Začínáme s příkrmy
▪ kdy začít ▪ jak začít ▪ vhodné suroviny ▪ BLW ▪ alergie
Milé maminky, nejprve bych se vám ráda představila, jmenuji se Michaela a jsem maminka ,,začátečnice". Poprvé jsem tady na Modrého koníka zavítala v prosinci 2017, to jsem už třetí měsíc nosila pod srdíčkem našeho broučka. Ovšem aktivní jsem tady teprve pár měsíců. Ráda si zde pročítám vaše příběhy, zajímavé diskuze a také v neposlední řadě čerpám užitečné informace. Chtěla bych také přidat ruku k dílu a proto jsem se rozhodla sepsat tento článek. Nepřicházím s ničím převratným, jedná se vlastně o takové shrnutí v kostce mých poznámek, které se týkají doporučení při zavádění příkrmů. Čerpala jsem zejména z odborných zdrojů a také ze zkušeností ostatních maminek. Maminkám, které budou s příkrmy začínat, bych chtěla tímto ušetřit spousty času s dohledáváním základních informací. Sama jsem v tom nepřeberném množství informací ztrácela, v mnohém se údaje rozcházely, až mi z toho šla hlava kolem. Netušila jsem, jakým stylem drobečkovi příkrmy podávat, kdy kterou potravinu mu můžu do jídelníčku zařadit, jaký je nejvhodnější způsob úpravy surovin aj. Pokud maminky tápete stejně jako já v začátcích, tak vzhůru do čtení!
- Kdy začít zavádět příkrmy?
Všeobecně se doporučuje začít u kojených dobře prospívajících dětí v ukončených šesti měsících. U nekojených dětí pak od ukončeného čtvrtého měsíce. Každé děťátko je však jiné a neznamená, že úderem ukončeného 6.tého/4.tého měsíce je děťátko připraveno začít jíst. Sledujte svoje děťátko, jeho reakce, zájem, schopnosti, ne hodiny, kalendáře a seznamy přikázaných a zakázaných jídel Jak poznáme, že je na čase začít se zaváděním příkrmů? Můžou nám pomoci tyto signály:
Když děťátko projevuje velkou touhu po jídle např. natahuje se po něm, napodobuje po nás přežvykování... můžeme začít přikrmovat o pár dní dříve týden- 2 týdny
Pokud kojené děťátko neprospívá, či prospívá pomaleji. Poraďte se ale nejdříve se svým pediatrem. Zejména u kojených dětí může váha stagnovat a nemusí to nutně znamenat, že děťátko neprospívá. Bere se pak v potaz více faktorů, např. jestli děťátko roste do délky, i když nepřibírá, či přibírá minimálně.
Pokud miminku mateřské mléko nestačí, může se to také projevit tím, že děťátko vyžaduje častější kojení nejen přes den, ale i v noci po hodinových intervalech.
Pokud je kojené děťátko částečně dokrmováno náhradní mléčnou výživou, je možné začít s příkrmy okolo ukončeného 5. měsíce.
Pokud nekojíte a uměle živené dítě má hlad i když denně vypije 900-1000 ml mléčné výživy, je možné začít s příkrmy od ukončeného 4. měsíce.
- Kojení a příkrmy?
V kojení nadále pokračujte i při zavádění příkrmů. Četnost i délka kojení zůstává zpočátku stejná. Děťátko se bude teprve pomalu seznamovat s novou stravou a způsobem jejího podávání. První cca 3 týdny děti zvládnou sotva pár lžiček, s novou stravou se budou nejprve seznamovat. Kojení zůstává tedy několik týdnů po zavedení příkrmů dále hlavním zdrojem výživy děťátka.
Jakým způsobem podáváme děťátku příkrmy?
Tradiční a obecně známý způsob podávání počátečních příkrmů je ve formě mixované či vidličkou rozmačkané, tepelně opracované suroviny.
Ke zkoušení příkrmů si vybereme dobu, kdy je děťátko v dobré náladě a my nikam nespěcháme. Obvykle se začíná zeleninou v čase oběda, případně kaší v čase večeře.
Dítě posadíme zpříma, protože vleže nemůže bezpečně polykat a mohlo by dojít ke vdechnutí potraviny. Dítě, které neumí samo sedět je možné nakrmit v autosedačce, v lehátku či v židličce s polohovatelnou opěrkou. Děťátko samostatně sedící posadíme do židličky nebo na klín.
Příkrm podáváme malou lžičkou, ne lahví s dudlíkem.
Nabízejte děťátku příkrm tak, aby na něj vidělo. Lžičku vložte na střed jazyka a lehce zatlačte – to přiměje dítě, aby sousto posunulo ze lžičky horním rtem. Kojenci může určitou dobu trvat, než se naučí, jak používat rty k správnému sebrání potravy ze lžičky a jak jí posunovat dozadu do úst, aby ji mohlo polknout. Toto je cílem zhruba prvních dvou týdnů. Část jídla může dítě i vyplivnout, ale to neznamená, že mu nechutná. Chce to hodně trpělivosti a stálého opakování, nezapomeňte, že učíte své miminko zcela nové dovednosti.
