Každá maminka chce pro své děťátko jen to nejlepší. Každá chceme pro své děti zajistit bezpečný domov a šťastný život. Vybíráme pro ně nejlepší školy, školky, oblečení, boty, hračky a v neposlední řadě kvalitní jídlo. I v mém okolí je spousta maminek, které si dají v tomto ohledu opravdu záležet a snaží se dětem kupovat zdravé a hodnotné potraviny. Možná proto se několik z vás na mě obrátilo s dotazem, zda kupované dětské příkrmy jsou opravdu kvalitní a pro děti bezpečné. Pokusím se vám tedy v tomto článku nastínit, čím vším musí projít třeba takové jablíčko, než se z něho stane jablečná kojenecká výživa.

Ještě než se pustíte do čtení, chtěla bych upozornit, že v článku nepopisuji žádný konkrétní výrobní závod ani produkt. Informace, které vám tu popíšu jsou obecného charakteru a z praxe. Nepouštěla jsem se ani do podrobných detailů, aby byl článek  čtivý. Pokud by vás ale něco zaujalo natolik, že byste chtěly vědět více, můžete mi napsat do komentářů pod článek.

Kontrola vstupních surovin

Všechno začíná ještě dávno před zahájením výroby kojeneckých výživ, a to kontrolou dodávaných surovin a na ni pak navazuje řetězec dalších a dalších  kontrolních opatření. V praxi to vypadá tak, že pověřený pracovník při přejímce nejprve prohlédne celkový stav dodaných surovin. Zda nejsou třeba jablíčka potlučená, nahnilá, rozbité přepravní bedýnky (riziko úlomků v surovině).

Pokud vypadá vše v pořádku, poté pracovník odebere několik vzorků (např. z každé palety několik jablíček z různých míst), které pak putují do podnikové laboratoře a část vzorků se připraví k odeslání do akreditované laboratoře. A co všechno se vlastně při přejímce (ať už u ovoce, masa, zeleniny... ) musí kontrolovat?

Každá surovina ( i tedy jablíčko) musí mít svou danou specifikaci (v souladu s požadavky výrobce), ve které jsou uvedeny především tyto údaje:

Dnes bych se ráda rozepsala nejen o tom, jak je důležitá kvalitní strava v prvních letech života děťátka, ale také o tom, jak můžeme pro naše děti kvalitní stravu zajistit. Výživa matky v těhotenství a výživa děťátka od narození je velmi důležitá nejenom na zdravý růst a vývoj dítěte, ale i na zdraví člověka v dospělosti. Je prokázáno, že výživa má nemalé souvislosti se vznikem nemocí v pozdějším věku, jako jsou diabetes mellitus, obezita nebo hypertenze.

Význam výživy kojenců v jednotlivých obdobích

Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF vypracovaly společně v roce 2003 strategii nazvanou Globální strategie výživy kojenců a malých dětí. Cílem této strategie je snížit výskyt podvýživy v rozvojových zemích, ale také ovlivnit rostoucí pandemii obezity ve vyspělých zemích světa. Výživu kojence lze orientačně rozdělit na tři období, která do sebe postupně přecházejí, každé z nich trvá přibližně 4 – 6 měsíců.

První období je výhradně mléčné, kdy je dítě plně kojeno nebo dostává náhradní mléčnou výživu – počáteční kojenecké mléko. Ideálním a nejpřirozenějším způsobem výživy kojence, zejména v prvních 6 měsících, je kojení. Mateřské mléko svým optimálním složením živin poskytuje vašemu děťátku vše potřebné. Zároveň je lehce stravitelné a obsahuje důležité obranné látky, které chrání dítě před nežádoucími infekcemi a alergiemi. Kojení také utváří a posiluje vzájemný vztah mezi maminkou a děťátkem. Navíc kojení během prvních 4–6 měsíců života redukuje riziko vzniku alergických onemocnění a mělo by být preferováno jako optimální způsob výživy. Ovšem jestli z jakéhokoli důvodu nemůže maminka kojit, nemusí mít obavy. Dnešní kojenecká mléka jsou na špičkové úrovni, která dodají děťátku potřebné živiny po vzoru mateřského mléka. Výhradně mléčné období u prospívajícího kojence by mělo trvat asi 6 měsíců. Množství vypitého mléka by mělo odpovídat 1/6 hmotnosti dítěte, tj. 150–180 ml/kg/den

Druhé období je přechodné období, během kterého dítě dostává k mateřskému mléku nebo k náhradní mléčné výživě kašovité příkrmy upravené pro tento věk (mixované, rozmačkané vidličkou). Vhodné přikrmování by mělo začít v době, kdy je potřeba energie dítěte vyšší, než může poskytnout výlučné a časté kojení. Příkrm navíc poskytuje dostatek energie, bílkovin a mikronutrientů k naplnění výživové potřeby rostoucího dítěte. Zažívací soustava kojence není do sedmnácti týdnů života zralá na to, aby vstřebávala složitější potravu než mléko. Dostane-li dítě předčasně kravské mléko nebo nemléčný příkrm, zbytečně se aktivuje a zatěžuje imunitní systém v době, kdy ještě není zralý. Reakcí na tuto zátěž může být – po kratší či delší době – spuštění vrozených sklonů k alergii. Naopak pozdní zavedení příkrmu je spojeno s problémy jako odmítání stravy a nedostatečným pokrytím nutričních potřeb dítěte (energie, bílkovin, železa a zinku). Více o zavádění příkrmů se můžete dočíst například zde: https://www.modrykonik.cz/blog/michaelllas/article/zaciname-s-prikrmy-8xror1/

Ve třetím období smíšené stravy je postupně zařazována do jídelníčku upravená strava dospělých vhodná pro dítě. Jednotlivá období jsou především určována funkční schopností zažívacího traktu dítěte, jeho psychomotorickým vývojem a funkční schopností ledvin.