Přežila jste porod a doufala, že máte to nejhorší za sebou, jenže pak se z ničeho nic objeví u mrněte kolika, nebo reflux a to je teprve to pravé peklo. Sám Dante by to nenapsal líp, zvlášť pak, když se tyto neduhy objeví současně. Pravá Božská komedie může začít.

Naneštěstí, na rozdíl od ní, v mateřství nemáte žádného průvodce, který by Vám řekl, co kdy dělat. Tady Vergilia, aby jeden pohledal a tak Vám nezbude než dát na své vlastní pocity a intuici. Pokud trpíte nízkým sebevědomím jako já, může to dojít až tak daleko, že kvůli „malichernostem“ typu větry, nebo blinkání v podstatě přestanete kojit.

Děti trpící těmito neduhy jsou hodně plačtivé, neklidné, při kojení se odtrhávají od prsu a to, co je příčinou těchto jevů pravděpodobně odhalíte až po delší době. Jakmile ale přijdete na to, co vašeho drobka trápí, můžete si gratulovat. Postupujete do druhého levelu zvaného očistec. Přece jenom se lépe bojuje proti protivníkovi, jenž má jméno, než proti bezhlavému rytíři.

Když si uvědomím, kolik bolesti jsem musela vytrpět, abych se rozkojila a pak to doslova kvůli prdu za jeden týden úplně zahodila, je mi do pláče. Není divu, že brekot byl u nás víc než doma. Plačtivá už nebyla jen Matylda, teď už jsme řvaly obě..zkrátka cenu pro Uplakánky roku máme po právu v kapse.

Vyzkoušeli jsme všechno, ale přesto moje trička každý den zdobí originální batika, kterou moje Tylinka pomocí zvratků vyrobí. Mohla bych také pořádat módní přehlídky, protože tak často jsem se nepřevlíkala ani ve svém pubertálním období. Teď je to o to lepší, že neměním oblečení jenom sama sobě a Tyldě, ale i ostatním členům domácnosti, kteří nějakou tu šavli občas také zachytí. Co Vám budu povídat, my se doma nenudíme.

Pokud jste na tom podobně, než začnete vytáčet Chocholouška, můžete vyzkoušet následující tipy:

U první dcery jsem zjistila, že kojení není pro každého. Přestože kojit možná moc chcete, poručit mlékovodům je někdy nadlidský úkol, zvlášť pak v momentě, kdy s Vámi hormony mlátí víc než v pubertě, všechno Vás bolí a nemůžete se normálně ani vyspat. Zkrátka cítíte se hůř než Rocky po zápasu s Apollo Creedem. Když se vám k tomu všemu udělají na bradavkách ragády, zánět prsu nebo se vám prsy „ jen“bolestivě nalévají", jste tak akorát zralá na psychiatrickou léčebnu, flašku ginu, nebo aplikaci lehkých drog.

Tentokrát jsem byla připravena, že i když kojit nebudu, svět se nezboří. A ejhle, ono to jde! Většinou totiž všechno vězí v hlavě! Ačkoliv to zní jako klišé, sebedůvěra je v oblasti kojení to nejdůležitější, takže vzhůru do ringu!

Stejně to ale není zadarmo. Přestože momentálně nemám na prsou žádnou prasklinku, ani zánět, kojení mě prostě bolí. Prsa si na tlak malého upírka musí zvyknout a bohužel to není hned. Je to přesně 16 dní co Matyldu kojím a vždycky když se poprvé přisaje, tak úpím bolestí. Je to sice o něco lepší než na začátku, nicméně pořád nejsem ve fázi "favorit zápasu“. Upřímně nevím, jak dlouho to vydržím, jen zkrátka doufám, že se to brzo zlomí. A jak tedy bolest knock outovat, položit na lopatky, udělat ji K.O.?

Více se dočtete na: 

http://www.pihatamama.cz/trapime-se/kojeni-je-boj-tak-neboj-se-a-koj-aneb-kdyz-kojeni-boli/

Je to paradox, ale pokud nejste modelka, tak Vás profesionální focení dost možná čeká právě v nejtlustším období Vašeho života. Připadáte si jak velryba, máte oteklé ploutve, strie jsou Vaše nejlepší kámošky a proplouvání před fotoaparátem Vám dává dost zabrat. Nicméně přesto, že víte o jak náročnou plavbu se bude jednat, neodradí Vás od ní ani mořská nemoc, ani pár dobře rostlých Plejtváků.

