Hip hip hura - posledni chemoterapii mam dnes za sebou🙏😁

Jo jo, bylo jich celkem 16, na zacatku lecby jsem nevidela konce, nebylo to jednoduche, bala jsem se, ale zvladla jsem ji🍀❤️

Pani doktorce jsem dnes rikala: “A kdy se vlastne uvidime? Ono mi bude po Vas smutno!” A mela jsem normalne az slzy v ocich. Dr rikala, ze to tak pacientky obcas maji, ze nejprve se tesi na konec chemo a potom je jim smutno. Ono byly jsme v kontaktu od konce ledna temer kazdy tyden, nekdy i 2x do tydne jsme se videly a ted se uvidime az za mesic, za dlouhych 30 dnu😔 Tedy jsme se pekne rozloucily, dr nezapomnela zminit nasi hlasku - a uz Vas dnes nechci videt😂 (pro vysvetleni - 3x jsem mela reakci na chemo, prestavala jsem dychat a citila horkost v obliceji, sestricky kolem me hned behaly, vyply kapacku, dr byla vzdy u me do minuty a musela mi to malinko zmenit. Pote vzdy nejak koncem nevstevy mi dr zacala rikat, ze me uz dnes radeji nechce videt a kdyz zapomnela, ja se vzdy pripomnela😁)  a ja sla na stacionar.

Pani doktorce jsem vcera rano poslala dve fotky z foceni, tak je moc chvalila a rikala mi, ze ji to uplne v to rano zvedlo naladu a odpoledne se koukala jeste jednou, rikala, ze to byl jediny krasny okamzik z celeho dne🌞

Co me ceka nyni? Dne 8.7. nastupuji do nemocnice, dne 9.7. budu operovana a bude mi provedena oboustranna mastektomie, po cca 1,5 roce pujdu na rekonstrukci k dr Ondreji Mestakovi. Ja se nyni necitim na implantaty a s moji onkolozkou jsme se domluvily, ze by to ted ani nebylo vhodne tam davat ty silikony. Jednak je telo oslabene po chemo a implantaty by nemuselo prijmout, take bez implantatu pujde vse lepe kontrolovat a take nevim, jestli nebudu muset dochazet jeste na ozarovani - to se dozvim po operaci.

Samotne operace se az tak nebojim - budu ve skvelych rukou chirurga. Bojim se bolesti po operaci a hlavne se bojim prvniho pohledu na jizvy, na to az ma prsa tam nebudou. No jak mi manzel rekl: “Ale my nemame na vyber!” a to bohuzel nemame. Jestli se chci uzdravit, coz chci, prvni krok k uspesnemu vyleceni je nechat si odstranit prsa. Ja vlastne pred onemocnenim premyslela o plastice, po 3letem kojeni to prsa poznamenalo, ale mela jsem z toho obavy, tak to bylo jen mym pranim, ktere nevim, jestli bych uskutecnila. Rikala jsem si, nechci tam dat cizi predmet a tak jsem to stale odsouvala. No co vam budu povidat, zacinam se bat si neco podobneho zacit zase prat😯

Krasne odpoledne vsem😘

Tak dnes jeste sosam, mam to tak na dve hodky. Po dnesku uz “jen” 8x a bude kratka regenerace pred prvni myslim nejnarocnejsi operaci.

Vybiram si plastickeho chirurga na rekonstrukci prsou, tak snad nepreberu🙏

Nastesti to utika, dnes konecne bez reakce🙏, pojistila jsem se homeopatiky a Bachovkami, tak to tomu treba krapet prispelo.

Dr. mi pri louceni rekla, ze uz me dnes nechce videt, jinak je vcelku hodna na me😁 (minule a predminule jsem mela reakci, prestavala jsem dychat a citila horkost v obliceji, tak vzdy pribehla do par sekund), tak jsem ji rekla, ze budu rada, kdyz uz ji dnes taky neuvidim😂 Treba srandovni vyhruzky take zabraly😂🍀

Byla tu se mnou kamaradka, manzel mi privezl obed a prijede pro me se synem. Ono je vzdy lepsi, kdyz tu u sebe nekoho mam, alespon na chvili, ten cas tady pak mnohonasobne rychleji plyne. V UT s kamaradkou a jeji malinkou Jasminkou nas ceka vylet a obed, uz se desne tesim🥰 

Nazev teto knihy na me vykouknul v e-mailu, kdy jsem si ji rezervovala a tak se i tesim, az si ji vyzvednu.

