„Jsem v pohodě.“ Největší lež, kterou si říkáme, zatímco se vnitřně hroutíme

Viděli jste dnes svého kolegu, jak se usmívá nad kávou? Možná ještě před deseti minutami seděl v autě a nekontrolovaně plakal. Většina emocionální bolesti je totiž skrytá, nikoliv neexistující. Žijeme ve světě, kde jsme se naučili umění utřít si slzy a tvářit se, že vše je v pořádku, protože deadliny se nestarají a účty nepočkají.

Umění emocionálního maskování

Většina osobních zhroucení se neděje na veřejnosti. Odehrávají se v autech, na toaletách, na schodištích nebo o samotě ve tmě. Psychologie potvrzuje, že mnozí dospělí potlačují viditelné projevy trápení, aby si udrželi pocit společenského bezpečí a jistotu v zaměstnání. Jde o strategii zvládání spojenou s takzvaným emocionálním maskováním a hraním emocí navenek.

Daň za „vysokou funkčnost“

Pokud někdo působí, že má vše pod kontrolou, neznamená to, že netrpí. Studie v pracovní psychologii zjistily, že neustálé skrývání emocí časem dramaticky zvyšuje emocionální vyčerpání a riziko vyhoření. Tento fenomén detailně popisuje výzkum Pennsylvania State University (A New Way to Conceptualize Emotional Labor, 2000), který vysvětluje, jak nás potlačování pravých pocitů vnitřně vyčerpává.

Laskavost jako nezbytnost

Lidé, kteří vypadají nejvíc v pohodě, jsou často ti, kteří v tichosti nesou největší emocionální zátěž. Proto není laskavost jen něco „navíc“, je to nezbytnost.

• Buďte k ostatním jemnější, než je podle vás potřeba.
• Nikdy nevíte, kdo právě svádí tichý boj a sotva drží pohromadě.
• Vaše empatie může být právě tím záchranným kruhem, který někdo potřebuje.

Stalo se vám už někdy, že jste museli před světem nasadit masku, ačkoliv jste se uvnitř trápili? Napište nám do komentářů, co vám v takových chvílích nejvíc pomáhá.

Pro více zajímavostí nás sleduj i na našem Instagramu a Facebooku.