dobrodružsví spisovatele Lorenza, za nímž se po jeho smrti vydává jeho milenka Lucie.

Letní art film je pro svůj romantický a snový náboj spíše filmem pro holky, ale pro jeho krásné a četné erotické scény vedoucí k hezkému zbytku večera ho třeba váš muž taktně vytrpí. Anebo si ho pusťte sama.

Pornografický vztah (1999) 

Francouzský film o vztahu muže a ženy trochu jinak- i když s prvky romantiky a lásky, vztah francouzsky šarmantní Nathalie Baye a katalánce Sergiho Lópeze funguje pouze na pricnipu sexuální energie, která v běžném provozu nestačí na to, aby vztah fungoval i mimo postel.

Prosím, povšimněte si apelu na to dávát si pozor na rozdíl mezi milováním a sexem 🙂
Krásná erotika a nesladký konec v psychologickém vyprávění o touze a milování. Myslím že dobré téma i pro muže.

Základní instinkt (1992)

Pro vyrovnání sil mezi romantickými a intelektuálními díly přidávám klasickou devadesátkovou klasiku která určitě potěší muže i vás. Kriminálka s Michaelem Douglasem a krásnou Sharon Stone s erotickým příběhem je záruka povedeného výběru k nekoplikované filmové zábavě.

9 a 1/2 týdne (1986)

K devadesátkovému flashbacku přidám klasiku té doby, z dnešního pohledu asi nijak nešokující a netendenční erotická bomba s Mickeym Rourkem, když ještě byl schopen naučit se text a legendární sexy Kim Basinger. Blbost která pobaví a přibarví večer.

Život Adele (2013)

Na oplátku za všechny stokrát omleté heterosexuální pricnipy a komerční hity přidávám na festivalech oceňované artové tříhodinové dílo o prvních vztazích mladé Adele, která se utvrzuje ve své sexuální orientaci a následně buduje svůj první vztah.

Velmi intenzivní, opravdový film s vynikajícími hereckými výkony, přímou erotikou a surově vykreslenými prvními vztahy v jejich složitosti a bolestnosti byl jeden čas mým velmi oblíbeným.

Pokud snáší artové zpracování i váš muž a nebojí se otevřeného tématu v očekávání lesbického porna, přizvěte ho ke sledování.

Nymfomanka (2013)

Jen malé varování před tím, kdo se na popud tohoto článku začne vydávat za hledáním další erotiky a narazí na klasické zavádějící dílo, pokud existuje ještě někdo, kdo se o to nepokusil - Nymfomanka, i její režisérská verze která je stokrát lepší než ta, co byla v kinech, vám rozhodně hezký erotický večer nezaručí.

Přeji vám krásné večery a noci! 

Určitě už jste slyšeli, jak je Jindřichohradecko krásné - jestli jste sportovci, milovníci kultury nebo se chcete jen kochat, najdete si v tomto rybníkářském ráji svoje.
Ráda bych vám jako místní dlouholetý místní chalupář a čerstvě výletící rodič dala několik tipů kam se podívat, když se v okolí Jindřichova Hradce rozhodnete strávit pár dní. 

                                  Příroda pro pražáky a Meda ultravegan

Kam za kultůrou

Jindřichův Hradec

Střed celého kraje s rybníkem Vajgarem pod krásně opraveným zámkem jako dominantou má krásné centrum. V Panské ulici jakožto středu města nakoupíte vše potřebné včetně několika druhů zmrzlin. Při cestě z náměstí dojdete k Muzeu Jindřichohradecka, které je moc hezké i pro ty, kteří zrovna nejsou milovníci historie. Nachází se v něm hlavně největší mechanický betlém na světe- Krýzovy jesličky.

Stovky pohyblivých figurek v krásném osvícení se budou určitě líbit i maličkým- naše dvouletá vydržela nad očekávání dlouho.

V horkých dnech je na horním náměstí pro děti k osvěžení fontánka a mlhoviště, v centru i kolem něj je mnoho hezkých restaurací a kaváren, kde se dá posedět i dobře najíst.

Ve městě se často konají různé kulturní akce, na zámku probíhají hojné prohlídky, včetně nočních s divadlem o bílé paní, která zde údajně přebývá.

                                          Naše Meda pokud někde teče voda ... 

Červená lhota

To je zámek uprostřed velké vodní plochy, který můžete znát z pohádky O zlatovlásce. Výlet na Červenou lhotu je dobrý i pokud jste trochu kulturní barbaři a obrážet hrady a zámky vás moc nebaví -okolí zámku je totiž hlavně krásná procházka v přírodě, s upravenými cestami.

Pod zámkem je také moc hezká restaurace a půjčovna lodiček, ze kterých si můžete okolí i zámek prohlédnout přímo z vody.

Pro chlapy

Na většině rybníků se dá s povolenkou pro jihočeský kraj chytat ryby, pokud jste rybáři vyloženě sváteční, je mnoho rybníků kam si můžete koupit jednodenní povolenku, jak na sportovní rybaření tak na chytání s možností mít rybu k večeři.

Pro malé i velké chlapy jsou v okolí také minimálně dvě muzea, které je nadchnou – v Deštné, kousíček od centra Hradce, je Letecké muzeum, které se věnuje jak předválečné historie nejen blízkého letiště, ale hlavně situace za druhé světové války. K vidění jsou krásné historické exponáty a vynikající výklad této historie.

Ve vesničce Horní Radouň, asi 10 kilometrů od města, je Muzeum motorových kol. Krásná sbírka nejen historických motorek se bude líbit malým i velkým. Majitelé muzea navíc vloni vyhořeli, a tak je každá návštěva jejich sbírky cenný dar i jako dobrý skutek.

Kam za vodou

Ke koupání je ve městě aquapark, který má vnitřní i venkovní bazény, tobogán, sauny i páru.
Pro ty, kteří se nebojí rybníků, je Jindřichohradecko koupacím rájem. Rybníků je zde nespočet, včetně několika krásných pískáren. Za nás doporučujeme tu u Jarošova nad Nežárkou a rybník Kozlov, na dohled od sjezdu na Novou Včelnici, kde je velmi dobrý přístup i pro malinké děti - sestup do hlubší vody je velmi pozvolný, asi sto metrů je voda dospělým po kolena. Pro větší děti je na rybníku i dvoustupňový skokanský můstek. 

Hned vedle rybníku Kozlov je benzínka a motorest, kde se můžete během pobytu v pěkně čistém, vždy upraveném a posekaném areálu napojit.

                                                                           Kozlov

Zvířátka? ZOOpark Na Hrádečku

Je to rodinná zoo mezi vesnicemi Horní a Dolní pěna, asi deset minut cesty od Jindřichova Hradce. Majitelé původně několika málo zvířátek sesbíraných pro vlastní potěchu nebo z lítosti nad osudy zanedbaných exotických kusů za roky práce a snahy dosáhly vystavět krásný zoo park na téměř 8 hektarech pozemků s okolo osmdesáti druhy zvířat.

V zoo se dá velmi dobře zaparkovat, je celá velmi dobře průchozí i s kočárky. V areálu se nachází občerstvení i dětské hřiště, včetně simulace dojení kraviček. Zvířátka jsou krásně vidět i pro malinké děti, domácí zvířata se mohou krmit.

Pro větší děti a dospělé je možno absolvovat prohlídku ZOO i s průvodcem nebo v sezoně i noční komentované prohlídky.

Krásný výlet i na celé odpoledne, moc doporučuji, hlavně rodinnou atmosféru a pocit starosti a něhy, kterou rodina do budování parku vložila.

Celodenní výlet - Jindřichohradecká úzkokolejka

Úzkokolejka je vlaková trať s o poznání menší šířkou kolejí, kde v sezoně jezdí historické vlaky tažené parní lokomotivou na trase Jindřichův Hradec – Obrataň a jindřichův Hradec – Nová bystřice. Svezení vláčkem nabízí výlet krásnou přírodou i velký zážitek pro malé i velké kluky co mají rádi vláčky - mohou si vyzkoušet vláček řídit i zapracovat si jako topič.

Z vláčku se dá na jeho zastávkách vystoupit a vydat se na další výlet, případně si naplánovat cestu i zpátky. Převeze vám také vaše kola.

Soukromá společnost provozující tuto dráhu velmi dobře funguje- vláček si můžete pronajmout na oslavu i svatbu, často nabízí krásné programy pro celé rodiny, včetně nočních prohlídek oblohy v místech, kde je minimální světelné znečištění.
Výlet pouze "na kochačku" je lepší pro větší děti, které z toho budou mít požitek- například pro naší dvouletou ztráta času, je jí jedno jestli jede metrem nebo historickou soupravou.

Okolí Hradce je velmi hezké a bohaté na všemožné výlety, včetně rozsáhlé sítě cyklostezek různých náročností a cílů.

Přeji vám, ať se vám výlet na Jindřichohradecko vydaří a snad vám pár mých tipů na hezká místa pomůže pořádně si to užít!

Zdroj a foto: vlastní archiv, archiv rodiny Vocílkových a jhmd.cz 

V letních vedrech se podobně strávenému dni zkrátka nevyhnete. Vždyť u vody se to počasí snáší mnohem lépe. A je vlastně jedno, jak starého potomka máte.  Co mít s sebou a na co se připravit?

Pořádná taška je základ

V tuto chvíli je vaší obrovskou výhodou to, pokud stále vlastníte kočárek. Dáte do něj totiž prakticky všechno, co potřebujete.

Určitě sbalte:

• deku
• dostatek ručníků
• župánek nebo plážové pončo
• suché věci na převlečení

Pro děti nezapomeňte na hračky - ať už do vody, nebo právě na deku, případně na písek. 

Pokud je vaše dítě ještě po obědě "spací", máte s kočárkem starost vyřešenou. Pokud ovšem už kočárek nevlastníte, uspávat budete pravděpodobně na dece. Proto sbalte oblíbenou "spací knížku" a hajánka, nebo oblíbeného medvídka. 

O tom, kdy na koupaliště a na co nezapomenout ví své uživatelka @bufina "S dcerkou sem byla poprvé na koupališti v 10ti měsících a s malým v loni v sedmi m. A zrovna teď v sobotu tam měla jedna mamina snad max. 4m dítě. A viděla sem aji spoustu max. ročních prcků. Takže v 16ti měsících už určitě můžete vyrazit. My bereme spoustu hraček do vody, malej si hraje v dětským bouzdališti a je spokojenej. Ve velkým v kole se mu taky líbí. Plínu mu dávám, od Huggies tu na koupání. Na hlavičku má pirátku a mažeme padesátkou. Jinak si na koupáku půjčujeme slunečník."

Co jíst a pít

Na většině koupališť, ať už přírodních nebo umělých, nebudete mít vůbec problém vybrat si ve fast foodu. Obvykle totiž tento typ občerstvení nechybí. Otázka zní, zda takové jídlo dáváte dětem. Pokud ne, musíte se vybavit z domu.

Rozhodně berte ovoce a zeleninu - tu, která je tvrdší a nepodléhá tak rychle "zkáze". Dobrou volbou budou jablka, hrušky, mrkev, papriky, salátové okurky. Jako dobrá svačinka, která zasytí, poslouží také křupky - kukuřičné, rýžové, rýžové chlebíčky (vyhněte se těm polomáčným). Chybu neuděláte například ani tvrdým sýrem a tmavým chlebem. Vyhněte se máslu, "mazacím" sýrům a čemukoli, co se rychle kazí. 

Nezapomeňte na dostatek tekutin, zejména čisté vody. Bez problémů se totiž občerstvíte u stánku limonádou, pivem a dalšími, pro děti nevhodnými, nápoji. Voda většinou patří k té nejdražší komoditě!

Mazat, mazat, mazat!

