Porodila prý 69 dětí. Příběh ženy, který zní jako mýtus, ale přežil staletí

Devětašedesát dětí. Číslo, které dnes zní jako výmysl nebo senzace z internetu. Přesto se tento příběh objevuje v historických záznamech, akademických textech i v Guinnessově knize rekordů. Kdo byla žena, o níž se tvrdí, že porodila nejvíce dětí v dějinách?

 Když realita předčí představivost

Představa, že jedna žena během svého života porodí desítky dětí, je pro dnešního čtenáře téměř nepředstavitelná. V době moderní medicíny, plánovaného rodičovství a rostoucího věku prvorodiček působí takový údaj absurdně. Přesto se v historických dokumentech 18. století objevuje příběh ruské rolnice, kterému se historici věnují dodnes.

Příběh z Ruska 18. století

Podle dochovaných záznamů měla první manželka rolníka jménem Feodor Vassilyev mezi lety přibližně 1725 až 1765 porodit celkem sedmadvacetkrát. Těhotenství měla zahrnovat šestnáct párů dvojčat, sedm trojčat a čtyři čtyřčata. Celkový počet dětí se tak vyšplhal na neuvěřitelných devětašedesát.

Zajímavým detailem je, že jméno ženy se v dokumentech nikdy neobjevuje. V dobových záznamech je uváděno výhradně jméno manžela, což bylo v té době běžné, ale z dnešního pohledu to výrazně komplikuje ověřování informací.

Přežití dětí jako ještě větší zázrak

Ještě pozoruhodnější než samotný počet porodů je tvrzení, že většina dětí měla přežít kojenecký věk. V 18. století byla dětská úmrtnost extrémně vysoká a vícečetná těhotenství představovala obrovské riziko pro matku i děti.

Pokud by byly tyto údaje přesné, šlo by o naprostou biologickou výjimku. Opakovaná vícečetná těhotenství jsou vzácná i dnes a bez moderní zdravotní péče by znamenala vážné ohrožení života.

Co na to říkají historici a odborníci

Příběh byl zaznamenán v oficiálních populačních zprávách Ruské říše a později citován v řadě evropských publikací. Objevuje se také v Guinness World Records jako historicky nejvyšší zaznamenaný počet narozených dětí jedné ženě.

Zároveň však historici upozorňují na možnost chyb v záznamech, přepisů nebo zveličování. Nelze vyloučit, že došlo ke sloučení údajů více žen, nebo že některé děti byly jedné matce připsány omylem. Neexistují totiž osobní zápisy, porodní dokumenty ani lékařské zprávy, které by příběh potvrdily s naprostou jistotou.

Biologická anomálie, nebo historická záhada?

Z biologického hlediska by takový případ vyžadoval mimořádnou genetickou predispozici k vícečetným těhotenstvím. I v současnosti jde o extrémně vzácný jev, který si často vyžaduje lékařskou asistenci.

Právě proto zůstává příběh ženy Feodora Vassilyeva na hraně mezi faktem a legendou. Je možné, že šlo o jedinečný případ v dějinách lidstva. Stejně tak je ale možné, že jde o fascinující historickou nepřesnost, která se opakováním proměnila v „pravdu“.

Rada Koníka na závěr

Historie je plná příběhů, které nás nutí pochybovat, klást otázky a učit se číst mezi řádky. Ať už byla žena z ruského venkova skutečnou rekordmankou, nebo symbolem své doby, její příběh připomíná, jak náročné a křehké bylo mateřství v minulosti.

A také to, že dnešní možnosti zdravotní péče, plánování rodiny a bezpečného porodu nejsou samozřejmostí, ale výsledkem dlouhého a často bolestivého vývoje.

Pro více zajímavostí nás sleduj i na našem Instagramu a Facebooku.