Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
michaelllas
24. črc 2020
784 

DÁVEJME POZOR NA DĚTI! Co jste možná o luštěninách a zelenině nevěděli...

Mezi nejčastější nehody u dětí, zejména u dětí batolecího věku, patří požití chemických prostředků, jedovatých rostlin a hub. Věděli  jste například,  že  převážná  většina  dětských  otrav  se  přihodí  přímo v domácnosti? Myslím, že  uchovávání úklidových/pracích prostředků a léků na bezpečném místě je v každé domácnosti samozřejmostí.  Ale možná vás překvapí i nebezpečnost některých rostlin, které doma běžně pěstujeme či jíme...

Několik důležitých připomínek na začátek

Pokud  se  už  nehoda  stane a  budete  kontaktovat  Toxikologické informační  středisko ( https://www.tis-cz.cz/  tel: 224  91 92 93    nebo   224 91 54 02),  je  důležité  vždy zjistit  všechny  okolnosti nehody.  Pokud  je  to  možné,  uveďte  při  dotazu  přesný  název přípravku, preparátu nebo rostliny a požité množství. Nikdy nepoužívejte u dětí k vyvolání zvracení roztok kuchyňské soli. Postačí podráždění kořene jazyka nebo zadní části hrtanu prstem nebo jemně rukojetí lžíce. U dětí vprvním půlroce života vyvolání zvracení  nezkoušejte  vůbec. Pokud  nedoporučí  TIS  nebo  Váš ošetřující lékař jinak, podejte několik tablet aktivního uhlí. Pro malé děti je vhodnější podat aktivní uhlí rozdrcené ve sklenici šťávy, džusu nebo čaje (není vhodné užití šumivého nápoje).

RIZIKOVÉ ROSTLINY V NAŠICH DOMÁCNOSTECH

Až 18 % z nahlášených případů otrav u dětí tvoří právě požití rostlin ( léky 38%, obchodní přípravky 11% čistící, prostředky 5%...). Nejčastější otravy u dětí z rostlinných zdrojů  způsobují:

  • Fazol obecný (v syrovém stavu) - hrozí akutní otrava

 Plody  jsou  semena   ledvinovitého  tvaru,  různé  barvy, velikosti i tvaru podle odrůd, uložené v dlouhém lusku. Syrové lusky a boby jsou jedovaté, toxin fasin se ničí alespoň 15 minutovým varem 

První  pomoc: Po požití syrových fazolí zjistit počet, podat tekutiny, několik tablet aktivního uhlí. Vyhledat lékaře při požití více než 4-6 ks fazolí. 

  •  Dieffenbachie (mramornatka) - hrozí akutní otrava

Nadzemní  části rostliny obsahují jehličky šťavelanu vápenatého, které mechanicky poškozují  sliznice.  Pokojová rostlina je méně jedovatá než divoce rostoucí. Neobjeví-li  se  příznaky pálení  v ústech  a  bolestí  při  polykání (někdy i dechové obtíže) do půl hodiny po požití části rostliny, dá se předpokládat, že následky budou  velmi mírné nebo žádné (málo toxický kultivar). Pokud potíže vzniknou, čím mladší je postižené dítě, tím více hrozí udušení.

První pomoc: Po požití okamžitě odstranit zbytky rostliny z úst, ústa pečlivě vymýt studenou vodou, dát pít studený nápoj, cucat led nebo zmrzlinu. V případě potíží vyhledat lékařskou pomoc. 

  • Scindapsus (Potos) 

Po  rozžvýkání  může  působit podobně  jako  diefenbachie.  Obsah dráždivých látek je ale nižší, u pokojových kultivarů  jsou  dráždivé  látky z větší  části nebo zcela odbourány.

První pomoc: Po požití okamžitě odstranit zbytky rostliny zúst, ústa  pečlivě  vymýt  studenou  vodou,  dát  pít  studený  nápoj. Vpřípadě potíží kontaktovat TIS nebo lékaře.

  • Houby

Otravy mohou způsobit také houby jedlé, a  to  po nedostatečné tepelné  úpravě nebo    po požití dlouho  nebo  nevhodně skladovaných hub nebo houbového jídla.Toxiny z našich nejjedovatějších hub způsobují závažné postižení jater  a  ledvin. Jakmile  vznikne  podezření  na  otravu  houbami, nelze váhat  a  vyčkávat. Vždy  je  třeba  co nejrychleji  vyhledat lékařskou  pomoc,  identifikovat houbu  a  otráveného  začít  co nejdříve léčit.

