icon
avatar
maskule
24. srp 2017
386 

Upíři dnešní doby a jak se jim bránit

K napsání tohoto článku mě inspirovalo několik maminek, které u mě byly v poslední době na kurzech a lidé z mého okolí, kteří toto téma aktuálně řeší a moc si s tím zatím nevědí rady. Třeba to bude inspirovat i další z Vás.. Krásný den 🙂 Jana

Na svých kurzech, terapiích, ale i ve svém okolí se často setkávám s tím, že jsou lidé často unavení. Nejčastější příčiny? Moc práce, málo odpočinku, málo vědomého dobíjení baterek a lidé v jejich okolí.
Dnes bych se ráda věnovala právě vědomému dobíjení baterek a lidem, kteří jsou schopni Vám brát energii a elán. Velkou pozornost by tomuto měli věnovat těhulky, maminky a nemocní lidé – což jsou skupiny, které energii potřebují nejvíce.

Co Vám může dávat energii?
1) když děláte něco, co vás baví (sport, příroda, koníčky, horká vana, dobrá knížka…)
2) když děláte věci v souladu s vaším přesvědčením a umíte říkat NE
3) dostatek spánku, odpočinku a relaxace
4) kvalitní dostatečná strava odpovídající Vašemu životnímu stylu, vč. pitného režimu
5) když se někdy necháte od okolí hýčkat
6) změna pohledu na věc – z místo MUSÍM se nastavit na CHCI
7) lidé ve vašem okolí (primárně bychom však měli umět hospodařit jen se svou energií)

Kdo Vám může brát energii – kdo je “upírem”? 
Každý, kdo si neumí získat energii jinak než z druhých lidí. Pokud těmto lidem jdeme na ruku a dáváme jim svou energii (ať vědomě nebo nevědomě) – budou se vracet a brát víc a víc. A vy se budete cítit unavení, bez energie, bez elánu, ubití, naštvaní a nebudete často vědět ani proč.

Pokud takového upíra ve svém okolí objevíte – doporučuji se obrnit trpělivostí a vytrvalostí. Pak doporučuji přestat mu vědomě dávat svou energii a pozornost jeho problémům. A to nejen kvůli Vám, ale i kvůli němu samotnému. Tito lidé si zvykli hledat sílu a energii u druhých lidí a pokud ji budou stále dostávat – nebudou mít potřebu se nad sebou zastavit, zamyslet a něco ve svém životě změnit.

A jak je poznáme? Troufám si říct, že relativně snadno. Nastíním vám několik hlavních druhů těchto upírů a jak se s nimi vypořádat.

1) nafukovací bublina – možná znáte situaci: “co je ti?” …”nic”. “Ale já vidím, že se něco děje – nemluvíš a působíš na mě nějak naštvaně, co ti je?” …NIC!
A to nic způsobuje i několika hodinové ticho, bouchání dveřmi / šanony, položení telefonu, ve výjimečných situacích i odjezd k mamince/odchod do hospody 
= energii z Vás získávají tím, že se domáhají Vaší pozornosti a očekávají, že se budete stále doprošovat a zjišťovat, co se jim stalo. Případně, že budete mít výčitky, že jste něco provedli.
! někdy se může stát, že prostě nemáme zrovna chuť komunikovat a je fajn, když to druhá strana respektuje, aniž by si to vzala osobně.
? Příklady jak s nimi komunikovat:
x jak ne: tak mi řekni, co se stalo. Já se omlouvám jestli jsem něco provedl/a, špatně řekl/a
+ jak ano: i když říkáš, že nic, stejně mám pocit, že se něco děje a rád/a bych tomu porozuměl/a, protože mi na tobě záleží. Můžeme si prosím o tom teď spolu promluvit? Pokud ne, beru to jako uzavřenou věc a už se tě na to ptát nebudu. Pokud potřebuješ pro sebe nějaký čas – v pořádku, můžeme si o tom promluvit třeba za hodinu – je to takhle pro tebe v pohodě?

2) chudinky – znevažují sami sebe před druhými (“za nic nestojím, nic mi nejde, nic mi nevychází, já to neumím, raději to dělat nebudu, abych něco nepokazil/a, jsem trubka, idiot, proti ostatním nemám šanci, zpívám hnusně..apod”)
= energii z Vás získávají tím, že od Vás očekávají slova chvály, že jim budete jejich slova vyvracet a budete jim říkat jak jsou hodní, šikovní, skvělí a že to určitě dobře dopadne. Často za ně lidé dělají jejich práci, často za ně platí útratu…
! potřeba rozlišit upíra a někoho, kdo si jen čas od času posteskne nebo prochází reálně těžkým obdobím, kdy podpora druhých je naopak potřeba a dobrá.
? Příklady jak s nimi naložit:
x jak ne: ty jo, nene, vždyť ty jsi šikulka. Ty to určitě zvládneš. To není pravda, že za nic nestojíš..jen si vzpomeň jak si ti povedlo…
+ jak ano: hele, to mě mrzí, že to tak vidíš/cítíš, ale asi k tomu máš nějaký důvod. Přeji ti, abys to nějak vyřešil/a a bylo ti líp.