Opalovací krém je v slunečném počasí základ! Děti mažte ochraným faktorem 30 a výš a myslete na to, že v kojeneckém věku nemají být na přímém slunci. Batolata držte ideálně také ve stínu, i když to bývá mnohem těžší. Nátěr opakujte v pravidelných intervalech, klidně každou hodinu. Zejména pokud se děti koupou a otírají ručníkem. Samozřejmostí by také měla být pokrývka hlavy. 

Na koupališti

Předem si zjistěte, zda na vybraném místě bude nějaká stinná část. Na koupališti bývají v okolí dětských bazénků, u přírodních koupališť zase najdete stromy. A to je přesně to místo, které potřebujete, abyste drobky ukryly před sluncem. Pokud taková možnost není, vezměte si s sebou slunečník nebo alespoň dětský stan, kterým stín vytvoříte. 

Nejlépe sbalte i kamarádku

Ve dvou se to lépe táhne! A pokud vás bude ještě víc, je to paráda. A pokud má vaše kamarádka děti, bude to ještě lepší. Děti se spolu zabaví, budou mít víc hraček, víc jídla (od jiných vždycky chutná nejlíp🙂), víc zábavy. A o to přeci jde!

Zdroj obrázků: pixabay.com

Zkusíme se úplně vyhnout obecným informacím, které snadno najdete na webových stránkách, v tomto případě ZOO Praha, případně v diskuzích, které se tohoto tématu týkají. Pojďme na to trochu jinak - projdeme si ZOO jako rodiče! Dnes v Praze, příště zase jinde! 

Příjezd

Návštěvu zoologické zahrady v Praze není od věci si naplánovat. Pokud ji chcete navštívit v sezóně, doporučuji vyhnout se víkendům. V posledních letech prošla výraznou rekonstrukcí (zejména "díky" povodním v roce 2002, kdy byla zničena velká část zahrady) a tak není divu, že je považována za jednu z nejkrásnějších v Evropě. V roce 2015 dokonce získala 4. místo ve světovém hodnocení portálu TripAdvisor. Stručně řečeno - o víkendech je tady dost plno (a dost znamená opravdu dost, zažili jsme i dny, kdy na počítadle návštěvníků bylo něco přes 16 000).

Pokud jste stále ještě majiteli kočárku, bude se vám s ním v takovém počtu lidí velmi špatně manipulovat. Cesty a chodníky tady nepatří k těm nejširším. No a pokud už jsou vaše ratolesti "běhací", je poměrně snadné je v takovém počtu lidí ztratit z dohledu (pokud je nechcete celou dobu svírat za ruku). Ve dnech vyšší návštěvnosti je také dobré počítat s všudypřítomností front - počkáte si u občerstvení, toalet, přebalovacích pultů. Hlavně se ale může stát, že se vaše dítě některá zvířata prostě neuvidí, protože i u výběhů je zkrátka opravdu nával. 

Dost podobně jsou na tom slunečné prázdninové a sváteční dny.

Tip: zabavte děti tím, že si budou postupně odškrtávat, která zvířátka už viděly. Využít můžete buď knížky/mapky, které dostanete zdarma na pokladnách. Kreativnější z vás mohou takovou knížku vyrobit. Obrázky do ní můžete buď sami nakreslit, nebo použít z internetu. 

Z vlastní zkušenosti - tuto ZOO si nejvíc užijete ve všední/pracovní dny a nebo v zimě. Bez tlačenic, bez front. A nemusíte se bát pustit ruku potomstva. Zimní návštěva má také své nezaměnitelné kouzlo (pokuste se tedy vyhnout vánočním svátkům a předem si na webových stránkách ověřte, do kdy mají otevřeno, provozní doba v zimních měsících bývá výrazně kratší). Díky hojnému počtu vnitřních pavilonů vaše děti uvidí téměř všechna zvířata. Osobně musím říct, že jediné úskalí má zimní zoo v tom, že v pavilonech je samozřejmě teplo, takže se neustále oblékáte/svlékáte. 

Zahrada sama o sobě je poměrně rozsáhlá (cca 10 km cest), takže pokud víte, že máte doma malého nechodiče, nebo je prostě ještě příliš malý, než aby dokázal chodit sám, a chcete-li si ušetřit do budoucna nervy s unaveným prckem, máte možnost si hned při příchodu zapůjčit u hlavního vchodu golfky nebo trakař. Služba je zdarma, potřebovat budete jen OP (v případě cizinců pas). 

Občerstvení

Jako rodič jsem si už tak nějak zvykla, že za dětská jídla je většinou považován smažený kuřecí řízek, hranolky, smažený sýr, případně dětská svíčková (rozumějte normální svíčková s méně knedlíky). Stejně tak je to ve většině občerstvení. Pokud neděláte svačiny doma a preferujete pro děti něco jiného, než výše vyjmenované, za pozornost stojí stánek U supa (hned u jižního vchodu, otevřena v létě i v zimě, posezení pouze venku). Na jídelním lístku najdete nabídku salátů, vegetariánská (i veganská) jídla, čerstvé polévky. Vše velmi chutné. 

S dětmi můžete bez obav navštívit také restauraci Oceán (u hlavního vchodu, otevřena celoročně a posedět se dá i uvnitř). Tady je nabídka dětských jídel o něco rozšířena. Často mají ryby (velmi dobře udělané), takže do dětského menu ani nemusíte sáhnout. 

Z mého pohledu rozhodně stojí za zmínku občerstvení U vyder (najdete ho u vyder). Kromě kávy si zkrátka musíte dát jejich palačinky! Jsou úžasné! Pozor na to, že tento stánek je jedním z mála, kde vám neohřejí dětskou stravu. Pokud tedy chcete zavítat na kávu a palačinku a přitom nakrmit i svou ratolest dobrotou ze skleničky, můžete si skočit do nedalekého občerstvení U Hrocha. 

Poslední osvědčené a odzkoušené občerstvení je restaurace Gulab u Údolí slonů. Informace spíš pro dospělé - vaří tu (mimo klasiku) také indickou kuchyni (tedy na poměry restaurace v zoologické zahradě, nečekejte indický personál apod.). 

Téměř u každého občerstvení také najdete toalety, které jsou většinou vybaveny přebalovacím pultem (a většinou jedním). Pokud se trefíte do dne, kdy je návštěvnost vysoká, očekávejte fronty. Pokud návštěvu necháte na zimu tak jistě oceníte, že dítko nemusíte odstrojovat do úplné zimy, protože jsou vytápěné. 

Jak ušetřit nohy

S největší pravděpodobností se nevyhnete setkání se ZOO vláčkem. Nám se velmi osvědčila kombinace půl zoo vláček/půl zoo pěšky. Přeci jen, 2,5 letý capart těžko odchodí celý den a golfky jsou u nás zapovězené. 

Vláček jezdí ve spodní i horní části zahrady. Jen pozor na to, že je nespojuje! Jedna jízda vyjde dospělého na 30 Kč, dítě 2 - 15 let 20 Kč. Tras vláček objíždí několik. Osobně doporučuji využít vláček v horní části zahrady, kde jsou úseky mezi zvířátky delší a jedná se spíš o obory (zebry, koně převalského, apod.). 

Tip: Jedním z hlavních taháků jsou gorily nížinné. Starší děti můžete cestou do ZOO zabavit aplikací do chytrých telefonů Strážce pralesa, která je zaměřená právě na gorily. 

Co rozhodně nevynechat

Jak je již zmíněno výše - jižní a severní část zahrady není spojena vláčkem. Zato je spojena lanovkou, kterou většinou nevynecháme. Pro našeho malého je to vždycky velký zážitek! Pokud už jsou vaše děti větší a jsou fanoušci dinousaurů, lanovku si odpusťte a poctivě si vyšlápněte kopec kolem Gočárova domu. Cestu nahoru lemují dinosauří "vykopávky", kosti, trilobiti apod. 

Druhou atrakcí, kterou oceníte zejména v horkém počasí, je jakási miniosvěžovna kousek od hlavního vchodu a restaurace oceán (za obchodem se suvenýry). Jedná se o malé "potůčky", kde si děti, a koneckonců i dospělí, mohou svlažit nohy. A protože děti většinou milují hraní ve vodě, bývá jich tam hromada, takže si nakonec celkem dobře vyhrají i spolu.

Za doporučení stojí také Velemlokárium. Pokud byste patřili k lidem, kteří si před vstupem řeknou, že na mloky zrovna zvědaví nejsou, děláte chybu. Není totiž mlok, jako mlok. Tihle jsou skutečně hodně velicí (největší mlok měří 155 cm)! Navíc se jedná o velmi krásný pavilon, kde mohou děti nahlédnout také pod akvária ve skalní prohlubni.

Za klasiku už potom považuji dětskou zoo, kde je možné zakoupit krmení (5 Kč) a nakrmit kozy a ovce. Dětská zoo se nachází ve spodní části zahrady u výběhů domácích zvířat. Ty jsou dělané tak, že si připadáte téměř jako na statku, což mohou ocenit zejména děti z měst.

Něco (jenom) pro děti

Pokud už vaše ratolesti omrzela zvířátka, můžete je vzít do rezervace Bororo v dolní části, která slouží jako odpočinková zóna pro rodiny s dětmi. Opravdu velká dětská prolézačka, která spojuje několik malých domečků v různých výškových úrovních, navíc ve stylovém provedení. Děti se vyblbnou, pohrají si a vy si můžete v klidu vydechnout u kávy v přilehlé kavárně. Jen je potřeba počítat s tím, že obtížnost prolézaček je trochu vyšší a samotné dítě je může využít až jako šestileté. Pokud je váš potomek mladší, u kávy si nejspíš nevydechnete, protože budete lítat s ním🙂.  

Zdroj obrázků: pixabay.com, upload.wikimedia.org

Zrovna před nedávnem jsme se rozhodovali, kdy bude ten správný čas vyrazit s dítětem do kina. Je mu 2,5 roku. V kině zrovna dávají pokračování jeho milovaných Cars. A tak jsme šli. Kdy je ta správná chvíle? A dá se nějaká chvíle označit za správnou?

Jaké otázky si položit?

Samozřejmě, každé dítě je naprosto jiné. Některé děti se vydrží dívat na celou pohádku ve 2 letech, některé to nevydrží ani ve 4. Je ale pravděpodobnější, že pokud zvládne celou pohádku doma, v kině to také nebude problém. Podobným pravidlem se řídila také uživatelka @smuffynka: "Já brala malého ve skoro 2,5letech na Cars 2. Cars miluje a doma mi vydržel sedět a koukat na celou pohádku Cars 1 tudíž jsme zkusili kino. Dopadlo to výborně."

Rozhodně stojí za přemýšlení také to, jestli o vybraný film bude dítě stát. Mám podobnou zkušenost jako @smuffynka - vím, že Cars má rád, je to jeho nejoblíbenější pohádka, hrdiny zná, sbírá autíčka (hračky) a stále si s nimi hraje. Okamžitě tedy pozná, o jakou jde pohádku a je téměř vyloučené, že by ho nezajímala. A nejsme jediné. Například @hehena v internetové diskuzi píše: "My byli včera. Prckovi jsou 2r a 4m, ale vsadila jsem na tutovku, neb Dobu ledovou miluje, takže jsme to prubli. v sobotu zkusíme Madagaskar, to je taky jeho další závislost.

Dětský zrak se vyvíjí do 6ti let věku a do té doby se nedoporučuje sledovat filmy ve 3D. Pokud jste tedy zvažovaly návštěvu 3D pohádky, raději se jí vzdejte a volte 2D verzi. 3D efekty nejsou pro děti přirozené, protože svět kolem sebe vidí normálně 2D. V některých případech může vyvolat nejen bolesti hlavy, motání, zrakové potíže, ale až epileptické záchvaty, jak varuje jedna francouzská studie.

Příprava

Samozřejmě není od věci dítě na kino připravit. Vysvětlit mu, že jde o "společenskou" událost, na které se očekává nějaké konkrétní chování (sedí se na místě, nekřičí apod.). Kromě toho, že si bude připadat důležitě, když to správně podáte, můžete se pak na svá slova odkazovat ("Víš, jak jsem ti doma vysvětlovala, že se v kině nekřičí.").

