My jsme úplný opak. I když jsem od mala měla zájem synovi číst, ho to vůbec nechytlo. Knihy u nás nejedou a čteme jen pár chvilek týdně v rámci cvičení čtení do školy. Akorát teď dostali za úkol každé dva měsíce přečíst jednu knihu a napsat o tom referát a jsme z toho celkem nešťastní. Vyloženě se do toho nutíme. Pro nás raději sport než knihy.
Mě maminka doma četla Birlibána od Petišky. Tu knížku od dětství miluju. Nakonec mi časem přistály doma dvě další, takže ji mám třikrát - moje salátové vydání z dětství, totéž vydání jako nové a ještě jedno vydání z pozdějších let. Je to krásný příběh malého kluka. Četla jsem ho synovi nejméně 10x a ještě se min. na jedno čtení chystáme. 🙂 Jinak syn si moc sám číst nechce, spíš má rád, když čtu já jemu, momentálně jedeme Vinetoua.
S manželem rádi čteme oba a zdá se, že dcera 3 a půl roku taky. Téměř od miminka si čteme denně, teď nám to trochu "narušil" nástup do školky, že není tolik příležitosti. Asi od 2 let chodíme do knihovny. Zatím má nejraději knížky co už zná a vůbec jí nevadí číst stále do kola. Z toho co jsem četla já jako dítě a čteme už i spolu mě napadá: Alenčina čítanka, Martínkova čítanka, Honzíkova cesta, Dvakrát sedm pohádek od Hrubína.
Joo, cteme hodne a radi 🙂 Synove nejvic milovali Kvaka a Zblunka, Emu naopak, Duchove neklepou na dvere, Smolny den, O mysce, ktera se nebala, Frantiska z kompostu, Ooo vajicko a spoustu dalsich. Krome Emy a K&Z to byly ale novd knizky, je jich tolik krasnych, ze se to neda stihnout 🙂
Od mala jsem chodila s dětmi do knihovny a na bookstart. Syn miloval knihy od mala, teď už umí číst, ale stále má rád, když mu čteme my, společné čtení je pro něj takový projev lásky😊. Dcera je predškolačka a ke knížkám si pořád hledá cestu, je dost vybíravá a nevydrží u všeho tak jako syn, ale věřím, že se to zlomí, už dokonce říkala, že by chtěla být paní knihovnice a dělat pro děti bookstarty 😁.
My chodime do knihovny porad 🙂 Nejstarsi ma 5let, umi cist a je z nej knihomol uz ted ❤️😍 Obcas cteme spolu, nekdy na stridacku, nekdy jen on. Uz cte tak krasne, ze to poslouchaji i ti mladsi. Ti teda obecne radeji prohlizeji knizky, nebo encyklopedie, kde neni uplne moc textu. Ale i pohadky nosi, at ctu ja, nebo babicky 🙂 Ale vecer poustime na spotify pohadky, nebo podcast.
Ja prave porad uvazuju, kdy zacit s necim jako je ctenarsky denik.... je malickej, ale precetl toho uz spoustu 🙂
Jo a moje topka je Harry Potter samozrejme :P to se moc tesim, az si precte a verim, ze to nebude dlouho trvat (tak rok, dva )a jednicku da, tak treba to stihne driv, nez uvidi film 🙂
Já čtu strašně ráda, dětem od mala čteme do teď (nejstarší 4. třída). Ale děti samy nečtou vůbec. Asi málo akční na tuhle dobu. 🤷♀️A mě do toho nesmí nikdo nutit. Když jsem na VŠ měla přečíst 60 knížek za semestr a dělat z toho podrobné analýzy, zařekla jsem se, že od té doby nepřečtu ani leták do Kauflandu. A drželo mě to spoustu let. 🤭Teď mám takové vlny, kdy přečtu 3 knížky za měsíc a pak klidně čtvrt roku nic. Snad to děti časem chytne. Osobně mám z čtenářských deníků spíš osypky než radost, takže nenutím. 📚
Jsme tím postižení - večer jsme holkám četli odmalinka, byl to usínací rituál. Hlavně manžel - měli své série, na které číhali, kdy konečně vyjde nový díl. Navíc holky doteď milují (13 a 17 let), když jdou k babičce a ta jim čte příběhy.
I v tomto věku si některá víkendová rána zalezeme do postele všichni čtyři a jeden z nás nahlas čte.
P.S.
Ale deník jsme si nevedli, stačí povinnosti ze školy ,-)
Čteme opravdu hodně, každý večer před spaním, ve vlaku na cestách, dál když jsou nemocní, tak i během dne, četli jsme v nemocnici (sestřičky byly úplně v šoku 😅) a Jednička už se mě ptala, jestli zdědí moje knihy, až umřu 😂😂😂
Ale přiznám se, že čtenářský deník mě nikdy nenapadl... Teď se stěhujeme a jde s námi celkem 17 plných banánových krabic knih 😂.