3) negativista - všechno špatně, nic se nepodaří, lidi jsou blbci, ty co mají peníze jsou zloději, všichni kradou, jdou nakupovat, ale dopředu říkají, že stejně asi nic neseženou, jdou na pracovní pohovor, ale dopředu říkají, že na pozici už mají stejně někoho vybraného…
= energii z Vás získávají tím, že na Vás stále hází negativní emoce a berou Vám vaší dobrou náladu a elán. Někdy Vás ještě uzemní hláškami: “moc se netěš, na tebe jednou taky dojde, jsi naivka..”
! je potřeba rozlišit, když na někoho přijde občasný splín, což je úplně normální a běžně.
? Příklady jak s nimi naložit:
x jak ne: To není pravda, to neříkej, vždyť život je krásný a určitě se to povede, já ti s tím pomůžu. Přitakávat negaci a ještě “přikládat pod kotlem”.
+ jak ano: tohle je tvůj názor a já ho respektuji. Já to však vidím jinak a budu rád/a, když to také tak přijmeš.

4) urážeči - znevažují, zesměšňují druhé, povyšují se (často jdou po velmi citlivých místech – tloušťka, vztahy, koníčky, práce, finance..)
= Vaše ztracená dobrá nálada a smutek z ponížení se přeměňují na energii povzbuzující a nabíjející urážeče.
? Příklady jak s nimi naložit:
x jak ne: mlčet a vnitřně se užírat, jít do agrese a oplácet stejnou mincí.
+ jak ano: říct si pro sebe – o nic nejde, asi měl/a špatný den, něco se mu/jí stalo, a proto kolem sebe kope. NEBERTE SI ŘEČI DRUHÝCH OSOBNĚ.
A další reakce, které půjdou ven mohou být různé:
- říci:
“hele, to je můj názor a budu rád/a, když ho budeš respektovat – i když se ti nelíbí”
“i když máš jiný názor, budu rád/a, když to přestaneš zesměšňovat, protože mě na tom záleží”
“mrzí mě, když se mi směješ – zesměšňuješ mě a chtěl/a bych, aby to přestalo”
- kdo si je jistější v komunikaci a v sebevědomí může zkusit zrcadlení. Ukázat a upozornit druhou stranu na to, jak je to nepříjemné.

5) kritici za každou cenu (“no tak to jsi udělal/a pěkně blbě, úplně jsi to pokazil/a, ale to je naprosto špatná práce, ve firmě to pořád stojí za prd..”).
= energii získávají tím, že Vám cokoli zkritizují, ale neřeknou jak jinak by to tedy mělo být, nedají žádný návrh jak tu situaci/práci/problém vyřešit. Nebo si stále stěžují na to samé, ale nic neudělají pro to, aby se to změnilo. Tito lidé berou energii z toho, že vy se najednou cítíte díky kritice hůře. Druhý případ stálých kritiků (na práci, na politiku, na uprchlíky..) kradou energii tím jak Vás stále tahají do té stejné negativní energie jak je všechno “naprd” – většinou je to po delší době velmi ubíjející.
! nezaměňovat s konstruktivní kritikou, která může být dobrá a prospěšná
? Příklady jak s nimi naložit:
x jak ne: ježiš, aha, tak to mě mrzí, že jsem to pokazil/a. Opravdu je to tak špatné? Já to určitě napravím, promiň.
+ jak ano: slyším, že se ti to nelíbí. Každopádně já jsem pro to udělal/a maximum a nejlépe jak jsem uměl/a. Potřebovala bych od tebe vědět, co konkrétně ti tedy na tom přijde špatné a jak bys to tedy potřeboval/a. Pak můžeme vymyslet nějaké jiné řešení.
x jak ne: teda, no to je teda fakt hrozný, jak to máte v té práci, to máte teda fakt hrozné šéfy
x jak ne: hmm, ta vláda je fakt marná, asi máš pravdu, sedí tam banda vyžírků co jenom kasírují peníze
+ jak ano: hele, slyším, že si zase stěžuješ na práci / vládu. Víš, mě už to trochu ubíjí, když slyším dnes a denně jak si na ně jen stěžuješ. Pokud se ti v práci tolik nelíbí – změň ji – já tě v tom podpořím. Ale teď by mi udělalo velkou radost, kdybych od tebe mohl/a slyšet i něco milého / pozitivního. Co ti třeba dneska udělalo radost, co se ti povedlo?