Pokud dítě nějakou potravinu odmítá, nenuťte jej. Zkuste druhý den něco jiného a původní potravinu zkuste zase za několik dnů či týdnů. Není také nutné tuto potravinu podávat samostatně, ale je možné ji zamíchat i do některého již osvědčeného pokrmu.
Hodně na dítě mluvte a chvalte je, chuť jídla je nový pocit, který může dítě překvapit. Chvalte dítě za každý úspěch, za každou lžičku.
Jedno krmení by nemělo trvat déle než 15-30 minut, pokud dítě není nasyceno, nakojte jej, případně nabídněte umělé mléko.
Nechte na dítěti, ať rozhodne o množství jídla, které sní. Nucení k větším dávkám může vést k vytrvalému odmítání příkrmů či dokonce ke zvracení. Dítě poté může potravinu, do které bylo nuceno, či mu z ní bylo špatně odmítat velmi dlouhodobě či trvale. Toto doporučení platí po celé dětství.
Neříkejte také dítěti, že by něco mělo jíst (když to zrovna odmítá), protože je to zdravé. Může tak získat averzi ke zdravým jídlům, protože si bude myslet, že všechna zdravá jídla jsou nechutná. Dítě k jídlu povzbuzujte, ale nenuťte jej, aby snědlo vše, co má na talíři. Může přestat vnímat vlastní pocity hladu a sytosti a bude se snažit řídit spíše množstvím, které má na talíři.
Alternativní metodou zavádění příkrmů k výše uvedeným, je způsob Baby Led Weaning. U této metody se začíná se zavedením příkrmů, až když dítě opravdu chce a ne podle tabulek. Pokud dítě samo chce, znamená to, že jeho organismus je připravený na příkrmy a není potřeba zavádět nejdříve dva dny mrkev a poté dva dny další zeleninu jak je tomu u tradičního zavadění příkrmů. Také není třeba striktně začít zeleninou.
Pokud by vás zajímalo více informací o této metodě, můžete si počíst například na serverech: https://www.jidlodotlapky.cz/jak-zacit-s-jidlem-do-tlapky/
Jaké jsou vhodné suroviny pro přípravu příkrmů?
Čerstvé ovoce a zelenina
Nejvhodnější je bez debat na přípravu příkrmů čerstvá zelenina a ovoce. Vhodné je tedy vybírat dle sezónnosti dané suroviny. Snažte se zařadit do jídelníčku děťátka co nejvíce pokrmů, které jsou pro to období přirozené. Pozměňujte skladbu jídelníčku dle ročního období a nesnažte se zařazovat po celý rok stejné plody. Při vybírání vhodných plodů především zkontrolujte, zda jsou celé a nepoškozené, jestli na nich nevidíte stopy škůdců či dokonce škůdce samotné, zda ovoce či zelenina nejsou zničeny mechanicky nešetrným převozem nebo skladováním. Vlivem nevhodných skladovacích teplot se totiž změní konzistence i zbarvení. Pokud plody přešly mrazem, došlo pravděpodobně k nevratným změnám v jejich kvalitě, především senzorické. Chuť se tak dramaticky změní například u citrusů (jsou nahořklé a nakyslé), banány vlivem teplot pod nulou černají, brambory získávají sladkou chuť. Mrazem poškozená rostlinná pletiva jsou navíc mnohem náchylnější k mikrobiologickým změnám, tedy hnilobným procesům a tím je nevratně omezena nejen doba jejich skladování, ale také významně snížena nutriční hodnota plodů. Je doporučováno nenakupovat v otevřených stáncích, ale v kamenných prodejnách a zboží si pečlivě prohlížet. Základní plodiny jsou v kamenných prodejnách dostupné po celý rok – papriky, rajčata, okurky, salát, brambory... Při bližším prozkoumání zjistíte, že země původu jsou stále podobné – Itálie, Španělsko, Polsko.. Je to z toho důvodu, že většina těchto plodin se pěstuje na plantážích a ve sklenících po celý rok tak, aby byla zabezpečena rovnoměrná distribuce k odběratelům, léto-neléto, mrazy-nemrazy. Avšak zdlouhavý převoz a skladování v chladících boxech se velmi projevuje na výsledném nutričním profilu plodů.
Mražené ovoce a zelenina
Kvalita běžně dostupné čerstvé zeleniny a ovoce v zimních měsících se pohybuje stejně jako teplota někde okolo bodu mrazu. Ovšem jsou i jiné možnosti, které nám zajistí vitamíny a bioaktivní látky i v zimě. Mražená zelenina u nás nemá dobrou pověst i přesto, že nejen v zimě může být často nutričně mnohem výživnější, než zelenina čerstvá. Mrazení je nejšetrnější metoda konzervace potravin. Surovina musí být výrobci sklizena v okamžiku, kdy je optimálně zralá a rychle ji zpracovat v mrazírně tak, aby si uchovala nejen svůj vzhled, ale i vůni, chuť a samozřejmě výživové hodnoty včetně vitamínů.
