Svých pocestných se ráda ptám, na co nejraději vzpomínají z dětství. A miluji tu chvíli, kdy se úplně rozzáří, když začnou vzpomínat a vyprávět. Smutné na tom je to, o kolik vzpomínek jsme se nechali ochudit a okrást. A v důsledku toho, si připadáme chudí...a to nejenom finančně. Máme pocit, že nám pořád něco chybí. Tady přichází klamavý kouzelník, který říká: "Hele, kup si tohle a bude ti líp!". A tak pořád zBĚSile něco nakupujeme. A že jsme toho nakoupili a nakupili už spoustu a sedíme na té hromadě jako hromádka neštěstí
.
Já žádné návody na báječný život ani zázračné produkty neprodávám. Pomáhám lidem si vzpomínat...
A ptám se jich, proč už to, co měli rádi jako děti, nedělají.
Hodněkrát se jim v očích lesknou slzy a říkaj mi: "Sakra, já vlastně vůbec nevím!"
Pak jdou a udělají něco, co už nedělali dvacet let. Vylezou na strom. Pustí draka. Zahrají si pexeso. Vytáhnou kytaru. Odjedou na vodu.
PříBĚHy jsou vážně léčivé.
A možná i proto, že už je nevyprávíme, o to víc běháme. Hlavně si nezapomeňte koupit všechno to důležité bežecké vybavení! říká kouzelník a čaruje a mámí. A tak běžíme...daleko od svých příběhů. A život ubíhá a my mu pořád prý nějak nestačíme. Pořád nestačí to nebo ono, kup nové! Tak dělej, na co čekáš? Kup to hned! Zítra nebude!...ale je to jen KLAM...kouzla reKLAMních mágů, kteří našli způsob, jak zotročit naši mysl a udělat z nás jen kolečko v soukolí efektivního stroje...
A tak jestli jste i vy moji pocestní, se kterými se potkávám na cestě životem, pak se vás ptám..."Tak jaká? Jaká vzpomínka hřeje? A proč ji necháváte vyhasnout?". Budete překvapení, kolik toho tam uvnitř máte, obrovské BOHAtství a stačí si jen vzpomenout...
Ahoooj!
