Druhátko

Na podzim roku 2010 na maminku přišly těhu choutky. Možná to bylo ovlivněno i sezobnutím poslední antiko pilulky. Tatínek mamince se zoufalým výrazem vysvětlil, že není úplně nejlepší čas a po pár týdnech maminka uznala, že bude přeci jen lepší držet se původního "plánu" a počkat, aby se mohla naplno věnovat prvorozenému Karimkovi (to je můj velký bráška, abyste věděli).
Ač tatínek původně nechtěl, rozhodl se nakonec přiject na nás podívat dříve než po Novém roce, a tak jsme spolu (ale to o mně ještě nevěděli) strávili Vánoce jako rodina. Díkybohu za tak dlouhé odloučení (naši se neviděli celých pět měsíců), protože nebýt toho, dnes bych možná u maminky v bříšku nebylo 😉

Přesně na Nový rok mamka čekala MS, ale já jsem se rozhodlo, že jí nachystám překvápko. No co, den sem nebo tam... Druhý den zase nic. Mamka sice něco už tušila, ale říkala si, že není možné, že by se to povedlo hned takhle rychle, protože tak tak taťka "stíhal" ovulku.

V pondělí byl bráška na cvičení a cestou domů se mamča zastavila v lékárně pro testíky. Byla zvědavá, tak jeden vyzkoušela hned odpoledne. A hle, bylo jsem prozrazeno 🙂 To mamina koukala a byla moooc ráda, že se u ní schovávám. Tak přeci jen miminko bude.

Tatínek nás zase opustil, tak mamina zůstala s bráškou na těšení sama, ale to vůbec nevadí.

Mamča testovala dál, aby měla jistotu, že nejde o planý poplach. Mezitím se naplno rozjely prvotní těhu příznaky. Teda byly od začátku, ale teď se vědělo, že je už určitě způsobuji já 🙂

20.01.11 - v sedmém týdnu se tedy mamina objednala k doktorce, protože myslela, že v té době už by případné srdíčko mohlo být vidět a nechtěla tam chodit zbytečně brzo. Doktorka jí objednala za týden. No dobře, alespoň bude jistota.

26.01.11 - čekali jsme, že nás doktorka pošle na utz nebo alespoň na krev, ale šli jsme tam jen odevzdat 30,- korun, abychom se dozvěděli, že máme přijít za další dva týdny. Prý máme přijít hned po sedmé a půjdeme na krev.

07.02.11 - další návštěva doktorky. Krev se nekonala. Odevzdali jsme dalších 30,- korun a světe div se, dostali žádanku na utz. Vydali jsme se tedy do Centra lékařské genetiky, kde nás vzali hned. Mamce srdce bušilo jak o závod, tak moc se bála, abych bylo v pořádku. Pan doktor na nás kouknul a monitor se až otřásl, jak mamince spadl ze srdce kámen, když viděla, že srdíčko bliká. Já jí ještě pro jistotu bleskurychle zamávalo "ploutvičkama" a od té doby mám pracovní název Kolibřík 🙂 Dle utz odpovídám MS, mám tedy 8+6 týdnů a 21 mm.

16.02.11 - byli jsme objednaní na další kontrolu a odevzdat zprávu z předchozího vyšetření. Kupodivu jsme hned mezi dveřma byli odesláni na krev ohledně protilátek a HIV. Vycucli z nás pět ampulí. Pak jsme se vrátili k doktorce, která nás prohmátla - prý rosteme - a vzala stěry. Pak už mamka dostala průkazku a Prenatal Box, zároveň žádanku na utz ve třináctém týdnu a odevzdala dalších 30,- korun - tentokrát prý už naposledy.
Odpoledne jsme se objednali do CLG na "kino". Přesně za dva týdny. Z mamky cítím, že se těší i bojí zároveň, ale jestli kvůli mně bude plakat, tak jistě jen štěstím.

26.02.11 - ráno mamča vstala, obstarala brášku a šla si vyčistit zuby. Jakmile chtěla opustit koupelnu, udělalo se jí snad během pěti vteřin strašně špatně a mamča se poprvé pozvracela 🙂 Ještě včera říkala babičce, jak je nervózní z blížícího se screeningu, protože nemá vůbec žádné příznaky a vlastně se vůbec necítí těhotně. Tak jsem se rozhodlo poslat jí pozdrávek, aby byla klidnější 🙂 Ale pořád si myslí, že to mohla být náhoda. Že prý uvidíme zítra.

