Proč se stále očkuje proti nemocem, které již byly vymýceny?

Proti nemocem, které byly zcela vymýceny, se již neočkuje. Jedním z příkladů je očkování proti pravým neštovicím, které bylo po vymýcení této choroby celosvětově zastaveno. Nicméně očkování lze ukončit jen v případě, že se dané onemocnění nikde ve světě po dobu několika let nevyskytne.

Nadále se ale očkuje i proti nemocem, které se objevují jen velmi zřídka a jsou vzácné. Důvodů je několik. ­Jednak očkovaní jedinci chrání před těmito infekcemi ty, kteří nemohou být ze zdravotních důvodů očkováni. Infekce se v očkované populaci nešíří, a proto se nenakazí ani neočkovaný jedinec. K této tzv. kolektivní ochraně je ovšem nezbytná vysoká míra proočkovanosti.

Dalším důvodem pokračování očkování u nepříliš časných chorob je na příklad jejich nezničitelný zdroj v přírodě. Tak je tomu např. v případě tetanu. Spóry bakterie způsobující tetanus se běžně nacházejí v půdě, proto nelze přestat očkovat, i když se tetanus vyskytuje vzácně, zdroj infekce je ale stále aktivní.

Dalším důvodem je celosvětová migrace lidí. Pokud se ve světě vyskytují lokality, kde se lze nakazit vzácnou chorobou, může být tato zavlečena do naší země a neočkovaný jedinec bude ohrožen, i když sám nikam necestuje. I ve vyspělých zemích Evropy se v současnosti objevují epidemie spalniček, které se u neočkovaných šíří velmi rychle a díky rychlému pohybu osob mezi státy mohou onemocnět neočkovaní jedinci v kterékoliv zemi.

Více na www.vakciny.cz.