Protože houby nejsou žádným významným zdrojem živin a pro děti jsou těžko stravitelné, je rozumné je z jídelníčku malých dětí a předškoláků vynechat.

První pomoc: Po požití pokus o vyvolání zvracení, podat 5-10 tablet aktivního uhlí. Uchovat zbytky jídla. Podezření je nutné potvrdit nebo vyvrátit mykologickým rozborem zbytků jídla nebo získaného biologického materiálu (stolice, zvratky, materiál po výplachu).

  • Bez černý

Po požití nezralých plodů může dojít k velkým bolestem  břicha,  silnému  zvracení  nebo  průjmu.  U  syrových zralých  plodů  dochází  k těmto  potížím  až  po  požití  velkého množství.  Tepelně  upravené  plody  nebo  květy již  neobsahují toxické látky, nejsou tedy jedovaté.

První  pomoc: Po požitínezralých plodů a při potížích podat několik tablet aktivního uhlí. Zjistit množství a kontaktovat TIS nebo lékaře.

  • Čilimník obecný (lidově zlatý déšť - nezaměňovat s Forsythii  tj. Zlatice převislá)

Plody jsou lusky 5 - 8 cm dlouhé, zelené, ve zralosti hnědé, hedvábně chlupaté, v místě semen vyboulené, pukavé, semena černá, velikosti menšíhohrášku.Celá rostlina  obsahuje  alkaloidy,  u  dětí  může  vyvolat  požití  této rostliny projevy otravy.

První  pomoc: Po požití jakékoli části rostliny zkusit vyvolat zvracení, podat 3-8 tablet aktivního uhlí. Zjistit požité množství a kontaktovat TIS nebo lékaře

  • Konvalinka vonná

Plody červené bobule. 

První pomoc:Po snězení 1-3 bobulí podat tekutiny. Po požití více bobulí podat několik tablet aktivního uhlí. Po větším množství kontaktovat TIS nebo lékaře 

Dospělými bývají také zaměňovány listy konvalinky s medvědím česnekem. 

Medvědí česnek má drobné bílé kvítky, ale sbírají se z něho jen zelené listy. Najdeme ho zejména na okraji lesů a ve vlhkém prostředí v měsících březnu a dubnu, což může být příčinou, proč si ho někteří lidé pletou s jedovatou konvalinkou. Obě rostliny mají velmi podobný tvar listů, listy konvalinky však bývají většinou dva, výjimečně tři, a jsou silnější. Zásadním rozdílem je však jejich vůně, která je v případě česneku velmi aromatická. Přesto se každoročně vyskytne několik případů otravy konvalinkou vonné. Pozor jed přechází i do vody, jedovaté je tedy i případně voda ve váze. Otrava se může projevit podrážděním zažívacího traktu, zvracením, průjmem, závratěmi, křečemi, srdeční slabostí, poruchami srdečního rytmu...

První pomoc: Vyvolání zvracení, zjištění množství zkonzumovaných listů a dobu jejich konzumace. Kontaktovat TIS nebo lékaře.

  • Mochyně židovská

Zelené  bobule  mohou  vyvolat  zažívací obtíže, zralé plody nejsou jedovaté. 

První pomoc: Po  požití nezralých plodů, zjistit jejich počet, podat  tekutiny, několik  tablet  aktivního  uhlí.  Kontaktovat  TIS nebo lékaře.

  • Tis červený

Děti jedí nejčastěji sytě  červené  plody, jejichž  červená  dužnina  není toxická, avšak obsahují jedovatá semena. Ta představují díky malé  hmotnosti menší nebezpečí,  často  nedochází  k jejich rozžvýkání.

První pomoc: Po požití 1-5 bobulí, podat tekutiny, 3-5  tablet aktivního uhlí. Po požití většího počtu bobulí nebo jiné části rostliny kontaktovat TIS nebo lékaře.