Popřemýšlejte také o tom, kam se usadíte a vyberte strategickou polohu. I toto @hehena ve svém příspěvku rozvádí: "Vybrali jsme si sezení u uličky, abychom mohli vzít případně rychle a nepozorovaně roha." Ono z místa uprostřed sálu se vám bude skutečně špatně nepozorovaně odcházet, ať už na toaletu nebo domů. 

Do sálu přijďte včas, ideálně ještě v okamžiku, kdy je rozsvícený. Dítě má tak lepší možnost vše si prohlédnout, zeptat se na to, co ho zajímá. Také uvidí další děti, což může působit jako magnet, aby v sedačce vydrželo. Zároveň také uvidí upoutávky na další pohádky a je možné, že ho něco zaujme a vy pro příští deštivý den budete mít inspiraci. 

Občerstvení

Přestože kina se tomu vehementně brání, určitě se vám do kabelky vejde drobné občerstvení pro dítě (rýžové oplatky, kukuřičné křupky, pokrájené ovoce/zelenina - ideálně nedrobící a nepatlavé pochoutky). Ne každý rodič totiž považuje za vhodné krmit své dítě popcornem či jinou kino dobrotou. Bez mučení ale přiznávám, že my to zkusili včetně sladkého popcornu a i to byl pro malého veliký zážitek! Přeci jen není to pravidelné a myslím, že to tak nějak podtrhne výjimečnost situace. 

Připravte se na nejhorší

Pozitivní je, že to nejhorší, co se může v tomto případě stát, je to, že prostě odejdete před koncem. Rozhodně nemá cenu dítě trápit a pokud se v sále necítí dobře, zbytečně to neprodlužovat. Hlavním cílem návštěvy kina má být to, že se všichni pobavíme, nikoli to, že pro dítě se z kina stane traumatizující zážitek, který už nebude chtít nikdy absolvovat. 

Pokud váháte z toho hlediska, aby se na vás ostatní rodiče nedívali divně, až se budete pomalu vykrádat ven, tak vězte, že i oni někdy v minulosti byli se svým potomkem v kině poprvé. Přeci jen jsou to děti, takže občasné výkřiky, soukromé dotazy na celý sál a častější "courání" směrem ven se samozřejmě toleruje. 

Užijte si to!

Naše první kino dopadlo výborně. Dokoukali jsme až do konce a doteď o tom zážitku mluvíme. Samozřejmě se ptá, kdy zase půjdeme. Na výběr je aktuálně více "pokračovacích" pohádek - Cars 3, Já padouch 3 a zanedlouho také z českých luhů a hájů Hurvínek a kouzelné muzeum.  Více zkušeností s první návštěvou kina popisují maminky v internetové diskuzi přímo  na MK. No a pokud už jste se rozhodly, že to zkusíte, tak nezbývá než vám popřát příjemný zážitek a ať to dobře dopadne!

A co vy? Chodíte s dětmi do kina? A jaká byla první návštěva?

Zdroj obrázků: pixabay.com

Zdroj informací: http://www.lekari-online.cz/ocni-lekarstvi/novinky/3d-filmy-hrozba-pro-male-deti

Také jste si domů z porodnice přivezli sladký spící uzlíček, který se během několika dnů změnil v nesrozumitelnou, řevem zfialovělou hromádku neštěstí? Ten toužebně očekávaný človíček, kterému jste ochotni snést modré z nebe a splnit, co mu na očích vidíte, je nakrmený, přebalený, obklopený nejbližšími milujícími osobami, které by ho na rukách nosili (a leckdy celé hodiny nosí) a on řve a řve jak protržený a nic na něj nezabírá?

V takovou chvíli by nejeden rodič platil třeba zlatem za nějaký manuál, návod k použití, který by opravdu fungoval a zajistil miminku úsměv na tváři a rodičům pocit, že nejsou tak úplně neschopní. Bez takového návodu by se maminky neměly vůbec pouštět z porodnice! Mnoho rodičů po takových návodech marně touží, a oni přitom opravdu existují. Představujeme tři knihy, které by před narozením svého potomka každý rodič znát (ušetří totiž mnoho nervů, slz a pocitů viny).

1. Harvey Karp: Nejšťastnější miminko v okolí

Skoro nikdy nepláče a spinká jak andílek...To je nesplněný sen mnoha rodičů. Samozřejmě, že děti pláčou, jak jinak si mají říct o mléko, suchou plenu nebo trochu pomazlení? Ale co s dětmi, které pláčou, i když nejsou nemocné a veškeré základní potřeby jsou na první pohled uspokojeny? Kdyby jim něco nechybělo, přeci by neplakaly. Možná jim chybí další tři měsíce v maminčině bříšku.

Skoro nikdy nepláče a spinká jak andílek. To je podtitul knihy, která mnohým rodičům pomohla pochopit, proč jejich miminka pláčou a jak jim pomoci, aby k pláči neměli nejmenší důvod.

Chybějící čtvrtý trimestr

"Novorozenci mají několik schopností, které dokazují, že jsou na tento svět připraveni, ale přesto jsou první tři měsíce miminka tak nezralá, že by skutečně ocenila, kdyby mohla skočit zpátky dovnitř, kdykoli jim to tu začne přerůstat přes hlavu," píše ve své knize dnes již světoznámý pediatr a odborník na vývoj dítěte s pětadvacetiletou praxí, doktor Karp. " Protože ale nejsme klokani, můžeme jako milující a soucitní rodiče udělat jediné, zařídit, aby se naši tvorečci cítili jako doma tak, že je obklopíme uklidňujícími pocity, které zažívali při svém pobytu v děloze. Abychom však dětem mohli poskytnout čtvrtý trimestr, musíme si dopovědět na důležitou otázku: jaké to tam přesně bylo?"

Tišící terapie

Stísněná poloha, teplo děložní stěny, houpavé pohyby a všudypřítomný syčivý zvuk, v tom je téměř celé tajemství. "Téměř všechny tradiční tišící metody na světě napodobují pocity v děloze. Všechny tyto metody, od zavinovaček po kolébky a tišení, vracejí děti do útulného, rytmického prostředí připomínajícího dělohu, dokud se nenaučí broukat smát a nezapojí se do rodiny. Tento čtvrtý trimestr je užitečný pro klidné děti, ale pro ty zlobivější je přímo nezbytný," tvrdí autor, kterého k hledání způsobů, jak utišit plačící miminka přivedla v první fázi pocit bezmoci při jeho praxi dětského lékaře. Tehdy nedokázal pomoci vystrašeným rodičům ani jejich plačícím dětem s projevy dětských kolik. Jeho bezmoc, jak sám říká, se pak změnila v čiré zoufalství, když jako člen týmu specializovaného na týrané děti léčil několik vážně zraněných pacientů, jejichž rodiče už nebyli schopni utišit vytrvalý pláč svých dětí a ve snaze ho zastavit se na nich dopustili závažných ublížení.

Intenzivně a dle návodu

Velká část této převrtané knihy je vlastně rozborem a přesným technickým postupem, jak zvládnout pět kroků - pět zásad - které je třeba umě zrealizovat a zkombinovat, aby se všechna miminka měla ještě chvíli jako v děloze. Každému kroku je věnováno hned několik stran leckdy včetně technických nákresů, neboť jak sám autor píše: "Těchto pět metod je nesmírně účinných, musí se ale provádět naprosto přesně. Když se provádí bez patřičné techniky a nasazení, moc toho nezmůžou". Nemějte ale nejmenší obavy a nenechte se odradit. Sání, houpání, pouštění bílého šumu stejně jako polohování a zavinování jste jistě již někdy svému miminku dopřály. Teď jen vybrousit každý z těchto kroků k dokonalosti a spojit je v jednu jedinečnou symfonii blaženého konejšení.

Celá kniha je prošpikována citáty rodičů a zkušenostmi a moudrými postřehy autora. Je nesmírně vtipná, zábavná a zároveň užitečná. Je to nejlepší verze manuálu "Jak utišit plačící miminko", jaký kdy budete možná držet v rukách. Bude vás bavit ji číst a hlavně se nebudete moci dočkat, až vaše miminko opět "spustí", abyste mohli zažít ten krásný pocit, jaké to je, umět ukonejšit své plačící dítě.

2. Eva Kiedroňová: Něžná náruč rodičů

V porodnici se miminka nosí nejčastěji zavázaná do zavinovaček "jako houstičky". Jednak je to miminkům (jak nás učí už doktor Harvey Karp) velmi příjemné, zároveň je to pro rutinní práci personálu a nejisté ruce čerstvých maminek pohodlnější a bezpečnější. Ne všichni rodiče však dnes přikládají zavinovačce takovou váhu, aby ji měli ve výbavě již před narozením dítěte. Některá spokojená miminka si doma těsné zavinutí ani "nevyžádají", a tak je potřeba zjistit, jak s malými, měkkými a křehkými tělíčky bez této opory manipulovat. A když je čas miminko přebalit, vykoupat nebo převléknout, jde zavinovačka stejně stranou a rodičovské ruce musí nabídnout tu správnou a zdravou oporu. Ačkoliv je každá milující rodičovská náruč jistě tou nejněžnější, lze miminka špatnou manipulací nechtěně vystavit akutnímu nebezpečí i budování špatných návyků, které mohou ovlivnit pozdější zdravotní stav dítěte.

Instruktážní video místo detetivky

Velkou předností této knihy je přiložené DVD. Z něj do půl hodiny zjistíte, jak Vaše miminko od prvních dnů po narození pohodlně a hlavně bezpečně zvedat z postýlky, pokládat na přebalovací pult, do nízké cestovní postýlky i autosedačky, jak miminko stimulovat a navazovat s ním kontakt. Na první pohled se jedná o věci tak přirozené, že mnohým novopečeným rodičům může znít přímo "šíleně", že by si měli pouštět "film" o tom, jak vzít do náruče nebo položit na přebalovací pult své vlastní dítě. Jednoznačně však doporučuji video shlédnout. Pokud je vašemu miminku již několik týdnů a vy jste o správné manipulaci po vzoru Něžné náruče nic neslyšeli, dříve nebo později možná v knize narazíte na nějaký obrázek se zamračeným "smajlíkem", který zachycuje nesprávný způsobu držení či nošení dítěte, ze kterého se poznáte.

Věděli jste například, že svislá poloha při nošení je určena až dětem straším devíti měsíců?

Pevně ve svých rukách

Kniha má každý správný postup manipulace a každou zdravou polohu na nošení krok za krokem nafocenou a popsanou. Pustit si DVD a zkoušet to přímo u něj je však pomoc k nezaplacení. Celý proces je díky instruktážnímu videu mnohem rychlejší a pochopitelnější. Ačkoliv si možná na začátku seznamování s touto metodou ve všech těch polohách a způsobech ukládání, zvedání a přehazování na svých rukách či do rukou druhé osoby můžete přijít poněkud ztracení, běžné denní úkony jako pokládání na přebalovací pult, zvedání z postýlky nebo hojdání či odříhávání (stejně tak jako několikrát shlédnutý a při zkoušení jednotlivých kroků mnohokrát pozastavený film) mohou pomoci zjistit, že jednotlivých postupů správné manipulace vlastně není zas tolik a vůbec nejsou tak složité. Naopak, mnohé procesy denního režimu se při správné manipulaci spíše zjednoduší. A i když jste dřív neměli nějak výrazný pocit, že byste si s křehkým tělíčkem svého dítěte nevěděli rady, při správné manipulaci si budete naprosto vědomi, že máte svůj poklad za všech okolností bezpečně a pevně ve svých rukách.

