Dnešní odpoledne bylo fakt výživný. Obtížnost 4859 nebo-li zkus žít na vesnici bez auta. Takže jsem vyzvedla naší mladou ze školy, nahnala na bus, jeli jsme do hudebky. Ona na výtvarku a zpěv, já učit. Konec výuky v 16:00, autobus jel v 16:10. Kupodivu jsme to stihly. Ale to nejlepší na konec. Zrovna tenhle autobus nejel přímo k nám do vesnice, museli jsme jít asi 2 km pěšky. Už z té představy jsem byla orošená až na pr*eli, protože když má naše madam ujít víc než 100m, hrozně ji bolí nožičky. Nalákala jsem ji, že půjdeme kolem koníků a ona byla nadšená. Jenže ten "neřád" řidič nám nabídnu, že nás hodi mimo jízdní řád o něco blíž, aby to nebylo tak daleko. Samozřejmě jsme ale nešly kolem koníků!!!!!! Takže jsem celou cestu poslouchala srdceryvný řvaní, jak chce na koníky. Nakonec to zakončila prohlášením, že ji bolí hlava a asi je nemocná. A šla si lehnout. Výborný. Já jsem z toho už asi taky nemocná. Ale lehnout mě nikdo neposílá 😀