27.02.11 - hehe, to víte, že "se vidělo" 😀 Dneska to bylo ještě horší, než včera. Vím, není hezké maminku zlobit, ale ona si o to vlastně říkala... 🙂 A je fakt, že jí to trošku uklidnilo, i když řekla, že předtím to vlastně vůbec nebylo špatné a nechápe, nač si stěžovala 🙂 Tak všechno nej k narozkám, mamčo! 🤐

02.03.11 - dnes nás čekal utz screening. Večer to vypadalo, že je mamka docela v klidu, ale v noci se vůbec nevyspala. Ona se o mě pořád bojí. A to jsem jí celý víkend posílalo pozdravy. Ale jakmile mamča viděla srdíčko, tak se uklidnila a když jí paní doktorka řekla, že krevní testy dopadly dobře a ani ona nevidí nic, co by nás mohlo znepokojovat, tak se mamče strašně ulevilo a ultrazvuk si užila. Škoda jen, že to tak uteklo. Nosní kůstka přítomna, šíjové projasnění 1,9 mm, délka 62 mm (s nožkama kolem osmi, vážím něco kolem deseti gramů) - odpovídám 12+4 tt (dle MS 12+1), placenta je na zadní straně. Paní doktorka ukázala mamce moje chodidlo (podle mamky rozkošné 🙂) a ještě jsem jim stihlo zamávat. Dokonce se i snažila zjistit, jestli jsem děvče nebo chlapec, ale prý by to chtělo ještě tak týden, tak se to mamča nedozvěděla. Ale možná je to lepší, ona by se k tomu upnula a kdyby to nakonec dopadlo jinak, mohlo bych chodit oblékané jako holka-rockerka nebo kluk-slaďouš 🙂 Tak si počkáme. Důležité je, že je všechno v pořádku 🙂

15.03.11 - poradna. Moč v pořádku, tlak 120/80 (na mamku paráda), výsledky na HIV a podobné fujtajblíky negativní a odevzdali jsme ampuli krve(sice nás napíchli až napopáté, ale přeci) na triple test a za týden si máme zavolat pro výsledky. Nevíme, na co to, když nám screening vyšel ukázkově, ale alespoň se nemusíme ničeho bát i v případě, že by nám to vyhodilo špatné výsledky.

22.03.11 - volali jsme o výsledky triple testu. našli nám jednu odchylku, ale o co přesně šlo nám doktorka neřekla, jen že nám udělají podrobně velký utz ve 20. týdnu. ale protože na plodovku to není a výsledky screeningu nám vyšly taky moc dobře, tak myslím, že o nic nejde, protože triple test vychází častěji pozitivně, i když je vše v pořádku. ale stejně na to musí mamča myslet...

07.04.11 - v noci mamču zabolelo v podbřišku, tak si tam instinktivně sáhla a najednou jako by někdo zaťukal 🙂 a pak znovu... no ale ona prý půjde otevřít branku až za pět měsíců, tak musí nový člen rodiny (to jako já) ještě chvilku počkat 🙂 nevíte, co tím chtěla říct? každopádně takovýto okopávací kontakt s ní je prý mnohem příjemnější než ranní zvracení 🙂

12.04.11 - poradna. doktorka mamču naštvala tak, že to ani nebudu rozepisovat, ale mamča prý vážně uvažuje o výměně. výsledek triple testu negativní, tak nevíme, co že by na něm mohlo být špatně. dostali jsme žádanku na velký utz.

13.04.11 - jsme objednaní na velký utz ve 20. týdnu, tak se třeba už příští středu dozvíme, jestli bude Karimek mít sestřičku nebo bratříčka 🙂

19.04.11 - dneska si mamka už od dopoledne stežuje na lehčí křeče v podbřišku. bohužel ji neumím říct, jestli je to tím, jak ji šikovně kopu, nebo jestli ji bolí roztahující se jizva anebo něco úplně jiného. zítra ale jdeme na ultrazvuk, tak doufám (a ona taky), že ji tam uklidní a jediné, co v bříšku najdou, bude zdravé miminko - tedy já 🙂 co myslíte, mám se jim ukázat v celé své kráse, nebo je ještě chvíli napínat? 😉 mimochodem, bráška poslední dobou říká, že miminko nechce, ale strašně se u toho culí, tak snad to nemyslí vážně. to bychom asi měli oba trošku problém 🙂
navečer mamču bolení přešlo.

20.04.11 - vrátili jsme se z města. dnes jsme byli na velkém utz ve 20. týdnu. jsem prý zdravé mimi, jen mi našli cysty chorioidálního plexu, ale paní doktorka říkala, že je to v tomto týdnu úplně normální, doslova řekla "má na to ve svém věku právo" a nemá se tím mamča jakkoli zabývat. mamina se ptala, co by znamenalo, pokud se to nezmění, ale paní doktorka řekla, že něco takového vůbec nepřipouští a protože jí mamča důvěřuje, bude se snažit na to nemyslet. a aby ji ujistila, máme za měsíc přijít na kontrolní utz a prý už to určitě nenajdou. placenta na zadní straně a zasahuje do dolního segmentu, ale s bráškou to prý bylo stejné, jistě se vytáhne, říkala mamča. jinak mám asi 25 cm a vážím kolem 300 g. odpovídám 19+4 tt (dle MS 19+1) a zdá se, jako by mi rostla třetí nožička 😲 😉

