Strašák jménem sterilita. 1. díl – Kdy začít řešit…

   V současné době je sterilita často zmiňovaným problémem, který trápí mnoho párů. Příčina je v mnoha faktorech. Je to v první řadě věk a také životní styl.

Co se týče věku, tak fyziologicky je ženské tělo na plození nejlépe připraveno okolo dvaceti let, poté plodnost postupně klesá. Zásadní zlom nastává po třicítce, kdy se plodnost snižuje velmi rychle. Problémem však není jen věk. Mnoho problémů s plodností začíná daleko od reprodukčních orgánů – v hlavě. Soustavný stres, vysoké psychické vypětí a uspěchaný styl života s minimem odpočinku je často tím blokem, který brání početí.

Sterilitu dělíme na primární – to je stav, kdy daná žena (popř. muž) nikdy neotěhotněla – a sekundární – to je, když už někdy v minulosti k oplození došlo. 

Kdy jít k lékaři?

Všeobecně udáváme dobu jednoho roku. Pokud se tedy pár rok snaží a nedojde k oplodnění, tak je to ta chvíle, kdy by se mělo začít pátrat po možném problému. Nicméně můj názor je takový, že vzhledem k tomu, že se ženy často snaží o první miminko dlouho po třicítce, tak rok čekání může být velká ztráta času. Ideální je základní ultrazvukové vyšetření dělohy a vaječníků již na začátku snažení. Takto získáme důležitou informaci, zda probíhá ovulace a růst děložní sliznice, popřípadě jestli není v děloze nějaká překážka v podobě polypu či myomu.

Centrum asistované reprodukce

Do centra asistované reprodukce doporučí pár ošetřující gynekolog. Je možné se však registrovat  i bez doporučení.

Na začátku čeká pár několik základních vyšetření:

• Sepsání podrobné anamnézy ženy i muže.
• Spermiogram – je to pro pány často velmi stresující, ale opravdu zásadní vyšetření.
• Hormonální profil ženy – odběry krve na začátku menstruačního krvácení.
• Gynekologické vyšetření včetně ultrazvuku malé pánve.

Všechna tato základní vyšetření může provést i obvodní gynekolog. Záleží to na konkrétním lékaři.

Další vyšetření, které nám dá důležitou informaci, je kontrola průchodnosti vejcovodů.

Průchodnost vejcovodů

Průchodnost vejcovodů je možné ověřit několika způsoby.

 Zastaralou, ale v některých centrech stále používanou metodou je kymoinsuflace.  Provádí se při plném vědomí a spočívá v zavedení malé trubičky do dělohy a následném vpouštění plynu do dělohy a vejcovodů. Dle tlaku v trubičce a zvuku plynu procházejícího vejcovody zjistíme průchodnost.

Další metoda je spojena s ultrazvukovou kontrolou. Princip spočívá v aplikaci speciálního gelu do dutiny děložní a následné ultrazvukové kontroly, zda gel volně proniká z dělohy do vejcovodů až k vaječníkům.

Předchozí dvě metody je možné provést ambulantně bez anestezie. Poslední možností je laparoskopická chromopertubace – provádí se v celkové anestezii na operačním sále. Z malého nářezu v oblasti pupku se do břicha zavede kamera. Do dělohy se skrz děložní hrdlo vstříkne barevná tekutina a kamerou se sleduje, zda bude barva vytékat vejcovodů.

Neprůchodnost vejcovodů je často způsobená proběhlými záněty v malé pánvi.

Tak a to je na začátek všechno. V dalším díle si budeme povídat o spermiogramu a interpretaci jeho výsledků.