Jeste nejsem ve fazi, ze slovo rakovina dokazu vyslovit nahlas, nicmene psat uz to muzu❤️

Tolika obejmuti se mi dostalo v poslednich dnech. Nespocet od manzela, manzelovy maminky, sestry, me maminky, obou synu a ostatni blizke rodiny alespon na dalku.

To si tak jdu vyzvednout syna ze soukrome skolky (majitelka uz tetam vse rekla, takto jsme se domluvily, ze je potreba jim to rict), jedna teta me pohladila a venovala mi soucitny, ale pekny pohled, ani nebylo treba slov. Druha teta se na me a na Adamka vrhla, tak vrele nas objala a rekla: “Jste silna zena, dostanete se z toho. Omlouvam se, ale ja to musela udelat, citila jsem to tak.” A slzy ji tekly proudem a to vlastne i mne. 

Dale pri vyzvednuti Danika jsem se to odvazila rict ve skolce, nebylo to z duvodu soucitu, ale chtela jsem to z duvodu, kdyby se Danik na neco ptal pani ucitelky, aby nebyla zaskocena (prece jenom o tom s manzelem doma mluvime, ono se to ani jinak neda o tom nemluvit). Take mi venovala obejmuti, rekla: “Je moc dobre, ze to vim, hlavne kvuli Danikovi.” Coz jsme se obe shodly, poprala mi moc moc sil a zdravi.

Pristi tyden me ceka prvni davka chemo, dnes jsem se chtela nechat ostrihat na mikado, ale jeste nejsem pripravena, snad v PO. Chtela bych to zkratit, aby to pro me i pro kluky nebyl takovy sok.

Tolik dnu strachu jsem si neumela predstavit a bohuzel jich bude nekolikanasobne vice.

Biopsie potvrdila zhoubne nadory a ceka me zdlouhava a narocna lecba.

Pro vysledky jsem jela s manzelem, nastesti, asi bych se tam z toho slozila.

Pamatuji si prvni vetu pani doktorky, pak uz jen utrzkove.

Cely vecer jsme s manzelem probirali Danikuvu skolku, ze bude chodit na cely den (jeste tam nikdy nespinkal a vzhldem k jeho bojacnosti z novych veci, jsem rada, ze jsme toto tema s nim uz resili a pocita s tim❤️), pak resime Adamkovu skolku, ktery nyni chodil na 1 den v tydnu do soukrome. Vecer pisu pani majitelce soukr.skolky, jestli bude mit cas si me zitra (dnes rano) vyslechnout a ona za chvili volala, co se deje. Tedy mi vykreje vsechny mozne terminy ve skolce, nyni skolka byla do 12 hod., od unora bude do 14:30 hod., potom pokud bude potreba si Adika predaji na krouzcich, tedy skolka pro mladsiho vyresena - spadnul mi kamen ze srdce a jsem ji moc vdecna❤️.

V noci usiname s manzelem a rikam mu, zda me bude mit rad i bez vlasu, oteklou,...povida v nemoci i ve zdravi, psmatujes na ta slova, ktera jsme si slibili? A pevne me obejmul❤️.

Predposledniho rijnoveho dne minuleho roku jsem citila behem celeho dne bolest praveho prsa (nyni stale premyslim, jestli uz me to bolelo, ale fakt si nejsem jista). Vzhledem k tomu, ze mi babicka zemrela na rakovinu prsu (7/2017) a ja stale oddalovala objednani na mamograf, jsem hned druhy den volala na gyndu a bolest v prsu jsem ji popsala jako takovou, kterou jsem zazivala v dobe kojeni, kdy se mi v prsu zacinal delat zanet. Jeste ten den me sestricka objednala a ja si rikala, doktor prohmata a rekne jste v poradku. Bohuzel jsem se pletla. Doktor pri vysetreni vyloucil tehotenstvi a dal mi zadanku na ultrazvuk. Rikal mohu vam prsa prohmatar, bud neco najdu nebo nenajdu, stejne vas poslu na ultrazvuk.

