V poslední době u mě přistálo několik dotazů na téma mléko a mléčné výrobky ve výživě a jejich význam. Rozhodla jsem se tedy pro vás, které tato tématika zajímá, dohledat a sepsat do článku odpovědi na otázky, které vás nejvíce zajímaly. Nejprve začnu trochou teorie. Mléko a mléčné výrobky hrají důležitou roli ve výživě člověka už od narození. Jejich úloha ve stravě je důležitá, zejména jako významný zdroj minerálních látek (především vápníku nezbytného pro správný růst a vývoj kostí), vitaminů a v neposlední řadě i plnohodnotných bílkovin. V prvních měsících života dítěte má nezastupitelný význam mateřské mléko, jehož složení se mění v závislosti na jeho potřebách. Jak je to potom s potřebou mléčné výživy v dalších etapách života?
Děti ve věku od jednoho do tří let by měly konzumovat tři až čtyři porce mléčných výrobků denně (1 porce = cca 125 ml mléka). Následně je pak ve věku od čtyř do šesti let doporučeno zařazovat mléčné výrobky ve čtyřech porcích za den. Kdy by se dětem do 3 let nemělo podávat mléko a mléčné výrobky se s níženým obsahem tuku.
Jak je to se vstřebatelností vápníku?
Denní doporučená dávka vápníku se odvíjí od věku. Děti v předškolním věku by měly denně přijmout cca 700 mg, starší děti okolo 900 mg a v období dospívání se denní dávka vápníku dostává až na 1200 mg. U dospělých je to pak pro porovnání 1000 mg. Nejvýznamnějším zdrojem vápníku, jak už bylo zmíněno výše, je mléko a mléčné výrobky. Dále vápník najdeme například v kapustě, brokolici, luštěninách, suchých skořápkových plodech, máku nebo v sardinkách konzumovaných i s kostmi.U mléčných výrobků je vstřebatelnost vápníku kolem třiceti procent, zatímco u zdrojů vápníku rostlinného původu pouze pět až deset procent, což je ovlivněno obsahem kyseliny šťavelové a fytátů, které jeho vstřebávání snižují. Také nesprávný poměr fosforu a vápníku (ve prospěch fosforu) má za následek nižší vstřebatelnost vápníku a může také způsobovat jeho vyplavování z těla a odebírání z kostí. Naopak mezi pozitivní faktory ovlivňující vstřebatelnost vápníku patří dostatečný přísun vitamínu D.
Je pravda, že mléko může způsobovat zdravotní problémy?
Vápník, jehož jsou mléčné výrobky nenahraditelným zdrojem, je nezbytný pro pohyb svalů, přenos signálů v nervovém systému, umožňuje srážení krve a je na něm závislý například i pohyb spermií. Kromě toho mléko obsahuje také řadu vitamínů A, D, B12, nebo B1. Mléko také obsahuje selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. Pití mléka není vhodné ke konzumaci pouze pro osoby s alergií na mléčnou bílkovinu či u osob s nesnášenlivostí mléčného cukru - laktózy.
Je mléko z obchodu ředěné vodou?
Mléko dodávané do obchodní sítě je ošetřováno v souladu s potravinářskými standardy: obsah jednotlivých složek mléka je dán potravinářskými normami pro jednotlivé stupně odstředění, resp. obsah tuku: (plnotučné 3,5 %, polotučné 1,5 %, odstředěné 0,5 %). Mléko prodávané v obchodech prochází několika stupni zpracování: čerstvé mléko v mlékárně nejprve projde „odstředěním a standardizací obsahu tuku". Znamená to, že nejprve je odstraněn tuk (smetana) a poté je část tuku vrácena do mléka zpět v takovém množství, jak to vyžaduje chystaný výrobek pro zákazníky. Zbylý tuk je pak následně použit pro další mléčné výrobky. Takto upravené mléko je následně homogenizováno. Homogenizace je proces, při kterém jsou kapičky tuku rozloženy na podstatně menší tukové jednotky, které jsou v mléce rovnoměrně rozptýleny a nevytvářejí shluky a neusazují se. Následuje tepelné ošetření metodou metodou pasterizace (pasterizované mléko) nebo UHT (trvanlivé mléko).Voda se tedy v žádném případě k mléku nepřidává, stejně tak jako se nepřidávají žádné konzervační látky (viz. výše). V některých moderních technologiích mohou být uplatněny postupy k rozštěpení mléčného cukru laktózy, aby mohl být výrobek nabídnut i skupině spotřebitelů intolerantních vůči laktóze.
Je pravda, že trvanlivé mléko neobsahuje žádné vitamíny ani minerály?
