14. červenec je 195. den roku podle gregoriánského kalendáře (196. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 170 dní.
Svátky
Karolína - ženský protějšek jména Karel, v cizích jazycích jsou odpovídající jména Charlotte, Caroline, ale také Lotte či Lola. Základem jména je germánské obecné jméno karlaz a staroněmecké kar(a)l s významem muž nebo chlap. Když se franští majordomové tohoto jména pozvolna zmocňovali franského trůnu a Karel Veliký vytvořil obrovskou říši, rozšířilo se toto jméno i za hranice ve významu panovník, ze kterého vzniklo české král, polské król, jihoslovanské kralj i maďarské király. Karla Lota, Šarlota
Události
1420 – Bitva na Vítkově. 1927 – Vydán zákon o organizaci politické správy, který znamenal zásadní územněsprávní reformu; základem rozdělení se staly země (Česká, Moravskoslezská, Slovenská a Podkarpatoruská). 1945 – V Praze zahájen manifestační sjezd českého učitelstva. 1968 – Zahájena dvoudenní schůzka představitelů Bulharska, Maďarska, Polska a SSSR ve Varšavě. Jejím tématem byla „kontrarevoluce“ v ČSSR, projednával se i otevřený dopis adresovaný KSČ (viz též Brežněvova doktrína).
14. červenec je 195. den roku podle gregoriánského kalendáře (196. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 170 dní.
Svátky
Karolína - ženský protějšek jména Karel, v cizích jazycích jsou odpovídající jména Charlotte, Caroline, ale také Lotte či Lola. Základem jména je germánské obecné jméno karlaz a staroněmecké kar(a)l s významem muž nebo chlap. Když se franští majordomové tohoto jména pozvolna zmocňovali franského trůnu a Karel Veliký vytvořil obrovskou říši, rozšířilo se toto jméno i za hranice ve významu panovník, ze kterého vzniklo české král, polské król, jihoslovanské kralj i maďarské király.
Karla
Lota, Šarlota
Události
1420 – Bitva na Vítkově.
1927 – Vydán zákon o organizaci politické správy, který znamenal zásadní územněsprávní reformu; základem rozdělení se staly země (Česká, Moravskoslezská, Slovenská a Podkarpatoruská).
1945 – V Praze zahájen manifestační sjezd českého učitelstva.
1968 – Zahájena dvoudenní schůzka představitelů Bulharska, Maďarska, Polska a SSSR ve Varšavě. Jejím tématem byla „kontrarevoluce“ v ČSSR, projednával se i otevřený dopis adresovaný KSČ (viz též Brežněvova doktrína).