Toxoplazmóza

Po mnoho desetiletí byla toxoplazmóza téměř mysteriózní nemocí, jejíž zdroj a způsob přenosu byly zahaleny tajemstvím. Někdy se však ve svém okolí setkávám s takovými názory a tvrzeními, že mám pocit, že je tomu tak částečně pořád🙂

Jak to s toxoplazmózou tedy je? Jedná se o jednu z nejrozšířenějších parazitárních infekcí člověka (i domácích zvířat). S toxoplazmovou infekcí se totiž setká až jedna třetina lidské populace (u nás je to přibližně 40% lidí starších 40let). U lidí s nenarušenou imunitou (u zdravých osob) má formu celoživotní latentní (skryté) infekce, která dotyčnému nezpůsobuje žádné potíže či omezení. Za určitých okolností však může způsobovat i velmi závažná onemocnění – v prvé řadě to platí u lidí s narušenou nebo jinak postiženou imunitou (po transplantaci, s AIDS…). Dalším případem jsou pak těhotné ženy, které během těhotenství (hlavně v prvních dvou trimestrech) prodělají primoinfekci (jejich tělo se s toxoplazmózou setká poprvé) -  infekce totiž může přejít na plod, který může vážně poškodit.

Původcem tohoto parazitárního onemocnění je prvok s názvem Toxoplasma gondii. Tento prvok má tři životní stádia:

• Klidové formy (bradyzoiti) – tyto formy jsou přítomny ve tkáňových cystách při latentní infekci (tedy např. u celé třetiny lidské populace – prostě u všech, kdo se s touto infekcí setkali)
• Množící se formy (tachyzoiti) – přítomny při akutní fázi infekce (při primoinfekci nebo při aktivaci latentní infekce – nejčastěji při narušení imunity)
• Sexuálně vzniklé formy (sporozoiti) – tyto formy vznikají ve střevě konečného hostitele tohoto parazita, jímž jsou pouze kočkovité šelmy (nejčastěji kočky).

Toxoplasma se tedy umí sexuálně pomnožit a dokončit tak svůj vývoj pouze v kočičím střevě! Odtud se pak ve formě tzv. oocyst vylučuje trusem do okolního prostředí a kontaminuje zeminu, vodu, zeleninu… (každá kočka může být infikována jen 1x za život, nejčastěji ve věku 3 – 8 měsíců a oocysty vylučuje pouze pár týdnů, přičemž často trpí průjmy). Vyloučené oocysty po pár hodinách dozrávají a stávají se infekčními pro tzv. mezihostitele, mezi něž patří i člověk (jinak sem patří téměř všichni teplokrevní obratlovci). V mezihostiteli se pak po pozření infekčních oocyst vytvoří opouzdřené cysty v různých tkáních (ve svalech, v mozku, v játrech, v oku…kde se klidové formy toxoplazmy uchovávají často po celý život)  - zmiňovaná latentní (bezpříznaková) fáze infekce. K aktivaci pak dochází pouze při velkém oslabení imunity (transplantace, AIDS…).

Člověk se tedy toxoplasmou může nakazit třemi způsoby:

• Přímým kontaktem s infekčními oocystami pocházejícími z kočičího trusu (např. při čištění kočičího záchodku, při práci se zeminou, při hře na písku, při konzumaci nemyté kontaminované zeleniny…)
• Konzumací syrového nebo nedostatečně tepelně zpracovaného masa mezihostitelů, které obsahuje tkáňové cysty (pozor i na mléko)
• Transplacentárně z matky na plod (pouze u primoinfekce – pokud se matka setkala s toxoplazmózou již před těhotenstvím, k přechodu na plod nedochází - proto je vhodné provést v začátku těhotenství vyšetření protilátek. K přenosu na plod však nemusí dojít ani u primoinfekce – dochází k tomu cca v polovině případů))

Při primoinfekci (při prvním proniknutí toxoplasmózy do organismu) se může objevit tzv. akutní uzlinová forma, kdy se člověk cítí unavený a malátný, trpí bolestmi hlavy a svalů a kdy se mírně zduřují mízní uzliny (primoinfekce může být však i zcela bezpříznaková). Poté dochází k opouzdření toxoplazmózy v různých tkáních do již zmíněných tkáňových cyst – tedy ke vzniku latentní infekce (často celoživotní). Při aktivaci latentní infekce (při již zmiňovaném oslabení imunity) tkáňové cysty prasknou a toxoplazma se uvolní do okolí – v těchto případech nejčastěji dochází k toxoplazmové encefalitidě (projevuje se silnými bolestmi hlavy, křečemi, poruchami vědomí a degenerací buněk centrálního nervového systému). Při vrozené toxoplazmóze (při přechodu infekce z matky na plod) dochází často k poškození plodu – rozsah poškození závisí na stádiu těhotenství, nejzávažnější komplikace vznikají v prvním trimestru.

Všichni lidé, ale zejména pak těhotné ženy, které mají negativní vyšetření protilátek, by měli dodržovat určité preventivní opatření – zejména řádnou hygienu rukou po práci s kočičím trusem!, ale i po práci v zahradě, po manipulaci se syrovým masem atd. Dále je důležité konzumovat pouze dostatečně tepelně upravené maso a mléko (> 70° C) a řádně omývat ovoce a zeleninu (těmito způsoby totiž dochází k nákaze nejčastěji!).  Stejně jako dostatečná tepelná úprava usmrtí cysty i zamrazení masa na -20°C alespoň na 48hodin (to by mělo platit i pro maso pro krmení koček právě proto, aby nedošlo k jejich nákaze a následnému vylučování oocyst jejich trusem).

Na závěr bych ráda řekla, že podle mě není na místě děsit se kvůli toxoplazmóze koček. Člověk se stejně častěji nakazí pozřením cyst ze špatně tepelně upraveného masa (lidé nakažení toxoplazmózou jsou obvykle milovníky tatarských bifteků a nepropečených steaků).  Já sama jsem toho důkazem – coby velká milovnice koček již od raného dětství jsem na toxoplazmózu negativní (a to jsem vždy mazlila všechny potulné kočky, co jsem potkala 🙂 )! V těhotenství jsem si ale samozřejmě držela od neznámých koček dostatečný odstup.

Vím, že je to trošku zamotané, ale doufám, že jsem to podala pokud možno srozumitelně. Případně se na cokoliv ptejte 🙂