A jak se na něj nejlépe připravit?

1) odpočívejte a hodně spěte – dost možná nadlidský úkol, pokud to přesto nejde, berte to alespoň jako trénink do budoucna, až se mládě narodí, nebudete spát skoro vůbec

2) nervozitu si nechte až k porodu – pokud jste si vybrali profesionálního fotografa, nemáte se čeho bát – správné svícení, make-up a v neposlední řadě i retuš dokážou doslova divy, nicméně zase nemějte přehnaná očekávání, z vorvaně delfín nebude ani za stovku sardinek

3) starejte se o svoje šupiny – tedy pokožku samozřejmě, dopomoci k ideální pleti Vám může peeling, nebo odstranění přebytečných chloupků, naopak zakouřené prostředí, či přehnané slunění Vám ani fotkám neprospěje, zkrátka pokud nechcete vypadat jak ryba na grilu, na solárko zapomeňte. Pokud se chystáte navštívit kosmetičku, udělejte to s dostatečným předstihem, aby se pleť měla čas zregenerovat.

4) vyberte vhodné oblečení – vezměte si sebou to, v čem se cítíte jako ryba ve vodě, především takové, které zvýrazní vaše dočasné křivky. Čím víc hadříků, tím líp! Fotograf Vám následně pomůže s výběrem, nicméně je potřeba, aby vůbec měl z čeho vybírat. Různé barvy, různé styly a originální doplňky. Vyvarujte se však věcí s nápisy, značkami, nebo šílenými vzory. Na focení přijďte v něčem volném, nic totiž nepokazí těhotenské focení víc než otlaky od ponožek, prádla, těhotenských pásů, hodinek či prstýnků…

Možná si někteří z Vás pamatují film s Diane Keaton v hlavní roli se stejnojmenným názvem. O něm ale tentokrát psát nebudu, ačkoliv jistě stojí za shlédnutí. Řeč bude o pořadu, lépe řečeno reality show, kterou můžete vídat na TV Markíza.

Více na:

http://www.pihatamama.cz/koukame/bum-bum-bum-je-tu-baby-boom/

Možná už jste zaslechli větu, že nejvíce dítěti pomůžete, když mu nebudete pomáhat vůbec. Ne aby vás napadlo, že se samo dovalí k prsu, nebo, že se nedej bože samo přebalí…představa by to sice byla pěkná, nicméně vaši potomci by se k tomu jistě brzy vyjádřili po svém a to už by se vám až tak moc líbit nemuselo. Úvodní věta se samozřejmě týká psychomotorického vývoje a toho jak dítě stimulovat v jeho rozvoji.

Více na:

http://www.pihatamama.cz/trapime-se/psycho-motorrr/

Z ničeho nic na mne dopadla tíha třetího trimestru. Jsem unavená, nemůžu ležet ani sedět. Nejradši bych celý den spala, ale to mi první mládě ani pes nedovolí. Začínám přemýšlet o porodním plánu, přestože vím, že psát ho asi ani nemá cenu. Stejně se všechno bude podřizovat aktuální situaci a okolnostem, které nastanou.

Hned mi také naskakuje vzpomínka, jak se moje sestra se zahanbením omlouvala zdravotní sestřičce, když jí ten plán dávala. A to ani nevím, jestli ho ségra vůbec četla... každopádně obě přitom vypadaly jako kdybych v něm snad požadovala grupen sex na rozjezd a šití zlatou nití na závěr. No nic, zkusím ho sepsat tak, aby se za něj tentokrát nikdo stydět nemusel 🙂

1) nebudu tomu říkat plán, nýbrž přání – pro zdravotní personál to nebude takovej vopruz

2) chci všechny možný drogy na tišení bolesti – můžu se legálně sjet a nikdo k tomu nemůže říct ani popel a jako bonus je dost velká šance, že to zacáluje pojišťovna, co víc si přát 🙂

3) přítomnost mediků – dovolím jedině v první době porodní pod podmínkou, že budou mít legální přístup k drogám, stejně jako já a uděláme z toho slušnou párty

4) klystýr – rozhodně ano, už Charles Bukowski říkával, že svět patří těm, kteří se neposerou!

