Možná jste si mysleli stejně jako já, že tradiční adventní kalendáře existují po celá staletí. Avšak odpočítávání dnů do Vánoc v papírové podobě, nebo dokonce jinými způsoby  - pomocí věnců, svíček a budov - je ve skutečnosti záležitost relativně nová. V dnešním článku v rámci akce #vanoce_s_ambasadorkami vám nápíši pár zajímavosti o  adventních kalendářích, ale hlavně vám sem hodím tipy, jak si snadno můžete vyrobit adventní kalendáře doma 😉

 Nejstarší adventní kalendáře měly podobu uměleckých děl. První známý ručně vyrobený adventní kalendář vznikl v roce 1851, letos by tedy oslavil 165. narozeniny. První tištěný kalendář s malými barevnými obrázky přilepenými na lepence vznikl mnohem později. V roce 1908 jej vyrobil mnichovský tiskař Gerhard Lang z Maulbronnu. Svůj vystřihovací kalendář nazval „V zemi Ježíškově“. Tento „Mnichovský vánoční kalendář” neměl ještě otevírací okénka, ale na počátku 20. století už Lang vydal první adventní kalendář s malými otevíracími dvířky.

Některá města  pojímají tuto tradici opravdu velkolepě a zajímavě.  Fasády  domů, nejčastěji radnic se promění do velkých adventních kalendářů. Proslulá je například vídeňská radnice, před kterou probíhají vánoční trhy.

V Dánsku, Finsku, na Islandu, v Norsku a ve Švédsku existuje tradice tzv. Julekalender. Je to kalendář v podobě televizního nebo rozhlasového pořadu, který začíná 1. prosince a končí na Štědrý den. Poprvé se adventní rozhlasová přehlídka vysílala v roce 1957 v podobě švédského rozhlasového seriálu Barnens Adventskalender.

Jak si snadno vyrobit adventní kalendář doma?

Co takhle na příští Vánoce zkusit vyrobit nápadité adventní kalendáře, které obdarovaným udělají radost, ale zároveň budou i pěknou sváteční dekorací?  Pokud si netroufáte na práci s nůžkami, papírem a lepidlem nebo látkou a šicím strojem, můžete využít to, co vám domácnost běžně nabízí. Třeba roličky od toaletního papíru, papírové pytlíky, prázdné plechovky či plastové kelímky. Pak už stačí vzít jen do ruky fixu, provázek a nějaké drobné vánoční ozdoby a do hodiny je kalendář hotový.

Nejhorší představa je pro mě ta, že by se někdy mé děti dostaly do situace, kdy by byl ohrožen jejich život. Určitě se všechny shodneme na tom, že nejlepší je umět takovým situcím předcházet, ale bohužel, ne vždy můžeme nastalé okolnosti ovlivnit. Být v tu chvíli připravená a umět takovou situaci řešit, je pro mě k nezaplacení. 

Díky online kurzu ,,První pomoc dítěti", který jsem absolvovala u MUDr. Knězkové, jsem získala pocit jistoty, že dokážu svým dětem pomoci. I když pevně doufám, že celý kurz mi bude nakonec úplně k ničemu a první pomoc nebudu muset nikdy v životě nikomu dát. 😉

Jak kurz probíhá?

Kurz je postavený tak, aby byl pro nás maximálně praktický a užitečný nám, maminkám. Celý kurz je situovaný tak, abychom zvládly první pomoc samy doma s dítětem. Kurz je rozdělen do samostatných modulů, které si pak můžete kdykoliv znovu přehrát:

Ukázka z části ,,První pomoc dítěti" -  celkem 14 videolekcí. V této části se dozvíte nejen důležité kontakty, které je dobré mít uložené v telefonu. Ale především to,  jak postupovat při úrazech, otravách a ,,nehodách", které se u dětí nejčastěji stávají. Včetně resuscitace dětí...

