lankab
2. dub 2019
603 

Jak jsme rodili část 1.

Jako každá těhotná jsem odpočítávala poslední dny do termínu porodu. Hladila jsem si bříško a vysvětlovala naší malé berušce, že už se na ni moc těšíme, jsme připraveni a už může na svět.

Termín porodu se nezadržitelně blížil a tak v nás pořád narůstalo to zvláštní vzrušení, kdy už to konečně nastane. Poučeni kamarádkami, které už to měly za sebou, jsme nikomu neřekli přesný termín. 

I tak, jakoby to okolí cítilo, už nám všichni psali a ptali se, kdy už to bude. Jestli už se něco děje. Když jsem náhodou nebrala telefon, zvládla moje maminka ve své starosti a těšení zalarmovat celou rodinu 🙂. 

Termín porodu uplynul, kontroly v poradně se opakovaly stále častěji, ale pořád se nic nedělo,nález pořád stejný. Všechno je krásně připravené, můžete rodit kdykoliv. No jo, ale uběhl den, tři, pět a nález byl pořád stejný. A já, vyplašená prvorodička, která absolvovala všechny kurzy, viděla všechny série čtyř v tom a byla si sama sebou jistá, že to bude vše v pohodě, jsem začala pomalu panikařit. V Brně se nechává přenášet 10dnů a kontrola, na které jsem si měla domluvit vyvolání, se nezadržitelně blížila. Vyvolání porodu je něco, čemu jsem se chtěla pokud možno za všech okolností vyhnout, protože jsem všude četla, že je to mnohem horší než spontánně nastartovaný porod. 

Abych se vyvolání vyhnula, zkoušeli jsme všechno. Pálivé jidlo, svižnou chůzi, sex, víno, vanu, kořeněné čaje. Ale nic se nedělo. Jen v naší skupince už byly pomalu po porodu i ty, které měly termín až 14 dnů po mně. 

S vyvoláním jsem se nakonec smířila a tak jsem na poslední kontrolu před akcí vyrazila pěšky (mám to od domu tak 35minut) vybavená seznamem otázek, abych byla připravená. 

V ordinaci vládla příjemná vánoční atmosféra, zbývalo pět dnů do vánoc. Když jsem seděla na monitorech, v tom týdnu už podruhé, dělala si ze mě sestřička legraci, že nerodím včas. Odpověděla jsem, že mé termíny doručení jsou spolehlivé asi podobně jak Česká pošta před vánoci🙂).

I tady se nic nezměnilo, vše ukázkové, miminko se má dobře, jen se mu prostě ještě nechce ven. Doktorka mi nabízela, že už mě ani nebude vyšetřovat, já jí ale řekla, že bych byla ráda, kdyby ještě naposled zkusila Hamiltona, že si to miminko třeba rozmyslí. Ten hmat jsem původně nechtěla, ale stres aby to už bylo a abych nebyla přes vánoce v porodnici, způsobil, že to byl můj třetí Hamilton v tomto těhotenství. 

Po zákroku jsem se poprvé cítila neobyčejně dobře a tak jsem se domů vydala zase pěšky. A už jsem si malovala, jak si užijeme pěkný večer u svařáčku, no asi si to dovedete představit 🙂 Takže jsem se stavila koupit víno a nějaké dobroty a dotáhla se domů, kde na mě čekal manžel, který už od začátku prosince pracoval z domu, kdyby se náhodou začalo něco dít. 

Vysílená po všech pochůzkách jsem manželovi řekla, že se půjdu natáhnout. Ležela jsem asi dvacet minut, když ve mně něco škublo a prasklo. Vyletěla jsem z postele říct manželovi, že mi asi praskla voda. Jenomže nic neteklo. Unavená, že zbytečně plaším, jsem se omluvila a odešla si zase lehnout. Za dvě minuty to ze mě ale začalo valit a tak jsem rychle utikala na záchod a volala na manžela, že to přecijen byla ta voda a ať nachystá věci a skočí si koupit něco na svačinu. Bylo 14:40. Můj muž přesně dle instrukcí z předporodního kurzu ještě zvedl telefon a zavolal do porodnice, že mi odtekla plodová voda a že nejspíš za pár hodin přijedeme rodit. 

Instrukce zněly jasně. Plodová voda byla čistá, stačí když se dostavíte do dvou hodin. 

Já zatím střídavě seděla na záchodě a měnila jednu vložku za druhou. Vždy, když jsem myslela, že už nic neteče, jsem vstala a nechala za sebou bazének, který pak muž utíral. 

Začaly kontrakce. Přišly mi dost silné, ale pořád jsem čekala, kdy mi bude hůř. Všichni přeci říkají, že kontrakce se mají stupňovat a zesilovat. Napustila jsem si vanu a zapla aplikaci na měření kontrakcí. Můj muž zatím seděl u počítače a občas mě kontroloval, jestli něco nepotřebuji. Máme přeci plno času. 

Asi za pět minut jsem volala na muže, aby mi šel kontrakce měřit, že už to sama nezvládám. Přišel a za chvilku mi řekl, že to není možné. Opravdu to máš tak často? 

Myslím, že jsem řekla něco o prdeli 🙂). Kontrakce jsem v tu chvíli měla po necelých dvou minutách. 

Můj muž když to viděl, zavolal záchranku (nemáme auto a všichni kamarádi byli v 15:30 ještě v práci. 

    Tahle cast porodu je skvělá 😍😍😍
    2. dub 2019
    Pokračování prosím! Porodila v autě??!
    12. dub 2019
    lankab
    autor
    @dzungala Druhý článek už je napsaný 🙂
    12. dub 2019