• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
a uvidíš všechny příspěvky!
ili08
10. črc 2017 Čtené 15x

Než začnu psát, ráda bych poděkovala redakci MK za možnost testování opalovací sady od společnosti Sebamed.

Když na mě vykoukla zpráva, že jsme byli vybráni nemohla jsem tomu zprvu uvěřit, protože moji největší výhrou v životě byla padesátikoruna na stíracím losů. Ale to bychom nebyli my,aby se vše neobešlo bez komplikací. Sada nám dorazila zrovna v době kdy jsme byli na dovolené, takže první týden nám proplul doslova mezi prsty a v druhém týdnu toho sluníčka bohužel moc nebylo . Ale i tak věřím, že jsme to zvládli a děti si to mazání a patlání užily. :slight_smile:

A co že jsme testovali?

- sebamed dětský opalovací krém
- sebamed dětské opalovací mléko
- sebamed dětský opalovací spray

Začneme hezký od začátku.

Sebamed dětský opalovací krém

Musím se přiznat, že s krémy na opalování nemám zatím žádnou zkušenost, ani nevím proč, ale vždy jsme kupovali buď mléko nebo spray.

Krém byl super. Když jsem ho nanesla na ruce tak jsem byla nejdříve zděšena, protože byl hutný a mě napadlo, že tohle nemůžu nikdy rozmazat ale rozetřít šel krásné a opravdu nezanechává žádné bílé skvrny na těle ani mastný film, pokožka po něm nebyla vysušená. Mile mě překvapila vůně ,ktera je příjemná a nevtíravá.

Sebamed opalovací mléko

Mléko mi přišlo co se týče roztírání malinko horší. Mazali jsme je v den, kdy bylo více pod mrakem, takže mohu napsat, že v pískovišti obstálo na výbornou. U předešlého opalovaku se nám stávalo, že se nalepil a vzorky písku jsme si nesli až do předsíně ale tady stačilo jen šetřit rukou a bylo po starosti. Konzistence je řídcí než u krémů, ale to ničemu nevadí, neměli jsme pocit mastnoty což bylo super.

Sebamed opalovaci spray

A nejlepší nakonec. Mě osobně sedl asi nejlíp, ale to bude tím, že věci s pumpičkou používám nejraději. Tvar sedí perfektně v ruce a aplikace mi přijde nejjednodušší. Roztíratelnost a konzistence taky dobrá, krém se pěkně na pokožce vstřebal. Za celou dobu jsme se bohužel nedostali na koupák, tak jsme spon předposlední den testování dětem napustili malý bazének, abychom otestovali voděodolnost. Krém se neroztékal a na vodě nešel vidět mastný film.

Stala se nám i malá nehoda, kdy část krémů zasáhla oblečení, pozitivní zpráva je, že jde v pohodě vyprat. :slight_smile: 

Závěrem bych chtěla napsat, že s opalovaky Sebamed jsme byli opravdu spokojeni a jistě se k nim vrátíme i v budoucnu. Jako každá máma studují složení všeho co dětem mažu na tělo nebo obličej a kladné hodnotím, že výrobky neobsahují alkohol, barviva, parabeny, parafín, sloučeniny PEG a PABA ester a akrylamid.

Dětí jsem mazala jen jednou denně vždy ráno a ani jednou se nestalo, že by se spálily nebo měly na pokožce zarudlá místa. Taky se neprojevila žádná alergická reakce na testované výrobky ač dcerka má dosti citlivou pokožku. Tímto mužů opalovací sadu od Sebamed s klidným srdcem doporučit všem.

Rádi jsme se do testování zapojili a doufame,ze to nebylo naposled.

#test_sebamed2

Čti celý článek
ili08
5. črc 2017
Kdo maze,ten jede! A tak matlaji a patlaji a patlaji a matlaji:thumbsup:Konecne vylezlo slunicko i u nas tak zaciname :slight_smile:
#test_sebamed2
Zobraz celou zprávu
(1 fotka)
ili08
2. črc 2017
Tahle uzasna sada na nas cekala po prijezdu z dovolene. Zatim u nas zatazeno tak snad brzo slunicko vykoukne at se taky muzem vrhnout na testovani :slight_smile::innocent:
#test_sebamed2
Zobraz celou zprávu
(1 fotka)
ili08
22. říj 2015

Nastal cas,kdy jsme si rekli,ze by bylo fajn poridit Sabince sourozence. Ja po druhem diteti nijak zvlast neprahla,ale chteli jsme aby k sobe mela partaka,ktery tady pro ni vzdycky bude kdyz uz my tu treba nebudem. Taky mame kazdy sourozence a nechteli jsme ji o to pripravit.

