Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
michaelllas
30. led 2020
688 

(NE)DŮLEŽITOST MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ VE STRAVĚ NEJEN DĚTÍ: Jak je to ve skutečnosti?

V poslední době u mě přistálo několik dotazů  na téma mléko a mléčné výrobky ve výživě a jejich význam. Rozhodla jsem se tedy pro vás, které tato tématika zajímá, dohledat a sepsat do článku odpovědi na otázky, které vás nejvíce zajímaly. Nejprve začnu trochou teorie. Mléko a mléčné výrobky hrají  důležitou roli ve výživě člověka už od narození. Jejich úloha ve stravě je důležitá, zejména jako významný zdroj minerálních látek (především vápníku nezbytného pro správný růst a vývoj kostí), vitaminů a v neposlední řadě i plnohodnotných bílkovin. V prvních měsících života dítěte má nezastupitelný význam mateřské mléko, jehož složení se mění v závislosti na jeho potřebách. Jak je to potom s potřebou mléčné výživy v dalších etapách života?

Děti ve věku od jednoho do tří let by měly konzumovat tři až čtyři porce mléčných výrobků denně (1 porce = cca 125 ml mléka). Následně je pak ve věku od čtyř do šesti let doporučeno zařazovat mléčné výrobky ve  čtyřech porcích za den. Kdy by se dětem do 3 let nemělo podávat mléko a mléčné výrobky se s níženým obsahem tuku.

Jak je to se vstřebatelností vápníku?

Denní doporučená dávka vápníku se odvíjí od věku. Děti v předškolním věku by měly denně přijmout cca 700 mg, starší děti okolo 900 mg a v období dospívání se denní dávka vápníku dostává až na 1200 mg. U dospělých je to pak pro porovnání 1000 mg. Nejvýznamnějším zdrojem vápníku, jak už bylo zmíněno výše, je mléko a mléčné výrobky. Dále vápník najdeme například v kapustě, brokolici, luštěninách, suchých skořápkových plodech, máku nebo v sardinkách konzumovaných i s kostmi.U mléčných výrobků je vstřebatelnost vápníku kolem třiceti procent, zatímco u zdrojů vápníku rostlinného původu pouze pět až deset procent, což je ovlivněno obsahem kyseliny šťavelové a fytátů, které jeho vstřebávání snižují. Také nesprávný poměr fosforu a vápníku (ve prospěch fosforu) má za následek nižší vstřebatelnost vápníku a může také způsobovat jeho vyplavování z těla a odebírání z kostí. Naopak mezi pozitivní faktory ovlivňující vstřebatelnost vápníku patří dostatečný přísun vitamínu D.

Je pravda, že mléko může způsobovat zdravotní problémy?

Vápník, jehož jsou mléčné výrobky nenahraditelným zdrojem, je nezbytný pro pohyb svalů, přenos signálů v nervovém systému, umožňuje srážení krve a je na něm závislý například i pohyb spermií. Kromě toho mléko obsahuje také řadu vitamínů A, D,  B12, nebo B1. Mléko také obsahuje selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. Pití mléka není vhodné ke konzumaci pouze pro osoby s alergií na mléčnou bílkovinu či u osob s nesnášenlivostí mléčného cukru - laktózy.

Je mléko z obchodu ředěné vodou?

Mléko dodávané do obchodní sítě je ošetřováno v souladu s potravinářskými standardy: obsah jednotlivých složek mléka je dán potravinářskými normami pro jednotlivé stupně odstředění, resp. obsah tuku: (plnotučné 3,5 %, polotučné 1,5 %,  odstředěné  0,5 %). Mléko prodávané v obchodech prochází několika stupni zpracování: čerstvé mléko v mlékárně nejprve projde „odstředěním a standardizací obsahu tuku". Znamená to, že nejprve je odstraněn tuk (smetana) a poté je část tuku vrácena do mléka zpět v takovém množství, jak to vyžaduje chystaný výrobek pro zákazníky. Zbylý tuk je pak následně použit pro další mléčné výrobky. Takto upravené mléko je následně homogenizováno. Homogenizace je proces, při kterém jsou kapičky tuku rozloženy na podstatně menší tukové jednotky, které jsou v mléce rovnoměrně rozptýleny a nevytvářejí shluky a neusazují se. Následuje tepelné ošetření metodou metodou pasterizace (pasterizované mléko) nebo UHT (trvanlivé mléko).Voda se tedy v žádném případě k mléku nepřidává, stejně tak jako se nepřidávají žádné konzervační látky (viz. výše). V některých moderních technologiích mohou být uplatněny postupy k rozštěpení mléčného cukru laktózy, aby mohl být výrobek nabídnut i skupině spotřebitelů intolerantních vůči laktóze.