21.04.11 - byli jsme si pro razítko u obvodního a natočit EKG

10.05.11 - poradna. hezky rosteme. tlak 135/70, tak doktorka zvažuje zvýšení dávkování léků. uvidíme příště. dostali jsme žádanku na vyšetření na cukrovku na příští týden, tak půjdeme asi hnedka v pondělí

16.05.11 - máme za sebou oGTT. teda řeknu vám, to byla pecka, mamča to nesla dobře, ale na mě ten cukerný šok byl trošku moc. jsem mamce z bříška málem předčasně vyskočil, heh. do konce týdne si bude volat pro výsledky. teoreticky by měly být už zítra, ale možná je to náš poslední mlsací týden (snad ne), tak si ho chce mamča užít 🙂

19.05.11 - volali jsme pro výsledky krve, jsou v pořádku, cukrovka nás neohrožuje, tak můžeme zítra vyrazit do cukrárny 🙂

20.05.11 - absolvovali jsme kontrolní utz. doktor to vzal letem světem, ale hlavní je, že mamince pověděl, že jsem úplně zdravý a skutečně kluk 🙂 takže cysty jsou pryč. konečně může být máma klidná. mám asi 590 g, takže za měsíc jsem zdvojnásobil svou váhu. odpovídám MS, tedy 23+3 tt. placenta na zadní stěně stále zasahuje do DDS

07.06.11 - další poradna. moč i tlak v pořádku. prozatímní váhový přírůstek cca +5 kg

28.06.11 - poradna kvůli následujícímu svátku proběhla o týden dřív. mamina je o další dvě ampule krve chudší, moč ok, tlak 120/70. dostali jsme žádanku na velký utz ve 32. týdnu, tak jsme se hned objednali na 13.7. další poradna za měsíc.

07.07.11 - zašli jsme s mamkou na předporodní kurz. ne že by to bylo třeba - mamina je zkušená mamina a co se týče mrňousků (tenhle výraz mne trošku uráží, ale píše to mamči ruka, tak s tím nic moc nenadělám), má dost načteno. ale tak není na škodu zmapovat si, s kým asi budeme na bečárně a v mateřských centrech trávit v budoucnu čas 🙂 a co jsme probrali: co si sbalit, respektive nesbalit 🙂 do porodnice, jak se dostat na sál, v jakých případech frčet, i kdyby byly pochybnosti nebo třeba to, že je třeba zpracovat tatínky, aby si nehráli na frajery a pokud by měli u porodu jakýkoli problém, nahlásit to dřív, než sebou švihnou o zem... 😀

13.07.11 - utz ve 32. týdnu. poloha: podélná hlavičkou postavení pravé - takže masáž pod pravými žebry nezpůsobuje hlavička, ani kopanečky, ale prostě se jen někdo snaží vystrčit zadeček do světa 🙂 placenta se nám posunula výše, zralost I. mamina se tedy ptala, jestli by teoreticky byl možný vaginální porod. paní doktorka řekla, že podle utz není důvod to nezkusit, ale že vzhledem k předešlému řezu maminu rozhodně nenechají moc dlouho... takže ještě nic není ztracené 🙂 jinak jsme 31+6 tt (dle MS 31+1), vážíme přibližně 1765 g a měříme cca 40 cm 🙂 paní doktorka zkontrolovala pohlaví, no skutečně je to chlap a nic se na tom nezmění, tentokrát to poznala i mamina 🙂 tak jsme se s paní doktorkou rozloučili, protože jsme clg navštívili naposledy (super, že je vše v pořádku, ale taky škoda, že už žádný další utz nebude), příště už se uvidíme tváří v tvář 🙂

14.07.11 - druhá lekce kurzu pro těhulky. nacvičovali (ano, i tatínci🙂) jsme dýchání a úlevové polohy v první době porodní

21.07.11 - třetí lekce těhu kurzu. tentokrát speciální hodina pro doprovod o druhé až čtvrté době porodní. hned na začátku kurzu se jakémusi tatínkovi udělalo nevolno (z čeho? 🙂), takže zmizel ven a už se neukázal 😀 puštěno předpotopní reklamní video schované za porod "na vlastní oči" 🙂

26.07.11 - poradna. prý máme hraniční hodnoty krve, takže jsme vyfásli železo, aby měla mamka něco na zob. dostali jsme žádost o PPM a prohlášení k narození dítěte. jinak vše v pořádku a další poradna nás čeká už za čtrnáct dní.

28.07.11 - poslední lekce kurzu, tentokrát už s dětskou sestrou, kde se probírala péče o novorozence. mamina zjistila, že vše, za co ji u Karimka hubovali, se teď doporučuje a všechno ostatní je fuj. takže se maminka utvrdila, že není nad její instinkt a byla ráda, že jako prvorodička dělala i přes škleby některých sester všechno správně 🙂 hodina se trošku protáhla, tak jsme museli dobíhat autobus, což se neprojevilo jako nejšťastnější, ale zvládli jsme to. ale mamina měla výčitky, že mě mohla vytřást předčasně 🙂 já jsem ale držák 😉

01.08.11 - oficiální nástup na mateřskou dovolenou (za předpokladu, že by na ni ovšem maminka měla nárok, takže ve výsledku se nic nemění a dál pokračuje s rodičovskou s mým bráškou, která se jí za nějakých šest týdnů převede na mne. ale zase máme o nějaké vyřizování víc, takže nás teď kvůli razítku pro ÚP čeká cesta na ČSSZ přes celé město... :-/)

07.08.11 - tak jsme se právě chystali k obědu, když se mamině zdálo, jako by měla nějak vlhko v kalhotkách, tak si řekla, že asi jen výtok a šla umýt bráškovi lahvičku. najednou ucítila druhý čůrek a další... co to? na plodovku je toho málo, na běžný výtok moc. tak se odebrala na záchod zkontrolovat, co se děje a ona krev. mamča začla panikařit a bulet, že ani nebyla schopná hodit si věci do tašky, které ležely hned vedle, protože teprve v pátek si je byla nakoupit a v sobotu si vše chystala na kopičku. ještě, že se zrovna sešla celá rodina, tak mamču uklidnili, sbalili a odvezli raději na kontrolu. v nemocnici na mamču koukali jak na největší hysterku, co tam otravuje s obyčejným špiněním (kalhoty měla skrz, ale přece nepojede zakrvácená, tak si ten "důkaz" jen sbalila s sebou). doktor se zeptal, co s ní má dělat, tak mamča odpověděla, že to by jí měl říct on. tak aby se neřeklo, nakázal natočit monitor, pak že prohlédne a uvidíme. nějaká krev nikoho nezajímala. po chvíli "točení" doktor přišel a rovnou že je to na příjem. mamča souhlasila, protože se bála, aby se mi něco nestalo. tak ji prohlédli, udělali utz, nasadili magnosolv a ascorutin, odvedli na rizikové oddělení, kde změřili tlak, vzali krev atd. a uložili. tím to skončilo. mamča byla mrtvá strachy a ono se snad ani nic nedělo nebo co... a to ani nemluvím o tom, že poslední jídlo (kousek melounu) i pití měla naposledy včera večer. nakonec jí dali až večer plátek starého chleba se sýrem, který mamča nepapá. bylo jí už špatně a celou noc ji třeštěla hlava, že téměř nespala. a jen usla, přišla vždy sestřička poslechnout pupík...

08.08.11 - při vizitě mamině řekli, že jsem moc velký, že určo kolem tří kil a že mám nějaké "líné" monitory, tak nás odeslali na utz. a že zítra zopakujeme ogtt. nakonec byl odhad váhy 2518 g a vše v pořádku, jen že to vypadá na větší množství vody. alespoň, že tak. ale na večeři opět plátek chleba a pak lačnění na druhý den.

09.08.11 - ogtt. mamča myslela, že dostane klasicky třetinku "sladké vody" a udělají se klasické náběry. místo toho jí dali vypít jakýsi hotový sirup, který "voněl" jak lékárna a byl tak odporný, že se to na prázdný žaludek prostě nedalo pozřít. mamča to rozdýchala, ale měla co dělat. a krev nabrali jen z prstu, což je při ogtt chyba, protože tam se to musí brát ze žíly, jinak prý výsledky mohou být zkreslené až o 25%. nakonec byl tedy výsledek 7,1 - negativní. ale sestřička říkala, že nové tabulky s hranicí 7,7 neberou a hraniční je pro ně 6,5.

10.08.11 - při vizitě doktor mamce řekl, že test vyšel negativní, ale že si i tak druhý den uděláme glykemický profil a preventivně nasadili dietu č. 9. no je to možné, od soboty mamča skoro nejedla a nepila a oni i přes normální výsledky nedají pokoj. no co se dá dělat. jeden monitor nám ale přijeli udělat odpoledne na lůžko a vyšel dobře, takže žádné spací nebo líné mimi, jen je třeba se trefit ve správný čas a musí být ve správné poloze.

11.08.11 - od šesti musíme 24 hodin sbírat moč. ráno mamču ďobli do prstu s tím, ať jde na snídani a pak ji za hoďku píchnou znova. ještě že si natočí monitor. zase jsem se jim zdál málo akční, takže zákaz pití i jídla a další utz. v mamce byla malá dušička, protože to začalo zavánět císařem, ale průtoky byly super a doktor se divil, z jakého důvodu nás vůbec přijímali. při vizitě doktor řekl, že ale i tak nejsou "spací" monitory dobré, tak se mu mamča snažila znovu vysvětlit, že kdyby je přišel natočit v noci, nestačil by koukat, jak jsem živé dítko. tak sestra navrhla posunout mi čas točení na později, abychom měli s mamkou po ránu čas se rozkoukat. doktor souhlasil, tak jsme šli za chvilku na další točení. pořád prý nic moc. sestřičky si zoufají, že "na malého nic nezabírá" (šťouchání, změna polohy, chůze...). ale mamča mě zná nejlíp a ví, že taky dokážu být pěkný raubíř, když mám hravou, ale když spím, nic se mnou nepohne a nehodlám dělat šaška na povel. jenže mamině se z hladu začalo dělat špatně. naštěstí jí asi v půl desáté dovolili se najíst (plátek chleba s kapkou ramy a mléko - fakt ideální, když hlídají cukrovku). další ďobanec - výsledek 7,1, tak mamina dostala div ne vynadáno, že jednak nemá být dlouho hlady (???) a pak se nemá přežírat. ehm, bez komentáře. po obědě i večeři už byly výsledky údajně uspokojivé, tuším, že něco málo přes pět a šest, ale prý je to stejně jedno, protože tu stejně zůstaneme dost dlouho na to, aby se ještě několikrát zopakovali. cože, to snad nemyslí vážně, co to ta sestřička říká?! proč jako? tak mamina že si teda počká na vizitu. a ona že o tom stejně rozhoduje diabetoložka a ta přijde až příští týden (byla tu včera). mamča už toho má dost, protože třetí i čtvrtý monitor byl krásný a vzhledem k tomu, že přijela s krvácením, které tu nikoho nezajímá a které stejně už přestalo a všechny výsledky jsou dobré, nevidí nejmenší důvod tady dál zůstávat (a asi by fakt neměla, protože se to docela drasticky odrazilo na její psychice a tlak, který doteď měla ukázkový, má z rozčilení skoro hraniční, což mi podle ní škodí víc, než být v klidu doma a "riskovat"). počká si prý na vizitu, ale moc nadějí na propuštění si nedává. navíc jak věčně nesmí pít, tak ani nemá co čůrat, což si myslí, že pro ně bude další důvod pátrat po neexistujících nemocech. dneska je fakt smutná a bojím se, že to bude horší... dokonce vážně uvažuje, že jestli nám doktoři nedají pokoj do konce týdne, v pondělí podepíše reverz, protože dle svých pocitů a výsledků je všechno ok, ale psychicky nic moc... ☹ navíc je doma Karimek, po kterém se nám (hlavně mamině, já ho ještě zas tak dobře neznám) moc stýská...

12.08.11 - za 24 hodin se nám podařilo vyčurat kolem jednoho litru. sestřičky se na mamku zlobily, ale když půl dne nepila, tak je to těžké... natočili nám monitor. včera byli moc dobré, ale to byla jen náhoda, řekla sestřička. pořád se jim něco nezdá a když je vše v pořádku, tak náhoda? a není náhoda spíš to, že nám monitor točí v době, kdy jsme po celonočním šťouchání unavení a potřebujeme odpočívat? ze začátku měla mamka radost, jak se mrskám, ale jakmile jsem se zaposlouchal do zvuku srdíčka, opět na mě přišla únava. tak maminu napolohovali a to jsem se rozdováděl, že monitor nestíhal zapisovat, hehe. tak mamču vrátili zpět na záda a já si našel příjemnou polohu, tak jsem se nechal zase uspat...
při vizitě se doktor zeptal, jak se máme, tak mamča odpověděla, že fyzicky skvělě, ale psychicky moc ne. a on prý co jí tu schází... co asi... tak jen řekla, že syn a doktor že teď jde ale o toho druhého. tak mamina řekla, že si tu připadá zbytečná, když všechny výsledky jsou negativní a on že ne, ať se rozhodně nikam nechystá, že tady se vychází ze starých tabulek a že jsem vážně nemocná a mimi velké a bla bla bla... při velké vizitě přitom primářovi řekl, že jsem tady v podstatě jen na pozorování. přece nás tady nebudou "pozorovat" celý měsíc!??? :-/ primář řekl, že kdyby šlo o mamku, tak se na ní vyprdnou, ale že jde o moje zdraví a prý jsem ohrožen (čímpak? neexistující cukrovkou? spánkem? odhadem váhy 2,5 kila, když v tomto týdnu je až 2600 g normální? - podle doktora jsem prý obr. za předpokladu, že za měsíc bych měl teoreticky ještě přibrat nějaké to kilčo, tak by porodní váha byla úplně průměrná... a to ještě není jisté, že se s odhadem trefili). ach jo, mamina si zoufá... ☹

13.08.11 - mamča zkusila sondovat u paní doktorky. do porodu tady zůstane a basta! :-/ a termín máme za měsíc... přitom monitory byly dnes ukázkové a večeři taky mamka dostala nedietářskou, že prý to stejně nikdo nekontroluje. takže maminu utvrdili v tom, že cukrovku opravdu nemá, jak se jí pořád snaží namluvit. ale protože ji jako diabetičku teoreticky berou, musí do 40. týdne sama porodit, jinak mě vytáhnou násilím. mamina se bojí, protože po SC se obvykle nevyvolává, takže by to znamenalo druhého císaře (nechápu, jak s mým příchodem na svět souvisí nějaký panovník, ale třeba to časem zjistím...)

14.08.11 - na vizitu přišel nový doktor, tak se ho mamča zeptala, zda má počítat s tím císařem. prohmátl jí bříško, prohlédl jizvu pod ním a řekl, že pokud bude mimi (to jako já) hlavou dolů a jizva se bude zdát dobrá, nevidí žádný důvod pro to nezkusit porodit normálně, ani že by mamča nesměla přenášet. dokonce i vyvolání prý je možné, jen by mamča dostala "odlehčenou" verzi. a mezi řečí pronesl něco ve smyslu "...pak se vrátíte a pokud chcete, můžete to zkusit..." tak mamča přemýšlela, jak to myslel. vrátit se... odkud kam? že by nás přeci jen mohli časem ještě pustit a vrátili bychom se až na porod...? mamina se nestihla zeptat, ale dalo jí to ještě naději... ale taky jí je jasné, že pokud to byl externí doktor, nemůže se k jeho slovům moc upínat...

15.08.11 - doktor zvýšil mamině šanci na propuštění, monitory jsou lepší a že prý záleží, jak se domluví s paní doktorkou a jak dopadne vyšetření. dokonce i primář po zjištění porodní váhy Karimka uznal, že v takovém případě zase tak moc velký nejsem a protože zítra budeme 36+0, tak uvidíme. ale ráno nás ještě čekají další "cukrové" odběry...

16.08.11 - ranní monitor jsem téměř celý prospal. pak jsem se sice probudil, ale sonda to nějak nepobírala a graf byl opět přerušovaný... mamča znervózněla, protože pro doktora je ranní monitor nejdůležitější. pak nás zvážili a i přesto, že se mamča vážila oblečená, měla nižší váhu než před týdnem. přemýšlí, že by se místní dietou nechala inspirovat, až přestane kojit. evidentně je účinná, i když se válíme v posteli. ale je to kruťárna no... pak přišel pak doktor. řekl, že se poradí s primářem a zítra nám dá vědět, ale že to vypadá na propuštění. hnedka máme lepší den. už nemusíme brát ascorutin. a cukr 4,6, takže pohoda 🙂 mamina mi pořád domlouvá, ať se zítra ráno hezky mrskám, tak já nevím... mám? nemám? hehe 😉

17.08.11 - tak jsem to ráno prospal. maminka se asi zlobí, protože jí doktor řekl, že nikam nepůjde. později ji sestra rozčílila, když řekla, že se cukrovka (opakovaně!) nepotvrdila, ale že je nejspíš skrytá. tak jako na co ty testy jsou, když na jejich výsledky nikdo nehledí? poslali nás znovu na ultrazvuk. průtoky v pořádku, odpovídáme 35+3 (jinak jsme 36+1) a odhad váhy 2722 g - podle paní doktorky odpovídající. a odpolední monitor? ukázkový. jenže na ten už nikdo nehledí :-/

18.08.11 - monitor dobrý, tak doktor řekl, že na pondělí by to viděl na vyšetření a v případě, že i mimčo bude spolupracovat, dalo by se uvažovat, že by nás pustili. odpoledne pak konečně přišla cukr bába (diabetoložka), prý odkdy se mamina léčí na cukrovku. tak jí odpověděla, že žádnou nikdy neměla, tak sestra dodala, že i tady byly výsledky negativní, ale podle starých tabulek pozitivní, takže tedy od příjmu. jídlo si máme dělit a vybrat si z toho jen to zdravé, zbytek vrátit (zbytek z čeho? už takhle máme nedostatek) a že to chce držet dietu, když tady není žádný pohyb (jaký druh pohybu měla na mysli, když jsme na rizikovém oddělení a polovina mamin je ráda, že si smí dojít alespoň na záchod) a že chce opakovat profil (grrr), ale jen kvůli tomu že tu ležet nemusíme, takže bychom se případně měřili i doma, ale to se uvidí, až jak to bude v pondělí.