Obsahy proteinů, vitamínů a minerálů se téměř neliší! Tepelným ošetřením se z mléka ztrací maximálně 10% výživných látek. Tepelně neošetřené (čerstvě nadojené) mléko může navíc obsahovat choroboplodné zárodky (Salmonella spp.; Staphylococcus aureus; Listeria monocytogenes, klíšťovou encefalitidu aj. Naproti tomu u trvanlivého (UHT) a pasterovaného mléka je garantováno, že je bezpečné, a žádné choroboplodné zárodky neobsahuje.
Když obsahuje kravské mléko pro organismus významné živiny, je pak přeci naprosto zbytečné kupovat dětem kojenecká mléka...Je to tak?
V prvních 1000 dnech života kojence a batolete je nutné věnovat velkou pozornost výživě. Společnost pro výživu provedla ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů v roce 2013 studii, která se podrobněji zabývala výživou kojenců a batolat. Z přesných záznamů tak bylo možno vyhodnotit více jak 30 nutričních složek, které tvořily výživu dítěte. Z výsledků těchto studií vyplynulo, že výživa batolat není ve vztahu k jejím fyziologickým potřebám vždy ideální. Byl objeven nedostatečný příjem jednotlivých živin napříč sledované dětské populace. Jednalo se nízkou hladinu minerálních látek, ale i vitaminů či anémie z nedostatku železa. Není-li dítě již kojeno, což je v prvních 6 měsících věku záležitost prioritní, je proto velmi vhodné zařadit kojenecké mléko do stravy dítěte. Je pravdou, že po prvním roce lze kojenecká mléka nahradit tepelně ošetřeným kravským mlékem. Kravské mléko dítěti přináší potřebné živiny včetně plnohodnotných bílkovin, vápníku a dalších složek. Mléka pro batolata by se tak mohla zdát zbytečná. Ovšem pokračovací kojenecká mléka jsou obohacená o vitaminy, stopové prvky, minerální látky (vápník, železo, hořčík, zinek...), sacharidy, mastné kyseliny, mají regulovaný obsah bílkovin a bezpečnou hladinu jódu. Některá kojenecká mléka nabízejí také různé benefity jako např. Sunar Premium obsahuje GOS, mléčný tuk a MFGM. V tom je jejich přednost i význam.
Zdroje:
Nutridatabaze.cz (2018) Databáze složení potravin České republiky. https://www.nutridatabaze.cz/
MSV, Salles, Cozzolino SMF, Gonçalves MTM a M. A. ZANETTI. Increasing Selenium and Vitamin E in Dairy Cow Milk Improves the Quality of the Milk as Food for Children. Nutrients [online]. 2019, 11(6) [cit. 2020-01-31]. DOI: 10.3390/nu11061218. ISSN 20726643
Ziegler EE (2011) Consumption of cow’s milk as a cause of iron deficiency in infants and toddlers. Nutrition Reviews 69, 37–42.
Mahan LK, Escott-Stump S, Raymond JG, Krause MV (2012) Krause’s food & the nutrition care process. 14th edition. St. Louis, Missouri: Elsevier.
Molgaard CH et al. (2014) Iron requirements of infants and toddlers. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition 58(1), 119–129.
Erdman J et al. (2012) Present knowledge in nutrition. 10th ed. Ames, Iowa: International Life Sciences Institute.
Referenční hodnoty pro příjem živin (2011) Praha: Společnost pro výživu. V ČR 1. vyd.
EFSA (2017) Dietary Reference Values for nutrients. Summary report. https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/sp.efsa.2017.e15121.
Mann J, Truswell AS (2012) Essentials of human nutrition. 4th ed. Oxford: Oxford University Press.
Kudlová E, Mydlilová A (2005) Výživové poradenství u dětí do dvou let. Praha: Grada.
WHO (2018) Infant and young child feeding. http://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/infant-and-young-child-feeding (přístup září 2018).
BATTERSBY, Susan. Is goat milk infant formula a safe alternative to cows' milk infant formula? British Journal of Midwifery [online]. 2015, 23(10), 710-714. DOI: 10.12968/bjom.2015.23.10.710. ISSN 09694900.
MANUELIAN, C. L., M. PENASA, G. VISENTIN, A. ZIDI a M. CASSANDRO. Mineral composition of cow milk from multibreed herds. Animal Science Journal = Nihon Chikusan Gakkaiho [online]. 2018, 89(11), 1622-1627 [cit. 2020-01-31]. DOI: 10.1111/asj.13095. ISSN 17400929
PROCHÁZKA, B., M. PROCHÁZKOVÁ, J. RIEDLOVÁ a J. VIGNEROVÁ. VÝŽIVA DÉTÍ V PRVNÍM ROCE ŽIVOTA - 2010. Czecho-Slovak Pediatrics / Cesko-Slovenska Pediatrie [online]. 2012, 67(5), 316-316 [cit. 2020-01-31]. ISSN 00692328.
Super, moc díky za přínosný článek! 💕💕💕