3. Margot Sunderlandová: Věda zvaná rodičovství

Mnoho maminek instinktivně tuší, že pokud jejich miminko pláče, měly by se ho snažit utišit, i kdyby to znamenalo "jen" hojdat ho ve své uklidňující náruči. Cítí, že by ho při usínání neměly nechat plakat až do vyčerpání nebo že mají nabídnout útěšnou náruč vždy, když jejich malé či větší dítě něco trápí. Když se ale do péče či výchovy vloží přísná tchyně nebo rázná kamarádka, předsevzetí pečovat o dítě intuitivně může být v ohrožení. Na jedné straně intuice matky, byť třeba nezkušené a na druhé straně "tradiční" moudra, byť možná ne vždy zcela pravdivá. Hledá -li člověk vedle intuice a tradice západní civilizace ještě jiný proud poznání, je možné se obrátit na řadu neurologických výzkumů, které dávají jednoznačně zapravdu mateřské intuici.

"I když nemůžeme svým dětem zajistit do budoucího života pocit štěstí, máme k dispozici vědecké informace o tom, jak výchova ovlivňuje jejich mozek", píše autorka již v úvodu. "Zjištění, že některé všeobecně uznávané výchovné postupy mohou zvýšit sklon dítěte k úzkosti, depresi či vznětlivosti v pozdějším životě, není moc příjemné. ... Povzbudivé je, že s využitím poznatků můžeme zbytečnému trápení předcházet ", dodává.

Věda zvaná konejšení

První kapitoly knihy se zabývají znalostí struktury mozku dítěte. Jelikož je celá kniha postavena na neurologických výzkumech, pro správný výchovný přístup k dítěti je zásadní pochopit, že dětský mozek se v mnohém od dospělého mozku liší a řada dětských "mozkových pochodů" zákonitě probíhá jinak. Má to své velké výhody. Novorozence nemůžete rozmazlit. Kojenec s vámi neumí manipulovat. Nestejný způsob vnímání, uvažování a jiný stupeň schopností má (v případě naší neznalosti) i velké nevýhody: to, o čem si někdy myslíme, že by mělo být fungujícím "výchovným prostředkem" (protože dospěláckému způsobu myšlení to přijde naproso logické),  může být spíše prostředkem destruktivním (potože dětský mozek to chápe úplně jinak).

Zásadní výchovné otázky

Jestliže těžiště předešlých dvou knih bylo v odpovědi na otázky JAK, tato kniha je jedinečná v tom, že přináší především odpovědi na zásadní otázky PROČ. Proč nenechávat dítě dlouho a často plakat? Proč dítěti, které se právě naučilo lézt, dovolit, aby nás následovalo všude - i na záchod? Proč je mazlení životně důležité? Proč má takový význam, kdo bude v naší nepřítomnosti hlídat naše dítě? Proč je při usínání tak důležitý fyzický kontakt? Proč je rodič podstatná součást mazlení, usínání i hry? Proč děti zlobí? Proč je při úzkostném záchvatu tak důležité být dítěti nablízku a utěšit ho a proč se manipulativní záchvaty řeší docela jinak? Proč je projevená dětská tvořivost důležitější než pořádek? Proč je někdy nezbytné říci jasné "ne"?

Snad jen závěrečná kapitola, která radí, jak obnovit narušenou vnitřní regulaci rodiče po vyčerpávající celodenní péči o děti nebo jak pravidelně obnovovat svou emoční energii, odpověď na otázku "proč" ani nepotřebuje.

Co ale rodiče nejmenších dětí nejvíce potřebují, je jistota. Jistota, že svému dítěti dávají to nejlepší a sebevědomí plynoucí z toho, že jim jejich miminko spokojeným úsměvem říká, že je o něj dobře postaráno. Kam nesahá intuice a kde se klasické metody péče a výchovy již netěší důvěře, tam je dobré vědět, po které moudré knize sáhnout.

fotografie: přebaly knih (foto autorky) v koláži s fotografiemi z pixabay.com

Horko je takřka k nesnesení. Stačí pár tropických dnů a nocí a naše byty, ulice i pracoviště jsou rozpálená takřka do běla. I doma šplhají teploty ke třicítkám a v noci to o moc neklesne. Nedá se tu bydlet, spát a skoro ani dýchat. Bohužel se v poslední době tropické dny a noci opakují poměrně pravidelně. Jak je přežít? Jedině s našimi skvělými tipy. Především musíte být velmi opatrní na děti, protože ty zvládají vedra mnohem hůř.

1. Pitný režim (a hromada vykřičníků k tomu)

Pijte, pijte, pijte, jinak hrozí dehydratace nebo úžeh. Oboje se ohlašuje bolestí hlavy. Mějte vždy po ruce láhev s vodou a pravidelně pijte. Rozhodně není dobře, když nepijete pravidelně přes den, a pak to chcete všechno nahnat až večer. Příliš velké množství tekutin najednou zatěžuje ledviny. Do pitného režimu můžete započítat i polévky nebo třeba meloun.

2. Zelenina je super

Obědvejte a klidně i večeřte lehké zeleninové saláty. Nezatíží zažívací trakt, jsou osvěžující a chladivé. Navíc nebudete tolik unavení. Vynechejte sladkosti a sladké limonády, protože cukr působí únavu a malátnost.

3. Studené raději ne

I když to velmi láká, ledové tříště, ledová káva nebo zmrzlina jsou sice skvělí v tu chvíli, kdy je konzumujete, ale za chvíli váš organismus vyšle signál, že je mu zima a je potřeba ho zahřát. Ideální je konzumace potravin v normální pokojové teplotě.

4. Opatrně s klimatizací

Buďte opatrní na klimatizaci. Je to sice lákavé, ale náhlé přechody z horka do zimy nejsou pro vaše zdraví vůbec vhodné. Jen si uženete rýmu nebo i angínu. Klimatizaci byste měli mít nastavenou maximálně o pět stupňů méně, než je venku.

5. Volte vhodné oblečení

Noste světlé barvy, volnější a vzdušné oblečení, savé materiály (len, bavlna). Takové oblečení vám v horku bude velmi příjemné. Rozhodně se vyhněte černé barvě a oblečení, které obepíná tělo. Nezapomeňte ani na nohy a nechte je volně větrat v sandálech nebo pantoflích.

Myslete i na pravidelnou výměnu lůžkovin. V létě se víc potíte. Proto častěji perte a používejte jen lehkou deku či prostěradlo.

6. Hygiena je důležitá

Sprchujte se pravidelně vlažnou vodou a mějte u sebe po celý den deodorant, který odrazí nepříjemný zápach. Ocení to i ostatní lidé na ulici.

7. Vynechte alkohol

Nezapomeňte, že na sluníčku se účinky alkoholu násobí. Vynechte alkohol a rozhodně tvrdý alkohol. Jestliže si chcete občas skleničku dát, volte malé pivo či vinný střik.

8. Větrejte ráno

Otevírejte okna doma i v kanceláři brzy ráno, když je vzduch ještě trochu chladnější. Poté zatáhněte žaluzie nebo závěsy a pusťte klimatizaci, pokud můžete. Dejte si na stůl malý větráček, který vás příjemně ochladí.

9. Nezapomeňte na pravidelné přestávky

Nenechte se v práci předřít. Vysvětlete svému nadřízenému, že když vám povolí kratší přestávky, dokážete podat mnohem lepší výkony.

10. Chraňte se před sluncem

Sluníčko dokáže být hodně nebezpečné a zejména v případě vaší pokožky. Proto se pravidelně mažte krémem s UV filtrem a klidně i několikrát denně.

A co dělat v případě, kdy se vám ochladit nepodaří? Máme tu pro vás jako bonus ještě několik zaručených možností. Prvním z nich je kryokomora, kde je extrémní teplota až mínus 120 °C. Navíc má léčebné účinky. Stojí cca 350 Kč/hodinu. Jestliže nechcete nic platit, dojděte se ochladit do supermarketu. Stačí se chvilku procházet mezi regály se zmrzlinami a mraženým masem.

Kde ještě hledat útočiště před dotěrným sluncem?  Zkuste chladivé stěny vinného sklípku. Jen opatrně s množstvím vína! A na co jsme zapomněli? Samozřejmě na koupání. To milují především děti. Pokud hledáte odpověď na otázku, kam s dítětem v tom šíleném vedru, je to den strávený u vody.  Jen nezapomeňte dodržovat naše tipy, abyste domů nepřišli s pořádným bolehlavem a spáleným tělem.

Zdroj obrázků: www.pixabay.com

Máte doma malého nadšeného sportovce nebo naopak knihomola, který se fyzické aktivitě vyhýbá, jak může? Pro každého z nich se určitě najde vhodný sport i ohledem na to, kolik mu je, co ho baví a v čem je dobrý. V každém případě se české děti hýbou málo a dvě hodiny tělocviku ve škole jim rozhodně nestačí. Dbát by se mělo na různorodost a bezpečí, aby děti rovnoměrně zatěžovaly svaly a nehrozilo jim nebezpečí úrazu.

Malí profesionálové

Pokud vaše dítě touží po profesionální sportovní kariéře, v některých oblastech musí začít už od opravdu útlého věku. Malé fotbalisty nebo hokejisty sdružují sportovní kluby už od zhruba 5 let. S baletem, gymnastikou či tancem se doporučuje začít dokonce už od 3 let.

via GIPHY

Společné zážitky s rodinou

Rekreačních sportů se dnes pro děti nabízí nepřeberné množství. Pro všechny zdravé děti jsou vhodné procházky, běhání, cyklistika nebo jízda na inlinech. Zkrátka veškeré aktivity, které můžou provozovat na čerstvém vzduchu. Určitě se vyplatí je naučit také zimní sporty. Že umí na lyžích, snowboardu či zimních bruslích ocení nejen, až budou moct jezdit na dovolené do hor. 

V kolika letech začít a jestli skutečně platí pravidlo nejdřív sjezdovky, potom běžky, se dozvíte například tady. Dále tu maminky řeší, jestli pro dětské lyže jít do půjčovny nebo do bazaru: "My jsme taky mysleli, že malé půjčíme lyže (vloni) jenže nakonec se ukázalo, že se vyplatí je koupit použité."

Záleží samozřejmě, jak často na hory jezdíte, ale pokud to není jen jednou za rok, určitě se vyplatí, aby děti měli vlastní.

via GIPHY

Samostatnou kapitolou je plavání, opět zdraví velice prospěšná aktivita. Plavat můžou i kojenci a batolata. Větší děti potom mají děti plavání povinné v mateřské i základní škole. Nic ale nezkazíte, když s nimi budete chodit plavat i sami. V zimě se nabízí spojení s oblíbenou saunou a welness, které navíc posilují imunitu.Vířivka a sauna je vhodná i pro předškolní děti, ale vždy jen v doprovodu dospělých. V létě zase není nic lepšího než dopřát celé rodině alespoň 10 dní u moře.

via GIPHY

Aktivity s vrstevníky

Vaše dítka by určitě měla mít dostatek vyžití se svými spolužáky a kamarády. Hlavně těm starším zařiďte i kroužky a pohybové aktivity, které absolvují bez vás. Užijí si tak dostatek zábavy a vy budete mít chvilku času pro sebe navíc. Při kolektivních sportech (fotbalu, volejbalu, streetbalu, florbalu apod.) si pak snáze najdou kamarády a naučí se týmové spolupráci. Tu výborně využijí ve škole a později nejspíš i v práci. 

