
Dnes bych se ráda rozepsala nejen o tom, jak je důležitá kvalitní strava v prvních letech života děťátka, ale také o tom, jak můžeme pro naše děti kvalitní stravu zajistit. Výživa matky v těhotenství a výživa děťátka od narození je velmi důležitá nejenom na zdravý růst a vývoj dítěte, ale i na zdraví člověka v dospělosti. Je prokázáno, že výživa má nemalé souvislosti se vznikem nemocí v pozdějším věku, jako jsou diabetes mellitus, obezita nebo hypertenze.
Význam výživy kojenců v jednotlivých obdobích
Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF vypracovaly společně v roce 2003 strategii nazvanou Globální strategie výživy kojenců a malých dětí. Cílem této strategie je snížit výskyt podvýživy v rozvojových zemích, ale také ovlivnit rostoucí pandemii obezity ve vyspělých zemích světa. Výživu kojence lze orientačně rozdělit na tři období, která do sebe postupně přecházejí, každé z nich trvá přibližně 4 – 6 měsíců.
První období je výhradně mléčné, kdy je dítě plně kojeno nebo dostává náhradní mléčnou výživu – počáteční kojenecké mléko. Ideálním a nejpřirozenějším způsobem výživy kojence, zejména v prvních 6 měsících, je kojení. Mateřské mléko svým optimálním složením živin poskytuje vašemu děťátku vše potřebné. Zároveň je lehce stravitelné a obsahuje důležité obranné látky, které chrání dítě před nežádoucími infekcemi a alergiemi. Kojení také utváří a posiluje vzájemný vztah mezi maminkou a děťátkem. Navíc kojení během prvních 4–6 měsíců života redukuje riziko vzniku alergických onemocnění a mělo by být preferováno jako optimální způsob výživy. Ovšem jestli z jakéhokoli důvodu nemůže maminka kojit, nemusí mít obavy. Dnešní kojenecká mléka jsou na špičkové úrovni, která dodají děťátku potřebné živiny po vzoru mateřského mléka. Výhradně mléčné období u prospívajícího kojence by mělo trvat asi 6 měsíců. Množství vypitého mléka by mělo odpovídat 1/6 hmotnosti dítěte, tj. 150–180 ml/kg/den

Druhé období je přechodné období, během kterého dítě dostává k mateřskému mléku nebo k náhradní mléčné výživě kašovité příkrmy upravené pro tento věk (mixované, rozmačkané vidličkou). Vhodné přikrmování by mělo začít v době, kdy je potřeba energie dítěte vyšší, než může poskytnout výlučné a časté kojení. Příkrm navíc poskytuje dostatek energie, bílkovin a mikronutrientů k naplnění výživové potřeby rostoucího dítěte. Zažívací soustava kojence není do sedmnácti týdnů života zralá na to, aby vstřebávala složitější potravu než mléko. Dostane-li dítě předčasně kravské mléko nebo nemléčný příkrm, zbytečně se aktivuje a zatěžuje imunitní systém v době, kdy ještě není zralý. Reakcí na tuto zátěž může být – po kratší či delší době – spuštění vrozených sklonů k alergii. Naopak pozdní zavedení příkrmu je spojeno s problémy jako odmítání stravy a nedostatečným pokrytím nutričních potřeb dítěte (energie, bílkovin, železa a zinku). Více o zavádění příkrmů se můžete dočíst například zde: https://www.modrykonik.cz/blog/michaelllas/article/zaciname-s-prikrmy-8xror1/
Ve třetím období smíšené stravy je postupně zařazována do jídelníčku upravená strava dospělých vhodná pro dítě. Jednotlivá období jsou především určována funkční schopností zažívacího traktu dítěte, jeho psychomotorickým vývojem a funkční schopností ledvin.
Suroviny BIO kvality
Bioproduktem může být cokoli, co je vyrobeno ekologicky šetrným způsobem, například zelenina, ovoce, obiloviny, luštěniny, olejniny, přadné rostliny, syrové mléko, vejce a živá zvířata. Z bioproduktů se vyrábějí biopotraviny, které musí být řádně označeny patřičným logem. Do biopotravin je omezeno používání přídatných látek (aditiv), emulgátorů, kypřidel či jiných látek s výjimkou seznamu aditiv povolených k bioprodukci. Při výrobě biopotravin je možné použít jen některé z 36 tzv. přídatných a pomocných látek. Jedná se o látky, které jsou v přírodě běžné, nebo jsou zhotoveny z přírodních surovin. Základním pravidlem je, že dané látky smí být při výrobě použity pouze tehdy, pokud bez nich produkt nemůže být zhotoven, nebo nemůže být dosaženo jeho trvanlivosti. Může se například jednat o kyselinu citrónovou, která je pod označením E330. Dále to může být agar - přírodní polysacharid z červených mořských řas, nebo karubin - moučka ze svatojánského chleba apod. Kromě produkce biopotravin přispívá ekologické zemědělství k lepším životním podmínkám chovaných zvířat, k ochraně životního prostředí a ke zvýšení biodiverzity prostředí.
Co kupované dětské výživy? Jsou kvalitní?
Výrobky musí vyhovovat přísným legislativním požadavkům na složení a označení. Výrobky musí dále odpovídat zvláštním požadavkům na zdravotní nezávadnost. Nejsou povoleny žádné chemické konzervační látky, umělá aromata nebo umělá barviva. Celý výrobní proces je velmi přísně kontrolován. U výrobce i v prodejní síti jsou výrobky předmětem kontroly příslušných úřadů. Tato kontrola je obsáhlejší než u běžných potravin. U potravin určených pro děti do 3 let je důležité sledovat, zda má produkt věkové označení (na přední či zadní straně obalu výrobku). Pokud toto označení výrobek má, znamená to, že podléhá zákonu o potravinách pro zvláštní výživu a splňuje podmínky ,,BABY kvality“.