Je pravda, že trvanlivé mléko neobsahuje žádné vitamíny ani minerály?

Obsahy proteinů, vitamínů a minerálů se téměř neliší! Tepelným ošetřením se z mléka ztrací maximálně 10% výživných látek. Tepelně neošetřené (čerstvě nadojené) mléko může navíc obsahovat choroboplodné zárodky (Salmonella spp.; Staphylococcus aureus; Listeria monocytogenes, klíšťovou encefalitidu aj. Naproti tomu u trvanlivého (UHT) a pasterovaného mléka je garantováno, že je bezpečné, a žádné choroboplodné zárodky neobsahuje.

Když obsahuje kravské mléko pro organismus významné živiny, je pak přeci naprosto zbytečné kupovat dětem kojenecká mléka...Je to tak?

V prvních 1000 dnech života  kojence a batolete je nutné věnovat velkou pozornost výživě. Společnost pro výživu provedla ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů v roce 2013 studii, která se podrobněji zabývala výživou kojenců a batolat. Z přesných záznamů tak bylo možno vyhodnotit více jak 30 nutričních složek, které tvořily výživu dítěte.  Z výsledků těchto studií vyplynulo, že výživa batolat není ve vztahu k jejím fyziologickým potřebám vždy ideální. Byl objeven  nedostatečný příjem jednotlivých živin napříč sledované dětské populace. Jednalo se nízkou hladinu minerálních látek, ale i vitaminů či anémie z nedostatku železa. Není-li dítě již kojeno, což je v prvních 6 měsících věku záležitost prioritní, je proto velmi vhodné zařadit kojenecké mléko do stravy dítěte. Je pravdou, že po prvním roce lze kojenecká mléka nahradit tepelně ošetřeným kravským mlékem. Kravské mléko dítěti přináší potřebné živiny včetně plnohodnotných bílkovin, vápníku a dalších složek. Mléka pro batolata by se tak mohla zdát zbytečná. Ovšem  pokračovací kojenecká mléka jsou obohacená o vitaminy, stopové prvky, minerální látky (vápník, železo, hořčík, zinek...), sacharidy, mastné kyseliny, mají regulovaný obsah bílkovin a bezpečnou hladinu jódu. Některá kojenecká mléka nabízejí také různé benefity jako např. Sunar Premium obsahuje GOS, mléčný tuk a MFGM.  V tom je jejich přednost i význam.

#sunar

Zdroje:

Nutridatabaze.cz (2018) Databáze složení potravin České republiky. https://www.nutridatabaze.cz/ 

MSV, Salles, Cozzolino SMF, Gonçalves MTM a M. A. ZANETTI. Increasing Selenium and Vitamin E in Dairy Cow Milk Improves the Quality of the Milk as Food for Children. Nutrients [online]. 2019, 11(6) [cit. 2020-01-31]. DOI: 10.3390/nu11061218. ISSN 20726643

Ziegler EE (2011) Consumption of cow’s milk as a cause of iron deficiency in infants and toddlers. Nutrition Reviews 69, 37–42.

Mahan LK, Escott-Stump S, Raymond JG, Krause MV (2012) Krause’s food & the nutrition care process. 14th edition. St. Louis, Missouri: Elsevier.

Molgaard CH et al. (2014) Iron requirements of infants and toddlers. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition 58(1), 119–129.

 Erdman J et al. (2012) Present knowledge in nutrition. 10th ed. Ames, Iowa: International Life Sciences Institute.

Referenční hodnoty pro příjem živin (2011) Praha: Společnost pro výživu. V ČR 1. vyd.
EFSA (2017) Dietary Reference Values for nutrients. Summary report. https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/sp.efsa.2017.e15121.
Mann J, Truswell AS (2012) Essentials of human nutrition. 4th ed. Oxford: Oxford University Press.

