Začínáte odplenkovávat? Zkuste starou indiánskou metodu, která je pohodová a rychlá!

Teplé dny jsou ideální příležitost k tomu, zkusit začít dítě zbavovat plenek. Metod, jak k úplnému odplenkování dojít, je několik, z nichž si každá maminka může vybrat tu, která nejvíc vyhovovuje hlavně rodinnému životnímu stylu a dennímu programu.
Indiánská metoda je i u nás známá a využívaná, a některé maminky na ní nedají dopustit. 

V čem indiánská metoda spočívá? V porozumění. 

Tato metoda zbavení se plenek a naučení se na nočník opravdu pochází od indiánských kmenů a je podrobně popsána v knize Harveyho Karpa Nejšťastnější batole. 

Indiáni obvykle žádnou dormu plenek rpo samostatně běhající děti nepoužívali vůbec, děti prostě vykonávali potřebu, kudy chodili. V době, kdy dětem bylo kolem dvou let, začínali starší obyvatelé kmene s hygienickou osvětou, kdy malému indiáněti sdělí, že potřeba se vykonává jen na určitém místě. Ve věku kolem 24 měsíců totiž dítě má natolik vyzrálou nervovou soustavu, že nejen že svou potřebu dokáže udržet tak dlouho, aby si místo, kde se vykonává, našlo, ale aby i dobře pochopilo, proč se to tak dělá. 

Jak poznáte, že je dítko na odplenkování zralé? 

Narozdíl od dob, kdy jsme byly malé my, se odplenkovávání hodně věkově posunulo. Zatímco naše generace byly bez plen už kolem prvního roku, dnes se vše hodně posunulo a většina metod k odplenkování také vyčkávat radí. 

Kolem druhého roku života dítěte už je dítě natolik chytré, že dokáže i bez nátlaku pochopit, jak to s tím čůráním a kakáním je. Poznáte to i tak, že množství počůraných plen se zmenšuje, dítě čůrá méně, ale větší množství, což je známka toho, že močí vědomě. Když vykonává velkou potřebu, poodejde od společnosti nebo se někde schová, aby mělo klid. I to je známka toho, že je zralé. 

Další zkouškou vyspělosti dítěte může být úkol, kdy má dítě něco přinést - "běž a přines tatínkovi ze stolu telefon, prosím tě". Pokud toto dokáže dítě pochopit a zvládnout, je zralé pochopit takovou věc, jako je vykonávání potřeby na jedno určené místo. 

Některé děti toto zvládají již kolem osmnáctého měsíce, pokud je vaše děťátko v tomto stádiu dříve, můžete do odplenkování jít, i když nedosáhlo té pomyslné dvouleté hranice, která se nyní považuje za první vhodnou dobu na odplenkování. 

"Indiánskou metodu jsem zkoušela už v osmnácti měsících, protože bylo teplo a ona 

byla pořád nahá, přišlo mi to jako ideální příležitost. Nezdařilo se. Druhý pokus přišel ve dvou letech a dvou měsících a bylo to uplně jiné, rychlé, dcerka 

rychle vše pochopila, za pár dní byla naprosto bez nehod" píše maminka s nickem Annie v diskuzi o indiánské metodě na Koníkovi, kam se můžete připojit a přečíst si desítky zkušeností maminek, které metodu využívaly. 

Jdete na to? Udělejte si čas a pohodlí! 

Odplenkování vám zabere asi 14 dní, během kterých budete doma hodně vytírat, hodně prát a 

budete muset být hodně ve střehu, aby jste mohla vždy dobře navigovat a asistovat. Alespoň na první dva, tři dny si naplánujte si oddech bez delších návštěv, výletů a dovolených, 

během kterých se budete držet poblíž domova. Udělejte si na to vnitřní klid - i na vás a na vaší pohodě hodně záleží, jak se bude akce dařit. 

Rozhodnutí, že opravdu chcete dítě odplenkovat a že celé martýrium 

vydržíte, je polovina úspěchu, která vám vše pomůže přežít v klidu a pohodě. 

Metoda spočívá v tom, že dítěti pleny seberete a už mu je nikdy nevrátíte, vyjma doby, kdy chodí spát- to si nechte až na později 🙂 Indiánská metoda přímo doporučuje, aby se plenky už přes den nikdy nepoužívaly, protože dítě by mohlo mást, jaktože někdy je nosí a někdy ne. 

Dítěti vysvětlíte, že se chodí na nočníček, který je umístěný stále na stejném místě, a nikam jinam. Můžete nočníček i vynechat a dítě posazovat na záchod, na které koupíte dětské prkénko. Výhoda takového postupu je, že můžete sama fungovat jako příklad - vždy, když půjdete na záchod to dítěti nahlásíte a příkladně mu ukážete, jak to funguje. 

Po vykonání potřeby na určené místo nešetřete aplausem, jásotem a objímáním. Vaše 

radost bude dítko motivovat nejvíce, bude vám chtít dělat radost častěji, a tím se na nočníček naučí chodit automaticky.
Pokud trávíte všechny teplé dny venku, nemusíte s sebou samozřejmě tahat nočník. Čůrání v přírodě se chválí také - ukazujte dítěti, jak se napolohovat, aby si nepočůralo nohy, naučte ho, že se čůrá na jednom místě, někde v růžku zahrady, třeba na kytičky. I zde hodně chvalte a jásejte, toho není nikdy dost. 

Nehody? Stávají se a stávat se budou, nebojte se. 

Ani po několika tréninkových dnech, kdy dítě chození na nočník pochopí, se nevyhnete 

nehodám. Obzvláště když se dítě zabere do hry, do dívání se na pohádku, nebo si hraje s dětmi, může se zapomenout. I ve dvou a půl až třech letech je zcela běžné, že i zcela odplenkované se jednou za čas počůrá.
Za takové nehody dítě netrestejte a snažte se i vyhnout rozčílení, které ve vás možná taková nehoda vyvolá, zvlášť, když se stane někde daleko od domova a ideálně, když je venku pěkně chladno. Zachovejte pohodu, noste s sebou náhradní kalhoty, a projevte dítěti spíše pochopení a lítost, než pokárání. 

Na nehody v noci si nechte okénko klidně až do šesti let věku dítěte. Pojistěte si ho nepromokavým prostěradlem nebo podložkou na matraci a buďte v pohodě. 

Všichni jsme se naučili chodit na záchod, vy a vaše dítě to zvládnete také!