Pepino_21.11.2008

Náš malej junior se narodil s prvním sníhem, v pátek 21.listopadu 2008. Měl krásnou zakulacenou váhu 3500g a 52cm.
A jak říkaj asi všichni rodičové, je to paráda a Pepíno je prostě nádhernej a hlavně zdravej 🙂))

Termín porodu jsme měli stanovenej na 9.listopadu, a protože se mu nechtělo ven, nastoupili jsme ve čtvrtek ráno do Podolí na vyvolání porodu. Dali mě na oddělení rizikového těhotenství k již hekající ruscce, která tam byla už třetí den, taky na vyvolání. Krásnej pocit ☹ Manža byl samozřejmě poslán domů.
V devět mi zavedli tabletku do pochvy, půl hoďky jsem si luštila křížovku a pak začali kontrakce po 8min. ty se docela dali, hlavne ten čas mezi jsem odpočívala jak to šlo. Takhle to trvalo do sedmi večera, nález nezměněn, ani o milimetr, prý se to často u vyvolání stává. Takže manža znovu poslán domů. Dali mi tabletu, prý se to má rozjet nebo zastavit.
Naštěstí se to rozjelo, kontrakce po 4min, to už bylo daleko horší, to sem si řikala že to bolí jak svině. Jenze po 5ti hodinách opět těměř žádnej nález na hrdle, to bylo pro mě strašný zjištění!
Naštěstí mě ale sestra z rizikovýho poslala na sál s tím že už to nepřestane a prostě porodim. Konečně moh přijet manžel a bolesti byli aspoň líp snesitelný. Od jedný se to začalo dost zhoršovat, naštěstí kolem druhý mi udělali přípravu a pak doktor protrh prodovej vak a vytekla voda. Po hodce nález na 4 prsty. Do tý doby jsem byla při kontrakcích většinou v leže na boku a opírala se o manžu a snažila se pořád šetřit síly na to nejhorší. To přišlo tak od těch pěti do osmi.
Kolem šestý jsem řekla že chci epidurál a ať mi aspoň uděla ty testy, jinak zhebnu. V sedm přišla ta moje kamarádka do služby a jako první mi vynadala že jsem se neozvala dřív, a že si mění službu s někym a zůstává u mě až do konce. Docela mě to uklidnilo, hned mi začla zařizovat anesteziologa, jenže byl císařský řez a tak jsme museli počkat. V osm přišlo vysvobození! Jestli můžu někomu poradit, kdo nemá problémy se srážlivostí nebo s bolestmi zad, jděte do toho. Do osmi jsem fakt umírala, byla to hrůza, nepomáhal mi ani míč, ani sprcha, do který mě ta kamarádka posílala, aby se uvolnili cesty, že ležení to jen prodlužuje. To drápání se po kachličkách a malej prostor ve sprše, to bylo něco neskutečnýho.
v půl devátý bylo po epidurálu a fakt do pěti minut jsem cítila už lehčí kontrakci a do čtvrt hodiny normál. po půl hodině kdy se musí ležet mi bylo hej !!! Volala jsem mamce, zase jsem vtipila a s kámoškou jsme pokecali, jenže kontrakce po epi slábli a tak což je prej klasika mi píchli do žíli oxytocin. takový kontrakce co byly na monitoru, to snad bylo pořád a já cítila jen ohromný tlaky na konečník. U toho jsem pořád skákala na míči a tlemila se. No a tak jsme ho za dvě hoďky setřásli.
V půl jedenáctý jsem cítila že to přichází lehce k sobě, kamarádka mě prohlídla jak jsem na tom jestli zase dáme epi noa to už jsem rodila. Překecala mě že i když to může trvat ještě hodinu, že je lepší cítit kontrakce a jdeme tlačit.
No a to už byla rychlovka, trvalo to čtvrt hoďky na čtyři kontrakce. Dávali mi mezi kontrakcema kyslík a fakt to bylo na minutu, cítila jsem bolest tak jsem věděla kdy tlačit ale tak akorát. hrozně mě chválili jak skvěle tlačim, pak šmik a malej byl na světě. Manža málem propás foto, byl celej paf. No a pak už to bylo dobrý, šití šlo, něco jak u zubaře. Dva stehy vnitřní bez umrtvení a venku asi šest. Už teď třetí den skorosedim, takže žádná hrůza.

Závěrem pro ty co se teprve chystaj rodit:
rozhodně nečekejte s epi, já kdybych se neohlásila, trpěla bych dalších x hodin. Radši si udělejte ty testy dřív než pozdějc a nechte si říkat info kdy se blíží nějakej císařák. Anesteziolog je i v Podolí jen jeden a je to někdy vzácné zboží, tak jakmile budete na 4-5 prstů neváhheje a běžte do toho! Mě přestaly ty nechutný bolesti a díky oxytocinu jsem se otevřela daleko rychlejc. Navíc pak máte sílu na to tlačení.
Pokud to jen půjde, zaplaťte si nadstandard! Tady v Podolí je děsně narváno a jak známo šestinedělí nic moc, já jsem to neplánovala, ale byla to náhoda. Sice nás to stojí 2tisíce na jednu noc, nikdy jsem nebyla na lepší dovolené s manžou než tady, společně se starat o prcka a zvykat si na něj, fakt to za to stojí, navíc sprcha a záchod na pokoji doporučuju, hygiena se dodržuje snadno a je to pohoda. Manža tu byl dva dny skoro nonstop se mnou, moc mi pomohl, no a už teď zvládá malýho jednou rukou a přebalování je pro něj otázka chvilky. Nebojí se ničeho a fakt si to užívá!°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Po třech dnech jdme odfrčeli domů naprosto zdraví. °°°27.11. první kontrola - 3580g - máme trochu problémový pupík, ale nic závažného°°°1.12. 3690g - pupík v pořádku. °°°8.12. kontrola kyčlí a nedá se nic dělat, doporučena abdukční peřinka ☹ °°°11.12. 4110g - už je to pěknej cvalda a má 55cm°°° 30.12. 5200g a 58cm, roste jak blázen 🙂 vše je v pořádku, jen má trochu ekzém, tak mažeme a ve stravě vynechávám cukroví, citrusy a tak.°°°22.1. Pepča váží 6200g a má 62cm.°°°2.2. kontrola kyčlí-vše v pořádku, huráááá. °°° 26.2. tříměsíční kontrola-7050g a 66cm, trochu bojujeme s mlíkem, ale snad se to srovná. Pepča je podle tabulek naprosto akorát, jen to odpovídá šesti měsícům 🙂 A dne 21.2. přesně na tři měsíce ze otáčá ze zad na bříčko 🙂)) Máme za sebou očkování hexavakcíny i prevenaru a vše je dobrý. Stále nás trápí prdy a tak vynechávám ze stravy mléčné výrobky: hrůůůza! Ale břicho se umoudřilo a tak mam asi dietu napořád ☹