A do jakého sportovního oddílu děti přihlásit? Podle průzkumů se stále rozhodujeme hlavně podle ceny. Srovnání si můžeme udělat odborně sportovním analytikem, na internetu nebo přímo ve sportovních klubech.  Mezi nejdražší sporty patří tenis (10 000 Kč ročně), k nejlevnějším naopak volejbal nebo kanoistika (4500 Kč ročně). Se všemi těmito aktivitami můžou děti začít už v mateřské škole. Pokud ale neplánují patřit k nejlepším na světě, můžou si je klidně vyzkoušet později.

via GIPHY

Rodinné a dětské běhy

S běžeckými závody se v poslední době doslova roztrhl pytel. A platí to i pro dětské a skupinové rodinné běhy. Kromě toho, že s celou rodinou strávíte příjemné odpoledne v přírodě, na děti čeká spousta překvapení, výher a hlavně nezapomenutelných zážitků. Běhání je velmi levný sport a ani cena startovného na menších závodech nebývá vysoká. Se stále vzrůstající popularitou se navíc závody konají ve všech regionech, takže nemusíte jezdit daleko. Jediné, do čeho investujte raději víc, jsou boty na běhání.

via GIPHY

Bezpečnost na prvním místě

Kromě sportů vyloženě nevhodných pro děti, jako jsou nepřiměřené posilování nebo adrenalinové aktivity, je i u ostatních pohybových aktivit nutné dbát na bezpečnost, všestrannost a přiměřenou zátěž. Vyplatí se také kvalitní vybavení a oblečení.

Léto pomalu, ale jistě klepe na dveře a s ním začíná i hlavní dovolenková sezóna. Období, kdy se snad každá rodina chystá někam mimo domov ať už v ČR nebo zahraničí.

Pro ty, kteří se rozhodli trávit dovolenou u moře, to znamená výběr destinace. V posledních letech vychází jako favorit v poměru “cena: výkon” Egypt.

Jenže okolo dovolené v Egyptě se objevuje spousta otazníků a rozhodování o tom, zda “jet či nejet” může být stejně náročné jako Hamletovo dilema o “bytí či nebytí”.

Tak se na to pojďme společně podívat. Při procházení internetových diskuzí, ať už tady na koníku nebo mimo něj, jsem zjistila, že v podstatě existují jen tři hlavní důvody proč do Egypta nejezdit. Ráda bych se s vámi o ně podělila.

Bezpečnost respektive nebezpečnost

Nejčastějším argumentem, proč se Egyptu vyhnout je strach.

"Hele já jsem opravdu hodně ustrašená, takže nejezdíme/nelítáme mimo ČR nikam, myslím aktuálně, kvůli terorismu. Ale ten Egypt mně přijde teda první na ráně. Tam určitě ne. Samozřejmě nic se stát nemusí, ale situace není zrovna dobrá a Bůh ví, co spustí Trump...." o tyto pocity se s ostatními maminkami podělila uživatelka @kaja2016.

V roce 2010 navštívilo Egypt 15 milionů turistů, což je víc než počet obyvatel naší země. Od revoluce v roce 2011 to je v Egyptě, ale s turismem dost nahnuté. Nejdříve se lidé báli jezdit kvůli politické nestabilitě, nepokojům a demonstracím proti režimu. Od roku 2014, kdy se vlády ujal prezident Sisi, se však situace stabilizovala a do země začali opět hojně jezdit turisté z celého světa.

V posledních dvou letech se ovšem Egypt stal útokem teroristů z ISIS. Tyto útoky byly v drtivé většině případů zaměřeny na bezpečnostní složky a odehrály se mimo turistická letoviska nicméně došlo i k útoku na ruské letadlo, které vezlo turisty domů z jejich dovolené v Sharm el Sheiku. Od tohoto incidentu nejezdí do Egypta Rusové, nicméně turistů převážně z evropských zemí a Číny od roku 2016 zase přibývá. V roce 2016 jelo do Egypta téměř 9 milionů turistů.

Před Velikonocemi se terčem útoků stali koptští křesťané na severu země. Tyto útoky vyvolaly v médiích velkou senzaci a spoustu lidí v panice ruší své letní dovolené.

Podle oficiálního stanoviska MZV (platném k 19.4.2017) však k tomu není důvod: "To se netýká cest s turistickými kancelářemi do letovisek při Rudém moři a návštěv významných staroegyptských památek, jejichž bezpečnost je zajištěna dostatečně. Bezpečnostní situace v turistických letoviscích na kontinentálním pobřeží Rudého moře a na jižní Sinaji, jako např. v Hurghadě, Marsa Alam či Šarm aš-Šajchu, je v současné době klidná."

Z diskuzí ve skupinách o Egyptě na facebooku lze říct, že Češi aktuálně do Egypta jezdí v hojném počtu a potvrzují, že je všude klid a na letištích či městech panují zvýšená bezpečnostní opatření. Někteří si stěžují např. na to, že jim důkladně kontrolují kufry, atd. ale shodují se, že přísné kontroly jsou nutné pro bezpečnost. Všichni se cítí bezpečně a užívají si dovolenou, pokud si stěžují, jedná se o nespokojenost s konkrétním hotelem.

Také maminka @ivf5 se s ostatními v diskuzi podělila o svou čerstvou zkušenost. "Ahoj, píšu, jak jsem slíbila. Jsme v Egyptě s malým tříletým chlapečkem dnes 12. den. Naprosto úžasná a zatím pro mě jedna z nejlepších dovolených a to cestujeme hodně. Bezpečnost naprosto 100 % a chování Egypťanů, že by vás na rukou nosili, jídlo výborné, počasí v únoru parádní..málo lidí, spoustu Čechů. Je pravda, že jsme v hotelu zaměřeném pro rodiny. Za mě super a úplně mě mrzí, že za tři dny domů☹ ".

Riziko průjmu

O tzv. Faraonově pomstě slyšel alespoň někdy každý a je to velký strašák, zvláště pro rodiny s dětmi. Obavy jsou samozřejmě na místě, protože malé děti se rychleji dehydratují a v cizí zemi, kde je zdravotní péče na pochybné úrovni je to o to hrozivější. 

Lidé, kteří toto nepříjemné průjmové onemocnění zažili se shodují na tom, že je to na 1-2 dny naprosto "odstavilo" a že se v podstatě nemohli hnout ze záchoda. Na druhou stranu dodávají, že jim velmi rychle zabral místní lék Antinal (dostupný za cca 30Kč v každé lékarně i ve formě sirupu pro malé děti) a ve většině případů ani nemuseli navštívit hotelovou kliniku.

Nutno taky říct, že ne každý, kdo zemi navštíví, faraona "dostane".  Jak to? Samozřejmě je to velmi individuální a záleží na síle imunitního systému jednotlivce, ale jelikož se nejedná o skutečnou faraonovu pomstu nýbrž reakci organizmu na virus, bakterie či změnu prostředí, dá se mu i velmi úspěšně předcházet. Více o tom, jak se na dovolené chránit před průjmem, si můžete přečíst v mém článku "Co dělat, abyste nestrávili většinu dovolené připoutáni k záchodu". 

Příliš teplo

Teploty v letních měsících, kdy se Češi nejčastěji chystají na dovolenou dosahují běžně kolem 35- 40 stupňů, na slunci i přes 40. To samozřejmě může být pro náš evropský metabolismus nepříjemné, protože na tyto teploty nejsme zvyklí. Ideální období pro návštěvu Egypta je duben - květen, kdy má vzduch kolem 28-30 stupňů a moře 23-24 stupňů nebo polovina září až polovina listopadu, kdy vzduch stále krásně kolem 30 stupňů a moře vyhřáté na 27-28.

Pokud ovšem chcete jet během letních prázdnin, nemusíte se bát, všechny 4* hotely a výše mají na pokojích klimatizaci, chlazené jsou i veřejné prostory hotelu, jako je restaurace, lobby apod. Lehátka mají slunečníky a moře i bazény nabízí celodenní osvěžení. Zároveň v Egyptě i v létě fouká příjemný vánek a díky nízké vlhkosti vzduchu je to teplo snesitelnější než u nás např. v paneláku. Důležité ale je nosit pokrývku hlavy a během největšího vedra, cca mezi 11:30- 14:30 se raději zdržovat ve stínu.

Když už jsem zmínila důvody proč ne, bude spravedlivé, když uvedu i důvody proč ano. Budete možná překvapeni, kolik jich je.

Cena

Egypt býval dlouhou dobu dovolená pro "bohaté" a lidé proto spíš volili jako alternativu levnější destinace jako Španělsko, Itálie a Řecko. Po úpadku  turismu (viz výše) a zároveň oslabení egyptské měny došlo, ale k výraznému poklesu cen a Egypt se v posledních letech stal velmi dostupným pro spoustu lidí. Když jsem procházela nabídku CK, Egypt se svým konceptem all inclusive vychází jako jedna z nejlevnějších variant. Ceny zájezdů se liší dle hotelů a termínů, ale k 20.4. 2017 se průměrné ceny za dospělou osobu na 8 dní pohybují kolem 8-13 tisíci korun ve 4* hotelu, případně mezi 13-20 tisíci korun za 15 denní pobyt.

Moře a podmořský život

Rudé moře patří mezi vůbec nejnavštěvovanější potápěčská místa. Lákadlem je značné množství korálových útesů a bohatství podmořského života. Rudé moře, korálové útesy a vraky lodí tak každým rokem lákají tisíce potápěčů z celého světa. 

I pokud zrovna neholdujete potápění či šnorchlování, budete okouzleni průzračnou čistotou a padesáti odstíny modré. Většina hotelů nabízí i krásné písečné pláže, nebo se můžete vydat na jednodenní výlet lodí na jeden z nedalekých ostrovů se zářivě bílým pískem, kde se budete cítit jako někde v Karibiku.

Podnebí - možnost celoroční dovolené

V Egyptě je celoročně suché a teplé podnebí. Slunce tu svítí 350 dní v roce a obloha je azurově modrá. V podstatě se tu střídají 3 roční období.

Zima je krátká a mírná, trvá zhruba od půlky listopadu do půlky března a zejména u Rudého moře se dá většinu času přes den i koupat. Nejchladnější měsíc je leden a první polovina února, zejména vlivem silného severního větru může být někdy opravdu zima, i přesto, že průměrné denní teploty se pohybují kolem 20 stupňů, na slunci potom mezi 25-28 stupni. Když ležíte v závětří, slunce krásně hřeje, voda má kolem 21-22 stupňů, ale většina hotelů nabízí vyhřívaný bazén. Zimní období je zároveň vhodné pro návštěvu památek.

Od půlky března začíná v Egyptě jaro, někdo ho nazývá prvním létem. Přes den je krásně teplo, ale ještě ne vedro, večery jsou chladnější (na lehký svetřík nebo tenkou mikinu) a moře se pomalu vyhřívá na příjemných 23-24 stupňů. 

Od června do září je v Egyptě léto, což znamená teploty nad 35 stupňů, moře okolo 26.

V podstatě máte v Egyptě záruku, že vám celou dovolenou neproprší, počet deštivých dní můžete spočítat na prstech jedné ruky a i když náhodou zaprší, trvá to chvilku a je stále teplo. Někdy (ale to taky velmi zřídka) vás může potkat písečná bouře, která trvá 1-2 dny, ale většinu času si budete užívat blankytně modré nebe.

Bohatá historie

Egypt není země bohatá pouze na svou historii. Vyspělá staroegyptská civilizace po sobě zanechala úctihodné památky, které jsou proslulé po celém světě. Kdo by neznal egyptské pyramidy v Gíze , které střeží sfinga, velkolepé chrámy v Egyptě, krásné reliéfy a papyrové svitky. Dochovaly se dokonce i šperky egyptských faraonů a královen.

Rozumná vzdálenost

Zhruba 4 hodin cesty letadlem vás děli od exotické destinace. O Egyptě se říká, že je to nejbližsí exotika za rozumné peníze.

Výhodný směnný kurz - levné nákupy

Po devalvaci egyptské měny (oficiální platidlo je egyptská libra) v loňském listopadu se nákupy pro turisty staly ještě výhodnější než před tím. S kurzem 18 liber za dolar a 19 liber za euro si můžete nákupy opravdu užít, aniž byste výrazně zatížili vaši peněženku. Vyplatí se koupit kožené kabelky a peněženky, ručníky či jiné bavlněné produkty, různé látky, tabák do vodní dýmky či cigarety. Spoustu výrobků v lékárně tu také najdete za zlomek ceny (například fenistil gel v přepočtu za nějakých 10Kč), stejně tak čerstvé džusy, datle, ovoce, aj.