ROSTLINY U KTERÝCH JE AKUTNÍ INTOXIKACE NEPRAVDĚPODOBNÁ, AVŠAK PŘI DLOUHODOBÉ KONZUMACI HROZÍ ZDRAVOTNÍ POTÍŽE NEJEN U DĚTÍ

  • Naklíčená semena 

Semena, která nemají pro klíčení ideální podmínky produkují přírodní toxiny (lektiny). Navíc podmínky vyžadované pro klíčení (teplo, vlhko) jsou také ideální pro tvorbu plísní, bakterií-salmonely, E. coli či listeriózy. Pokud chcete doma s klíčením experimentovat doporučuje se naklíčená semena před podáváním krátce povařit.

  • Brambory- zelené, naklíčené

Hlízy bramboru  obsahují toxické, hořké glykoalkaloidy alfa-chakonin a alfa-solanin, které se dříve nazývaly solanin. Největší množství solaninu je v květech a klíčcích, méně pak v hlízách. Z celkového množství glykoalkaloidů v hlíze je 30–40 % ve slupce, kolem oček a v klíčcích. Oloupáním hlíz dochází k odstranění zhruba poloviny solaninu. Vyšší množství solaninu obvykle obsahují drobnější hlízy, jeho hladina se může rovněž značně lišit u jednotlivých odrůd. Množství solaninu v bramborových hlízách se ve většině případů pohybuje značně pod hodnotou 200 mg/kg, která je vyhláškou MZ stanovena v potravinách jako maximálně přípustné množství. Při vaření ve vodě se solanin z části vyluhuje. Vzhledem k relativně nízkému obsahu solaninu a jeho vyluhování během vaření, otrava z bramborových hlíz ve většině případů nehrozí. Přesto se ale doporučuje před použitím brambor pečlivě vykrájet očka s klíčky a odstranit zelené části hlíz. Nejvhodnější není ani vaření brambor ve slupce v jarních měsících. Zvýšenou hladinu solaninu naznačuje zelená barva brambor a také hořká chuť brambor po uvaření.

V minulosti bylo zaznamenáno několik případů smrtelných otrav, ale během posledních padesáti let již nebyla hlášena žádná úmrtí způsobená otravou glykoalkaloidy. Během posledních sto let bylo hlášeno a zdokumentováno pouze několik případů těchto otrav. Vzhledem k nespecifickým příznakům, zejména u lehčích otrav, by ale skutečný počet mohl být o hodně vyšší.

  • Rajčata

Nezralé plody rajčat obsahují také solanin. Už 25 mg solaninu může způsobit nepříjemnosti - přibližně tolik je v jednom (80 g) nezralém rajčeti. Při poloviční zralosti klesá obsah na méně než 2 mg, což je neškodné množství. Speciality ze zelených rajčat mohou jíst dospělí jako jednohubky, u děti se však nedoporučují  vůbec.

  • Lilek

Syrový lilek  také obsahuje vyšší obsah solaninu, avšak díky silné hořké chuti tepelně neupraveného lilku zde nehrozí riziko otravy. U malých dětí spíše způsobuje alergickou reakci, která se projevuje kontaktní dermatitidou. Vyrážka se obvykle objeví v oblasti těla, která přišla do styku s kůží.  V některých případech se po konzumaci jídla může objevit rozšířená vyrážka.  Anafylaxe je nejzávažnější formou alergie na lilek.  Příznaky mohou zahrnovat vyrážku;  kopřivka;  a otok obličeje, rtů a krku;  stejně jako potíže s dýcháním. Doporučení: nikdy nekonzumujeme lilek zelené barvy (slupka), lilek s černými semeny.

Divoké mandle

Divoké mandle jsou hořké, obsahují glykosid amygdalin. Až postupným šlechtěním byly vybírány mandloně se sladkými, a tedy neškodnými plody. Pravděpodobně je „domácí“ mandloň mutantem, který takřka úplně ztratil geny zodpovědné za tvorbu jedovatého amygdalinu. Pěstované mandle jsou také jedlé, zatímco jejich divocí příbuzní jsou při konzumaci zejména větších množství mandlí jedovatí. 

Pozor také na hořké cukety, dýně, tykve, melouny, okurky!