Výroba kojeneckých a dětských a výživ je značně náročná. Používá se pouze vybraná surovina z ekologicky nezatížených oblastí, vypěstovaná velmi šetrným způsobem bez použití průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin atd. Zpracování surovin je rovněž šetrné, takže se v nejvyšší možné míře uchovávají její výživově významné složky. Celý výrobní proces probíhá za přísného dodržování hygienických požadavků. Kojenecká výživa by neměla obsahovat cukr, jedlou sůl ani dráždivé koření. Zpracovávané suroviny, průběh výroby i hotové výrobky jsou soustavně kontrolovány z hlediska jakosti a zdravotní nezávadnosti. Například u některých výrobků z řady Sunar a Sunárek je to až 750 kontrol.

Kupované výživy jsou ideální především na cestování, výlety a dovolené, nebo také pro počáteční zavádění příkrmů. Pozor na výběr výživ, ať už zeleninových či ovocných – v některých může být přídavek cukru či soli, což není pro výživu dětí a přikrmování vhodné.
Suroviny pro výrobu kojeneckých a dětských výživ
Na výrobu kojenecké a dětské výživy se používají zásadně suroviny nejvyšší jakosti. Pro jednotlivé druhy výrobků je důležitý i výběr správných odrůd, čím se zabezpečí požadovaná jakost. V současnosti se vzhledem ke zvýšenému obsahu dusíku v půdách a vysokému obsahu dusičnanů v zelenině, přísně vybírají lokality, ze kterých je povoleno zpracovávat produkci na kojeneckou a dětskou výživu.
Existuje tedy rozdíl v kvalitě mezi surovinami pro tradiční a bio kojenecké a dětské výživy?
Co se týče surovin použitých pro výrobu kojeneckých a dětských výživ, ne zde významný rozdíl není. Ať se jedná o tradičně vypěstované suroviny, či z ekologického zemědělství tyto musí splňovat zákonem stanovené přísné podmínky. Uvažovat o rozdílech, co se týče kvality můžeme spíše u surovin a potravin dostupných běžně např. v obchodních řetězcích. Existují různé výsledky studií ohledně případných rozdílů mezi bio - surovinami a tradičními surovinami v nutriční hodnotě a zdravotní nezávadnosti jsou často protichůdné. Pokud jsou zjištěny statisticky průkazné rozdíly (ve prospěch kterékoliv z porovnávaných skupin potravin), jsou tyto rozdíly tak malé, že jejich přímý dopad na lidské zdraví je v naprosté většině případů neměřitelný.
Je také důležité poznamenat, že potraviny vyráběné pro děti do 3 let musí splňovat daleko přísnější podmínky a jsou ještě pečlivěji kontrolovány než potraviny s nálepkou BIO. Hotový kupovaný dětský příkrm tak nikdy není méně kvalitní než potravina s označením BIO.
A jakým surovinám pro přípravu domácích pokrmů dáváte přednost vy? Je pro vás rozhodující BIO kvalita?
http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/optimalni-kojenecka-a-batolecivyziva-45457text>
http://kddl.lf1.cuni.cz/download/brozura_ped_fruhauf.pdf>
https://web.vscht.cz/~poustkaj/APKP%20P1%20JP2017%20MASO.pdf
https://cit.vfu.cz/ivbp/wp-content/uploads/2011/07/Kamenik-skripta-web.pdf
https://www.svet-potravin.cz/clanek/jak-v-zime-nakupovat-ovoce-a-zeleninu
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-242
http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/
http://pro-bio.cz/Dotace-a-legislativa-zemedelcu/
Kvalita a bezpečnost biopotravin: srovnání způsobů produkce potravin. 2008. 1. vyd. Olomouc: Bioinstitut ve spolupráci s PRO-BIO Ligou a PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců, 24 s. ISBN 978-80-904174-3-4.
VÁCLAVÍK, Tomáš. 2006. Biopotraviny a jejich prodej v maloobchodě. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 20 s. ISBN 80-7084-483-3.



Tomu opravdu nerozumim. Na vyrobu detskych prikrmu se musi pouzivat jen potraviny bez chemickych postriku? Asi ne. Tudiz bio bez chemickych postriku je vzdy lepsi.