Hned dalsi den jsem se objednala a termin mi sestricka rekla 10.1.2019, tedy az za 2 mesice a 10 dnu. Dny utekly jako voda - narozeniny me a syna, navsteva svagra s rodinou z USA, Vanoce na chalupe,... a ja si obcas na to vzpomnela. 

Termin se blizil a manzel mel hlidat kluky a ujistoval se, kdy prijdu, ze musi jeste odpoledne do prace. Pro jistotu jsem tam dva dny pred terminem volala, pani rikala, ze se tam zdrzim tak 30 minut, jo jo byla z toho nakonec hodina a pul, ale to uz predbiham.

Prisel den “D” a ja jsem se ocitla s cislem 628 v ruce, cekajici, az se objevi na obrazovce moje cislo. Po vypsani karty se sestrickou, jsem se usadila do cekarny a opet cekala na ono cislo v tv. Na obrazovce jsem stihla shlednout porad o samovysetreni prsou, informace kolik zen rocne onemocni a ja sla na radu.

V kabince jsem se vysvlekla do pul tela a cekala, az zavolaji me jmeno. Ulehla jsem na lehatko, ihned ke me prisedla pani doktorka a zacinala u leveho prsa. Leve bylo v poradku, tedy presla k pravemu. U praveho stale projizdela sem a tam, trvalo to dlouho. Ptala se me, jestli dokazi rict, kde me to boli. Rikam, ze velkou bolest jsem mela pred dvema mesici a od te doby obcas to pobolivalo, ale nedokazu urcit misto. (Popravde, uz to fakt beleko jen obcas a ja premyslela, ze to zrusim, jesteze jsem to neudelala). Prejizdela ultrazvukem stale jedno misto a ja rikam, tady to boli, pani doktorka mi rekla, ze v techto mistech neco vidi a vidi to jeste o kousek dal. Sestricce diktovala nejake latinske nazvy, cisla, rikala urcite chci biopsii, dvojitou biopsii, co nejdrive, prejizdela dal, dal a rika a jeste vas poslu ihned na mamograf, potrebuji mamograf. Biopsie je nutno udelat co nejdrive termin se nam uvolnil hned na zitra na rano nebo v UT,...  jo jo vse doslova si pamatuji. Ja rikam, dobre zavolam manzelovi, zda muze hlidat, nastesti mohla hlidat tchyne. Pani doktorka mi rekla, co se bude zitra dit, ze mi lokalne umrtvi dve mista a dlouhou jehlou odeberou vzorky a vysledky budou za 10-14 dnu. 

Na druhy den “D” jsem temer nespala, snedla jsem patku chleba (tak jako tehdy pred statnicemi ci pred zkouskama na VS), vypila kavu a jela jsem. Opet jsem si vzala cislo, tentokrat jsem zmackla tlacitko biopsie a zase cekala... V kabince jsem si odlozila, podepsala papir, a lehla si na lehatko. Pani doktorka zacala s anestezii, ja porad mela otazky, zda po vysledcich z mamografu, mi muze rict vice, odpoved, po biopsii budeme vedet vice, ptam se dal a pry uz mam zustat v klidu, dr rika sestre at zavola 15, ze se ji neco nezda, nejak se mi udelalo spatne, dali mi mokry hadr na hlavu, otevreli okno, prisla druha dr, ta byla milejsi, po dohode s obema dr jsem si vzala diazepam na uklidneni a za pul hodiny znovu na lehatko. V cekarne jsem do sebe dostala susenku, zapila cajem, utirala si slzy a jen citila, jak lek zabira. Pak prisla sestra a znovu. Nyni zacala u  te druhe “skvrny” odebrala 2 vzorky a zase rikala, at sestra vola 15. Prisla milejsi dr (taco me den pred tim delala ultrazvuk) a rikala, jestli muze pokracovat? Ja ano, ze bych uz asi neprisla. Odebrala vzorky z druhe “skvrnky”, pochvalila me za statecnost, rikala, ze se mam odmenit a zopakovala, po biopsii budeme vedet vice. Vysledky se dozvite za 10-14 dnu.