2. část ( život v Anglii )

Vše se ale brzy zase v dobré obrátilo škola pro Samíka se našla a po 2 měsících v Anglii konečně nastoupil. Nebylo to pro něj snadné. Učitelka která nás po škole provázela nás ujistila, že se mu budou snažit pomáhat jak nejvíc to jde. Formou ukazování obrázku a podobně. Jupííí ...

Ačkoliv jsem neměla stále práci a angličtina byla stále na bodu mrazu. Dokopala jsem se ke kroku osamostatnění. Nechtěla jsem se pořád bát jít někam sama. Chtěla jsem si zajít v klidu do obchodu na kafe, na bazen, kamkoliv a nebát se toho, že někde po mě budou chtít něco a já si nebudu vědět rady. A tak jsem začala pilovat své znalosti a zdatnosti 😀 vytvořila si životopis naučila se pár frází, četla jsem hooooodně knížek takových těch dětských Dinky Donkey doporučuji všem kteří se chtěji něco přiučit s dětmi pěkné zpracování příběhu o oslíkovi 🙂 A prasátko Pepa ...

Po pár měsících se nám podařilo dostat z dluhů, které jsme si nadrobili a mohli konečně začít žít a užívat si Anglii a její přírodu.

Teď po více jak roce.....

* Samík šprechtí jako největší borec a mě občas napomína jak co říct správně 😀 .

* Já? Už se mi nikdy nestal ten trapas u pokladny kdy se mě prodavačka ptala na to jestli chci tašku a ja na ni čučela jak puk 😀 .

* Kuba šprechtí jako dva největší borci 😀 .

* Vystřídali jsme asi 3 zaměstnání Kuba aktuálně vedouci stavby. Já delivery pro uber eats.

* Miminko v bříšku dělá pěkný kotrmelce 18tt.

A co máme teď v plánu?

* Přestavět dodávku a vydat se na měsíční cestu Anglii .

Jaké máte plány vy??

Jsme šťastní, že jsem se rozhodli a změnili náš život ve správnou chvíli nikdy není pozdě začít s něčím novým nebo se učit něčemu novému, navštívit nové místo. Prostě se tomu člověk musí otevřít. Ať je to cokoliv ....