Ukázka z části ,,O miminku " -  celkem 12 videolekcí.  V této části se nastávající i   zkušené maminky dozví spoustu užitečných informací. Paní doktorka se zde věnuje například výběru pediatra a porodnice, motorickému vývoji dětí, monitoru dechu a SIDS, očkování, febrilním křečím, teplotám i resuscitaci kojenců...

Co neodmyslitelně patří k létu kromě dovolených, slunce a koupání?

Rozhodně   grilovačky, zahradní párty a oslavy. A na takových akcích nesmí nikdy chybět dobré jídlo. Proto jsem si pro vás připravila v rámci  #leto_s_ambasadorkami tipy na rychlé a snadné pohoštění pro děti i dospělé. V článku se s vámi podělím o 12 našich nejoblíbenějších sladkých, slaných, zdravějších i mlsných receptů a nápadů 😉

DOBROTY Z ČERSTVÉHO OVOCE A ZELENINY

Melounové nanuky

Zdravé, rychlé, jednoduché  a u dětí oblíbené. Kousky melounu napíchneme na obyčejné dřevěné tyčky na nanuky.

Samotný meloun je osvěžující, ale když ho ještě zkombinujete se sýrem a okurkou, vznikne skvělý základ pro letní salát! Můžete vytvořit buďto jednoduché jednohubky - kostka melounu, balkánského sýru/fety a černé olivy,

Mezi nejčastější nehody u dětí, zejména u dětí batolecího věku, patří požití chemických prostředků, jedovatých rostlin a hub. Věděli  jste například,  že  převážná  většina  dětských  otrav  se  přihodí  přímo v domácnosti? Myslím, že  uchovávání úklidových/pracích prostředků a léků na bezpečném místě je v každé domácnosti samozřejmostí.  Ale možná vás překvapí i nebezpečnost některých rostlin, které doma běžně pěstujeme či jíme...

Několik důležitých připomínek na začátek

Pokud  se  už  nehoda  stane a  budete  kontaktovat  Toxikologické informační  středisko ( https://www.tis-cz.cz/  tel: 224  91 92 93    nebo   224 91 54 02),  je  důležité  vždy zjistit  všechny  okolnosti nehody.  Pokud  je  to  možné,  uveďte  při  dotazu  přesný  název přípravku, preparátu nebo rostliny a požité množství. Nikdy nepoužívejte u dětí k vyvolání zvracení roztok kuchyňské soli. Postačí podráždění kořene jazyka nebo zadní části hrtanu prstem nebo jemně rukojetí lžíce. U dětí vprvním půlroce života vyvolání zvracení  nezkoušejte  vůbec. Pokud  nedoporučí  TIS  nebo  Váš ošetřující lékař jinak, podejte několik tablet aktivního uhlí. Pro malé děti je vhodnější podat aktivní uhlí rozdrcené ve sklenici šťávy, džusu nebo čaje (není vhodné užití šumivého nápoje).

RIZIKOVÉ ROSTLINY V NAŠICH DOMÁCNOSTECH

Až 18 % z nahlášených případů otrav u dětí tvoří právě požití rostlin ( léky 38%, obchodní přípravky 11% čistící, prostředky 5%...). Nejčastější otravy u dětí z rostlinných zdrojů  způsobují:

• Fazol obecný (v syrovém stavu) - hrozí akutní otrava

V poslední době u mě přistálo několik dotazů  na téma mléko a mléčné výrobky ve výživě a jejich význam. Rozhodla jsem se tedy pro vás, které tato tématika zajímá, dohledat a sepsat do článku odpovědi na otázky, které vás nejvíce zajímaly. Nejprve začnu trochou teorie. Mléko a mléčné výrobky hrají  důležitou roli ve výživě člověka už od narození. Jejich úloha ve stravě je důležitá, zejména jako významný zdroj minerálních látek (především vápníku nezbytného pro správný růst a vývoj kostí), vitaminů a v neposlední řadě i plnohodnotných bílkovin. V prvních měsících života dítěte má nezastupitelný význam mateřské mléko, jehož složení se mění v závislosti na jeho potřebách. Jak je to potom s potřebou mléčné výživy v dalších etapách života?