Kudlová E, Mydlilová A (2005) Výživové poradenství u dětí do dvou let. Praha: Grada.
WHO (2018) Infant and young child feeding. http://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/infant-and-young-child-feeding (přístup září 2018).

BATTERSBY, Susan. Is goat milk infant formula a safe alternative to cows' milk infant formula? British Journal of Midwifery [online]. 2015, 23(10), 710-714. DOI: 10.12968/bjom.2015.23.10.710. ISSN 09694900. 

MANUELIAN, C. L., M. PENASA, G. VISENTIN, A. ZIDI a M. CASSANDRO. Mineral composition of cow milk from multibreed herds. Animal Science Journal = Nihon Chikusan Gakkaiho [online]. 2018, 89(11), 1622-1627 [cit. 2020-01-31]. DOI: 10.1111/asj.13095. ISSN 17400929

PROCHÁZKA, B., M. PROCHÁZKOVÁ, J. RIEDLOVÁ a J. VIGNEROVÁ. VÝŽIVA DÉTÍ V PRVNÍM ROCE ŽIVOTA - 2010. Czecho-Slovak Pediatrics / Cesko-Slovenska Pediatrie [online]. 2012, 67(5), 316-316 [cit. 2020-01-31]. ISSN 00692328. 

www.sunar.cz

www.vitalia.cz

www.vyzivaspol.cz

    Super, moc díky za přínosný článek! 💕💕💕

    30. led 2020

    Nedávno jsem do skupinky pro maminky nejedliků na FB okopírovala názor paní doktorky zde z MK na výživu. Paní tam psala o porcich pro dítě a zmiňovala mléčné výrobky. Maminky se do mě na FB pustily takovým způsobem, že jsem z toho málem brečela. Protože názor o podávání mléka dítěti je archaický a že to není přirozené. Tenhle článek tam kopírovat nebudu, nestojí mi to za další budoucí mazání příspěvku, ale každopádně za něj děkuju, ráda jsem si početla ❤️

    30. led 2020

    @mourovatakocka sice mám 2 děti, myslela jsem, že tuto problematiku budu řešit dřív, ale chyba lávky, starší má abkm. Každopádně nenapadlo by mě, že tato reakce matek se zdravým dítětem, může být až tak šílená jak píšeš. Hledat kvalitní zdroj mléka, to jo... Ale toto? Jakože fakt?

    30. led 2020

    @mourovatakocka Tak to by mě ani nenapadlo, že někdo bude tvrdit, že mléko je pro děti archaický postup 🙂. Jako vím, že se dá mléko pro extrémní nejedlíky nahradit - pokud se do nich mléko nedá nacpat a jsou věci, které jdou.

    A jinak moc díky za článek, přemýšlela jsem, jak je to s tím mlékem pro děti 1-3 roky a koukám, že teda hlavně jde o to, že tam jsou navíc vitaminy.

    Mimochodem - nevíte, jak je to přesně s kravským mlékem mezi 9 měsíců a rokem a jeho přidávání do klasických jídel? Mléčné výrobky se doporučují (jogurty, sýry, kysaná smetana...) tak mi jde o to, zda se bere jenom, že na pití je špatně kravské mléko nebo zda je tam nějaký jiný problém. Kojenecké mléko i v lednici se strašně rychle kazí, rozhodně rychleji než kravské - tak nevím, zda už můžu vařit pro všechny stejné i jídlo s mlékem (špenát, kuře na paprice,...) nebo je tam nějaký problém, proč to nedělat. Takhle pořád dělám to, že dám stranou porci pro malého, odeberu ještě stranou pro to konkrétní jídlo a tam přidám nutrilon. A pak mám poschovávané hromady jídel - pro nás, pro malého bez mléka, zbytek pro malého s mlékem (protože občas nechce a dá si to za hodinu). A samozřejmě ideál by byl mít prostě jeden hrnec, odebrat malému trochu, když bude chtít víc, přidat a neřešit nějaké zbytky, odkládání a šaškárny kolem.

