Na péči při porodu záleží

Jsem moc ráda, že se v posledních letech přístup k těhotným a rodícím ženám uzdravuje a že přibývá porodních asistentek i dul, které porodu opravdu rozumí a dokáží ženám poskytnout právě takovou péči, kterou potřebují.

Bohužel je v naší společnosti stále ještě hluboce zakořeněná představa, že porod je jen fyzická záležitost, jejímž výsledkem by měl být "fyziologický novorozenec".

Pokud si žena z porodu odnáší šrámy nejenom na těle, ale také na duši, až příliš často se setkává se zlehčováním, popíráním, výsměchem a zjednodušováním celé situace, kterou může symbolizovat prohlášení: "Hlavně, že máš zdravé dítě!".

To, že necitlivý přístup během porodu může v ženě znovu oživit stará zranění, která ve spojení s těmi novými vytvoří nehojící se bolestivé vředy v jejím vnitřním světě, se mlčky přechází.

Místo posilujícího šestinedělí pak žena bojuje sama se sebou a snaží se ze všech sil dát dohromady. Někdy ji čeká i několik dlouhých let plných zmatku, nepochopení a bolesti.

                                       Na tom, jak se rodíme, záleží.

Záleží na tom, jak je o nás při porodu pečováno.

Ta správná péče při porodu totiž dokáže zázraky.

Stejně tak i pravý opak.

                         Ženy si porody svých dětí pamatují celý život.

Někdy sice mohou některé vzpomínky na čas vytěsnit, ale je dechberoucí s jakou přesností dokáží popsat každičký detail, když mají důvěru, že se mohou otevřít a nahlédnout do minulosti, která mohla být velmi bolestná a zraňující. Dokáží odříkat věty, které jim cizí lidé řekli na porodním sále, vzpomínají si na barvu kachliček, na vůně, na hudbu v rádiu...a cítí všechno, co cítily kdysi.

V současné diskusi o porodech, by nemělo jít ani tak o místo, kde žena rodí, ale JAK a S KÝM, protože bezPečí při porodu přímo a ze všeho nejvíc souvisí právě s PÉČÍ, která je rodící ženě poskytována.

Ta největší výzva, kterou máme před sebou je naučit se pečovat o druhé v souladu s jejich skutečnými potřebami. Naučit se znovu rozumět porodu z pohledu rodící ženy a rodícího se dítěte, rodící se rodiny.

Vrátit porodům lidskost neznamená vzdát se výdobytků moderní doby. Znamená to pouze to, aby lidé hráli při porodu hlavní roli.

Aby nebyli pouze dobře vyškolenými obsluhovači nákladných přístrojů a drahého vybavení, ale aby byli skutečnými pečovateli, kteří se dali do služby něčeho tak křehkého a nádherného jako je lidská Láska, jejímž vyvrcholením je právě narození dítěte.

Každá těhotná žena totiž nosí pod srdcem poklad a věří tomu, že je výjimečná a jedinečná. Není jen jedna z těch mnoha, které se tísní ve frontě na porodní sál. Je jako dítě, které věří, že je pro své rodiče tím jedním jediným.

Žijeme ale v době, kdy se nám lidem říká "lidské zdroje" a je s námi zacházeno právě tak, jako s lacinou baterkou, která pohání soukolí globální ekonomiky a která se dá snadno nahradit, není ničím výjimečná natož jedinečná. Její jméno a příběh málokoho zajímá, důležitá je efektivita s jakou dokáže taková baterka sloužit.

Podlehli jsme tomu, že nás lze chrlit do světa jako méněcenné baterky na běžícím páse v továrnách.

Nechali jsme se okrást o jedinečnou a vzácnou krásu zrození, protože jsme uvěřili tomu, že na tom, jak se rodíme nezáleží.

Kdyby na tom ale nezáleželo, proč už dávno neexistují v České republice porodní domy? Proč se vlastně nemůžeme vrátit ke známé a staletími prověřené péči porodních bab? Proč bychom nemohli skloubit poznatky moderní vědy s moudrostí vlastních předků?

Leda že jde jen o to, aby baterky dál dobře sloužily.

Kdo ví, co by se totiž stalo kdyby se takové baterky rozhodly znovu se stát lidmi?!

Kdyby už se dál nechtěly nechat vysávat drakoniánským systémem postaveným na vykořisťování?

                 Kdo ví, co všechno by lidé dokázali kdyby uvěřili, že na tom,

                                                 jak se rodíme opravdu záleží...