Máte spolehlivý zdroj či si pěstujete zeleninu přímo na zahrádce? Pak neváhejte a co nejvíce si ji zamrazte. Skladování v mrazáku také ničí obsah vitamínů, za předpokladu, že jsou ale plody hluboce zmraženy a spotřebujete je do 7 měsíců, uchovají si ještě minimálně 80 % toho, co měly před zmražením. Bát se nemusíte ani běžné mražené zeleniny od kvalitních výrobců – plody jsou mraženy ihned po sklizení, na rozdíl od distribuce čerstvého ovoce a zeleniny si tedy zachovají mnohem víc cenných látek. Pokud se rozhodnete pro nákup mražené zeleniny či ovoce, surovina by měla být v sáčku sypká, případně po promnutí v rukou by se měla rozpadnout na menší části. Velké zmrzlé hroudy mohou signalizovat, že surovina již byla jednou rozmražena a znovu zmražena.
Vejce
Vejce již není problém (běžně v sítích hypermarketů) sehnat alespoň z chovů slepic na podestýlce či přímo v bio kvalitě, kde je lepšími životními podmínkami nosnic zajištěna vyšší kvalita vajec.
Maso
Co se týče masa, v dnešní době je čerstvé kvalitní maso dostupné téměř na každém rohu. Pro přípravu příkrmů preferujte tedy vždy čerstvé chlazené maso, nejlépe koupené v řeznictví. Pokud budeme kupovat maso v obchodních řetězcích, je třeba si hlídat, jak je maso označeno. Dáváme pozor, zda není na obalu uvedeno křehčené, glazírované či masírované maso, což je technologický postup, kterým se mají zlepšit kulinární vlastnosti masa. Tento postup spočívá v tom, že se maso nastřikuje formou injektáže a do něj se vpravuje sůl, voda a další látky (sůl, polyfosfáty...). Křehčené maso většinou obsahuje 20 až 25 % vody. Jak poznáme, že se jedná o křehčené maso?
Křehčené maso bývá ve většině případů maso kuřecí, krůtí, králičí a rybí. Prodává se jak chlazené, tak mražené. Křehčené maso musí být označeno jako výrobek polotovar a musí být na etiketě napsáno, co všechno obsahuje. Kromě složení je vždy na křehčeném mase napsáno „křehčené“ (popřípadě glazírované nebo masírované). Křehčené maso tedy poznáme snadno, stačí se kromě ceny soustředit i na obal.
Na přípravu příkrmů vybíráme zpočátku libovější maso s vyšším obsahem bílkovin a to například: kuřecí prsa, krůtí prsa, králičí maso, vepřová kýta nebo pečeně; hovězí svíčková, kýta či krk nebo kližka; telecí maso, sladkovodní ryby.
A co vnitřnosti?
Někteří lidé se konzumace vnitřností obávají. Mají totiž strach, že obsahují škodlivé látky. Tím spíš je odmítají servírovat malým dětem. I když játra a ledviny fungují v těle živočichů jako přírodní čistička, odpadní látky v sobě nezadržují, ale naopak je vylučují ven z těla. Takže se není čeho bát. Podle lékařů jsou játra navíc hotovou studnicí zdraví – i pro děti. Jsou totiž bohatým zdrojem bílkovin, minerálních látek i vitamínu A. Co do obsahu železa hravě porazí i hovězí maso – najdete ho v nich asi 6x tolik. Játra můžete dětem do jídelníčku zařadit dvakrát měsíčně. Vnitřnosti kupujeme výhradně čerstvé chlazené.
Co kupované dětské výživy? Jsou kvalitní?
Bez obav můžete dětem občas podávat kupovanou dětskou výživu. Splňuje přísné normy a je tedy pro děti vhodná. Kupované výživy jsou ideální především na cestování, výlety a dovolené. Pozor na výběr přesnidávek, ať už zeleninových či ovocných – v některých může být přídavek cukru či soli, což není ze začátku přikrmování vhodné..
O kvalitě surovin bych se mohla rozepsat a napsat stovky článků. Je to opravdu hodně diskutované téma provázeno mnoha mýty, avšak to bychom se asi k domácí přípravě příkrmů nikdy nedostali. Myslím však, že tyhle základní informace jsou pro nás dostačující.
Jak postupujeme při zavádění příkrmů ?
Obvykle se začíná zeleninou ( léta zažité doporučení, aby si dítě hned zpočátku nezvyklo na sladkou chuť a poté by zeleninu mohlo odmítat, avšak toto se nepotvrdilo). Někteří pediatři doporučují začít kaší, pokud je dítě hladovější a pokud se v noci často budí (což ale nemusí nutně znamenat, že má děťátko hlad, může toužit pouze po kontaktu s maminkou).