Bohatá nabídka fakultativních výletů

Pokud se vydáte do Egypta, nemusíte se jen válet u moře. Ze všech turistických letovisek se pořádá řada velmi zajímavých výletů. Pokud vás zajímá historie, určitě stojí za to návštěva Luxoru a jeho okolí, případně plavba po Nilu až do Asuánu. K vidění lákájí i pyramidy v Gíze a historická část Káhiry. Pokud jste příznivci vodních a adrenalinových sportů určitě oceníte potápění, kite surfing, wind surfing, aj. Pokud cestujete s malými dětmi, určitě si taky vyberete. Tipy, kam a za kolik s dětmi na výlet v Hurghadě si můžete také přečíst u nás na koníkovi.

Jestli do Egypta jet či nejet, si nakonec každý musí zvážit sám. Riziko samozřejmě existuje vždy a všude a je jen na každém jednotlivci či rodině, aby si rozhodlo, co je pro ně to pravé.  V Evropě je taky krásné moře, například Mallorca či Řecké ostrovy jsou taky proslulé krásným koupáním. Pokud raději vynecháte letadlo, vždy je tu léty prověřené Chorvatsko. A koneckonců nádhernou dovolenou můžete prožít i v České republice.

Pokud stále váháte a rádi byste se poradili, zda do Egypta jet či ne, mrkněte do naší diskuze.

Uživatelka @marcicek84 v tom má jasno: "Ne žádná arabská země, vyhnout se tomu obloukem, kór s malými dětmi ne. Mě by nikdo nedostal ani do Tunisu, ani do Egypta ani do Turecka. No a kam bych jela, tak Bularsko, Řecké ostrovy, přes které nevedla migrační vlna (sever Kréty, Korfu, Lefkáda...), Španělsko Costa Brava nebo Baleáry a sever Itošky".

Naopak jiná maminka @michaelacikankova tvrdí, že rozhodnutí jet do Egypta nelituje.

"Loni v říjnu jsme byli s dětmi v Hurghadě a i přes moje velké obavy ohledně bezpečnosti musím říct, že je to tam hlídané víc než u nás. V Praze je letiště průchoďák, sice chodí ozbrojení policajti pořád tam a zpátky, ale dovnitř se dostane každý. V Egyptě neexistuje, musíte se prokázat pasem a letenkou, pak teprve vás pustí do haly, samozřejmě i kontroly jsou přísnější než u nás. Po zkušenosti bych se vůbec nebála. Letos jsme vybrali Djerbu a taky v tom nevidím problém. Stát se může všude něco a abych dávala za dovolenou v Bulharsku jednou tolik, jenom proto, že se tam ještě nic nestalo, to si myslím, že je zbytečný."

Ať už pojedete na dovolenou letos kamkoliv, přeji vám krásné zážitky, super počasí a šťastný návrat domů. A nezapomeňtě se s námi podělit o váš názor!

zdroj: 

• http://www.dailynewsegypt.com/category/touriism/
• http://www.tradingeconomics.com/egypt/tourist-arrivals
• http://cestovani.idnes.cz/turisticke-trendy-pro-rok-2016-dij-/kolem-sveta.aspx?c=A151128_181235_kolem-sveta_hig
• http://www.dovolenaegypt.cz/pocasi.html 
• https://www.facebook.com/groups/1622085608078701/
• https://www.facebook.com/groups/544436775712575/
• https://www.facebook.com/groups/HurghadaEgypt/

zdroj fotek: vlastní, pixabay.com 

Kdy je dítě ideálně připraveno na letní tábor? Na tuto otázku se nedá odpovědět jednoznačně. I když u většiny táborů je v podmínkách hranice způsobilosti stanovená věkem, je to jen hrubá směrnice. Tu správnou chvíli musíte umět stanovit vy sami.

Letní prázdniny jsou dlouhé a často bývá problém, kam děti o prázdninách dát, když rodiče musí chodit do práce. Jako ideálním řešením se může jevit i dětský tábor. Děti se zde něco naučí, užijí si, „vyblbnou se“ a rodiče nemusí řešit po dobu pobytu žádné hlídání.

Kdy můžete poslat dítě na letní tábor?

Dětské tábor nejsou určitě vhodné pro příliš malé děti nebo takové, které nejsou zvyklé být nikde delší dobu bez rodičů. Obecně se dá říci, že vhodná doba pro nástup na tábor je okolo 7 let. V tomto věku se děti rádi seznamují se svými vrstevníky, mají mnoho energie, poznávají sami sebe v kolektivu ostatních.

Někteří lidé, zejména milující maminky, považují dětské tábory za nutné zlo, ale není tomu tak. Tábor, pokud je dobře vedený, umožní objevit dětem nové obzory, nové druhy sportů, naučí se být v kolektivu, objevují přírodu. Získávají přátelství na celý život.

Mnoho dětí se dostane k činnostem, které nemají jinak možnost poznat. Jezdí na kánoi, naučí se pracovat s mapou a orientovat se v přírodě. Stanou se samostatnými, osvojí si různé znalosti. Všechny tyto činnosti mají velmi pozitivní vliv na sociální cítění dítěte. Některé tábory jsou zaměřené i na různé výukové činnosti, například jazyky. Velmi oblíbené jsou tábory s anglickým jazykem.

Věk tak akorát

Na tábor neposílejte děti předčasně. Když je to příliš brzy (před šestým rokem), tábor si vůbec neužije a navíc si ho zařadí mezi nepříjemné vzpomínky a možná se do budoucna ochudí o mnoho úžasných zážitků. Stejně tak není dobré ani otálet (po desátém roce). Po desátém roce už se možná dítě ani neodhodlá nebo si zvykne, že tábory nejsou pro něj. Jestliže máte opravdu strach poslat své dítě na tábor samotné, můžete zkusit letní tábor pro rodiče s dětmi.

Co má dítě zvládat před odjezdem na tábor?

Dítě musí zvládat určité věci, aby pro něj nebyl pobyt na táboře spíše stres a zklamání. Musí se umět obsloužit, dojít si na záchod, obléknout se a najíst. Počítejte s tím, že i dítě, do té doby bezproblémové, může mít na táboře určité problémy. Nikdy nedostanete jednoznačnou záruku, že vaše dítě je už na tábor připravené, ale můžete si uvědomit, že něco je ještě potřeba zlepšit. Zkuste si udělat následující krátký test. Jestliže na většinu otázek odpovíte ANO, je vaše dítě nejspíš připravené na pobyt na táboře, pokud budou vaše odpovědi spíše NE nebo OBČAS, ještě možná nenadešel ten správný čas a je potřeba na některých věcech zapracovat.

• Dokáže dítě přespat u kamarádů či příbuzných bez problémů?
• Nebude se v noci?
• Spí celou noc?
• Je rádo v kolektivu dětí?
• Umí si říct o pomoc či podporu?
• Dokáže se sblížit s novými lidmi?
• Umí se vypořádat s různými situacemi?
• Má rádo nové zážitky?
• Dokáže si najít snadno kamarády?
• Dokáže se postarat o své věci a zavazadla?
• Umí respektovat pokyny lidí, kteří jsou jemu nadřazení?

Co dělat, když se dítěti stýská?

Je velmi pravděpodobné, že v prvních dnech se dítěti bude hodně stýskat. To je normální. Po pár dnech už by si ale mělo zvyknout a začlenit se do táborového režimu. Ten bývá velmi nabitý i právě z těchto důvodů. Pamatujte si, že většinou snáší odloučení děti lépe než rodiče. Proto ho před odjezdem podporujte, vynechejte plačtivé loučení. Nejhorší, co můžete udělat je to, že si ho ve chvílích stýskání odvezete z tábora.

Letní tábor by měl být pro dítě skvělým zážitkem, na který se budou těšit. Najdou si nové kamarády, naučí se mnoho nového a velmi často se jim ani nechce nakonec domů. Jen si vzpomeňte na své zážitky, kdy jste pomalu brečeli, když si pro vás rodiče na tábor přišli. Určitě tento zážitek dítěti dopřejte. Stojí to za to.

Zdroj obrázku: www.pixabay.com

Chtěli byste jet v létě na dovolenou k moři, ale máte strach, abyste se tam lidově řečeno, "nepoto"?

Největšími strašáky jsou Egypt, Tunis a podobné země, pravdou ale je, že ve všech "jižních zemích" (dokonce i Chorvatsko, Bulharsko, Řecko, Itálie, atd.) hrozí, že dostanete tzv. cestovatelský průjem. Poradíme vám, jak se před průjmem efektivně chránit.

Cestovatelský průjem

Cestovatelský průjem je nejrozšířenější onemocnění cestovatelů po celém světě, celosvětově se hovoří až o 10 milionech postižených touto "nemocí".

Ve většině případů bývá zdrojem nákazy Enterotoxigenní Escherichia coli (zkráceně ETEC), bakterie, která žije ve vodě, kde se můžou vyskytovat zbytky stolice. Nejčastěji se můžete nakazit v rozvojových zemích Latinské Ameriky, Afriky či Blízkého Východu a Asie. Nejohroženější skupinou jsou lidé se sníženou imunitou a diabetici, ale nakazit se může v podstatě kdokoliv.

Příznaky, léčba a průběh

Cestovatelský průjem většinou přichází velmi náhle ve formě vodnaté stolice, ve většině případů musí nakažený na toaletu 4-5 denně. Kromě průjmu se objevují i doprovodné symptomy jako jsou křeče v oblasti břicha, celková nevolnost a slabost, zvracení a může se objevit i horečka.

Většinou průjem vymizí sám během 1-2 dní, 90% úplně vymizí do týdne. Je důležité předejít dehydrataci organizmu, je vhodné doplňovat tekutiny s obsahem minerálů. Je nutné alespoň v prvních dnech dodržovat dietu, doporučuje se suchý bílý toast, rýže, brambory, samotné vařené těstoviny, banány, jablečné pyré. Vyhnout byste se měli kofeinovým nápojům a mléčným výrobkům.

Nasadit můžete také léky proti průjmu případně černé uhlí. Doporučuje se koupit v lékarně "místní produkt", který většinou zabírá lépe než vámi přivezené léky.

Ve vážnějších případech a pokud se průjem nelepší ani druhý den, je nutné navštívit lékaře, který předepíše antibiotika.

Prevence

Pokud budete dodržovat následující rady, snížíte si pravděpodobnost nákazy.

Opatrně s jídlem

Pokud jste v cizí zemi, je důležité hlídat si, co a kde jíte. I přesto, že all inclusive systém láká k hojnosti a nové země k poznávání cizokrajných pokrmů, vyplatí se však dodržovat tato pravidla.

1. Nepřejídejte se!
2. Nekupujte si jídlo z pouličních stánků.
3. Vyhněte se nepasterizovaným mléčným výrobkům včetně zmrzliny.
4. Nekonzumujte maso, ryby a mořské plody v syrovém (nebo nedovařeném) stavu.
5. Jezte jen dobře uvařené jídlo, které je servírováno horké.
6. Konzumujte jen takové ovoce a zeleninu, které si můžete oloupat.
7. Pozor na majonézy a omáčky, které nejsou v lednici.

Pozor na vodu

Člověk musí v horku doplňovat tekutiny, ne každý nápoj je, ale vhodný.

1. Vyhněte se vodě z kohoutku, studánek či pramenů.
2. Vyhněte se nápojům s ledem a ovocným džusům ředěným vodou z kohoutku.
3. Pijte jen nápoje v originálních baleních, které nejeví známky předchozího otevření.
4. Nepijte nic ledově vychlazeného.
5. Neplavte ve vodě, která může být znečištěná.
6. Na přípravu kávy a čaje používejte balenou vodu.
7. Na čištění zubů používejte balenou, nebo alespoň převařenou vodu.
8. Nepřehánějte to s alkoholem a nikdy ho nepijte s ledem.