Vzhledem k problemum,ktere mam jsem se vypravila za svou gynekolozkou. Nasadila mi stejnou lecbu jako u Sabinky,ale moje telo tentokrat na stimulku moc nereagovalo,vlastne skoro vubec a tak nam dr.napsala zadanku na Tomasov. Psal se prosinec 2014.

Tam nas cekalo kolecko vysetreni(hormonalni profil,pruchodnost vejcovodu,spermiogram) a nez se neco vubec zacalo dit byl brezen. Nastesti vysledky nedopadly az tak hrozne a my mohli zacit stimulku na nase prvni iui. Jeden den jsem vyfasovala injekce Fostimonu a kazde rano pichala do bricha. Nebylo to moc prijemne,ze zacatku hodne nejiste,ale netrvalo dlouho a byla to otazka par sekund. Na kontrolnim utz byl nejvetsi folik jen 8mm tak pres vikend zdvojena davka a v pondeli kontrola. To uz bylo veselejsi-tri folikuly o velikosti 13 mm,jenze dalsich asi 20 o velikosti 10mm. Takze iui mi bylo rozmluveno vzhledem k riziku vicecetneho tehotenstvi a navrhnuta metoda ifi. V podstate stejny princip jak iui,jen ze spermie se nevpusti,ale pichnou primo do vajicka. Nejvetsi nevyhoda,ze se zakrok provadi v celkove narkoze. Souhlasila jsem a 27.3. nastal den D. Spermie pichli do trech vajicek a dej se vule bozi.

Kdyz jsem byla byla asi 5dpo tak me pri pciknuti zabolel silene podbrisek a ja v ten moment vedela,ze to vyslo,protoze presne stejne jsem to mela i u male. 10 dpo na me cekal pozitivni test a den ode dne silil. 14 dni po zakroku jsem byla na krev,kde mi bylo tehotenstvi potvrzeno a na dalsi kontrole byly hodnoty 2x tak velke takze bylo jasne,ze hladina hcg roste. Na dalsi kontrole uz na nas hezky blikalo sdicko a byl to ten nejkrasnejsi pohled. Trosku me zarazil dr.kdyz mi rekl,ze tam vidi jeste jednu dutinku,ale pry to bude asi jen zlazka,ze na druhe miminko to nevypada. Na dalsi kontrole se z dutinky vyklubal hematom,ale byl pry mimo mimco tak se nemusim bat,jen at se nestresuju kdybych zacala spinit. Po tenhle kontrole jsem byla predana ke svoji gng.

Byla jsem asi v patem tydnu,kdyz Sabinka chytla nejakou virozu a celou sobotu prozvracela. Jak uz to tak byva,kdyz ji se ulevilo skolilo to nas. Neztihali jsme se s manzelem stridat na zachode,letelo to horem spodem a protoze jsem v sobe neudrzela ani vodu zavezla me tchyne na pohotovost. Tam me dali hned kapacku a nechali si me do rana na pozorovani. Nastesti uz jsem se rano citila lip a mohla domu. Nicmene tu noc prisel prvni opravdovy strach o miminko.  

Tydny ubihali a nas cekal prvni screening. Kontrola probihala dobre,vse se zdalo ok nez mi dr.zdelila,ze mam v deloze amnialni pruh. Vedela jsem o co se jedna a tak dalsi asi dva dny jsem se stresovala tim,ze miminko se muze narodit bez nohy nebo ruky. Pak jsem se ale zklidnila,uvedomila si,ze stejne to nijak nemuzu ovlivnit a rozhodla se,ze proste budu tomu prckovi verit,ze je sikovny a pruhu se vyhne. Na te kontrole nam bylo zdeleno,ze ze 70% to bude druha holcicka. Ja v sedmem nebi,protoze jsem si ji moc prala,manzel s vidinou,ze 70% neni 100 a furt tam ta sance na kluka je. Dalsi kontrola kvuli pruhum byla uz za 4 tydny a z jednoho pruhu vznikly tri. Dr na to nevericne hledela,kroutila hlavou,ze tohle jeste nevidela a poslala me do cekarny,ze si zavola jeste jednu dr-kapacitu na gynekologii a utz. Ta nastesti vyloucila nador,potvrdila pruhy,ale zaroven me i uklidnila,ze jsou vsechny mimo miminko a nemusim se bat. A jeste jedna zmena od minule nastala-z holcicky se stal chlapecek. Nebudu zapirat-obrecela jsem to,zato manzel byl nadseny a jeste ten vecer si to sel oslavit. Me to trvalo asi tyden nez jsem si na tu zkutecnost zvykla a zacala se na maleho tesit.

