Ze života s bilingvním dítětem: Amík:"Hele a když jako budeš mít normální konverzaci s Jessou, až bude mluvit samozřejme, tak jak mám mluvit já?" Já, překvapeně: "Jak to myslíš jak máš mluvit? Jako jakym jazykem?" "No, právě jakym jazykem, když ty budeš mluvit česky a on taky, tak co já?" Já, pořád trochu tápající kam tím přesně míří: "No teď mluvíš anglicky, tak zase ne?" Amík: "Ale když já bych chtěl mluvit taky česky, že bych si to s váma trénoval, abych taky uměl." Tak timhle mě fakticky dostal, on se bojí, aby nebyl nechanej stranou a zároveň se to chce konečně naučit pořádně.