Je vhodné začít jedním druhem zeleniny a po 3 až 4 dnech se přidává další druh zeleniny. Tento postup je zpočátku vhodné dodržovat, abychom mohli případně vypozorovat, který druh zeleniny děťátku nedělá dobře.
Jakmile zavedeme jednodruhovou zeleninu po 3-4 týdnech můžeme začít děťátku do příkrmu přidávat důkladně uvařené a velmi jemně nakrájené, nasekané či mixované libové maso. Obecně se doporučuje postup zavedení masa : 1. týden jedna lžíce masa (10 g), druhý týden dva druhy masa 2 lžíce (20 g) atd., až se dostaneme na maximální denní dávku 40 - 50 g masa. Maso však není vhodné podávat děťátkům denně, doporučuje se 6x týdně. Já osobně dávám přednost doporučení maso podávat obden a zbylé dny servírovat děťátku pouze zeleninový příkrm, zeleninový příkrm se žloutkem a zeleninový příkrm s luštěninou.
Příklad týdenního ,, obědového menu" ( věk děťátka 8. měsíc)
Pondělí
Kuřecí prsa s brokolicí a kuskusem (40 g kuřecí prsa, 40 g kuskus, 80 g brokolice, 2 lžičky oleje/másla)
Úterý
Cuketa s lilkem v ,,omáčce ,, z červené řepy (60 g cuketa, 50 g červená řepa, 50 g lilek, 2 lžičky oleje/másla)
Středa
Vepřová kýta na kmínu s rýží (40 g vepř. kýta, 40 g rýže, 80 g mix zeleniny, 2 lžičky oleje/másla)
Čtvrtek
Květákový mozeček ((1 žloutek ( cca 20 g), 100 g květák, 40 g cuketa, 2 lžičky oleje/másla)
Pátek
Králík s dýňovým pyré a batáty ( 40 g králičí maso, 40 g batáty, 80 g dýně, 2 lžičky oleje/másla)
Sobota
Zelené fazolky na smetaně ( 50 g zelené fazolky, 60 g brambora, 50ml mateřské mléko nebo náhradní mléčná výživa, 2 lžičky oleje/másla)
Neděle
Telecí maso s pórkem a těstovinou (40 g telecí maso, 40 g bezvaječných těstovin, 40 g pórek, 40 g mix zeleniny, 2 lžičky oleje/másla )
Obdobným způsobem se postupuje i u druhého příkrmu – ovoce. Také u ovoce dodržujeme interval 3-4 dny podávání jednodruhového ovoce, abychom zjistili případnou alergii u děťátka. V prvních měsících je nutné ovoce loupat a krátce upravit na páře (kromě banánu a melounu).
Jaká je vhodná konzistence prvních příkrmů?
Pokud zvolíte ,, tradiční ,, způsob podávání příkrmů, ty je vhodné podávat ve formě hrubé kaše – snažte se vyhnout mixování pokrmů, potraviny rozmačkejte vidličkou nebo propasírujte. Tato úprava je vhodná z toho důvodu, aby si děťátko zvykalo na ,,kousky,, a později neodmítalo nerozmělněné kousky potravy. Také není doporučováno podávat příkrm v podobě řidší polévky, vhodnější je kašovitá konzistence.
Jaké je optimální množství 1 porce příkrmu?
Při zavádění příkrmů podáváme zpočátku 1-2 lžičky příkrmu 1-2x denně. Není rozhodující, zda příkrm podáváte před či po kojení, je možné dítě trochu nakojit, nabídnout příkrm a poté dokojit. Množství zvyšujte velmi pozvolna, dítě nenuťte. Plná dávka, která nahradí 1 kojení dosáhneme dříve za 2-4 týdny. Plná dávka příkrmu by měla být 150-200 g, přičemž zelenina (až do dvou let věku dítěte) by měla převažovat nad masem a přílohou např. : 40 g maso, 40g rýže, 80 g zelenina
Doporučení při zavádění příkrmů pro jednotlivá období života dítěte
6. – 7. měsíc
Začíná se zeleninovým příkrmem v poledne, případně kaší večer (nejlépe nemléčnou kaší, která se rozmíchá v MM (mateřské mléko) nebo UM (náhradní mléčná výživa), které jsou dítěti dobře známé, ale je možné použít i mléčnou kaši, která se míchá ve vodě).
Stále děťátko kojíme/podáváme UM dle jeho potřeby. Jak se bude zvětšovat množství příkrmů, tak budete kojit/podávat UM méně často, ale mateřské mléko/UM bude stále velmi důležitou součástí stravy děťátka.