Den po tom utz jsem zacala v noci spinit. Cela vydesena jsem budila manzela,ze musime okamzite na pohotovost. Vzbudili jsme dceru a udelali si mensi vylet. Na pohotovosti jsem bohuzel natrefila na nejvetsi megeru zdejsiho oddeleni-kdyz jsem vstupovala do ordinace tak si me opovrzlive sjela pohledem a suse mi zdelila-to jako se spinenim jedete na pohotovost? To je v tehotenstvi uplne normalni. Po tom co jsem ji rekla,ze me to teda moc normalni neprijde udelala utz. Oblekla jsem se a ona zatim vypisovala zpravu. Pry mi placenta cipem zasahuje do porodnich cest a muzu krvacet cele tehotenstvi,vic mi pry zdeli muj osetrujici lekar. Kdyz jsem se ji zeptala jestli je nejaky problem s tim,ze o vikendu jedem do Varu pouze mi odsekla,ze i ve Varech jsou lekari. Vzala jsem zpravu a sla. Byla jsem 17tt.

Do Varu jsme opravdu odjeli. Spineni sice pretrvavovalo,ale nebylo to nic hrozneho. Prvni pulku tydne jsme si uzivali,chodili na boruvky,na dostihach jsme byli a delali vylety ovsem v druhe pulce uz se ze spineni vyklubalo krvaceni a my si udelaly dalsi vylet na pohotovost. Tentokrat jsem mela stesti a natrefila na uzanou doktorku,ktera mi vse vysvetlila,udelala vnitrni i vnejsi utz a opet potvrdila chlapecka. Tak placenta uz ma i sve jmeno a jedna se o placentu praevia :frowning2:. Bylo mi zdeleno,ze krvaceni muze pretrvavat nicmene kdyby bylo masivni mam se okamzite vratit a tehotenstvi by se muselo ukoncit. Mam se setrit,protoze miminka se zachranuji az od ukonceneho 24tt. A to byla nase prvni meta..

Bylo to neuveritelne,ale po 14 dnech krvaceni ustalo a uz se neobjevilo. Nas cekal utz ve 20tt. Ze tri pruhu uz byl zase jen jeden a opet potvrzen kluk. Placenta zasahuje 3cm pres vnitrni branku,kvuli pruhum dalsi kontrola za 4 tydny. Bylo leto a ja se citila uzasne,slunicko me nabijelo energii,priela mi segra z Anglie tak jsme furt neco podnikali a Sabca byla ve svem zivlu. Az na obcasne tvrdnuti bricha me nic netrapilo. Na dalsi kontrole se placenta vytahla a zasahovala uz jen 13 mm pres vnitrni branku. Verila jsem,ze na dalsim utz uz bude uplne mimo a ja budu moct rodit prirozene. Dalsi kontrola me cekala ve 29tt. Mezitim jsem jeste absolvovala test na cukrovku a dopadl na vybornou.

Bylo pondeli a ja zacinala 29tt. Uz jen tyden a dosahla bych k dalsi mete-tu jsem si stanovila na 30tt. Bohuzel k tehle mete uz jsme se nedostali. V noci me vzbudil pocit mokra. Nejdrive jsem si myslela,ze jsem se pocurala,ale kdyz jsem sla na zachod a citila z kama to tece bylo mi jasne co to je. Prepadla me panika,copak to dite nevi,ze ma jeste minimalne 10 tydnu cas? Vzdyt je konec zari a ne prosinec! Vzala jsem si vlozku a utikala nahoru za manzelem at vola mamu,ze musime okamzite do porodnice. Ani jsem se v te panice neztihla rozloucit s malou. Tchyne dojela a my vyrazili. Cestou se mi honily cerne myslenky co bude a neustale jsem kontrolovala jestli citim pohyby. Na vratnici me sjela sestra,kde mam zbalenou tasku,kdyz jsem ji rekla,ze jsem teprve ve 29 tt tak se na me jen litostive podivala a poslala na porodni sal. K nasemu velkemu stesti se porodni saly zrovna malovaly-ani me to neprekvapilo. Takze hura do ctverky,kde uz na me cekala sestra. Snazila se me uklidnit,ze to vubec plodovka byt nemusi,zkouseli jsme natocit monitor a pak zase dolu na utz. Dr me vysetrila,plodovky je pry dost i kdyz more to neni,maly zatim kp,ale placenta uz je mimo porodni cesty. Pripadalo mi to jak spatny vtip-placenta e da dohromady a me potka zase neco jineho? Sli jsme zpatky do ctyrky a z tama hned do petky,pry me uz domu nepusti. Sestra mi dala kapacku a ubytovala na pokoji. Lehla jsem si a za chvilku uz zase citila jak to tece. Donesla jsem vlozku sestre a ta byla tentokrat uz bohuzel pozitvni. Bylo pet hodin rano..  