Další tipy

1. Pozor na klimatizaci a náhlé ochlazení organismu.
2. Vždy před jídlem a po toaletě si důkladně umývejte ruce, doporučujeme vzít s sebou suchou dezinfekci.
3. Nedovolte malým dětem, aby strkhaly prsty do pusy a lezly po špinavé zemi.
4. Ujistěte se, že nádobí je suché a čisté než ho začnete používat.
5. Nepřehřívejte svůj organismus, přes poledne zůstavejte ve stínu.
6. Před cestou můžete nasadit probiotika.
7. Nikdy neužívejte léky na průjem jako prevenci (kromě probiotik).

Bohužel i v případě, že budete striktně dodržovat výše uvedené doporučení, není zaručené, že se vám cestovatelský průjem stoprocentně vyhne. Hodně záleží na síle vašeho imunitního systému. Zvláště pokud cestujete s malými dětmi, nezapomeňte si s sebou přibalit "pomocníky" jako jsou nápoje na hydrataci organizmu, dětské suchary, probiotika, a jiné vámi osvědčené věci.

zdroj:

• http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/travelers-diarrhea/manage/ptc-20251730
• https://probiotics101.probacto.com/why-you-get-diarrhea-when-traveling-and-how-to-prevent-it-with-probiotics/
• http://www.medicinenet.com/script/main/art.asp?articlekey=46306

zdroj obrázků: pixabay.com 

Máte před sebou cestu s malými dětmi a dopředu se bojíte, že to bude cesta plná utrpení? Připravte se na všechny eventuality a cestu si dobře naplánujte. Sedět doma určitě nemusíte!

„Mami, kdy už tam budem?“ Kdopak by tuhle otázku někdy během cestování nezaslechl. Menší děti ji sice ještě nepokládají, ale také se umí velmi dobře ozvat, pokud je cesta podle nich už nudná a vyčerpávající. V první řadě je tedy důležité si klást cíle cestování, které jsou dětskému věku skutečně přiměřené a zhruba do pěti let dítěte myslet hlavně na jeho zájem. Mladšímu dítěte je totiž zcela jedno, v jak exkluzivním prostředí se nachází. Daleké cesty tedy raději do toho věku vypusťte a soustřeďte se na bližší cíle.

Buďte psychicky připraveni na vše

Cestování je mnohdy náročné pro dospělého, dítě pak unaví a mnohdy otráví dvojnásob. Neplánujte tedy dlouhý přesun, klaďte si reálné cíle. Nehoňte rychlost, naopak počítejte s tím, že s dětmi vám bude vše trvat mnohem déle, neboť se musíte přizpůsobit jejich potřebám a nikoliv naopak. Navíc jsou děti naprosto nepředvídatelné, počítat je možné opravdu zcela se vším, ba dokonce i s krajní variantou, že se odjet z nejrůznějších důvodů nepodaří. Buďte tedy psychicky připraveni na úplně všechny možnosti a nenechte se rozhodit a otrávit. Hlavní přece je, abyste byli spolu a v pohodě!

Autem je to nejlehčí

Cestování s malými dětmi je vždy nejsnazší v osobním automobilu, kdy jste vlastním pánem svého času a také itineráře. Vy sami si určíte, kde a kdy chcete zastavit, na cesty cesty se vydáváte sami, takže nebudete trpět tím, že pobrekávání vašeho dítěte by mohlo rušit někoho jiného. Pokud se vydáváte autem na cestu, dopředu si zjistěte, kde jsou jaká odpočívadla, kde je třeba alespoň mini hřiště pro děti. Určitě za ně budete vděčni. Přebalovací pult a jídelní židlička pro dítě se už dnes naštěstí stává samozřejmostí.

Nenechte je se nudit

Dopředu si připravte dostatek vhodné zábavy pro děti. To znamená jednak cédéčko s dětskými písničkami, dále vhodné hračky, což jsou variabilní plyšáci, kreslící tabulky, falešné mobily, či třeba interaktivní tabulky. Hračku dítěti nějaký čas před cestou zabavte, nebo pořiďte před cestou novou, aby ho zaujala. Připravte si také zobání pro dítě, které by mu zachutnalo, ale přitom jeho žaloudek nezatíží, ideální jsou třeba ovocné křupky, namíchejte několik druhů. Nestresujte se, že musíte ujet určitý počet kilometrů, cestu berte jako dobrodružství a nikoliv jako povinnost.

Autobusem to chce pevné nervy

Cestování autobusem s akčním batoletem je jen pro velmi odolné a odvážné jedince. Zhruba do věku tří let lze totiž jen těžko předpovědět, jak se zde bude dítě cítit a zda se nerozhodne celou cestu probrečet a snažit se autobus opustit. Takto se tedy raději přepravujte jen na krátké vzdálenosti, věřte, že snaha udržet dítě na sedačce, když ono chce prozkoumat celý autobus, je opravdu velmi vysilující. To samé platí o cestě letadlem. Cesty nad dvě hodiny raději neplánujte a počkejte si na ně, až bude dítě větší.

Speciální vagony usnadní cestování

Cestování vlakem může být naopak v některých případech celkem zábava. Některé vlaky totiž na děti myslí a připravují pro ně speciální oddělení, kde je například i místo pro kočárky, děti zde lze přebalovat a kojit. Takový servis najdete v dálkových spojích. V některých z nich se nachází dokonce i dětské kino a děti se mohou za jízdy dívat na pohádky. To potvrzuje i tatínek Tomáš: "Mám 24 měsíčního syna a cestujeme s ním už od 4 měsíců a všude. Nejlépe se nám ale jezdí vlakem. Jsme sami v kupečku pro dítě a matku a máme pohodlí. Malý se může i proběhnout. Autobus není moc pohodlný."

Prázdniny se blíží a vy přemýšlíte, kam vyrazit s vašimi dětmi, které jsou ještě docela malé? Doba naštěstí pokročila a už se jaksi nepředpokládá, že budete s dětmi sedět doma. Naopak, zařízení, kde vědí, že rodiny s dětmi jsou důležití klienti, přibylo a rodin s dětmi si zde váží.

Pobyty pro matky s dětmi

Velmi často se dnes organizují speciální pobyty pro matky s dětmi, které jsou jim šité přímo na míru. Takový pobyt koná v zařízení, které je dětem příznivé, takže zde najdete postýlky pro děti, přebalovací pulty, dětský koutek, hřiště apod. Dále je zde pro mámy s dětmi připraven program, který bude vhodný jak pro ně, tak pro děti. Chodí se například na společné výšlapy, na které můžete i s kočárkem, děti cvičí a hrají si. Pamatuje se ale určitě i na maminky. Jednak je pro ně připraveno nejrůznější cvičení, které mohou absolvovat i s dětmi, dále si mohou dopřát wellness, v některých případech se nabízí i hlídání dětí a maminky tak mají možnost si skutečně odpočinout.

Vydejte se po vlastech českých, nebo k moři

Takto je možné vyrazit buďto po vlastech českých anebo i do zahraničí k moři. Vybírány jsou vždy resorty, které jsou „baby friendly“, kde je dostatečné zázemí pro děti a hlavně velká možnost vybití. Velmi často jsou tyto pobyty zaměřeny na sport, a to maminek i dětí. Pokud se ale chcete zde setkat s ostatními maminkami s dětmi a odpočinout si, nikdo vás do sportování nenutí. Trochu větší děti se zabaví samy mezi sebou a vy máte zase o starost méně. Tyto pobyty dnes organizují cestovní kanceláře, nebo organizace, které nabízejí cvičení maminek a dětí, či některá aktivní mateřská centra.

Nespokojte se s málem, jděte do hotelu, kde mají děti rádi

Pokud chcete vyrazit na rodinnou dovolenou, i u nás už můžete vybírat z opravdu široké nabídky hotelů, chat, chalup a kempů. Je jasné, že k cestování trocha toho nepohodlí patří, obzvláště, když cestujete s dětmi, ale nespokojte se s málem a volte takové zařízení, které na děti skutečně myslí, písek a pár prolézaček dnes už rozhodně nestačí. V hotelích, kde jsou děti skutečně vítány, toho totiž nabízejí mnohem více. Například vám zde půjčí chůvičky, můžete si koupit plínky do bazénu, děti vám zde pohlídají a to dokonce i na celý den, pokud chcete jet třeba na výlet, kde by se to dětem nelíbilo. Pro děti je zde připraven program, tvořivé dílničky, ale také třeba karneval, diskotéka, mohou se projet na koni, nebo se učit nějaký sport. Samozřejmostí je pak kuchyně uzpůsobená dětem, palačinky a smažený kuřecí řízek opravdu není jediné dětské menu na světě.

Jaké české wellness hotely doporučují maminky?

Než odjete na dovolenou, podívejte se do naší wiki na článek Jak se připravit na dovolenou s dětmi?

Přidejte se také do skupiny Dovolená v Česku a na Slovensku s malými dětmi, kde vám nejlépe poradí maminky!

Zkušenosti ukazují, že pro děti opravdu není důležité exotické místo, ale to, aby měly na prázdninách dostatek zábavy a pohody. Míst, kde jim to můžete dopřát, naštěstí přibývá.

Foto: Hotel Peklo

Když jedete na dovolenou určitě doufáte, že si celá rodina užijete spoustu legrace a vrátíte se plni energie, odpočatí a příjemně naladění. Pokud ale cestujete s dětmi, může se pro vás dovolená stát i noční můrou. Jak tomu předejít? Základ je vybrat pro vaši rodinu ubytování, které poskytne komfort jak vám, tak vašim dětem. Když budete mít pohodlné zázemí, hned je vyšší šance, že strávíte příjemnou dovolenou.

Ať už budete trávit prázdniny v Česku nebo v zahraničí, u moře nebo jezera, porádíme vám, na co se při výběru hotelu zaměřit.

Pohodlné spaní

Na dovolené, kde si všichni chcete odpočinout je důležité se dobře vyspat. Pokud cestujete s malým miminkem, které je zvyklé spát v postýlce, je dobré ověřit, zda hotel poskytuje službu zapůjčení dětské postýlky, případně pokud si povezete svoji, zda je v pokoji na postýlku dost místa.

Pokud máte větší děti, je dobré zjistit, jak je to s přistýlkou. Pokud máte 2 a více dětí (nebo jen jedno větší, ale chcete trochu soukromí) ověřte si, zda hotel nabízí rodinné pokoje (pokoj se dvěma ložnicemi, atd.). Pro delší pobyty určitě oceníte trochu víc prostoru.

Jídlo

V prvé řadě je samozřejmě potřeba zjistit, zda hotel nabízí stravování a jaké jsou možnosti (předpokládáme, že si nebudete chtít o dovolené sami vařit). Nabízí hotel také jídlo vhodné pro děti? Mají dětské menu, nebo speciální dětský bufet?

Ověřte si také, že v restauraci mají dětské židličky, případně stolek, kde se můžou vaše ratolesti u jídla usadit, tak jak jsou zvyklé z domova.

Pokud budete mít s sebou vlastní jídlo pro vaše dítě, je možnost si ho někde pohodlně ohřát? Samozřejmě mnohdy není problém si s sebou přibalit mističku, dětský příbor či jiné dětské nádobí, ale pokud by ho hotel nabízel, určitě to bude příjemné plus.

Koupelna

Jestli s sebou máte miminko, které se doma koupe ve vaničce, zjistěte, zda hotel má nějaké k zapůjčení, případně zda je v koupelně kromě sprchového koutu i vana, kde se můžou vykoupat starší děti.

Ostatní vybavení pokoje 

Jelikož v létě bývá někdy velmi horko a to nejen u moře, ale třeba i v Česku, ujistěte se, že je v pokoji individuálně ovladatelná klimatizace. To samé platí v chladnějším období pro topení. 

Samozřejmostí by měla být rychlovarná konvice, abyste mohli uvařit dítěti čaj, případně kaši či umělé mléko. Pokud vaše dítě papá příkrmy, určitě byste je měli zvláště v horkých měsících uchovávat v lednici.