Množství příkrmů postupně zvyšujte, až za 2-4 týdny nahradí celou jednu mléčnou dávku (MM /UM). Tato dávka by měla být 150-200 ml zeleniny (větší jedlíci i 250 ml). Některým děťátkům trvá přijmutí příkrmů ještě déle, proto můžete této dávky dosáhnout třeba až za 2 měsíce.
Nový druh zeleniny zkoušejte vždy po 3-4 dnech. Nová zelenina se může podávat samostatně, případně s již nějakými vyzkoušenými druhy – je možné vařit hustější polévky, pyré nebo zeleninové kaše.
Zelenina, která je vhodná pro začátek: mrkev, brambory, brokolice, cuketa, okurka, špenát (nepodávejte často a ve velkém množství, je velkou zásobárnou dusičnanů, pokud máte obavy můžete děťátku podávat špenát formou kupovaných dětských příkrmů, zde je totiž hladina dusičnanů přísně kontrolována), pastiňák, fenykl, dýně, červená řepa, zelený hrášek.
U kořenové zeleniny je vhodné ze začátku vykrajovat středy (které obsahují nejvíce dusičnanů), je nutné ji řádně omýt, nejlépe kartáčkem, případně ostrouhat.
Zeleninu ideálně duste v páře (zachová si tak největší množství vitamínů), případně povařte do měkka. Do zeleniny přidávejte trošku kvalitního rostlinného oleje nebo malý kousek másla – pro lepší vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích.( cca 2 lžičky na 200g porci)
Kaše jsou ze začátku vhodné rýžové, kukuřičné (neobsahují lepek), po 6.-7. měsíci také ječmenné, ovesné a další. Můžete používat i kupované nemléčné či mléčné kaše – jsou obohaceny vitamíny a minerály, kterých může být v dětské stravě nedostatek. Plná dávka kaše je stejná jako u zeleniny – 150-250 ml.
7. - 8. měsíc
Zhruba za 2-4 týdny po zavedení zeleniny je možné začít podávat maso. Je důležité díky obsahu železa, které se lépe vstřebává z potravin živočišného původu.
1x týdně je vhodné maso nahradit natvrdo uvařeným slepičím žloutkem (vařit 10-15 minut, rozhodně nedávat naměkko či syrové, hrozí riziko salmonelózy a s ní spojených těžkých průjmů) – zpočátku stačí i půlka žloutku.
Novou chuť (maso) přidávejte do již známých chutí (vyzkoušených potravin), dítě ji lépe přijme.
Zařaďte druhý příkrm – ovocný (případně zeleninový, pokud jste začala kaší). Je možné ho podávat jako dopolední či odpolední svačinu (případně jako oběd, v případě zeleninového příkrmu).
Vhodné ovoce pro začátek: hrušky, jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, banán, avokádo, borůvky.
Ze začátku je vhodné ovoce oloupat a krátce podusit ve vodě (kromě banánu a melounu), později již podávat ovoce čerstvé, není třeba ho tepelně zpracovávat, odslupkovávat do doby, než je dítě schopné sníst celý plod i se slupkou (obvykle až po roce věku). U banánu je vhodné odkrojit konce – zhruba centimetrové.
Jako u zeleninového příkrmu zavádět nové ovoce postupně, po 3-4 dnech a na plnou dávku příkrmu se dostat za 2-4 týdny. Plná dávka je u dopolední a odpolední svačiny (což je obvyklá doba podávání ovoce) 100-200 ml.
8. – 9. měsíc
Přidejte třetí příkrm – obilno-mléčný, případně mléčno-ovocný (pokud prvním příkrmem byla nemléčná kaše), který nahradí večerní kojení (případně bude jako svačina – v případě ovoce).V tomto věku již můžete dítěti bez problémů podávat lepek (ten je možné podávat od ukončeného 6. měsíce), takže kaše mohou být z různých obilnin – kukuřice, rýže, oves, pšenice, vícezrnné, jáhly, pohanka, amaranth, ječmen. Je také možné podávat kupované kaše (nemléčné, které se připravují do MM či UM či mléčné, které se připravují do kojenecké či kvalitní vody z vodovodu).
Kaše nesladíme, maximálně troškou hroznového cukru, nejlépe do ní přidáme ovoce či ovocnou přesnídávku, ale také zeleninu.
Můžeme také dítěti nabídnout kvalitní bílý jogurt (bez konzervačních látek, barviv a dalších „éček“, s živou jogurtovou kulturou) – např. Holandia. Dítě ho může jíst samotný případně do něj přidáme ovoce nebo ovocnou přesnídávku.
Dítě stále rozvíjí jemné pohybové funkce ruky a také se prořezávají zoubky - je schopné vzít do ruky potraviny, dát si je do úst a žvýkat. K nácviku žvýkání je tedy důležité dítěti vhodné potraviny nabízet – dávejte tedy dítěti do ruky kousek chleba či rohlíku, vhodné jsou také různé kukuřičné a další křupky, které je možné koupit v prodejnách zdravé výživy a dále dětské sušenky (nejlépe bez cukru), vhodné pro tento věk. Dítě je potřeba při konzumaci potravy vždy hlídat!