Děti ve věku od jednoho do tří let by měly konzumovat tři až čtyři porce mléčných výrobků denně (1 porce = cca 125 ml mléka). Následně je pak ve věku od čtyř do šesti let doporučeno zařazovat mléčné výrobky ve  čtyřech porcích za den. Kdy by se dětem do 3 let nemělo podávat mléko a mléčné výrobky se s níženým obsahem tuku.

Jak je to se vstřebatelností vápníku?

Denní doporučená dávka vápníku se odvíjí od věku. Děti v předškolním věku by měly denně přijmout cca 700 mg, starší děti okolo 900 mg a v období dospívání se denní dávka vápníku dostává až na 1200 mg. U dospělých je to pak pro porovnání 1000 mg. Nejvýznamnějším zdrojem vápníku, jak už bylo zmíněno výše, je mléko a mléčné výrobky. Dále vápník najdeme například v kapustě, brokolici, luštěninách, suchých skořápkových plodech, máku nebo v sardinkách konzumovaných i s kostmi.U mléčných výrobků je vstřebatelnost vápníku kolem třiceti procent, zatímco u zdrojů vápníku rostlinného původu pouze pět až deset procent, což je ovlivněno obsahem kyseliny šťavelové a fytátů, které jeho vstřebávání snižují. Také nesprávný poměr fosforu a vápníku (ve prospěch fosforu) má za následek nižší vstřebatelnost vápníku a může také způsobovat jeho vyplavování z těla a odebírání z kostí. Naopak mezi pozitivní faktory ovlivňující vstřebatelnost vápníku patří dostatečný přísun vitamínu D.

Je pravda, že mléko může způsobovat zdravotní problémy?

Vápník, jehož jsou mléčné výrobky nenahraditelným zdrojem, je nezbytný pro pohyb svalů, přenos signálů v nervovém systému, umožňuje srážení krve a je na něm závislý například i pohyb spermií. Kromě toho mléko obsahuje také řadu vitamínů A, D,  B12, nebo B1. Mléko také obsahuje selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. Pití mléka není vhodné ke konzumaci pouze pro osoby s alergií na mléčnou bílkovinu či u osob s nesnášenlivostí mléčného cukru - laktózy.

Každá maminka chce pro své děťátko jen to nejlepší. Každá chceme pro své děti zajistit bezpečný domov a šťastný život. Vybíráme pro ně nejlepší školy, školky, oblečení, boty, hračky a v neposlední řadě kvalitní jídlo. I v mém okolí je spousta maminek, které si dají v tomto ohledu opravdu záležet a snaží se dětem kupovat zdravé a hodnotné potraviny. Možná proto se několik z vás na mě obrátilo s dotazem, zda kupované dětské příkrmy jsou opravdu kvalitní a pro děti bezpečné. Pokusím se vám tedy v tomto článku nastínit, čím vším musí projít třeba takové jablíčko, než se z něho stane jablečná kojenecká výživa.

Ještě než se pustíte do čtení, chtěla bych upozornit, že v článku nepopisuji žádný konkrétní výrobní závod ani produkt. Informace, které vám tu popíšu jsou obecného charakteru a z praxe. Nepouštěla jsem se ani do podrobných detailů, aby byl článek  čtivý. Pokud by vás ale něco zaujalo natolik, že byste chtěly vědět více, můžete mi napsat do komentářů pod článek.

Kontrola vstupních surovin

Všechno začíná ještě dávno před zahájením výroby kojeneckých výživ, a to kontrolou dodávaných surovin a na ni pak navazuje řetězec dalších a dalších  kontrolních opatření. V praxi to vypadá tak, že pověřený pracovník při přejímce nejprve prohlédne celkový stav dodaných surovin. Zda nejsou třeba jablíčka potlučená, nahnilá, rozbité přepravní bedýnky (riziko úlomků v surovině).

Pokud vypadá vše v pořádku, poté pracovník odebere několik vzorků (např. z každé palety několik jablíček z různých míst), které pak putují do podnikové laboratoře a část vzorků se připraví k odeslání do akreditované laboratoře. A co všechno se vlastně při přejímce (ať už u ovoce, masa, zeleniny... ) musí kontrolovat?

