Tvoje mysl má superschopnost. Jen ji často používá proti tobě

Pokud hodně přemýšlíš, není to chyba. Je to známka silné představivosti. Problém nevzniká v samotném myšlení, ale v tom, že se mysl naučila automaticky vyhledávat hrozby místo příležitostí. Dobrá zpráva je, že stejný mozek, který tě dokáže vystrašit, tě dokáže vést i ke klidu a růstu.

Přemýšlení není nepřítel

Mnoho žen má pocit, že s nimi není něco v pořádku, protože neumí "vypnout hlavu". Neustále si přehrávají možné scénáře, obavy, selhání nebo odmítnutí. Jenže přemýšlení samo o sobě není problém. Problémem je nevyvážené myšlení, které se soustředí pouze na to, co by se mohlo pokazit.

Ten samý mozek, který si dokáže představit ztrátu, si dokáže představit i úspěch. Jen byl dlouho trénovaný jedním směrem.

Úzkost jako představivost bez vedení

Úzkost se často neprojevuje jako emoce, ale jako hlas v hlavě. Hlas, který působí přesvědčivě a naléhavě. Tento hlas ale není autorita. Je to představivost, která se rozběhla bez směru.

Když se mysl přepne do režimu ohrožení, začne vytvářet nejhorší možné scénáře. Dělá to proto, aby tě ochránila. Jenže v dnešním světě tento mechanismus často funguje i v situacích, které reálně nebezpečné nejsou.

Co kdyby ses začala soustředit i na druhou stranu

Představ si, že bys stejnou pozornost, jakou věnuješ obavám, začala věnovat i pozitivním signálům.

Věcem, které se daří. Lidem, kteří si tě vybírají. Situacím, které dopadly lépe, než jsi čekala.

Mysl funguje jako sval. To, čemu věnuješ pozornost, posiluješ. Zachytit myšlenkovou spirálu a vědomě změnit scénář není popírání reality. Je to trénink rovnováhy.

Otázka, která mění směr

Zlom často nastává v jednoduchém okamžiku. Když si místo otázky "Co když to nevyjde?" položíš jinou.

Co když to vyjde?

Nejde o sebeklam. Jen dovolíš mysli pracovat i s jinou možností. Naděje není naivita. Je to alternativní scénář, který má stejnou hodnotu jako strach.

Mysl, tělo a nervový systém

Současná věda potvrzuje, že regulace mysli úzce souvisí s regulací těla. Harvard Medical School ve svých publikacích o relaxačních technikách uvádí, že delší setrvání v bezpečných, pasivních polohách podporuje tzv. relaxation response. Tento stav snižuje hladinu kortizolu a podporuje regeneraci nervového systému.

Když tělu dáš signál bezpečí, mysl ho začne následovat.

Pokud ses roky učila všímat si hrozeb, můžeš se naučit všímat si i příležitostí. Nadměrné přemýšlení není chyba. Je to síla bez směru.

Zkus se dnes alespoň jednou vědomě zeptat: Jaká je ta nejlepší možná verze?

Pro více zajímavostí nás sleduj i na našem Instagramu a Facebooku.