Jasně, že jedete na dovolenou, abyste strávili čas venku a zažili nové věci, nicméně pro dlouhé večery, případně špatné počasí se hodí mít s sebou usb s oblíbenými pohádkami či písničkami, takže televize s usb vývodem v pokoji je určitě dobrá věc.

Lokalita

Jedete na dovolenou autem? Pak si nezapomeňte vybrat hotel s možností parkování, ať nemusíte tahat všechny věci a děti, kdoví jak daleko.

Pokud letíte letadlem, určitě budete unavení po cestě a natěšené děti, by mohly špatně snášet dlouhý transfer z letiště do hotelu. Vyberte proto hotel, který není daleko od letiště. 

Jestli plánujete poznávat okolí a jezdit na výlety a nemáte s sebou auto, je dobré zvolit hotel v blízkosti dopravních spojů či MHD.

Pokud jste zvyklý spát v tichu, ujistěte se, že hotel neleží na dopravní tepně a vám pod okny pokoje nebude každou půl hodinu projíždět nákladní vlak, či nad hlavou přelétat letadlo. Na vesnicích by vás taky mohly časně ráno vytáhnout z postele kostelní zvony, i když o to se možná stejně dobře zvládnout postarat vaše děti.

Zábava

Snem každé mámy je, aby se její ratolest na dovolené krásně zabavila a ona měla alespoň chviličku pro zasloužený odpočinek. Určitě si proto vyberte takový hotel, který nabízí bohaté vyžití pro děti. Samozřejmostí by měl být dětský bazén, s většími dětmi byste určitě ocenili alespoň menší aquapark.

Dětské hřiště a různé průlezky vám taky dokáží velmi zpříjemnit pobyt. Některé hotely nabízí dokonce dětský klub s animačními programy, většinou pro děti starší 4 let. Nebo například službu hlídání dětí, takže si můžete zajít na masáž nebo strávit příjemné chvíle s manželem.

Pokud máte v plánu se na dovolené koupat, ověřte si, že kvalita vody ve vodní nádrži v blízkosti vašeho ubytování splňuje hygienické normy a koupání v ní je bezpečné.

Jestli jedete k moři, určitě zvolte hotel v bezprostřední blízkosti moře. Ideální pro děti je písčitá pláž s pozvolným vstupem, kde si můžou hrát a dovádět.

Jelikož pěkné počasí se nedá na termín vaší dovolené objednat, je třeba počítat i s alternativou, že to nebude na koupání. Abyste se nenudili, vyberte takový hotel, kde je možnost výletů po okolí a program v případě horšího počasí.

Další služby

Nikdo si to nepřejeme, ale bohužel se někdy stane, že na dovolené onemocníme, nebo se stane úraz. Hlavně pokud budete v cizí zemi, určitě si ověřtě, že v hotelu nebo jeho blízkosti je lékárna a nemocnice, nebo alespoň hotelový lékař.

Během dovolené budete určitě vděčni za možnost nákupu, blízkost obchodu či supermarketu je tedy také jedním z kritérií, které byste měli zohlednit.

Když si hotel rezervujete sami, pohlídejte si, jaké jsou podmínky pro zrušení či změnu rezervace. Zvlášt u dětí člověk nikdy neví, jestli nebude nutné například kvůli nemoci dovolenou zrušit či přeložit.

Kdo někdy letěl na dovolenou letadlem (hlavně když se jedná o charterový spoj) ví, že časy odletů a příletů nekorespondují s časy check-in / check-out v hotelech. S malými dětmi určitě přivítáte možnost dřivějšího ubytování, případně pozdějšího odhlášení, abyste nemuseli "sedět na kufrech" v recepci a čekat než vám poletí letadlo.

A jaký je ten váš "hotel snů"? Máte nějaké oblíbené hotely, kam jezdíte s dětmi a rádi se tam vracíte? A co podle vás nesmí v hotelu chybět? Podělte se s námi o vaše zkušenosti!

zdroj obrázků: pixabay.com 

Jak jsem včera slíbila, pokusím se vás dnes seznám se zajímavosti z okolí.

Lašská jizba

Muzeum Lašská jizba se nachází v obci Sedliště, které mimochodem sousedí s Řepištěmi, ve kterých jsme tento týden naše putování začínali.

Základ tohoto muzea položil již v roce 1908 Joža Vochala, který začal shromažďovat nářadí, nástroje, kroje, nábytek, písemnosti, náboženské tisky, které byly  jedinečnými doklady života  generací Sedlišťanů, kteří ještě  pamatovali rok 1848 – rok zrušení roboty.  Při příležitosti oslav 60. výročí osvobození rolníků od robotních povinností získal spolu se svými spolupracovníky skutečné poklady.

Muzeum bylo obnoveno v roce 2009, kdy byla expozice obnovena, doplněna o nové předměty a rozšířena.

Zámek v Paskově

S Řepištěmi sousedí rovněž obec Paskov, ve které se nachází krásný zámek.

Zámek prošel složitým vývojem. Byl přestavěn patrně na místě starší tvrze Václavem z Vrbna po roce 1643 a je obklopen parkem s cennými sochami. V minulosti byl zámek využíván jako onkologická léčebna.

Co je se zámkem dnes vám nejsem přesně schopna říct, měl by teď patřit snad obci. Před 2 lety jsem viděla plakát, že se tam koná nějaká výstava, bohužel děti  byly příliš malé na to abychom si tam mohli zajít. Zámek je obklopen krásným parkem, který byl v roce 2008 volně přístupný a protože jsme měli svatební hostinu v Paskově, tak máme svatební fotky právě z této zahrady. a já se s vámi o jednu fotky z podělím

Technické muzeum Petřvald

V Petřvaldu u Karviné (nezaměňovat s Petřvaldem na Moravě) se nachází Technické muzeum, kde se můžete něco dovědět o tramvajích a o tradici hornictví. Zrovna dnes jsme tam byli a strašně mě potěšilo, že jsem tam našla starý štítek z tramvaje, která kdysi jezdila do místa kde jsem se narodila (byť byla tato trať zrušena dávno před mým narozením).

Archeopark Chotěbuz

Stejně jako muzeum v Petřvaldu i archeopark v Chotěbuzi patří pod Muzeum Těšínska.

Rekonstruované raně středověké hradisko Vás provede všedním životem našich předků v době dávno minulé. Uvnitř rozsáhlého opevnění, které obepíná areál dávné akropole je vybudováno několik replik dobových staveb a výrobních zařízení s živou obsluhou.

Návštěvníci si mohou v rámci prohlídky archeoparku vyzkoušet lukostřelbu, mletí obilí, tkaní tkanic z přízí, psaní hlaholicí do voskových tabulek, vyrábění amuletů, poznávání kostí a odlévání stop zvířat žijících v okolí hradiska, nebo si rovnou zahrát na archeology, hledat a správně zaznamenávat nálezy, či jen pozorovat krajinu a měřit stromy.

Do Archeoparku se teprve chystáme.

Procházka v přírodě je vítaným a hlavně zdravým zpestřením během dne stráveného uvnitř bytu nebo ve školce. Jaro navíc přímo vybízí k výpravám do probouzejícího se lesa nebo zelenajícího se parku. Všechno kolem voní, kvete a pučí. A právě zde se silně projeví dětská superschopnost ochutnávat okolní svět ústy. Mějte se ale na pozoru, některé rostliny jsou sice krásné, ale silně jedovaté. Pojďme si projít takový malý herbář těch nejběžnějších, se kterými se malí průzkumníci mohou v přírodě setkat.

Bolehlav plamatý

V houštinách a u potoků se můžete setkat s dva metry vysokou rostlinou s hnědofialovými skvrnami na lodyze a květy podobnými bezu. Jde o Bolehlav plamatý. K otravě stačí nadýchat se jeho vůně. K příznakům patří těžknutí končetin, pocit na zvracení, problémy s dýcháním, polykáním a mluvením.

Břečťan popínavý

Plazí se po zemi a polorozpadlých budovách. Břečťan sice dokáže evokovat romantickou atmosféru malebného venkova, je ovšem mírně jedovatý. Po konzumaci většího množství plodů se dostavují křeče, úporný průjem a může se objevit i vyrážka. 

Durman obecný

Jeho květům se říká andělské trumpety – jsou bílé s trubkovitým tvarem. Roste na opuštěných místech, ale pěstuje se i jako pokojová rostlina. Jedovaté jsou všechny části. Po požití vyvolává blouznivé stavy, proto se mu ve starověku říkalo blázníček.

Konvalinka vonná

Něžná květinka? Ale kdeže! Bobulky konvalinky obsahují látky podobné lékům na srdce. V nízké koncentraci jsou i v dužině květů a plodů. Konvalinka je vylučuje do vody ve váze, proto ji nedoporučuji jako součást jarní květinové aranže, kde by mohla zahubit ostatní rostlinky.

Lýkovec jedovatý

Má roztomilé růžové kvítky, jejichž vůně nás může omámit až k mírným závratím a vyvolat bolest hlavy. Plody lze zaměnit za rybíz a jsou tak hořké, že je okamžitě vyplivne i malé dítě. Nicméně otrava se projevuje pálením v ústech, nadměrným sliněním, křečemi břicha, zvracením a průjmem.

Rulík zlomocný

Tento jeden a půl metru vysoký keř roste na slunných místech. Jedovaté jsou listy, kořen i plody, které děti mohou zaměnit za třešně. Smrtelná je dávka už tří bobulí. Příznakem otravy je sucho v ústech, zrychlený tep, rozrušení, stav podobný opilosti, halucinace.

Tis červený

Je to krásný a vznešený keř, na kterém dozrávají rozkošné červené bobule. A právě ty lákají nenechavé ruce dětí. Tis je však prudce jedovatý. Alkaloid taxin se trávicím traktem rychle vstřebává a příznaky otravy se objevují již po 20–30 minutách. Slabě jedovatý je i jalovec, cypřiše, a túje.

Zlatý déšť

Čilimník převislý neboli štědřenec způsobuje vážné komplikace. Lidově se mu také říká zlatý déšť. Na procházce ho rozhodně nemůžete přehlédnout. Už požití 2 až 5 semen a pěti květů ale způsobí vážnou otravu, která narušuje nervovou soustavu.

Na dotek

Bolestivé puchýře, vyrážky, zarudlá kůže – to vše mohou být průvodní jevy následující po dotyku rostlin. Nepříjemné zarudnutí způsobuje například škumpa a po dotyku třemdavy vám mohou naskákat solidní puchýře. 

10 rostlin způsobujících záněty kůže a alergie:

routa vonná, třemdava bílá, třezalka tečkovaná, chmel otáčivý, vratič obecný, mák, muškát neboli pelargonie, vlaštovičník větší, tulipán a řebříček

Na chuť

Toxická jsou například jádra broskvoní, meruněk, švestek, jablíček a hořkých mandlí. Z nich se pomalu uvolňuje kyanovodík.

10 nejjedovatějších rostlin naší přírody: oměj šalamounek, rulík zlomocný, posed bílý, rozpuk jízlivý, bolehlav palmatý, konvalinka vonná, náprstník červený, blín černý, vraní oko čtyřlisté a konitrud lékařský.

• pokuste se z úst dítěte dostat zbytek části rostliny, kterou ochutnalo (mírné bouchnutí do zad, mnohdy se dostaví samovolný dávicí efekt)
• křik, panika ani nervozita situaci nezlepší, tvařte se klidně neděste zbytečně dítě
• vyhledejte co nejdříve lékařskou pomoc
• podívejte se kolem sebe a zkuste identifikovat požitou rostlinu, případně vzít kousek vzorku (část s listy a plody) s sebou k lékaři
• účinnou první pomoc představuje obyčejné živočišné uhlí
• po požití bobulek může otéct dutina ústní, v tom případě dejte dítěti cucat led nebo příjemnější zmrzlinu či chladný nápoj

Zdroje fotek: www.pexels.com a https://pixabay.com/