V těchto plodinách se můžou vyskytovat ve vyšších koncentracích toxické steroidy -kukurbitaciny. Tyto kukurbitaciny jsou  výrazně hořké, čímž mnoho lidí od konzumace odradí. Kukurbitaciny způsobují průjmy a některé z nich mají i další toxické účinky. Tyto toxiny se koncentrují převážně v okolí stopek. Během mnoha tisíciletí šlechtění se zemědělcům podařilo snížit hladiny většiny toxických látek natolik, že většinou nepředstavují vážnější nebezpečí. Čas od času však dojde nešťastnou kombinací mnoha faktorů (zvolená odrůda, stres jako sucho, horko, škůdci) ke zvýšení koncentrace toxinů nad bezpečnou hranici a pak může dojít i k otravám, v některých případech i hromadným. K nejsmutnějšímu případu došlo v loňském srpnu v Německu. Starší pár z Heidenheimu dostal darem ze sousedovy zahrádky několik „domácích“ cuket. Oba starší manželé byli po konzumaci výrazně hořkých cuket hospitalizováni s bolestmi žaludku, průjmy a ztrátami vědomí, bohužel 79letý důchodce po několika dnech zemřel.

Tak vidím, že jsem se rozepsala více než jsem chtěla 😀 Myslím, že většina z vás článek jen proletěla, ale až budete mít chvilku klidu,  zkuste se mrknout alespoň na názvy rostlin 😉 Tohle téma je totiž  často opomíjené, co tak ze svého okolí vím. Já jsem třeba jako malé dítě byla hosptalizována s těžkou otravou  - snědla jsem v nestřeženém okamžiku  lístky Dieffenbachie. Ale hlavním důvodem sepsání tohohle článku byla bohužel nedávná smutná událost prezentovaná  tady na MK,  kdy malé dítě snědlo nezralé fazole a otravě bohužel podlehlo. Ano, není to věc která, by běžného smrtelníka napadla, proto se snažím títmo způsobem šířit osvětu. Pokud souhlasíte, prosím vás o sdílení článku dál mezi maminky. Děkuji

Foto: Fotky pouze ilustrační z google.com

Zdroje:

https://nempov.lf1.cuni.cz/Data/files/Nemoci%20z%20povolani/detske_otravy.pdf

https://www.tis-cz.cz/

http://www.szu.cz/uploads/documents/cpl/Materily_ze_seminaru/Materialy_2009/PrumNeuro1_Rakovcova.pdf

GABROVSKA, D. Nutritional and sensory quality of selected sprouted seeds. High Pressure Research. 2007, roč. 27, č. 1, s. 143–146. ISSN 08957959.  

https://www.bezpecnostpotravin.cz

https://www.nutraingredients.com/

http://www.ueb.cas.cz

https://cit.vfu.cz/toxikologie/web/czech/toxcz59%20konvalinka.htm

mariegroth
AMBASADORKA

Jeste, ze nejsem zahradnice a vsechny kytky mi radsi chciply. Ne, ted vazne. Hezky clanek!! Jako dite jsem hodne z toho slysela a vedela jsem, ceho se nemam dotykat a jist. Tak tento clanek byl hezke oziveni

25. črc 2020

Díky za pěkný článek, já se musím přiznat že jsem do Nedávna vuuuuubec netušila že fazole jsou takové svinstvo🙄🙄

25. črc 2020

U konvalinky tam máš jen plody, ještě bych doplnila, že i listy jsou jedovaté, tvarem snadno zaměnitelné s medvědím česnekem.

25. črc 2020
michaelllas
autorAMBASADORKA

@petaov Doplním 👍 Moc děkuji za připomínku 😊

25. črc 2020

Tak třeba cuketa i okurka jsou taky v určitém případě jedovaté.

25. črc 2020

A dýně také tak 🙂

25. črc 2020

Díky za super článek 👍👍

25. črc 2020

@michaelllas děkuji za skvělý článek 😉 třeba cuketa může být taky jedovatá, je to sice jen občas, ale může se stát. Údajně se to pozná tak, že má hořkou chuť, takže než ji dětem dám, zkouším. A ta část u stonku by se taky moc neměla dávat dětem. Manžel mi poslal o cukete nějaký článek, ještě jsem ho nečetla, ale sdílím viz níže
https://www.kupi.cz/magazin/amp/clanek/8897-poz...

