Dnes budu sentimentální: Dnes je to přesně 9 let, co jsem si vzala svýho hlavně milovanýho a někdy dost otravnýho Amíka. Ve čtvrtek je to 11 let, co jsem poznala svýho hlavně milovanýho a někdy dost otravnýho Amíka, ano bude to už 11 let od té památné noci v Lucerna Music Clubu na 80sátkách, co mě oslovil ten kluk v rozervané kožené bundě a řekl mi, že se jmenuje Jordan. Já mírně přiopilá a hlavně děsně vtipná jsem okamžitě odvětila jasně, "Jako Michael Jordan. Ha ha ha určitě a seš definitivně Amík." No tak to, že je definitivně Amík se potvrdilo tím, že mi definitivně ale vůbec nerozuměl. Od té doby jsme spolu prošli spoustu zemí, zažili tolik dobrodružství a prožili tolik věcí, že se to nedá ani vyjmenovat. Ale ce mě pořád překvapuje je, že v březnu to budou dva roky, co jsme s mým Amíkem načli další kapitolu našeho dobrodružství jménem Jesse a já se těším na další a další pokračování