    30. led 2020

    @priefi Jakože fakt. A když jsem se ozvala, že záleží na každé z nás, jak budeme dítě krmit (já jsem třeba nácek, co se klidně pohádá s celou rodinou kvůli zdravé stravě typu "ne, fakt si malá nedá párek") a že třeba jsem ráda, že jsem si přečetla nějaký názor doktorky ohledně velikosti porcí, tak jsem byla JÁ označená za naprosto netolerantní. Měla jsem a pořád trochu mám malinko krizi a malinko nesnáším jiné matky. To je totiž tuna keců o respektu ve výchově, všeobjímající vesmírný přístup k dítěti, ale běda, když má někdo jiný jenom malinko jiný názor. A je to bohužel vidět nejen na FB, ale často i tady.

    30. led 2020

    Dobrý večer. Mám dotaz, malá 16 měsíců má ABKM, kojila jsem do 14 měsíců, UM nechce. Prospívá a baští o sto šest, ale čím dodat vápník? Děkuji🙂

    30. led 2020

    Doplnila byste prosím zdroje/citace?

    30. led 2020

    @amenophus Dobrý den, samozřemě. Doplnila jsem přímo do článku 🙂

    31. led 2020

    @michaelllas perfektni, diky.moc!

    31. led 2020

    @trule Dobrý den, já bych se zkusila poradit především s pediatrem dcery. Já nejsem lékařka ani odborník na ABKM, takže Vám v tomto směru nemůžu bohužel dát rady. Ale můžete mrknout pro zajímavost sem https://www.vitalia.cz/clanky/jak-doplnit-vapni...

    31. led 2020

    @mourovatakocka To jsem ráda, že článek byl užitečný 🙂 Výživa dětí a vůbec děti a vše kolem nich je pro mnohé maminky citlivé téma. Každá chceme pro své dítě to nejlepší a každá si volíme svou správnou cestu, jak toho docílíme🙂 Pro mě i pro tebe je přirozené pít mléko, pro někoho je přirozené (když to hodně nadnesu) jíst výhonky z rostlin a pít ranní rosu z trsů trávy... Pro mě jsou některé situace a názory taky kolikrát nepochopitelné, ale to tak prostě je. Co ale nemám opravdu ráda je lynčování a schazování za to, že má člověk jiný názor. Kolikrát, když to člověk v těch diskuzích čte, mu zůstává rozum stát, co za nesmyslné paskvily ohledně výživy koluje po internetu. Tak se drž a doufám, že nad námi tady nezanevřeš😉🌹

    31. led 2020

    @merope U tak malých dětí je problém především v obsahu bílkovin. Ale u vás se jedná o malé množství do omáčky, ne jako jeden z hlavních zdrojů j výživy. Takže pokud dáš občas do omáčky, tak se určitě nic nestane. Mému synovi do 1 roku třeba i troška kravského mléka způsobovala zažívací problémy ( nemá ABKM ani intoleranci). Tak do omáčky jsem na zjemnění dávala Sunar. Po roce už snesl kravské mléko i smetanu do omáčky bez problému 🙂

    31. led 2020

    @michalelka Tak to mě moc těší😍

    31. led 2020

    @michaelllas Děkuju za komentář, jestli nezanevřu a nezapšknu si musím rozmyslet 😉😁

    31. led 2020
    31. led 2020

    @michaelllas Tak pokud to je kvůli obsahu bílkovin, tak to pak ok. Já si taky říkala, že když ještě pár desítek let zpátky si lidi mixovali dokrmy doma právě z kravského mléka, tak by to vadit nemuselo, ale nevěděla jsem, proč se to vlastně tak nedoporučuje. Zažívací problémy jsem nevypozorovala. Ale člověk samozřejmě neví, aby mu nezadělal na nějaký problém do budoucna. Hlavně když teď loudí po všech a všechno 🙂.

    31. led 2020

    @trule my máme neocate, ale pokud nechce um. Tak třeba zkus kokosové mléko, mák,brokolice, aj.

    31. led 2020

    Myslím, že mléčné výrobky jsou přeceňované a pokud se dostatečně dlouho kojí, nemusí se to přehánět, navíc existuje i dost jiných potravin bohatých na vápník. Začínala jsem u syna s kozími a ovčími jogurty. V zimě máme doma spotřebu mléčného menší a občas nahradím i rostlinným kvůli zahlenění. Občas sice nějaký odborník vyvrátí, že mléčné nezahleňuje, ale cítím to sama na sobě a zajímavé je, že když jsem měla potíže s průduškami, všude píšou vynechat mléčné.
    Každopádně pokud bych z nějakého důvodu nekojila, rozhodně bych u malého dítěte volila UM a nenahrazovala rostlinným, to mi přijde hazard. My ho používáme jako doplněk, ale z mléčného jíme spíš sýry než jogurty a mléko téměř nepijeme, spíš z něj vaříme kaše a lívance.