Na Vilminy druhé narozeniny jsem se psychicky připravovala asi 14 dní. Rozmyslela jsem si dárky, menu i výzdobu...zkrátka Supermáma v akci! Jsou ale situace na které se připravit nelze. Začalo to tím, že jsem se probudila se skříplým nervem a nemohla se bezbolestně ani otočit. Paráda, ale to dám! Musím! Ostatně nic jiného mi ani nezbývá...Ten kryptonit v mých zádech mi to nezkazí!

Vždycky když vařím, Vilma všechno pečlivě sleduje z linky, kde bude mít co nevidět vysezený důlek. Nikdy se jí nic nestalo, ale ve svůj den D z tý linky prostě spadla. Stačila jsem jí chytit, takže bouli se vyhnula úspěšně, alespoň na fotkách nebude za tydýta. Dobře, stane se, jedeme dál! První zásah Supermámy se obešel bez zranění.

O půl druhé přestala jít voda. Prý někde ve vesnici praskla trubka a nikdo neví, kdy se to opraví. Super! Přesně tohle jsem potřebovala. Přiznávám, že v tenhle okamžik už mi vážně začaly téct nervy. V hlavě jsem viděla surrealistickou představu nervů tekoucích z kohoutku - to by byla pěkná fotka, říkám si. No nic.

Svůj laserový zrak jsem zaměřila na rozpuštění 85% čokolády, určené na ganache a pochvalovala si, jakou konzistenci má. Nadšení mi ale vydrželo jen do chvíle, než jsem ji ochutnala. Nedalo se to pozřít, byla tak moc hořká, prostě nechutná. No a nechutnou čokoládu na dort dát nemůžu, to by se vesnicí šířilo rychlejc než nový vydání Daily Planet. Na dort jsem proto dala záložní čokoládu, která kakaový boby viděla jen z rychlíku a která se samozřejmě hned všude roztekla. No a jak nám nešla ta voda, tak se to ani nedalo nijak setřít. Fajn. Fakt, že je Vilma čerstvě odplenkovaná radši zatajím, jinak si všichni budou myslet, že nám kadí všude po domě a ještě ke všemu má sra*ku. Přezdívky, že je jak Lois „Lejnová“ by se asi zbavovala dlouho...

Smolný den už potvrdila jen informace, že jednu sousedku odvezla sanitka s mrtvicí do nemocnice. Známe tu asi 5 lidí a zrovna jednu z těch 5 co máme rádi, odvezou? Nevím, co se ten den ve vesmíru dělo, ale bylo to velký!

A protože jsem těch katastrof pořád neměla dost, nedala jsem na noc Vilmě plínu. Když to zvládá ve dne, dá to i v noci, že jo. Jak to dopadlo, už asi tušíte. Věděla bych o lepším nočních aktivitách, než je měnění povlečení, ale k jedné dobré věci to přece jen vedlo. Na skříplý nerv jsem si za celý den skoro nevzpomněla.

Recenzi na barefoot sněhule Bogs naleznete zde: http://www.pihatamama.cz/Recenze/Bogs-Bogs-Bogs-i-v-zime-muzes-chodit-bos-jako-boss

Přestože si jako těhotná ultrazvuků užijete poměrně dost, i tak Vám bude pořád připadat, že je jich málo. Z toho důvodu mnohé maminky navštíví i atrakci schovanou pod názvem 3D/4D. A o co vlastně jde?

Jde o ultrazvukové zobrazení, které se provádí od 24 do 28tt. Na 3D vidíte plastický obraz vašeho dítěte statický, ve 4D tvoří přidanou dimenzi čas, můžete tak třeba sledovat, jak se vaše dítě kope do hlavy, nebo ukazuje neslušný gesta.

Já jsem tohle „vyšetření“ podstoupila už dvakrát. Poprvé s dcerou Vilmou v pražském Gennetu a nyní s druhou dcerou v Hořovicích. Pokusím se tedy o malé srovnání. Jak již asi tušíte, v Praze si za tenhle cirkus pěkně připlatíte, když máte na to, bydlet tam, tak máte i na dražší ultrazvuk, to je přece logický, že jo. V Gennetu Vás tahle sranda vyjde na 1190, v Hořovicích 800. Když dělá dítě trable a zrovinka si hraje na schovávanou, neplatíte plnou částku. Kolik to bylo v Práglu si už nevybavuju, ale v Hořovicích platíte polovic. 

