Lesní školky: děti nestonají, jsou "vyblbnuté" a zvídavé

Děti pěstují na zahradě zeleninu, chovají drobná zvířata a jemnou motoriku netrénují kreslením, ale třeba prací na ručním tkalcovském stavu. Aby jim nebylo venku v zimě chladno, rodiče jim musí pořídit kvalitní outdoorové oblečení. Pak si utužují zdraví a bývají i méně nemocné. To jsou lesní školky. 

Odkud vítr fouká? Ze severu!

V severských zemích je tento tento způsob předškolní výchovy velmi rozšířený. Ve Švédsku dokonce existuje pod označením „Venku za každého počasí“ kolem stovky mateřských škol. Jejich zakladatelkou je Ella Flatau, matka čtyř dětí, která čas s dětmi trávila pravidelnými výlety do lesa. Brzy se k ní přidali sousedé se svými dětmi a jejich známí. Toto jednoduché řešení zapříčiněné i nedostatkem míst v klasických mateřských školách se rozvinulo v pravidelnou dopolední péči o děti. V roce 1954 vznikla na základě jejich zkušenosti občanská iniciativa sdružující příznivce této myšlenky a byla založena historicky první lesní mateřská škola.

V České republice přišla s touto myšlenkou Emilie Strejková, která v roce 2004 založila první lesní školku při Toulcově dvoře v Praze. Dnes jich po celém našem území kolem 140, a jejich počet stále roste.

Co to tedy znamená?

Základním znakem lesní mateřské školky je, že většina programu probíhá „venku za každého počasí“ v prostředí přírody. Jejich nespornou výhodou je důraz na rozvoj dovedností dětí vlastními silami v přímém kontaktu s přírodou. To znamená, že děti venku řeší nejrůznější úkoly jako například překonání potůčku, přelezení spadlého stromu nebo vymyslet jak si postavit „příbytek“ z toho, co poskytne les.

Principy lesní školky

• celoroční pobyt venku za každého počasí
• není špatné počasí, pouze špatné oblečení
• zázemí má charakter příležitostně využívaného vyhřívaného přístřeší
• základní prostředí výchovy je zpravidla v lese
• třídu tvoří optimálně 15 dětí a minimálně 2 dospělí
• základem pro pobyt s dětmi venku je vzájemná důvěra
• dobrá komunikace s komunitou a rodiči je zásadní
• východiskem pro vzdělávací program je situace, spontánní hra a přímá zkušenost dětí
• lesní mateřská škola rozvíjí děti všestranně v souladu s platnými normami pro předškolní vzdělávání

 „Lesní školku znám, je u nás ve městě. Na jaře tam chci syna přihlásit. Mají ale dlouhou čekací listinu, je o ni dost zájem. Známí, kteří zde mají děti jsou moc spokojení. Velikým přínosem je, ze děti jsou věcně venku, snad jen ve velkém mrazu nebo dešti jsou v budově. Děti pak nejsou vůbec nemocné, odpoledne jsou doma jako beránci, jak jsou vydovádění a vyblbnutí.“ Mmmk z diskuzního fóra Lesní mateřské školy – máte zkušenost?

Lesní školky můžeme rozdělit na dva typy:

• Samostatná lesní školka

Ve svém principu jde o ryzí školku v přírodě, která nemá žádné zděné zázemí k celodennímu pobytu. V případě opravdu nepříznivého počasí, pro přípravu jídla nebo jako místo pro odpočinek dětí má k dispozici pouze jednoduché stavení typu jurty, srubu nebo maringotky.

• Lesní třída při mateřské škole

Tento druh naopak má zázemí v budově školky, ale děti tráví veškerý možný čas venku. V některých případech se děti mohou samy rozhodnout, kde stráví den. Zda v lese nebo v prostoru školky. Poté se vrací zpátky na oběd, případně na odpočinek a odpolední program.

Vzdělávání v LMŠ probíhá stejně jako u „klasických“ školek v souladu s dokumentem MŠMT, tzv. Rámcovým vzdělávacím programem.

Vybavení

Pro celodenní pobyt v přírodě musí být děti náležitě vybaveny. Nesmí chybět kvalitní boty, holinky, pláštěnka, funkční oblečení a prádlo. Nejlépe by se tento styl oblékání dal popsat jako „cibule“, tedy hodně vrstev, které se podle potřeby přidávají nebo ubírají. Každé dítě si nese na zádech batůžek a v něm náhradní oblečení, lahev s pitím či termosku s čajem a obvykle i krabičku se svačinou.

Učitel pak do svého batohu ještě přidá lékárničku, mobilní telefon s kontakty na rodiče, plachtu, papírové kapesníčky, vlhčené ubrousky a antibakteriální mýdlo.

Aktivity a program přirozeně navazují na roční období a na místo, kde probíhají. Jako pomůcky často slouží to, co se najde v přírodě: klacík jako tužka, kamínky jako hudební nástroj, šišky jako počítadlo a podobně. Některé lesní školky nicméně k hrám využívají "chytré hračky" typu Montessori. 

„Velmi záleží na konkrétní školce. V ČR se pouze odkupují licence na jejich provoz, takže  co školka, to jiné vedení. Co vím, tak už dvě zavřeli, protože ignorovali hygienické předpisy. První neměla toalety, druhá zase neměla zázemí pro děti v případě špatného počasí. Takže za mě: lesní školky jsou skvělý nápad, ale je důležité prověřit si, kdo ji vede a jak vypadá nejenom venkovní zázemí, ale i případná budova pro děti.“ anushka111 z diskuzního fóra Lesní mateřské školy – máte zkušenost?

