Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
a uvidíš všechny příspěvky!
evaamy
21. led 2019 Čtené 149x

12 let jsem mela ridicak jen " na ozdobu". manzel mi poslal odkaz na "autoskolu s lidskym pristupem", kterou mu doporucil kolega. pry tam jsou i zeny instruktorky  a maji tam auto v automatu.

1)objednala jsem se na dve dvouhodinove kondicni jizdy rozlozene do dvou tydnu. instruktorka skvela, trpeliva.

2) v knizce autoskoly jsem s manzelem probrala pravidla 

3) manzel mi ukazal k cemu jsou ktere cudliky v aute a ja si to napsala na papirek a doma na to parkrat mrkla

4) o vikendu ( maly provoz) jsem s manzelem po boku jezdila u nas po okoli. probrali jsme prednosti a pripadne zaludnosti.

5) pak jsem o vikendu s muzem jezdila delsi vzdalenosti..

6) s muzem po boku jsem si projela zakladni trasy, ktere budu jezdit( obchod, skolka, cviceni)

7) jezdim.

snad jsem nekomu pomohla, aby zahodil strach, prekonal se a zacal jezdit. protoze kdyz jsem to zvladla ja, zvladnete to taky! zijeme v Praze u dalnice.

Čti celý článek
evaamy
3. kvě 2017 Čtené 193x

Pokud to někoho čeká: 

Zákrok v Dent medico Karlín ve 14:00, syn 2r 2 měsíce, 4 zuby vytrhle plus nějaké vrtání.

Nejdřív časová osa:

Poslední jídlo v 9 hod

Poslední pití( i kojení)  v 10 hod

V 13:30 příjezd na kliniku

Ve 14:00 vypít oblbovák. ( v kelímku s trochou šťávy,  malé množství, asi 2 cl) 

Ve 14:30 zákrok ( dostal injekci, neplakal. Za pár vteřin spánek)

15:00 konec zakroku a přenesen na dospavaci místnost.

V 17:30 se probudil- bez pláče. Úplně v pohodě.

Do 19 hod jsme ho museli nosit, pridrzovat- byl nestabilní v nohách a padal.

Od 19 hod už bylo vše při starém. 

Měla jsem z toho velký strach. Nejvíc jsem se bála hladovění pred zakrokem- ze se bude po mě sapat a chtít krmit. Naštěstí si na jídlo ani pití ani nevzpomnel. Snažila jsem se ho zabavit- šli jsme na hřiště a pak do vany, ve které si hraje s hrackama a dala jsem mu pro jistotu dudlika. Ten jsme nikdy nedávali, začali jsme až teď.

Vypití oblbovaku, aby si nic nepamatoval- vypít to nechtěl. Asi neměl chuť nebo žízeň :wink: musela jsem mu to nalít do pusy a pusinku zavřít, aby to nevyplivl.

Injekce- v ordinaci jsme si sedli na židličku, dostal do ruky( zápěstí) injekci. Ani nepipl. Během pár vteřin spanek. Pozor- držet hlavičku! Dítě je jak hadrova panenka. 

Zákrok:

Dítě daji na křeslo, pripoutaji, aby nespadlo. Čekali jsme na chodbe, ale celou dobu byly otevřené dveře a mohli jsme koukat. Dítě občas zachrcelo, brr. To bylo trochu strašidelné.

Dospavaci místnost :

Na chodbe naproti ordinace je malej krcalek a v něm postel. Dítě tam přenesou, dají do stabilizační polohy a z pusinky mu pomalu vytéká ještě trocha krve. Otirame ubrouskem. Dítě stále spí, anesteziolog ho chodí kontrolovat, zubarka má dalšího dětského pacienta. Anesteziolog je super typek, takovej pohodar a vtipálek a to my vystresli rodiče potrebujem na rozptýlení :slight_smile:. Zkouší ho probudit zmáčknutím nějakého probouzeciho aktivacniho bodů na tváři, ale u nás bez úspěchu. Děti se pry běžné probouzejí po půl hodině. Náš syn spal dvě a půl. I když syn stále spí, anesteziolog nás pouští domu. Máme mu po příjezdu dat něco na bolest a poloviční dávku před spaním. A pry usne až tak ve čtyři ráno :astonished:. Nakonec jsme nic na bolest dávat nemuseli a spal krásné jako vždy :slight_smile: 

Doma jsme ho chvíli museli hlídat, aby nespadl. Pak už byl stabilní a vše bylo jakoby nic.

Takže u nás celý den byl naprostá pohoda!

Čti celý článek