9. – 12. měsíc
Nabízejte dítěti k hlavnímu jídlu vždy i přílohu – brambory, rýži, těstoviny (do roku věku bezvaječné), rýžové nudle, kuskus.
Je možné už také zkoušet luštěniny v pořadí – zelený hrášek (možno již od konce 7. měsíce), červená čočka, hrách, čočka, fazole. Je potřeba sledovat, zda některá luštěnina dítě příliš nenadýmá.
Nabízejte dítěti i pečivo.
Kromě mléka (plnotučné mléko do pokrmů lze použít od roku věku, na přímou konzumaci pak polotučné mléko po 2. roce) a tvarohu (ten až po roce věku) je možné vyzkoušet další mléčné výrobky – sýry (pozor na tavené – obsahují příliš mnoho soli), lučina, žervé, kefír, zakysané mléčné výrobky.
Sledujte složení potravin na obalech – zda neobsahují přídatné látky, barviva, konzervanty, soli, přidané cukry.
Kolem 9. měsíce prochází dítě další senzitivní periodou, kdy je připraveno přijmout kousky v potravě – začněte tedy nabízet měkkou kouskovitou stravu – již nemačkejte, ale spíše krájejte. Novou konzistenci potravin smíchejte s již známou strukturou – např. kousky vařené, měkké mrkve do mrkvového pyré.
Počet zubů nijak nesouvisí se schopností zpracovat kouskovitou stravu. Některé děti nejsou schopné kousky jíst ani s plnou pusou zubů, jiné nemají ani v roce žádný zub a přesto jsou schopné sníst i tvrdé kousky potravy.
Koncem 1. roku života by už dítě mělo být schopno jíst potravu stejné konzistence jako zbytek rodiny.
Často dítěti nabízejte potravu do ruky. Nechte také dítě často samotné jíst lžičkou, umožní mu to rozvíjet zručnost a koordinaci svalů. Hodně však dítěti pomáhejte, zatím nebude schopno se samo najíst. Povzbuzujte a chvalte každé jeho úsilí, je to pro něj velký krok kupředu.
Nabízejte dítěti pokrm v hlubší misce, nabírá se z ní lépe než z talířku. Nádobí by mělo být nerozbitné a raději těžší – méně klouže.
V tomto období, kdy se dítěti začíná nabízet hustější pokrm (celé kousky), který obsahuje méně vody je potřeba již dítěti dodávat více tekutin. Pro začátek alespoň 200 ml denně, aby dítě neodmítalo kojení, které pokryje zbytek potřeby tekutin. Do roku věku dítě potřebuje 900-1200 ml tekutin (včetně mateřského či umělého mléka, něco obsahují i samotné příkrmy).
Nejvhodnějšími nápoji jsou – kojenecká voda (případně i kvalitní voda z vodovodu), ředěné ovocné a zeleninové šťávy a džusy (džusů dávejte denně max. 120-150 ml denně a pozor na obsah sacharidů – neměly by přesahovat 15 g na 100 ml). Nabízejte jen šťávy z takového druhu ovoce, které dítě dobře snáší (nemá na něj žádné alergické reakce), dětské bylinkové, ovocné čaje. Černé a zelené čaje, ale také třeba čaj heřmánkový způsobují horší vstřebatelnost železa, proto je podávejte až po roce a ne v příliš velkém množství.
Nápoje nabízejte v hrnečku, ne v kojenecké lahvi. Dítě se potřebuje pití z hrnečku či sklenice naučit. Nabízet můžete různé hrnečky – se dvěma ušima, s pítky, s brčkem, ale konečným cílem je běžný hrneček. Hrneček plňte ze začátku jen z poloviny, bude se s ním dítěti lépe manipulovat.
Nezapomeňte, že dítě do roku věku potřebuje 600 ml mléka a mléčných výrobků. V případě, že kojíte tuto potřebu pokryjí 3-4 kojení za 24 h + kaše, jogurt. V případě, že je dítě na náhradní mléčné výživě by mělo dostat zhruba 2 dávky UM po 100-200 ml (+ taktéž kaše, jogurt či jiné mléčné výrobky). Čím více mléčných výrobků, tím může být dávka mléka či počet kojení menší.
Dítě musí při jídle sedět. Může sedět u svého dětského stolečku, ale většina dětí bude nadšeně napodobovat společné stravování u jednoho rodinného stolu, u kterého bude sedět ve vysoké dětské židličce, bude se snažit ochutnávat to, co má zbytek rodiny na talíři. Dávejte tedy dítěti najevo, že jídlo, které máte na talíři je velmi dobré, vytvářejte při stravování pozitivní atmosféru.