Hry

Být součástí přírody už neklade takové nároky na organizované hry a situace. Stačí, když děti v lese narazí například na hromadu listí. Spontánní reakce a bezprostřednost samy zrežírují tu nejlepší hru. Učitel je zde pouze v roli pozorovatele a navigátora toho správného směru. Co to znamená? Tak třeba když děti skočí do oné hromady listí. Učitel se zeptá, co je to za listy, kterému stromu patří, a zda je dokáží roztřídit podle druhu, barvy či tvaru. Dobrý pedagog tak musí být pohotový a bezprostředně reagovat na vzniklé situace.

Druhým případem jsou již připravené hry (situace). Děti například nasbírají kaštany a poté je temperovými barvami přemaluj na dýně nebo z nich dělají zvířátka. Nebo z šípků navlékají korále, obkreslují listy, staví z přírodnin „přístřešky pro skřítky“ a podobně.

Všechny tyto hry mají zlepšit jemnou motoriku a zručnost dítěte. Kromě jiného nabízí les přirozená „hřiště“ v podobě keříků, stromů, potoku a mnoha dalšího. Každý den bude toto „hřiště“ jiné, protože i místo pobytu bude jiné.

„Byla jsem na dni otevřených dveří v blízké lesní školce, a také tam chodí dcerka od kamarádky (3 roky). Já osobně si myslím, že lesní školka je určitě fajn. O pohybu na čerstvém vzduchu snad není nutné diskutovat. Osobně bych tam ale dítě dávala jednou, maximálně dvakrát do týdne. Hlavně pro předškoláky je podle mě tento typ školky nevhodný. A to z hlediska jeho přípravy do školy. Pro menší děti (2,3, max 4 leté), proč ne. Ale větší dítě by již mělo mít návyky a dovednosti, které v lesní školce nezíská. Hlavně např. grafomotoriku (tj. činností, které jsou vykonávány při psaní a kreslení. Při psaní je potřeba vykonávat účelné pohyby, které jsou založeny na koordinace oka a ruky) což zde není. Potřebujete k tomu pořádnou židli, stůl, psací pomůcky atp. A vybavení lesních školech (v našem okolí jsou 3 a všude je to stejné) je jednoduše řečeno improvizované. Děti se mačkají v maringotce u malého stolečku, každá pastelka jiná, povrch stolu nerovný...A to jen za špatného počasí. Když je hezky, tak se k tomu ani nedostanou. Pak je to na rodičích, co s dětmi ještě po školce doma natrénují. V obyčejné školce je spousta jiných pomůcek, her, puzzle atp. Takže jak říkám, lesní školka ano, ale ne na denní docházku. Je to jen názor.“ Rewq z diskuzního fóra Lesní mateřské školy – máte zkušenost?

Hygiena

Děti mají k dispozici kanystry se studenou pitnou vodou i s teplou k mytí rukou.  Toalety  jsou  v  oddělené  místnosti  v maringotce či jiném provizorním zázemí.  Sedí se na karimatkách a podsedácích. Obědy jsou často dováženy v přenosných nádobách (ešusy nebo termoboxy) z blízkých stravovacích zařízení typu školní jídelny nebo restaurace.

 „….já mám zkušenost jinou, ale je jasné, že úroveň předškolní přípravy se liší školka od školky. V té naší mají děti k dispozici rovné stoly. K malování a vystřihování jsou vedeny téměř každý den. Co se týče přímo rozvoje předmatematických dovedností a grafomotoriky, předškoláci mají jednou za týden v odpoledni blok, kde na tom pracují s pedagožkou, která je k tomu kvalifikovaná. Využívají Montessori pomůcky a pracovní sešit matematika profesora Hejného. Dělají různé hry rozvíjející pravolevou a prostorovou orientaci, zaměřují se na cviky na uvolnění zápěstí, správné držení tužky...prostě vše, co je potřeba. A nedělají to jenom v tomto předškoláckém bloku, ale i během celého týdně během programu - pedagogové jim tyto výzvy předkládají celý týden. Navíc mají ve skupině výjimečné postavení, dostávají více odpovědnosti (dostanou na starost pomoc mladším dětem při výšlapu do kopce, nebo nalít všem čaj u svačiny, pomoct s nachystáním dřeva na topení, dostanou za úkol hlídat zalévání záhonků na zahradě atd).“ rannveig z diskuzního fóra Lesní mateřské školy – máte zkušenost?

A kam chodí vaše  dítě do školky? Máte zkušenost s tímto přírodním typem? Podělte se o své zkušenostmi s ostatními maminkami:

Lesní mateřské školky - máte zkušenost?

Lesní školka: jak jste spokojené?

Založení lesní školky/klubu - máte zkušenosti?

Použité zdroje: 

Ekoškolky a lesní mateřské školky: Praktický manuál pro aktivní rodiče, pedagogy a zřizovatele mateřských škol, Ministerstvo životního prostředí 2012

Bakalářská práce Alžběty Kuříkové: Hry a činnosti v lesní mateřské škole, Univerzita Hradec Králové, pedagogická fakulta, ústav primární a preprimární edukace, 2014

Asociace lesních školek

Použité fotografie:

Ekoškolky a lesní mateřské školky: Praktický manuál pro aktivní rodiče, pedagogy a zřizovatele mateřských škol, Ministerstvo životního prostředí 2012

#vychova_vzdelani #vyvoj_ditete