O domácích porodech toho bylo napsáno již mnoho. Strana proti argumentuje děsivými scénáři umírající matky i dítěte a strana pro zase děsivými porodníky praktikujícími drastické metody.

Pojďme si ale v klidu a bez emocí probrat reálná rizika, která můžou při po porodu i po předchozím fyziologickém těhotenství nastat a zda se dají takovéto komplikace řešit v domácích podmínkách.

Komplikace si rozdělíme na komplikace ze strany matky a komplikace ze strany plodu.

Komplikace ze strany matky

Nejčastější příčinou úmrtí matky při porodu v dobách minulých bylo právě krvácení. Podotýkám, že to bylo v dobách, kdy se doma rodilo běžně, takže spojovat poporodní krvácení s aktivním vedením – tedy lékařským – vedením porodu není adekvátní. Příčin poporodního krvácení může být mnoho. Jedná se o krvácení z porodních poranění, které je ale zřídka natolik intenzivní, aby rodičku bezprostředně ohrožovalo na životě. Dále se jedná o krvácení při zadržené placentě. V tomto případě je povětšinou na vině uložení placenty. Placenta je k děloze přirostlá více, než by měla. Krvácení při zadržené placentě již může dosahovat intenzity život ohrožujícího krvácení.  Největším strašákem porodníků je však krvácení způsobené špatným zavinováním dělohy  tzv. hypotonie - děloha se hůře zavinuje. Nebo atonie – děloha se nezavinuje vůbec. Tento stav je spojený s masivním život ohrožujícím krvácením, který vyžaduje intenzivní nemocniční péči a 10 minut čekání na záchranku může rozhodovat o životě i smrti rodičky.

Komplikace ze strany plodu

Vaginální mykóza je velmi nepříjemným problémem, se kterým se za svůj život setká prakticky každá žena. Je spojena s nepříjemným vaginálním dyskomfortem, který nám může zkazit vytouženou letní dovolenou.

Jak vlastně mykóza vzniká?

Původcem vaginální mykózy je kvasinka Candida albicans, která žije běžně ve střevě. U některých žen je přítomná v omezeném množství i v pochvě a nedělá žádné obtíže. Problém nastává když dojde k přemnožení kvasinky na úkor lactobacilů, které jsou zodpovědné za přirozenou ochranu pochvy před patogeny.

Jak poznám mykózu?

Vaginální mykóza se typicky projevuje nepříjemným svěděním zevního genitálu a pochvy. Pokud je přítomen i výtok, tak je většinou bílý tvarohovité konzistence.

Léčbu je možné zahájit volně prodejnými antimykotiky, které můžeme zakoupit v lékárně. Jako doplňkovou léčbu je možno použít vaginální výplachy. Velmi důležitá je aplikace vaginálních probiotik pro obnovu přirozené poševní flory - tedy lactobacilů. 

Jaro je krásné období, kdy se příroda probouzí po mrazivé zimě k novému životu. Ráno nás budí zpěv ptáků, tráva se zelená a stromy rozkvétají.

Pro mnohé z nás však tato rádoby idylka končí během směr lékárna. Davy alergiků se slzami v očích a nudlí u červeného nosu berou lékárny útokem s nadějí, že snad konečně nakoupí lék na alergii, po kterém nebudou ospalí jako mevěd vzbuzený v půlce zimní hibernace.

To, že nás na jaře trápí mnoho pylových alergenů je známá věc. Jak ale vzniká taková alergie? A co se při alergii v našem těle odehrává? Na tyto otázky si odpovíme v následující krátké exkurzi do tajů našeho imunitního systému.

Co se děje uvnitř?

Jarní alergie je typická imunopatologická reakce I. typu - tzv. časná reakce, která je zapříčinění protilátkovou odpovědí imunitního systému.

Reakce je založená na tvorbě specifických protilátek IgE proti běžným antigenům - pylová zrna, roztoči - pokud na tyto antigeny tělo reaguje nepřiměřeně, tak se z nich stávají alergeny. Při prvním kontaktu imunitního systému s alergenem dochází k senzibilizaci, kdy imunitní systém vytvoří protilátky proti danému alergenu. Tyto protilátky - IgE se naváží na tzv. žírné buňky imunitního systému a čekají. Jakmile dojde opět ke kontaktu imunitního systému a alergenu, tak se okamžitě zaktivují protilátky na povrchu žírných buněk, které začnou  uvolňovat látky způsobující typické příznaky alergické reakce: zarudnutí, svědění, otok. Jedná se hlavně o histamin.