    3. únor 2020

    @lennus Ano t máš pravdu 🙂 Téměř ve všem s tebou souhlasím, ostatně je to tak psané i v článku😉 Mléko pít není nutnost, pokud jíte sýry a jogurty. Já třeba mám mléko ráda, jí ho piju i jen tak na chuť. Manžel třeba mléko nepije vůbec, ale ,,nahrazuje,, si to právě jogurty a sýry. Syn je ještě malý, takže kravské ani jiné mléko mu nedávám, jen třeba do omáčky. Pije jen kojenecké. Dostává také jogurty a některé přírodní sýry 🙂

    3. únor 2020

    Diky za rozumny clanek.

    3. únor 2020

    Opravdu hodně jednostranně zaměřený článek. Co ATB a hormony v industriálně produkovaném mléce? Pojednání o výhodách či nevýhodách umělé výživy by měl alespoň zmínit stanovisko WHO a fakt že UM může bezesporu být kvalitní náhražka, ale chybí mu cělá řada nutričních a hlavně imunitních výhod mléka mateřského. Ani nezačnu o problému odhadovaných 60% populace (celosvětově) s intolerancí laktózy. Naštěstí děti ji obvykle štěpí o poznání lépe, na ty je článěk zaměřen. Seznam čtiva je impresivní, ale nezdá se moc vztahovat k obsahu článku... a to pomlčím o "margináliích" jako je etický aspekt konzumace mléka a mléčných výrobků, který je opravdu krušný... malý odkaz na riziko osteoporózy a dřívějšího úmrtí souvisejícího s konzumací mléka (zdroj: National Health Service UK: https://www.nhs.uk/news/food-and-diet/milk-may-... ) . Cituji: In women, each increasing category of milk intake above less than one glass a day was associated with an increased risk of fracture of 7% for one to two glasses, and 16% for two or more. Risk of hip fracture specifically also increased with each intake above less than one glass. Vysoká konzumace mléka je problém zejména pro ženy.

    4. únor 2020

    ještě trochu info o tom jak mít pevné kosti... a vyhnout se problémům pramenícím z nadměrné konzumace mléka (osteoporóza, rakovina prostaty, rakovina vaječníků) : https://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/wh...

    4. únor 2020

    @alicesky Zrovna v článku na který tady odkazujete, je napsáno, že lidé , kteří se účastnili studie , nebyli schopní odhadnout, kolik mléka zkonzumují. Tudíž výsledky studie jsou zkreslené...A že musí být nepochybně provedeny další studie a také, že rozhodně tento článek nemají lidé brát vážně a začít pít méně mléka...

    4. únor 2020

    @alicesky
    Zmiňujete několik témat, které ale není možné všechny najednou shrnout do jednoho článku, tak aby měl článek hlavu a patu. Tak se pokusím k některým bodům alespoň stručně:

    - cílem článku není porovnávat mateřské mléko a kojenecké mléko, to v žádném případě. Ale porovnávám zde kojenecké mléko a kravské mléko. V článku je zmíněno, že mateřské mléko má v prvních měsících života nezastupitelný význam, o tom není třeba diskutovat, v tom s vámi rozhodně souhlasím. Ale to je opět obsáhlé téma na další článek.

    - Hormony a antibiotika v mléce - mléko krav léčených antibiotiky neobsahuje ani stopy těchto látek. .Česká republika se řídí všeobecně platnými legislativní požadavky na kvalitu syrového mléka, které jsou uvedeny v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterými se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu. Přítomnost hormonů v kravském mléce vědci nepopírají, ale argumentují tím, že jde o tak miniaturní množství, které na lidské zdraví nemůže mít absolutně žádný vliv („množství jedné kapky vody v olympijském plaveckém bazénu“). Množství hormonů obsažených v kravském mléce je podle nich v porovnání s množstvím hormonů, které produkuje naše tělo, naprosto zanedbatelné. Mléko, které můžete zakoupit běžně v tržní síti od ověřených dodavatlů, tedy žádné zdravotně závadné látky neobsahuje. Než se mléko dostane ke spotřebiteli je provedeno stovky kontrol, včetně laboratorního vyšetření každé šarže na obsah antibiotik, reziduí inhibičních látek, patogeny atd atd

    - dřívejší úmrtí spojené s konzumací mléka- to jsou jen spekulace, domněnky a dosud nepotvrzená fakta. Předně záleží vždy na celkovém způsobu života a životním stylu, vrozeným dispozicím a s tím pak spojené případné zdravotní problémy...

