Na porod jsem se pečlivě připravovala - teda, když se mi chtělo :D .. Pila jsem maliník, brala homeopatika, žvýkala lněné semínko a cvičila s aniballem.. Jako prvorodička jsem samozřejmě nevěděla, co mě čeká a docela mile mě to překvapilo.. 🙂 

Nepravidelné bolesti jsem měla od neděle 11.9 od 5 hodin ráno - na začátku to, ale opravdu nic nebylo a celý odpoledne až do večera jsem tomu nedávala žádný význam..a tak od 22:00 jsem už bolesti měla pravidelné po 10 minutách a už jsem je pomalu musela prodýchávat, dala jsem si koupel a jakmile se zkrátili na 7 minut vyrazili jsme s přítelem do porodnice..po cestě mi bolesti, ale začli skákat a pomalu se mezi nimy prodlužoval i interval..jelikož jsme tam už skoro byli a porodnici máme 20 minut autem, tak jsem se nechala vyšetřit..oblíkli mě do jejich erární košile a šlo se..doktorka si "sáhla" a zjistila, že jsem úplně zavřená..to už mi hlavou běhalo jenom to, že jsem strašná hysterka a že jsem zvědavá, jak teda ty skutečný kontrakce zvládnu..se slovy " že kdyby něco, ať přijedu.. ale ať přijedu až to opravdu bude, že ať se nebojim, že porodim v autě" mě doktorka poslala zpátky domů..bylo 24:00.

Po cestě domů jsem zase začala mít pravidelný bolesti po 10 minutách :D zase jsem se u nich kroutila a prodýchávala je ("achjo, to nezvládnu")..přijeli jsme domů, lehli si na gauč..bolesti přicházely, bolesti odcházely, už jsem z toho byla hodně vyčerpaná..přítel si kvůli mně vzal volno v práci, nechtěl mě nechat trpět samotnou..( je prostě boží)..bolesti jsem od tý doby, co jsme přijeli až do 13:00 měla pravidelně po 10 - 7 minutách..už jsem byla opravdu, ale opravdu vyšťavená...no a kdyz uz bylo 13:15, tak říkám mamce, která zrovna přišla, "že už to nemůžu vydržet, že už je to opravdu nesnesitelný, že cejtim už i strašnej tlak na konečník"..a ona.. "no a bude hůř, to počítej ješte několik hodin"..tak fajn šla jsem na záchod a tam jasne červená krev...tak jsem si hned vzpoměla na doktorku, která mi řekla, že kdyby něco, tak ať přijedeme..ale říkám si.."Teď tam přijedu a budu zas za hysterku s zas mě pošlou domů"..po chvíli mi to ale nedalo a aspoň jsem do porodnice zavolala, abych se jich pro klid na tu krev zeptala..vyčítala bych si, kdyby se něco dělo a já to přehlížela...

No co jsem mohla čekat že...samozřejmě mi řekli ať přijedu, že tohle po telefonu rozhodně nevyřesej..to už bylo 13:30 a já měla pravidelný kontrakce po 5 minutách ( myslela jsem, ze to jsou poslíčci- nevěděla jsem že rodim..bolesti a tlak to byly obrovský..musela jsem je už hodně prodejchávat a místy jsem měla pocit, že už potřebuju tlačit..ale v hlavě jsem si pořád říkala,že mám jen slabej prah bolesti..že to jsou poslíčci a že se nic neděje)..do porodnice jsme dorazili ve 14:00, s tim že se pravidelný kontrakce zkrátily už na 3 minuty..měla jsem co dělat, abych je rozdejchala..už jsme měli natrénovanou cestu a všechen ten postup, takže jsem byli na místě rychleji než předtim..

Když jsem ležela na lehátku a doktorka mě vyšetřovala, tak mi hlavou běhalo, jen to, že jsem neměla jezdit, že jsem jen slabá a zas mě pošlou domů..nebo že si mě tu nechaj s tim, že rodit budu až za několik hodin..Jaký překvapení to bylo, když mi doktorka řekla, že jsem otevřená na deset centimetrů..že jsem rodit..ani přípravu mi nestihli udělat (naštěstí se při samotným porodu nic nestalo a oholená jsem byla z domova)..na boxu mi praskli vodu.. asistentka mi řekla, ať si stoupnu, opřu se o Filipa (přítele) a každou kontrakci prodejchám a ať hlavně netlačim..ať malá sestoupí, co nejníž..a ať jich vydržim 15..už po 3 jsem měla dost a já "křičela" na Filipa a on zas na sestru..že další nedám, že už prostě musim tlačit (ten pocit na tlačení byl z celýho porodu to nejhorší..ani to tlačení a ani ta bolest)..a ona, že ještě ne, ze ještě neni určitě sestouplá, ať to vydržim, ze jí tlačením jenom ublížim.

Tak ok...ale dalších 12 prostě nedám..pokaždý když přišla a zeptala se mě, u kolikatý jsem tak jsem si jednu připočetla..když už jsem měla "patnáct" za sebou, tak mě vyšetřila a řekla, teď vás dáme do úlevové polohy a dáte dalších 15..uffffff...zas jsem si přidávala..někdy i po dvou..u některých už jsem i tlačila..to už i ma mě Filip "křicel" ať netlačím..a dejchal semnou..kdyz on nedejchal,tak já "křičela" na něj ať dejchá :D ,  když jsem byla asi u 6. kontrakce a přišla sestra, tak jsem jí řekla,že už jich je 15..Ona že kecám,že to neni možný, aby to bylo tak rychle.. Filip mě podpořil a řekl, že ne.. tak mi udělala vyšetření a řekla, ze mám teda pravdu, že je hlavička už hodně blízko, že jdem tlačit..byla venku na 3 zatlačení..mezi tlačeními jsem si i sáhla na hlavičku..nedělali mi nástřih, ale šili mě, malá mě trochu potrhala..

Malá se narodila v 15:30..já přijela do porodnice ve 14:00..kdybych tam nezavolala a neřekli mi, že mám přijet, tak porodim doma..nebo v autě...proti bolesti mi taky nic už dát nemohli, takže jsem to aspoň nemusela řešit - vlastně jsem na nic takovýho ani neměla čas pomyslet :D

Je to porod - bolí to, ale na jednu stranu je to opravdu úžasná záležitost -aspoň pro mě..Malou bych rodila klidně milionkrát - až tak jí miluju .. Holky, těšte se na porod a nemějte strach 🙂 Opravdu to stojí zato 🙂 

Sofie Jetmarová
3 200 g

49 cm

                                                            Porodní plán

Jméno, RČ:, Číslo OP:, tel.:

Jméno otce dítěte/doprovodu:, RČ:, tel.:

Zdravotní pojišťovna:

Gynekolog

Pediatr: