Ještě, že má člověk dobré přátele 🙂 Viděli, že vnitřně řeším rázný konec dětství u syna, přijeli mě rozesmát a říkají: "Máš prótěné košek? Tož ho dones, dáme do něho hoso od tetiny Mařky a slevovico od stréca Pepo a pojedeme do té Prahe se podivat do té šmidlišůle, abechme vedeli, kam ten náš senek okaté pode." Já už hanácky neumím, ale kamarádi ještě ano. Účel to splnilo, rozesmálo mě to, no, když tak vezmu tu husu, a vypravím se do té šmidlišůle 😀 😀
PS: Netuším, jak se správně píše hanácky, jen jsem to slýchavala od babičky, tak pokud někdo umí hanácky, promine 😀 😀