• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
a uvidíš všechny příspěvky!
mitote
17. lis 2016 Čtené 15339x magazín

Jednou ročně, 17. listopadu, se po celém světě slaví Světový den nedonošených dětí. Po celém světě se významné budovy a místa zahalují do purpurové barvy. Pořádají se konference, oblékají purpurová trička. Je to proto, abychom si připomněli, že ne všechny děti se narodí v původně plánovaném termínu porodu a že takových dětí stále přibývá. Já jsem se k dnešnímu dni rozhodla napsat článek o tom, co takový předčasný porod pro rodiče i dítě znamená. 

 Nedonošené děti jsou děti, které se narodí před ukončeným 37. týdnem (37+0). V České Republice je hranice životaschopnosti stanovena na ukončený 24. týden (24+0) a váhu 500g. Ale samozřejmě zde máme i menší a mladší děti. Jak moc ovlivní miminko i rodinu předčasný porod závisí samozřejmě na týdnu porodu a na množství komplikací, které miminko potkají. Nejohroženější skupinou jsou děti extrémně nedonošené, narozené před ukončeným 28. týdnem (28+0) a s váhou nižší než 1000g. 

Každá maminka si představuje, jak prožije 9. měsíců těhotenství a na konci se narodí krásné zdravé růžové miminko, všechno bude pro něj nachystáno, tatínek bude u porodu, miminko si odvezou domů a všichni budou šťastni a spolu. Tahle představa se s předčasným porodem rozplyne a nic není tak, jak si rodiče plánovali, představovali, na co se připravovali. Ve velmi krátkém čase se musí přizpůsobit nové situaci, se kterou nepočítali a na kterou se nemohli nijak připravit. Rodiče předčasně narozených dětí vykazují ve srovnání s rodiči dětí narozených v termínu větší míru stresu (Lau, Morse, 2003), větší potřebu pomoci během prvního roku po narození dítěte a nižsí schopnost adaptace (Rautava et al., 2003). Předčasný porod je pro rodiče traumatický zážitek. Velké množství žen po předčasném porodu také vykazuje známky traumatu ještě dlouho po propuštění z nemocnice (Pierrehumbert et al., 2003). Šest až osmnáct měsíců po narození dítěte zažívají opakované, nepříjemné, bolestné a vtíravé vzpomínky (Affleck, 1991, podle Jotzo, Poets 2005).

Dlouhodobá studie prokázala, že samotná hospitalizace a ztížený kontakt rodičů a dítěte nemá na vývoj vztahu rodič - dítě zásadní význam. Co má ale na vztah rodič - dítě největší vliv, je riziko úmrtí dítěte. Konkrétně obavy o život dítěte. Mnoho rodičů má strach navázat s dítětem vztah-kontakt-vazbu, protože se bojí, že zemře. Někdy si takový strach nemusí ani uvědomovat a připouštět. Zároveň ale zažívají opačná pocity, kdy si uvědomují, že by miminku měli poskytnout co nejvíce lásky a péče i za předpokladu, že může umřít. Způsob, jakým se rodiče dokáží vyrovnat s traumatem předčasného porodu má vliv na vztah k dítěti. Pokud se rodičům nedaří s takovou situací vyrovnat, může přechodně způsobit zdravotní problémy u dítěte.

Naopak nejdůležitější věcí pro rozvoj vztahu rodiče a dítěte je fyzický kontakt. Bohužel v prostředí novorozeneckých JIP je takový kontakt omezený, rodič se musí dovolit zdravotnického personálu, aby se mohl dítěte dotknout, pochovat ho nebo tzv. klokánkovat. Klokánkoví je forma fyzického kontaktu, kdy je obnažené miminko přiloženo na obnažený hrudník maminky nebo tatínka. Snahou zdravotnického personálu je umožnit klokánkování co nejdříve. Maminky díky němu lépe navážou vztah s miminkem a snáze “rozeběhnou” laktaci. Děti naopak lépe prospívají a mají méně zdravotních komplikací, protože ze zklidní při poslouchání tlukotu srdce rodiče a lépe dýchají, jak vnímají dech rodiče. 

Po porodu většina maminek nedonošených dětí nezažívá radost z narozeného dítěte, ale naopak se často necítí jako matky, mají pocit, že selhaly, když dítě nedonosily, obviňují se, mají tendence se vyhýbat ženám, které porodily donošené děti a prožívají pocity úzkosti, strachu, smutku, zklamání. Často se maminky samy sebe ptají, jestli mohly předčasnému porodu nějak zabránit, jestli neudělaly něco špatně. Mají obavy "co na to řekne okolí". Výjimkou nejsou ani myšlenky, jestli by nebylo lepší, kdyby miminko zemřelo a maminka mohla začít "od začátu", nebo maminku napadají otázky "co když bude dítě postižené?".

Náročné je také pro maminky "rozeběhnout" laktaci a udržet ji. Není výjimkou, že se to některým maminkám po předčasném porodu nepodaří. Může to být další věc, díky které se maminka cítí frustrována. U miminek se začíná kolem 32. týdnu rozvíjet sací reflex. V momentě, kdy to zdravotní stav miminka dovolí, je tedy miminko přikládáno k prsu maminky. Je to jeden ze zlomových okamžiků, kdy se maminky zase cítí být více maminkami. Na počátku miminko vypije od maminky minimum. Jak ale sílí, přibírá na váze, plíce dozrávají, dozrává nervová soustava, daří se mu vypít více a více. Z počátku je miminko k prsu přikládáno 1x denně a postupně, dle únavy a sílení miminka se počet kojení za den zvyšuje. 

