Už jste slyšeli o sbírkách víček z PET lahví, které pomůžou dětem překonat náročné nemoci? Přečtěte si aktuální výzvu pro malou Elišku, jejíž rodiče by rádi zajistili odpovídající zdravotní péči. Také jsme se zapojili.

Dopili jste právě limonádu a prázdnou PET láhev i víčko házíte do odpadkového koše? Zadržte! Tedy láhev klidně vyhoďte, ale víčko schovejte. Právě to vaše víčko totiž může někomu hodně pomoci a vás to přitom nebude prakticky nic stát. Možná jste o tom už něco slyšeli v televizi. Ale pokud ne, ráda vám objasním, o jakou pomoc jde a proč je důležitá.

I já jsem se o sbírce víček z PET lahví dozvěděla prostřednictvím zpráv v televizi. Vlastně jsem to už nejspíš zaregistrovala i dřív, ale nikdy mě nenapadlo se o to blíž zajímat, natož se zapojit. Až ten jeden den někdy během loňského léta. Většinou zprávy tak moc neposlouchám, mám v tu dobu jinou práci, ale ten den jsem se na ně soustředila. A hlavně na jednu prospěšnou reportáž na TV Nova. Příběh malé Klárky, která trpí několika vážnými nemocemi a postižením, mě dohnal k slzám. Její rodiče žádali o pomoc prostřednictvím zaslání víček. Dívala jsem se na svého synka hrajícího si na zemi a říkala si, jaké mám štěstí, že je zdravý. Klárka a její tvář mi nešla z hlavy ani druhý den a já si řekla, proč se nezkusit zapojit. Vždyť piju balenou vodu a víčka vyhodím dvě nebo tři denně. Sice to je skoro nic, ale v reportáži říkali, že každé víčko je ve finále důležité.

Během pár dní jsem se o svém záměru zmínila kamarádkám a i ty mi začaly víčka u nich doma střádat. Před rodičovskou dovolenou jsem bývala barmankou a tak jsem se poptala i v práci, jestli by nebyli ochotni se zapojit. Tam se těch víček najde dost. Asi po dvou týdnech jsem se odhodlala dát u nás v domě na nástěnku vzkaz o pořádané sbírce s prosbou o účast a pod něj prázdnou krabici. Nečekala jsem takový zájem a byla jsem mile překvapena, když se krabice brzy zaplnila.

Nyní sbírají prakticky všichni v mém okolí. Krabice v našem domě i domě kamarádky, která také časem přibyla, se pravidelně plní. Na návštěvách si vyzvedávám sáčky s vršky, někde je jich jen pár, někde desítky. Dokonce i můj otec a chlapi od něj z práce poctivě sbírají vršky ze zasloužené dvoulitrovky piva po práci. Sice je to jeden za den, ale i ten je přece důležitý. Nejlepší na tom je, že na všech vidím, jaký z toho mají dobrý pocit, když mi víčka předávají. A já sama z toho mám pak o to lepší pocit.

Sbírka pro malou Klárku mezitím už dávno skončila, ale já i všichni kolem jsme si na sbírání tak zvykli, že rozhodně nepolevíme. Momentálně se domlouvám na předání dvou krabic víček mamince pětileté Elišky z Olomouce, která potřebuje peníze na léčbu v lázních. Ta jí velmi pomůže v jejím zdravotním stavu, bohužel pojišťovna ji nehradí. Sbírka víček pro ni bude probíhat až do konce června 2013. Aktuální informace shromažďují facebookové stránky sbírky pro Elišku, pokud se chcete zapojit, neváhejte využít kontaktu.