6) hádač – agresor. Jde do konfliktu kvůli každé maličkosti. Jsou to většinou velmi dobří argumentátoři, kteří působí velmi přesvědčivě. Často používají i lži. Jsou to lidé, kteří se pohádají kvůli každé maličkosti – třeba jen proto, že jim přijde, že jste se na ně špatně podívali, že jim ubíráte 1cm místa na sedadle v MHD, že jste do nich nechtěně strčili v tlačenici. Omluva jim nepostačuje. Potřebují si na někom vylít svou vnitřní zlost a napětí a tím tak pro sebe získat energii.
= energii získávají tím, že konflikt dodává adrenalin a tím i energii. Většina z nich se ještě těší z toho, jak to někomu vytmavil/a..
! nezaměňovat s občasnými výměnami názorů, kdy někomu mohou ujet nervy
? Příklady jak s nimi naložit:
x jak ne: ale já jsem opravdu nechtěl/a. Omlouvám se už po páté. Mrzí mě to. Odpusťte mi.
x jak ne: reagovat stejně jako agresor
+ jak ano: ano, máte pravdu. Také jsem si teď všiml/a, že Vám trochu sedím na sedadle. Tak, už jsem si odsednul/a. Je to takto pro Vás v pořádku?
Ano, strčil/a jsem do Vás. To je ale dneska tlačenice, co? Omlouvám se a přeji krásný den.

Tak třeba takhle  🙂  Netvrdím, že toto jsou nějaké obecné pravdy – tohle jsou zkušenosti a poznatky, které jsem nasbírala za 20 let práce s lidmi a které mi fungují 

Vždy si prosím uvědomte, že nejdůležitější jste Vy a Vaše osobní pohoda (samozřejmě pokud tím nejsou narušovány práva a hranice druhých) a podle toho pak jednejte. Je jedno jestli se jedná o Vaši maminku, šéfa, kamaráda nebo jakoukoli jinou “autoritu”. Nikdo nemá právo Vás okrádat o Vaši energii – ať už si pro to najde jakoukoli výmluvu / argument.

Na druhou stranu je však nutno i říci, že lidé se k nám chovají jen tak jak my jim dovolíme (neberu teď v úvahu děti – to je ještě zcela jiná rovina). Proto by bylo fajn se zkusit zamyslet, proč jsme druhým dovolovali, aby nám brali energii a zda se s tím dá něco dělat do budoucna. A je opravdu zbytečné si teď vyčítat, že jste tak dlouho někomu dovolili, aby vás vysával nebo se za to na někoho vyloženě zlobit. Většina upírů takto funguje podvědomě – jsou to z velké míry naučené vzorce chování z rodiny..a oni “jen” pokračují v rodinné tradici. A možná až do teď jim nikdo neřekl: “hele, tohle už je moc, tohle už je přes čáru” a neuvědomili si, že svým chováním druhé poškozují.

Pokud chcete zlepšit své vztahy a nastavení s druhými – doporučuji obecně styl komunikace, který nepodporuje konflikty = říkám, jak já ty věci mám, co potřebuji, co si myslím, že by společné věci pomohlo. Já se vždy zeptám i druhé strany jak to vidí a jak ona to má. často
Rozhodně vynechte výčitky, osočování a emoční manipulaci.

Jana

avatar

To je husty, priznavam, ze jsem upir - obcas mam obdobi, kdy me vylozene uspokoji hádka. A jdu do konfliktu, i kdyz vim, ze nemam pravdu nebo, ze je to "hovadina". Ale ten pocit....

Odpověz
24. srp 2017
avatar
maskule
autor

@ilonne každý občas máme svůj den ;) ...teda když to není 362 dnů v roce 🙂 Je fajn, že to víš a když to víš, můžeš s tím něco dělat, když budeš chtít.

Odpověz
24. srp 2017
avatar

@maskule Je možné, aby energetickým upírem bylo i dítě?
Jsou občas dny, kdy bych před svou nejstarší (5r)dcerou "nejradši utekla", protože přepíná mezi "nic", "hádka", "uražená chudinka" "negativista" i "agresor".... A nějak jí nedokážu pomoct - jen na úkor sebe a jejích sourozenců - což mi nevyhovuje.
Jak to případně řešit? Děkuji za odpověď.