19.08.11 - přišel ten údajný externí doktor (na to, že není domácí ho potkáváme téměř denně 🙂) a že už tu jsme dvanáct dní, tak jestli by se nám nechtělo domů. tak co si myslel, že odpovíme? 🙂 jenže pak zjistil, že stejně musíme čekat na pondělní vyšetření a protože jsem zase zlobil (nebo vlastně jsem byl úplně vzorný) a ranní monitor opět prospal, tak řekl, že je to na další pozorování. primář přitakal a řekl, že by se taky mohlo stát, že bych musel ven a že bych byl nedonošený, tak ať si mě mamka ohlídá. mamka říká, že kdyby to bylo jen na nás dvou, určitě budeme přenášet, zvlášť, kdybychom mohli být v klidu domova.

20.08.11 - dnešní monitor vykazoval téměř rovnou čáru, tak měla mamina pěkně nahnáno, aby mě nechtěli vytáhnout. pak přišel nějaký nový doktor a ten to naštěstí neřešil, dokonce to prý ani nebylo třeba přetočit. uff!

21.08.11 - znovu to samé co včera. a dneska má službu zrovna náš doktor. tak bylo jasné, že se nic pozitivního nedozvíme. sám řekl, že neví, co s námi, že to dvakrát máme dobré, pak zase špatné... zřejmě by nás i pustil, ale bojí se, kdyby se něco stalo. tak už s maminou spíš počítáme s tím, že tu zůstaneme. že nám nemůže říct tak ani tak, ale máme se prý domluvit s doktorkou, která nás zítra bude vyšetřovat a podle nálezu se rozhodne, jestli nás nechají, budou vyvolávat, nebo by hrozil druhý císař. takže dnes jsme se nic nedozvěděli. každopádně mamina řekla, že mě zatím nikam pouštět nechce, takže než aby mě vyhnali, raději tu zůstane na další pozorování.

22.08.11 - vyšetření v pořádku, nic se nechystá, dokonce nám i dali zapravdu, že náš režim se pouze neshoduje s tím nemocničním, přesto nám paní doktorka sdělila, že si nás chce ještě týden ohlídat a v pondělí bychom se teoreticky mohli vzhledem k týdnu domluvit na nějakém datumu. a je to. takže mě asi skutečně budou od maminky z bříška brát násilím :-/ alespoň, že se nás zeptali, jakému porodu dává mamka přednost, tak jen špitla, že přirozenému, že to chce alespoň zkusit. tak jí to bylo paní doktorkou i primářem schváleno (primář: "to je dobře, že jste se domluvily." mamina sice nic vyvolávat nechce, ale tak hlavně, že je primář rád, heh) a její poslední naděje na propuštění vyhasla...

23.08.11 - pan doktor se zeptal, jak jsme se domluvili s paní doktorkou. mamina řekla, že ještě týden a pak kdyžtak pořešíme (teda ony dvě pořeší) termín. řekl, že si to myslel, tak se ho naše spoluležící kolegyně zeptala, proč to mamině neřekl hned. on se jen zaculil. přesně tak, jak se culí, když nemá dobré zprávy. asi se bál, že bychom s maminou hned utekli. a bál se právem 🙂 poslali nás zase na průtoky - vše ok a celý den nám brali krev na profil. zítra dorazí cukr bába, tak se už "těšíme"... jinak během našeho pobytu mamina shodila 0,5 kg...

24.08.11 - cukr bába dnes byla kupodivu podezřele příjemná a další profil nevyžaduje dřív než za dva týdny. a to už možná budeme po porodu. tak si jdeme s mamkou dát něco sladkého 🙂

25.08.11 - pak doktor si přišel ověřit, že jsme s paní doktorkou domluvené na příští týden. tak mamina řekla, že v žádném případě, že na příští týden se domluvilo jen vyšetření, ale rozhodně se mimčo nikam tahat nebude. tak snad opravdu nebude.

26.08.11 - přišla paní doktorka a řekla, že dnešní ranní monitor vypadá lépe (i když primářovi řekla, že jsme na tom stejně). zeptala se, co teda s námi má dělat, tak mimina odpověděla, že snad zatím nic. paní doktorka řekla, že to je jasné, že to myslela jinak a primářovi připomněla, že preferujeme vaginální porod. ten řekl, že jakmile budeme 38 + X tt, tak se uvidí, co s námi bude. takže je možnost, že nás ještě další týden nechají. udělali nám ultrazvuk, odpovídáme 36+6 tt (dle MS 37+3) a vážíme 3169 g. pan doktor řekl, že ještě ať tak s půl kilčem navíc počítáme, za předpokladu, že bychom rodili v termínu.

27.08.11 - na vizitu přišel další doktor. monitor se mi extra nezdál, ale on řekl, že je dobrý. sestřička mu řekla, že odpoledne bývá ještě lepší. tak se otázal, proč ten ranní vůbec točíme 🙂 konečně, po třech týdnech někoho napadlo se zeptat. ale stejně to tak budou dělat dál, takže v podstatě otázka zbytečná...