Tatínkové bývají většinou ti, kdo vidí miminko jako první po porodu. Jsou prvními, kdo se dozvídá informace o zdravotním stavu miminka a zároveň jsou prvními, kdo je sděluje mamince. Dlouhodobé studie ukazují, že pro tatínky je nadmíru důležité mít co nejvíce informací o stavu dítěte, rozumět co ukazují přístroje, na které je miminko napojeno a vítají opětovné opakování informací od zdravotnického personálu. Často se tatínkové bojí miminka dotknout, a proto je potřeba jim vysvětlit, že pro miminko je tatínkův hlas i dotek pozitivní a pomáhá jim. Dostatek informací jim pomáhá situaci porozumět, což je uklidňuje. Pro tatínky bývá předčasný porod šok a naprosto nečekaná situace.

Stejně jako u maminek, i u tatínků hraje velkou roli v navázání vztahu s dítětem klokánkování. Tatínkové se pak cítí sebevědoměji a daří se jim s miminkem navázat lepší vztah. Náročnou úlohou pro tatínky je skloubení rodiny a práce. Přáli by si být co nejvíce oporou mamince a dítěti a trávit s nimi co nejvíce času, zároveň musí ale zabezpečit chod rodiny-domácnosti a docházet dále do práce. Na druhou stranu tatínkům práce pomáhá s vyrovnáním se s předčasným porodem. Tatínkové ale hodnotí předčasný porod i částečně pozitivně. Myslí si, že díky tomu mezi nimi a dítětem vznikl pevnější vztah, což potvrzuje studie, která ukazuje, že ve věku 3 let dítěte jsou tatínci více zapojeni do péče a starosti o dítě, než je tomu u donošených dětí. Zároveň tatínci hodnotí předčasný porod jako něco, co je ještě více sblížilo s partnerkou. 

Při navazování vztahu s dítětem je u rodičů a nedonošených dětí ohroženo tzv. intuitivní rodičovství. Rodiče nemají dostatek příležitostí se na počátku na dítě vyladit, jejich kontakt s dítětem je omezen jak fyzicky, tak časově a ovlivněn nemocnicí a zdravotním stavem dítěte. Vzniká tak riziko, že rodiče nebudou s dítětem vzájemně vyladěni a nebudou vůči miminku dostatečně citliví. Péče o miminko je ovlivněna tím, jaký režim mělo miminko v nemocnici, jaké rehabilitace nebo léky je potřeba zajistit a mohou být tak zahlceni, že jim unikají signály, které dítě vysílá. Následkem nevyladění se na miminko mohou být pocity frustrace, vyčerpání, neschopnosti.

Velice důležité je pro rodiče zapojení se do péče o dítě i během pobytu v nemocnici. Je potřeba, aby rodiče byli ze strany zdravotnického personálu povzbuzováni a podporováni v péči o dítě, aby miminko mohli přebalovat, krmit, koupat. Rodičům výrazně prospívá, pokud si mohou každý den promluvit se zdravotní sestrou, která pečuje o jejich dítě. Velice důležité je, aby rodiče měli podporu i po propuštění dítěte z porodnice. Je pro ně důležitá jistota, že se mohou v případě potřeby obrátit na neonatologické oddělení. Vedle toho se ukazuje jako důležité spojení rodičů s rodiči dalších nedonošených dětí. Je tedy dobré podporovat zakládání svépomocných skupin a diskusí, ať už osobní formou nebo na internetových portálech.

Zajímá vás problematika předčasně narozených dětí? Máte další otázky? Nebo se chcete podělit o své zkušenosti? Pak neváhejte a využijte diskusního vlákna, které bylo k dnešnímu dni založeno.

https://www.modrykonik.cz/forum/detske-zdravotni-problemy/vse-co-vas-zajima-o-predcasne-narozenych-detech/

Zdroje:

CHLEBOUNOVÁ, MICHAELA;ČERMÁK. UTVÁŘENÍ VZTAHU RODIČŮ K PŘEDČASNĚ NAROZENÝM DĚTEM. Ceskoslovenska Psychologie [online]. 2013, 57(4), 307-316 [cit. 2016-11-16]. ISSN 0009062X.

Lau, R., Morse, C. (2003): Stress experien- ces of parents with premature infants in a spe- cial care nursery. Stress and Health: Journal of the International Society for the Investigation of Stress 19, 69-78.

Rautava, P., Lehtonen, L., Helenius, H., Sillanpää, M. (2003): Effect of new- born hospitalization on family and child be- havior: A 12-year follow-up study. Pediatrics 111, 277-283.

Pierrehumbert, B., Nicole, A., Muller- Nix, C., Forcada-Guex, M., Ansermet F. (2003): Parental post-traumatic reactions after premature birth: implications for slee- ping and eating problems in the infant. Child Fetal Neonatal 88, 400–404.

P a p o u š e k , M. (2004): Intuitivní rodičovství. In: Dittrichová, J., Papoušek, M., Paul, K. a kol., Chování dítěte raného věku a rodičovská péče. Praha, Grada, 77-100.

JANÁČKOVÁ, Laura a Lumír KANTOR. Maličké miminko: praktický průvodce pro rodiče předčasně narozených dětí. Ilustroval Aleš ČUMA. V Brně: Grifart, 2015. ISBN 978-80-906185-2-7.

Čti celý článek
mitote
13. dub 2016
Jako ta reklama v interni poste mne fakt nebavi... at uz firmy nebo bazarek. Lze to nejak vypnout?
Zobraz celou zprávu
mitote
8. dub 2016
Ruseni soukromych diskusi... no wau... aneb jak zabit kona
Zobraz celou zprávu