Odpověz
24. srp 2017
avatar
maskule
autor

@kamste podle mne možné to je, ale ne v tom pravém smyslu.. Děti mají "dar" najít si u svých rodičů jejich slabé stránky a umí to ve správný čas použít a využít. Nejčastěji je příčinou záměr dítěte získat pozornost, a to za jakoukoli cenu. Nechci radit nějaké postupy nebo řešení, protože vás neznám osobně, nevím jak v těchto situacích reagujete, co situace způsobuje..můžu se jen podělit o své zkušenosti a o to, co funguje nám. Když Kubík má "svůj den" - zkouším nejdříve zjistit co se děje.. /rostou zoubky, bolí ho odřenina ze včerejška, špatně se vyspal../. Pořádně se prodýchnu, abych byla klidná (hluboké dýchání uvolňuje napětí a stres) . Sednu si s ním (když něco s Kubíkem řeším vždy si k němu sednu, abychom měli oči ve stejné úrovni) a začnu mluvit o tom, co se se mnou děje..že už jsem unavená /vynervovaná /naštvaná z toho, že se mi nedaří zjistit co se děje, že má takovou náladu. Řeknu mu, že bych chtěla porozumět tomu, co se děje, abych mu případně mohla pomoci. Když nereaguje - tak mu řeknu, že i tak je to v pořádku a že když si bude chtít promluvit, že jsem tu pro něj. Ale že teď potřebuji věnovat pozornost vaření, uklízení, Elince..nabídnu mu možnost mi pomoct, zapojit se do toho co chci dělat. Obejmu ho, dám mu pusu, řeknu, že ho mám ráda. Když to zabere OK, když ne nechám ho v té jeho náladě s tím, že jsem udělala maximum. Pak si jdu na chvilinku vedle, pořádně si to prodýchám, chvíli myslím na něco hezkého, abych se dostala do pohody. Když bych zůstala naštvaná a vynervovaná - Kubík by to ze mě cítil a mnohem hůř by se mu uklidňovalo. Ťukám, zatím to vždycky tak nějak zabralo a po nějaké době se sám uklidnil a pak za mnou přišel. Myslím, že i já sama jsem občas dost nesnesitelná (zvlášť, když se nevyspím, jsem hladová nebo mi je zima) a tak to občas respektuji i u Kubíka. Držím palce... :o)

Odpověz
24. srp 2017
avatar
Komentář byl odstraněný
avatar

@maskule děkuji. Učím se postupovat podobně. Když se toho ale občas sejde moc (nevyspání, brečící mimčo, kňourající batole...), tak se nechám vtáhnout do hádky... Z takového dne jsem pak "zcela vyšťavená".
Učím se raději včas odejít, s vysvětlením, že se potřebuju uklidnit... A nabídnout nějakou smysluplnou činnost, kterou může dělat, i když se já při tom starám o její mladší sourozence.

Odpověz
24. srp 2017
avatar

hmmm a když jsou největší energetickej upír ty děti?:D jojo, jádro komunikace bude asi podobný, akorát u dětí, který ještě tolik nerozuměj, nebo dělaj, že nerozuměj, to není tak snadný:D

Odpověz
25. srp 2017
avatar
maskule
autor

jsme jenom lidi, neznám maminku, která by byla 100% klidná a pohodová ve všech situacích. Proto i hodně doporučuji každé mamince mít každý den pro sebe aspoň 10 minut, které budou jen její. Další věcí je naučit se si během dne dobíjet baterky - udělat si něčím radost, pustit si oblíbenou písničku, která zlepší náladu.. cokoli, co dodá energii. Být maminkou je velký dar - někdy je to však pořádná nálož stresu, nervů a zoufalství. Přeji co nejvíce klidných a pohodových dnů. Případně 14.9. budu mít v Praze podvečerní kurz pro maminky, který je právě věnován tomuhle tématu - relax a dobíjení baterek maminek...

Odpověz
25. srp 2017
avatar
maskule
autor

@normalnimatka omlouvám se za pozdní reakci, byli jsme na dovolené 🙂 No já věřím, že dítě jako takové upír být neumí. Jen mu něco chybí, něco potřebuje a k dosažení toho využívá různé postupy, které se mu nejčastěji osvědčily nebo které okoukal ze svého okolí. No a je bohužel většinou na mamce, aby to rozluštila a případné vzorce chování zkusili s mrňousem narovnat. Milé mamky, co si budeme povídat - být mámou je prostě detektivní práce, s kombinací psychologa, terapeuta, rozhodčího, smírčího a svatozář je za to někdy málo. Držím palce nám všem 🙂

Odpověz
3. zář 2017

Začni psát komentář...

sticker
Odešli