    4. únor 2020

    @antoinet Jsem ráda, že byl článek přínosný 🙂

    4. únor 2020

    @michaelllas fakt ocenuju, ze se umis vyznat v te dzungli faktu, blabolu a hysterie🙂 Je to cenna osveta.

    4. únor 2020

    @alicesky můžu se jen zeptat na procenta intolerance na laktozu v Evropě či ČR? Jelikož je to problém hlavně u asiatu, tak je uvedených celosvětových 60% těžce zavádějící.. Díky, M

    4. únor 2020

    @antoinet Už se v tom motám několik let, tak je pravda, že člověk ledacos pochytá😉

    5. únor 2020

    @marketa884 to záleží jak a kde se to měří, taky jsou různý druhy intolerance laktózy. Globálně to je asi 60% ale to zahrnuje asijské a africké populace tj neodpovídá číslum pro Evropu, ta jsou mnohem nižší. Čísla se hodně liší, od 5-10%, což není "většina", ale je to nezanedbatelná část populace, po nějakých 30% (a tady myslím záleží čemu říkáme intolerance laktózy a jaký stuúeň "řešíme"). Odkazy: https://ghr.nlm.nih.gov/condition/lactose-intol... https://www.nichd.nih.gov/sites/default/files/p...

    5. únor 2020

    @marketa884 na praktické úrovni - z vlastní zkušenosti -můžu si dát kafe s mlékem, i dvakrát denně, a trochu jogurtu nebo sýra. Když vypiju půl litru mléka (nebo kdybych jeda dle v ČR platných norem pro školní stravování), budu mít průjem, křeče, plynatost. O to nestojím. Ale nejsem oficiálně intolerantní na laktózu :D a na problém jsem přišla kdysi jen díky dědečkovi, který mléko nepil vůbec (taky "nebyl" intolerantní na laktózu, jen mu po mléce bylo "prostě blbě", dávno před tím, než se téma stalo známým. Jen v mém okolí je takových lidí docela hodně, nepřekvapilo by mě kdyby to byla cca třetina.

    5. únor 2020

    @michaelllas stručně, souhlasím že téma je dost, vyhrazovala jsem se ke způsobu prezentace UM, načtšte si něco o AR (antibiotic residue) a prosím nešiřte pověry. Jsou li AR (v příapdě vody s hormony a jinými) ve vodě kterou pijeme, je iluzorní si myslet, že nejsou v jídle které jíme. Posílám zdroj. V tablce 3 najdete odkz na typ antibiotik a procenta detekce AR (= vysoká).Hezký den. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC67...

    5. únor 2020

    @alicesky ještě dopl%nuji k UP : říkám -li že UM je lepší než kravské mléko - byť ve článku o intoleranci k BKM, ale budiž, měla bych, myslím, taky alespoň zmínit, že existuje jedna ještě lepší (a o hodně levnější) varianta.

    5. únor 2020

    @alicesky Dobrý večer,rozhodně nešířím pověry, právě naopak. Omlouvám se, ale poslednímu příspěvku nerozumím.... Co se týče Vašeho předchozího odkazu na článek detekce AR - to se jedná o mléko určené pro konzumaci? Tedy vzorky byly odebírány z chovu určené pro produkci mléka k lidské spotřebě? V ČR? Nikde nevidím vzorky z českých chovů resp. určené pro český trh podléhající tedy naší legislativě jak pro chov, tak produkci mléka (jsou povolena jen některá antibiotka k léčení těchto zvířat tad. ) Naměřené limity v Asii i v Africe jsou pro nás myslím bezpředmětné. A popravdě mi to spíš příjde jako studie zaměřená na veterninární oblast, než na lidskou výživu. Možná se ale pletu, přiznám se, trošku se v té studii ztrácím. Vám také hezký zbytek večera 🙂

    5. únor 2020

Začni psát komentář...

Odešli