Po ranni vizite mi zacali pichat kortikoidy kdyby nahodou chtel maly ven a jeste atb kvuli infekci. Ten den jsem furt jen brecela a nechapala,ze se to deje. Ze se nam to deje. Porad jsem cekala,ze se z toho snu vzbudim,ale pokazde kdyz jsem otevrela oci sen nekoncil. Odpoledne prisla Sabinka,to jsem taky pekne orvala,tak strasne jsem s ni chtela domu. Ta chudinka taky nechapala proc s ni nemuzu,ale nesla to statecne. Bylo to zvlastni,ale plodovka tekla jen v noci,pres den byl klid. A tak jsem si naivne  myslela,ze se dotvari a maly ji ma dost. Ve stredu nasledovala dalsi davka kortikoidu a ve ctvrtek uz jsem se konecne dockala i monitoru a utz. Ten mi vyrazil dech-maly je uplne bez vody. To co se dotvori temer okamzite odtece. Bylo mi nazireno nejist,nepit kdyby se tehotenstvi muselo ukoncit. Nicmene asistence se nalez libil tak to vypadalo,ze ten den jeste maly u me zustane. Odpoledne prisla zase Sabinka s manzelem a den byl hned veselejsi. Jenze potom co odesli jsem sla na zachod a misa byla plna krve. Zrovna se menily smeny takze u nas byla setra,rikam ji,ze krvacim ale to ani nemusim,protoze krev uz prosakuje na pyzamo. Je klidna,rika at se polozim a ze to rekne lekari. Prichazi pro me a jde se na utz. Tam uz na me ceka doktorka,u ktere jsem absolvovala vsechny vysetreni zkrz ten pruh. Co nam to delate? pta se me a ja pres slzy nevidim. Na utz se maly furt mrska,ale nejde videt odkud to krvaci. Posila me zpatky na pokoj a pry za mnou dojde doktor. Nic nejist ani nepit. Lezim a v hlave prazdno. Prichazi doktor a rika,ze by bylo nejlepsi tehotenstvi ukoncit,kyvu hlavou na souhlas a on odchazi. A je to tu zase,slzy se vali po tvari a nejdou zastavit. Vsichni se tak litostive divaji. Prichazi sestra,balime veci a jedeme na porodni sal. Davaji me na monitor,prichazi doktorka,hladi me po ruce a rika at zavolam manzela. Tohle jeji gesto me dostava a ja brecim uz naplno. Ceka nez se uklidim,beru telefon a volam. Nez prijede manzel tak furt premyslim co bude. Mam desny strach. Takovy,ze si ani nejsem schopna uzivat posledni minuty s briskem. Konecne je tady. Jeden pohled a vim presne jak mu je. Ze je stejne na dne a vydeseny jako ja. Vypisujem papiry,prichazi sestra a cevkuje me. Je za pet minut jedenact.. 

Odvazi me pred porodni sal a nechavaji nam par minut. Uz nebrecim,slzy pro ten den asi byly vycerpany. Manzel me hladi,rika ze me miluje a vsechno bude dobry a me jedine co napada,ze jsem ho zklamala,ze nemuze byt u normalniho porodu a videt prvni nadech sveho syna. Ze me zklamalo vlastni telo. Prisel cas a jedem,dvere porodniho salu se zaviraji. 

 Sebastianek se narodil 24.9. ve 23:12. Mel 990g a 36cm. 

Bojoval uz v brisku a bojuje porad.

Čti celý článek