Dobro došla...

     ...je sobotní večer, chlapeček už zavřel oči i pusu najednou a konečně usnul, ještě tu u něj sedím, hlídám jeho sny, voní mi tu čaj a krásný jarní den otevřeným oknem a celá ta nálada mě nutí k bilancování, protože jsem právě završila další rok života na světě, pobyt na tomhle báječném místě k žití jsem lehce zakulatila a vzhledem k dlouhověkosti v naší rodině mi vychází, že mám za sebou možná půlku svého života běhu...

     Co jsem za tu dobu vlastně stihla? Vyrůst, vzdělat se, najít si báječného chlapa, osamostatnit se, nastoupit do pracovního procesu, slíbit manželovi, že při něm budu stát v dobrém i zlém, 5 let čekat na zrození naší holčičky za odměnu, ustát velmi těžkou manželskou krizi, po tom všem počít a porodit naší druhorozenou, která je pro radost, milovat a žít se svými dcerami a mužem, přesadit celou rodinu a vrátit se do rodného domu, pochovat nejdůležitějšího muže v mém životě - svého tátu, rekonstruovat celý dům, být nablízku své mamce a babičce, když mě potřebují, zrealizovat adopci našeho chlapečka s velkou nadějí, život v pěti, zpívat, tančit..., prostě BÝT na tomhle světě, aby můj život stál za to...

     Mám ráda svoje roky, už bych nechtěla být mladší, žiju teď mnohem svobodněji a barevněji, baví mě to, protože každý den je jiný, ještě pořád zažívám svá životní "poprvé", díky Bohu za ně...

     Myslím, že jsem dobro došla do tohoto dne, jediné, co mě na té druhé půlce děsí, že budu ztrácet své nejbližší, odejdou mi tam, odkud není návratu. Ale s tím nic nenadělám, život dává, život bere, už jsem velká holka, jen abych stihla všem opravdu říct, jak moc pro mě byli důležití a jak moc jsem je měla ráda... U táty jsem to bohužel nestihla, odešel velmi náhle, ale snad to ví i tam v tom svém holubářském ráji... Každou chvíli totiž najdu holubí pírko, myslím, že mi je posílá právě táta... Jsou věci mezi nebem a zemí, kterým nemusíme tak úplně rozumět a být ti nejrozumnější...

     Tak až zítra ráno načnu tu druhou půlku, budu si přát, abych vždycky došla dobro, o tom přece život je a pro mě je právě cesta jeho cílem...

Pěkné jaro vám všem!