25. črc 2020
michaelllas
autorAMBASADORKA

@ckei
@priefi Holky máte pravdu, na tykvovité jsem úplně zapomněla a přitom jsem tady o nich už psala🙈 Děkuji za upozornění, už jsem je tam šupla rovnou i s mandlema 😉

27. črc 2020
michaelllas
autorAMBASADORKA

@mariegroth
@veroniquecz
@baba93 Tak to mě moc těší, že článek byl užitečný 🙂

27. črc 2020
Autor komentář smazal
michaelllas
autorAMBASADORKA

@petaov To bylo spíš zaměřeno na děti a rostliny v domácnostech, proto jsem psala jen o bobulích. Ale ať je to tedy kompletní, doplnila jsem tam odstavec i o těch listech a záměnou s medvědím česnekem. Děkuji 🙂 Také je to zajímavé, dočetla jsem se, že tyto otravy nejsou ojedinělé 🙂 To jsem třeba vůbec netušila

27. črc 2020

@michaelllas Moje děti vědí, že se medvědí česnek jí, čili často se na procházce vrhají na jemu podobný list s tím, že je to medvědí česnek a on to může být list konvalinky. (Doma ji moc lidé asi nepěstují). Tak proto jsem na to upozornila.

27. črc 2020
michaelllas
autorAMBASADORKA

@petaov a já ti za to děkuji, sama jsem to nevěděla😊 My taky na něj právě chodíme, já se právě řídím podle čichu. Vůbec jsem si neuvědomila, že děti by si to mohly splést. Co děti, i dospělí

27. črc 2020

@michaelllas Já byla jako dítě hospitalizována s otravou černým bezem, chutnal vážně skvele, následky už tak skvěle nebyly....

28. črc 2020

Dobrý článek, uvedené interiérové kytky nepestujeme a zeleninu znám. Navíc kluci na zahradě moc dobře ví co smí a nesmí. Ještě bych třeba zmínila hojně pěstovanou Mahónie Cesminolista můžou zaměnit za borůvky. Není přímo jedovatá ale potrápit může slušně.

28. črc 2020

@ckei kdy je jedovatá okurka?

28. črc 2020
michaelllas
autorAMBASADORKA

@nazka pokud je hořká

29. črc 2020
michaelllas
autorAMBASADORKA

@podaji Mrknu na ni, děkuji 😊

29. črc 2020
michaelllas
autorAMBASADORKA

@ilonne Ty jo😲 ještě že to dobře dopadlo😊 nám minulý rok s velkým nadšením podávala domácí šťávu z černého bezu kamarádka. A ještě dodala, že je čerstvá 😅 Naštěstí jsme byli první komu to nabízela...tak se nic nestalo🙏

29. črc 2020

@nazka pokud je hořká nebo pokud pokrm z ní je hořký.

29. črc 2020

@ckei ty jo, to jsem vůbec nevěděla.. A salátová, jo?

29. črc 2020

Děkuji za přínosný článek, je to opravdu potřeba vědět.

29. črc 2020
michaelllas
autorAMBASADORKA

@nazka S dovolením odpovím za ckei, ano o salátové okurce zde píši já i @ckei 🙂

31. črc 2020
michaelllas
autorAMBASADORKA

@zuzajulie Děkuji, moc mě těší, že článek byl užitečný 🙂

31. črc 2020
michaelllas
autorAMBASADORKA

@podaji Tak představ si, že jsem četla, že vlastně Mahónie Cesminolista není jedovatá. Alkaloidy jsou obsaženy především ve větvích, kůře a kořenech v plodech je minimum. A plody se dokonce používaly k dobarvování vína. http://www.ekozahrady.com/mahonie.htm www.kzcr.eu Což je pro mě také překvapením. Hned jak jsem viděla fotku, jsem si vybavila, že naši nás taky varovali, že je jedovatá..

31. črc 2020

To je skvělé připomenutí. Člověk si myslí, že už to přece všechno zná, ale není od věci si to připomenout. Mě děsí, že skoro polovina toho i čem se tu zmiňuješ roste u našich babiček na zahradě. Tak je tak člověk nemůže ani nechat běhat samotné. O mochyni jsem to ale vůbec netušila a to jí pestuji na zahradě, máme to se synam moc rádi.

Včera v 15:39

Začni psát komentář...

Odešli