Každá surovina ( i tedy jablíčko) musí mít svou danou specifikaci (v souladu s požadavky výrobce), ve které jsou uvedeny především tyto údaje:

Dnes bych se ráda rozepsala nejen o tom, jak je důležitá kvalitní strava v prvních letech života děťátka, ale také o tom, jak můžeme pro naše děti kvalitní stravu zajistit. Výživa matky v těhotenství a výživa děťátka od narození je velmi důležitá nejenom na zdravý růst a vývoj dítěte, ale i na zdraví člověka v dospělosti. Je prokázáno, že výživa má nemalé souvislosti se vznikem nemocí v pozdějším věku, jako jsou diabetes mellitus, obezita nebo hypertenze.

Význam výživy kojenců v jednotlivých obdobích

Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF vypracovaly společně v roce 2003 strategii nazvanou Globální strategie výživy kojenců a malých dětí. Cílem této strategie je snížit výskyt podvýživy v rozvojových zemích, ale také ovlivnit rostoucí pandemii obezity ve vyspělých zemích světa. Výživu kojence lze orientačně rozdělit na tři období, která do sebe postupně přecházejí, každé z nich trvá přibližně 4 – 6 měsíců.

První období je výhradně mléčné, kdy je dítě plně kojeno nebo dostává náhradní mléčnou výživu – počáteční kojenecké mléko. Ideálním a nejpřirozenějším způsobem výživy kojence, zejména v prvních 6 měsících, je kojení. Mateřské mléko svým optimálním složením živin poskytuje vašemu děťátku vše potřebné. Zároveň je lehce stravitelné a obsahuje důležité obranné látky, které chrání dítě před nežádoucími infekcemi a alergiemi. Kojení také utváří a posiluje vzájemný vztah mezi maminkou a děťátkem. Navíc kojení během prvních 4–6 měsíců života redukuje riziko vzniku alergických onemocnění a mělo by být preferováno jako optimální způsob výživy. Ovšem jestli z jakéhokoli důvodu nemůže maminka kojit, nemusí mít obavy. Dnešní kojenecká mléka jsou na špičkové úrovni, která dodají děťátku potřebné živiny po vzoru mateřského mléka. Výhradně mléčné období u prospívajícího kojence by mělo trvat asi 6 měsíců. Množství vypitého mléka by mělo odpovídat 1/6 hmotnosti dítěte, tj. 150–180 ml/kg/den

Druhé období je přechodné období, během kterého dítě dostává k mateřskému mléku nebo k náhradní mléčné výživě kašovité příkrmy upravené pro tento věk (mixované, rozmačkané vidličkou). Vhodné přikrmování by mělo začít v době, kdy je potřeba energie dítěte vyšší, než může poskytnout výlučné a časté kojení. Příkrm navíc poskytuje dostatek energie, bílkovin a mikronutrientů k naplnění výživové potřeby rostoucího dítěte. Zažívací soustava kojence není do sedmnácti týdnů života zralá na to, aby vstřebávala složitější potravu než mléko. Dostane-li dítě předčasně kravské mléko nebo nemléčný příkrm, zbytečně se aktivuje a zatěžuje imunitní systém v době, kdy ještě není zralý. Reakcí na tuto zátěž může být – po kratší či delší době – spuštění vrozených sklonů k alergii. Naopak pozdní zavedení příkrmu je spojeno s problémy jako odmítání stravy a nedostatečným pokrytím nutričních potřeb dítěte (energie, bílkovin, železa a zinku). Více o zavádění příkrmů se můžete dočíst například zde: https://www.modrykonik.cz/blog/michaelllas/article/zaciname-s-prikrmy-8xror1/

Ve třetím období smíšené stravy je postupně zařazována do jídelníčku upravená strava dospělých vhodná pro dítě. Jednotlivá období jsou především určována funkční schopností zažívacího traktu dítěte, jeho psychomotorickým vývojem a funkční schopností ledvin.