Příprava a skladování pokrmů
Při přípravě pokrmů udržujte v kuchyni čistotu, především pozor na důkladné umytí
kuchyňské desky a nářadí po přípravě masa – děti mohou na kuchyňskou linku sahat a
i šťáva z masa může být příčinou průjmových onemocnění. Ovoce a zeleninu
oloupejte, omyjte, případně důkladněji očistěte kartáčkem pod tekoucí vodou.
Z oloupaného banánu ukrojte asi 1 cm konce a podávejte pouze
prostřední část. Starší batolata již mohou jíst ovoce i slupkou, pod kterou je mnoho
vitamínů.
Z masa odstraňte kůži a tuk. Používejte různá prkénka na přípravu masa, ryb a drůbeže
a jiné na ostatní potraviny. Často vyměňujte utěrky.
Syrové a tepelně opracované potraviny určené k přímé konzumaci nesmí přijít do
styku – mohlo by dojít ke kontaminaci mikroorganismy ze syrových potravin na ty
potraviny, které budeme přímo konzumovat.
Potraviny by měly být rozmrazovány v chladničce. Je možné potravinu rozmrazit také
v mikrovlnné troubě či v sáčku ponořeném do vlažné vody. Po rozmrazení potravinu
ihned zpracujte. Jednou rozmražené potraviny již znovu nezmrazujte!
Nepoužívejte nepasterizované mléko.
Jídlo tepelně upravujte vařením, dušením, pečením. Snažte se omezovat smažení.
Zeleninu vařte pokud možno v páře. Vejce vařte alespoň 10 minut.
Připravené pokrmy spotřebujte co nejdříve, nenechávejte je v pokojové teplotě déle
než 2 h, udržujte je buď studené (pod 4°C ) nebo naopak horké (nad 60°C).
Dětskou výživu ve skleničkách ohřívejte ve vodní lázni (aby se nepřipálila). Pokud
víte, že dítě nesní celou skleničku, tak část oddělte. Není příliš vhodné ohřívat pokrmy
vícekrát. Nespotřebovanou část pokrmu můžete po důkladném uzavření skladovat
v lednici max. 2 dny.
Jídlo pro malé kojence se snažte nemixovat, ale spíše propasírovat či rozmačkat. Děti
zvyklé na příliš jemnou konzistenci mohou mít později s kouskovitou stravou větší
problémy.
K přípravě stravy pro kojence používejte kojeneckou vodu nebo kvalitní vodu
z vodovodu (vhodnou pro kojence), po roce věku již není nutné vodu k přímému pití
převařovat.
Do masozeleninových příkrmů přidávejte trošku rostlinného oleje/másla, aby se
vitamíny rozpustné v tucích mohly lépe vstřebat. Můžeme přidávat slunečnicový,
řepkový nebo olivový olej.
K dlouhodobějšímu skladování pokrmy zmrazte do čistých uzavíratelných nádob
(zmrazte je co nejdříve, nenechávejte je v pokojové teplotě déle než 2 h), u kojenecké
stravy se osvědčilo skladování ve vyvařených plastových nádobách na ledové kostky
(a vložit do čistých sáčků) – je možné do nich zamrazit ovoce, zeleninu i maso (již
předem připravené) a pak jen vyloupnout příslušné kostičky a vhodně je kombinovat a
ohřát ve vodní lázni (v misce či skleničce). Hluboce zmrazené (pod –18°C) je možné
uchovávat několik měsíců.
ZAVÁDĚNÍ PŘÍKRMŮ U DĚTÍ S PŘEDPOKLADEM VÝSKYTU ALERGIE
Pokud trpí rodiče nebo sourozenci dítěte nějakým alergickým onemocněním (např. astma, senná rýma, atopický ekzém), je mnohem větší pravděpodobnost, že podobné onemocnění se projeví i u dítěte. Pokud je alergikem jeden z rodičů nebo sourozenec, je pravděpodobnost vzniku alergie u dítěte 20-40%, v případě, kdy je jeden rodič + sourozenec alergik je možnost vzniku alergie u dítěte až 50%, pokud jsou oba rodiče alergici je toto riziko až 75%.
Nejlepší ochranou před časným rozvojem těchto potíží je kojení. V případě potencionálně alergického dítěte může být výlučně kojení prodlouženo až do 7. či 8. ukončeného měsíce dítěte. Matka – alergička, případně pokud je alergik otec či sourozenec dítěte by měla dodržovat při kojení (a nejlépe již 2 týdny před porodem) tzv. eliminační dietu – tzn. vyloučit ze své stravy potraviny, které mohou alergickou reakci vyvolat (viz. níže). Alergeny do mateřského mléka také přecházejí. Ovšem je důležité, postupně alergeny do stravy matky postupně zase zařazovat!
Pokud dítě nemůže být plně kojeno, doporučuje se používat (především v prvních 6 měsících života) hypoalergenní mléko, kde je bílkovina kravského mléka částečně naštěpena a je tedy pro dítě lépe stravitelné.