28.08.11 - přišla "šéfová", dala razítko do karty a zase odešla. alespoň jsme se nedozvěděli nic negativního.

29.08.11 - na dnešek jsme měli slíbené vyšetření a případnou dohodu o dalším postupu. ale paní doktorka tu pár dní nebude, tak ji zastupoval jiný doktor, který nás sice poctivě zvenku prohmatal a vyzpovídal, ale tím to skončilo. sestřička jen sdělila, že v tomhle týdnu propuštění nehrozí (jsme tu už tři týdny a nic se neděje, zato dnes pustili jiné maminky, které měli na zítra a čtvrtek domluvené vyvolání. mamina nechápe). primář řekl, že musím počkat do návratu a případného nálezu paní doktorky, ale pokud nic neshledá, jako že zřejmě ne, tak se to asi nechá na rozhodnutí miminka, kdy se mu zachce ven. mamina se rozčiluje, protože to může trvat ještě minimálně dva týdny... :-/

30.08.11 - mamina si chtěla vykřičet propuštění, ale ranní monitor byl hrozný, což sama poznala, ze strachu se jí zase zvýšil tlak, takže ve finále byla ráda, že to doktor neřešil, jen se jí optal na případné problémy a znovu prohmatal bříško a prohlédl jizvu. ale rozhodnutí nadále zůstávají na paní doktorce, prý by mu přišlo nefér zasahovat do jejích rozhodnutí. asi bude poctivý. dokonce se i jako jediný za celou dobu maminy optal, jak se jí spalo. tak uvidíme, jestli se zítra dozvíme něco nového nebo až do příštího týdne zase nic. jinak při dnešním vážení máme po týdnu zase o půl kila méně, takže prozatímní celkový váhový přírůstek 6,5 kg za celé těhu. a to mamina říkala, že bude šťastná, když to nepřesáhne "desítku" 🙂
PS: 14 dní do předpokládaného termínu porodu. jsme moc zvědaví, kdy nastane ten skutečný den D 🙂

31.08.11 - tak běžné vyšetření byla spíš jedna velká zrada. bez varování (abychom doktorce nekřivdili, řekla "teď to zabolí", ale to už bylo pozdě na jakoukoli reakci a vzhledem k tomu, že tohle už mamina jednou zažila, bylo to vědomí o to horší) paní doktorka maminu prohrábla, obkroužila, co se obkroužit dalo, řekla, že můžeme začít krvácet a počkáme do rána, jestli se něco bude dít. zítra nás zkontroluje a do dvou tří dnů bychom to "dodělaly". že je prý velmi příjemně překvapená, že nečekala, že mamina bude připravená, když ještě minulý týden absolutně nic. pokud by mamina na tom vyloženě trvala, dalo by se počkat přes víkend, ale pak už prý rozhodně ne. takže asi nemá cenu čekat, protože všech termínů v příštím týdnu, které se mamině pro mě líbily, se určitě nedočkáme. škoda...

01.09.11 - ranní monitor byl pro změnu až moc živý. přes noc se nic nedělo, tak paní doktorka mamču vyšetřila a řekla, že není-li proti, natočili by jí v osm večer další monitor a po něm pak na noc zavedli tabletku. prý si nemyslí, že by se to rozjelo, spíš to jen podráždíme a uvidíme zítra. a pak bychom to zopakovali, ale jinak by prý mimčo v sobotu mohlo vykouknout na svět a mamča se nemá bát, že by bylo nedopečené. pak nás poslali na utz kvůli změření jizvy. pan doktor se radoval, že jsme to dotáhli tak daleko (a proč bychom neměli?) a vyšlo mu 5,06 mm, s tím byla paní doktorka spokojená. mimčo je jak má být a je přetočeno nalevo (proto maminu na té straně bolí bříško a nemůže ležet, tlačím ji tam, kde není zvyklá, hehe). odpolední monitor byl naopak docela bídný, ale paní doktorka řekla, že si počkáme na ten večerní a uvidíme. mamina nám ale strašně znervózněla, tak nevím, jestli večer vůbec usne, odpoledne se jí to nepodařilo a ještě ji brní žaludek. jsem zjistil, že jak o něco jde, je pěkný nerváček 🙂
večerní monitor jsme pro úspěch museli zopakovat ještě v noci. ten už byl lepší. pan doktor mamku prohlédl a řekl, že to je super, že je na dva prsty a žádná tabletka není třeba, jen to podráždíme a zopakoval Hamiltona, ovšem tentokrát víc než poctivě. detailů vás ušetřím. mamka nemohla ani spát, ale celou noc se nic nedělo.

02.09.11 - paní doktorka si nás hned zrána vyžádala na vyšetření. řekla, že pan doktor byl příliš optimistický, vrazila do mamky tabletu a odeslala na lůžko...