Ve velkoměstě se setkáte s profesionálním přístupem a moderní ordinací, na maloměstě zase s trhlým doktorem, který neustále vtipkuje, nicméně je to sympaťák, takže don´t worry. Poprvé tak třeba uslyšíte výrazy jako křivochcanda, nebo přirovnání pohlaví k zrnku kávy. Chvílemi jsem si připadala jako v seriálu Ally Mc Beal, dokonce tu mají i společný toalety a fakt, že se ordinace nachází v domě rybářského svazu to celý jen podtrhuje. Naštěstí nikdo ze zúčastněných netrpěl Touretteovým syndromem, i když já sama jsem k tomu po setkání s místní zdravotní sestřičkou neměla daleko. Chyběl už jenom Barry White.

V obou ordinacích vyfasujete DVD se záznamem z ultrazvuku. Na tom pražském najdete dvě dlouhá videa + dostanete jednu vytištěnou fotografii. Na tom hořovickém pak naleznete mnoho fotografií a pár kratičkých videí + obdržíte jednu fotografii barvenou a několik černobílých.

Když to vezmu kolem a kolem, je v postatě jedno kam na to vyšetření zajdete, každopádně v druhém zmíněném zařízení zažijete mnohem víc srandy. Za jediný nedostatek tam považuji nepříjemnou sestru, která Vás hned i příchodu podrobí zcela nesmyslnému výslechu a jejíž pracovní doba končí přesně v 16:00 A krom toho si taky myslím, že Babiš už má peněz dost...Takže hurá do Hořovic!

Co se týče druhýho těhotenství, nějak rychle to letí. Z fáze pohoda, který přinášel první trimestr, jsem se přesunula do fáze vopruz s tím druhým. Funím, nespím, převaluju se, žeru, žáha mě nepálí, nýbrž hoří, čůrám snad i ze spaní a záda bych nejradši někomu věnovala. Těhotenská jóga doma na počítači také přináší kouzelné okamžiky. Začíná to tím, že mám zavřít oči a soustředit se jen sama na sebe. Dýchám jako vrcholový sportovec a Vilma se tlemí. Když předvádím pohyby jak z epizody Studna Majora Zemana, kouká dost nedůvěřivě, zatímco při první asáně už mě tahá za vlasy a říká: Mami, padá to...vlasy, padá to. Díky zlato, to už tak bývá, když visíš hlavou dolů, víš? Z 40ti minutové lekce tak činím 20ti minutovou a to jsem ještě prvních 5 minut přeskočila, protože to byla nuda. Ok, teď už chápu, proč mi jediná lektorka gravid jógy v kraji neodepsala, když jsem se ptala, zda si můžu na hodinu vzít i dvouletou dceru. Pokud si tedy myslíte, že cvičit za přítomnosti domácího mazlíčka je peklo, znamená to jediné - ještě jste necvičila s dítětem :D

Více na:

http://www.pihatamama.cz/Ostatni/Domaci-hrackarstvi-tehotenska-joga-a-zombies

Znáte to...Ježíšek už klepe na dveře a Vy nevíte jestli dřív válet rohlíčky, balit dárky, zdobit stromeček, mýt okna, hasit stromeček, lovit kůstku v krku, stavět sněhuláka nebo už po páté přebalit dítě...Jo, Vánoce jsou svátky klidu, vo tom žádná máma nemůže pochybovat.

Nesmíte ale zapomínat sama na sebe. Pěkně si sedněte, uvařte čaj, dobře tak kafe, když jsou ty svátky a vypijte ho ještě teplé! Přemýšlejte o tom, co by Vás samotnou od Ježíška nejvíce potěšilo. Nereálné dárky, jako že si Ježíšek odveze děti na půl roku na Havaj, nechte u ledu. Tuhle možnost jste propásla už o Mikuláši, když jste čertovi dala košem potom, co Vaše dítě slíbilo, že už nikdy zlobit nebude, ale toto předsevzetí mu nevydrželo ani celých 5 minut.

Pokračování na: http://www.pihatamama.cz/Ostatni/Vanoce-jsou-svatky-klidu

Jsem vysátá!

Ne, teď fakt nemluvím o nedostatku mlíka v prsou. Řeč je o minimální inspiraci a maximálním vyčerpání. Vánoce budou teprve za měsíc, ale dávaj mi zabrat už teď. Nevím, o čem dřív psát, tak radši nepíšu vůbec. Jaký upéct nejlepší cukroví, nebo jak uvít věnec se asi dozvíte z nějakého „vychytanějšího“ blogu než z toho mého.