Při zavádění příkrmů se postupuje pomaleji než u zdravého dítěte – jedna potravina se přidává každých 7 dnů, aby se daly dobře vypozorovat případné alergické projevy – platí to pro zeleninu i ovoce.
Mezi možné příznaky alergie patří např.:
kolikové bolesti
průjem s nitkami krve
atopický ekzém
další kožní reakce (dítě se „osype“ vyrážkou), otoky
časté ublinkávání či zvracení, plynatost
rýma
neprospívání či úbytek na váze (lze vypozorovat až po delší době)
Tyto reakce nemusí vždy souviset s reakcí na konkrétní potravinu, může jít i o projev běžných jiných onemocnění, někdy může jít třeba o reakci na očkování. Proto podezřelou potravinu vyřaďte z jídelníčku a za pár týdnů ji znova opatrně zkuste. Pokud bude reakce opakovaná, lze alergii téměř jistě potvrdit.
Vejce je vhodné podávat později – žloutek od roku, bílek až od 2 let.
Ryby a ořechy můžete zařadit až po 3. roce života.
Kravské mléko a mléčné výrobky patří také mezi potraviny, které mohou alergické reakce vyvolat. Také zatěžují kojence vysokým obsahem bílkovin. V přípravě pokrmů používejte hypoalergenní umělou výživu nebo mateřské mléko. Normální kravské mléko používejte až po 3. roce života. Ve více než 90% případů totiž po 3. roce života dochází k postupnému vymizení alergie na kravské mléko a výrobky z něj.
Potraviny s lepkem je lépe podávat později, až kolem roku věku.
Jídlo nesolte, nekořeňte, nedoslazujte. Výjimečně lze obilné kaše lehce přisladit hroznovým cukrem (1/2 lžičky).
Při zavádění příkrmů u alergickým dětí se postupuje tzv. třístupňovým systémem:
týden jedna složka
týden se přidá nová potravina k již známé a vyzkoušené potravině
týden se může přidat další potravinu nebo se přidá maso
Dietní opatření u dětí, které již mají nějakou alergii prokázanou jsou různá u každého druhu alergie. Lékař alergolog potom přímo doporučí konkrétní jídelníček pro dané dítě.
Potraviny, které obvykle nevyvolávají alergické reakce:
Zelenina: mrkev, zelená okurka, cuketa, dýně, černý kořen, kořen petržele, kedluben, všechny zelené saláty, špenát, čínské zelí, mangold, červená řepa, pórek, květák, zelí, kapusta, zelené luštěniny, zelený hrášek
Ovoce: hrušky, jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, banán, avokádo, borůvky
Obilniny: rýže, proso, oves
Maso: drůbeží, telecí, hovězí, jehněčí, králičí
Sladidla: čistý hroznový cukr, zahuštěná jablečná nebo hroznová šťáva
Pojící prostředky: rýžový, kukuřičný a bramborový škrob
Oleje a tuky: rostlinné oleje (slunečnicový, olivový, kukuřičný), nemléčné margaríny
Čaje: dětský čaj, šalvěj, sléz, lipový květ, fenykl, černý bez
Šťávy: jablečná, hrušková nebo hroznová šťáva. Šťávy používejte jen tehdy, jestliže dítě snáší celé ovoce, ze kterého je šťáva připravena.
Jak se zaváděly příkrmy u nás? Věřila jsem, že když se budu striktně držet tabulek a doporučení, bude to pro mého drobečka nejlepší a nejbezpečnější. A víte co? Nakonec jsem dala na svůj instinkt, jedeme si své tempo. Netlačím na pilu, nic nenutím a naopak, pokud drobek jeví o nějaké jídlo zájem, dávám ochutnat. Zjistila jsem, že to vlastně není žádná věda. Nejtěžší na tom všem je vymýšlet různé kombinace surovin. Spousty zajímavých receptů najdete na Modrém koníkovi ve skupince Domácí příkrmy-recepty, nápady https://www.modrykonik.cz/group/1942/
Na mém blogu https://www.modrykonik.cz/blog/michaelllas/, najdete nejen recepty, ale také pro inspiraci denní jídelníčky, které postupně doplňuji. Věřím, že jsem vám alespoň částečně ušetřila čas a budu se těšit na vaše rady, tipy a nápady.
http://www.kojeni.net/zavadeni-prikrmu.html
https://www.mamila.sk/pre-matky/dojcenie-a/prikrmy/
https://web.vscht.cz/~poustkaj/APKP%20P1%20JP2017%20MASO.pdf
https://cit.vfu.cz/ivbp/wp-content/uploads/2011/07/Kamenik-skripta-web.pdf
https://www.svet-potravin.cz/clanek/jak-v-zime-nakupovat-ovoce-a-zeleninu
https://www.jogadnes.cz/joga/cerstve-ovoce-a-zelenina-v-zime-je-to-opravdu-takovy-benefit-3399/
