Dnes mám strašne podivný hormonový den.
Takhle to semnou nemlátilo ani v prvním trimestru. Kvuli všemu brečím,vztekam se. Asi už na me dopadlo celkove vysíleni od prosince a ja jsem maximalne ze všeho unavena,nejsem schopna nic udelat,normalne přemyšlet, milion věci k řešení,udelání,a vše je na me. Došli síly a rezignuji. Završilo to dnešní obouvaní,když se mi zničil zip na jediných botách,ktere ještě na 50 procent obuji. Me to tak dostalo,že jsme bulela 20 minut,asi na me dolehlo vse co bylo i předtím a nedostala jsem to předtím ze sebe....měli jsme duležite odjet a nemela jsme co na nohy. Stve me jak me vse bolí,jak spatne chodim,jak se k nicemu neohnu,nic klidne neudelam,všechno zhazuji na zem bříškem nebo zadkem 🙂 nemám sílu,citim jak mam slabe telo, spát nemužu ,deti jak schvalne delají co se jim zachce a ja jsem už unavena až za hrob.A pomoc nikde....a tak strašne by se mi hodila....škoda že naší nebydlí blíž. :( Omlouvam se,ale musela jsme si ulevit a postežovat si.... Zítra bude určite svítit sluničko a andílci me dobijí novou energii....