Vilma tak děsně rychle roste! Je vtipná a úžasná a krásně už mluví...a tak se stejně vždycky večer divím, že je vůbec možné na tak roztomilé stvoření vůbec zvýšit hlas. Přestože jsem si pořídila knihu od Dalajlámy, doufajíc že si vyzenuju mozek, hlas pořád zvyšuju poměrně často. Asi dělám pořád něco špatně...což je, myslím, takový mateřský prokletí. Dělat neustále něco špatně, nebo si to alespoň myslet.

Tleská mi, když vytřu podlahu a říká „hezký“, míchá omáčku na špagety a říká „mami dobrý“, když luxuju vytrhává mi vysavač z ruky a křičí „já taky, mami já taky“...když spolu usínáme, položí si hlavu na moje břicho, jako kdyby si chtěla s tím naším očekávaným přírůstkem ještě chvilku povídat.

Pak jsou taky chvíle, kdybyste to dítě radši neznala. A není jich málo. Holt, když jste máma, tak musíte být za hodnýho i zlýho policajta zároveň a tahle schizofrenie se brzo začne projevovat i na vaší psychice. A pak přijde tatínek z práce a zeptá se, jak bylo. Ostatně práce z otců dělá Mimoně roku, protože na to abyste popsala celý den už stejně nemáte energii a on na vaše vyslechnutí už vůbec ne. Jde prakticky o řečnickou otázku. Takže byste ho nejradši praštila koštětem, ale místo toho mu nabídnete večeři. Jo, láska je úžasná. Tak hezký advent dámy!

Více článků naleznete na: http://www.pihatamama.cz/

Přichází superúplněk a já začínám být „supernervózní“. Vánoce se blíží mílovými kroky a spolu s nimi i Vilminy narozeniny. Tuto životní katastrofu zatím díkybohu nevnímá, takže z tohoto pohledu můžu zůstat v klidu. Výběr dárků, to jsou pro mne ta pravá muka, zvlášť když hledám i za ostatní členy rodiny. Pokud jste na tom podobně, můžete nahlédnout do mého letošního seznamu, určeného pro čerstvého dvouleťáka.

Seznam naleznete na: http://www.pihatamama.cz/Hrajeme-si/Jeziskovi-naveky-objedname-navleky

Draci poletují po pláni, listí se válí na trávě, v kuchyni voní dýně a za dveřmi stojí tchyně. Podzim je v plném proudu a jelikož je dýně víceúčelová a multifunkční (stejně jako tchýně), nemůže na mém blogu chybět! Tentokrát jsme i my podlehli halloweenskému kouzlu a jednu z nich vydlabali. Kupodivu to byla zábava pro všechny a vůbec to nebylo tak těžké, jak se zdá.

O blahodárných účincích dýně kolují doslova romány. Dýně se dá jíst, pít, můžete se s ní masírovat či zkrášlovat a dokonce, a to se podržte, může prý pomoci při odstraňování pih!!! No tak to je moje smrt...To teda ne, na to zase hned zapomeňte! Pihy jsou krásný. A tečka!

     A teď k těm tchyním. Tchyně, ať už s ní máte vztahy jakýkoliv, je důležitou postavou ve Vaší rodině. Je maminkou Vašeho muže a babičkou Vašeho dítěte, což už asi víte :D. Proto je taky tak těžký se jí zbavit, v podstatě to nejde...Je tedy lepší vztahy harmonizovat než rozvracet. Uspokojit její chuťové pohárky můžete třeba pomocí dýňové polévky.

Dýňová polévka

menší dýně hokaido

200ml smetany

Politika asi nemá na blogu "o mimískách" co dělat, přesto si to doba žádá...více se dočtete na: http://www.pihatamama.cz/Ostatni/Na-hrade-strasi 

Který čaj je vhodný pít v těhotenství, který při porodu a který pro zvýšení laktace? To se dočtete v novém článku na: http://www.pihatamama.cz/Recenze/Okoren-si-zimu-cajem-at-nestanes-se-hranostajem

Už Vám někdo řekl, že v těhotenství se z Vás stane chlap? Že ne? Tak se máte na co těšit...

více na stránkách: http://www.pihatamama.cz/Ostatni/Chlapem-snadno-a-rychle

Více se dočtete na: http://www.pihatamama.cz/Tvorime/Podzim-vitame-frotazi