Manžel má za sebou týden dovolené a druhý týden před sebou. Pojali jsme to formou výletů a společně tráveného času u rodinného krbu. Po jednom z hromadných nákupů se 4 dětma (jedno jsme si půjčili) mi řekl - už chápu, proč chceš nakupovat sama. Jindy zas běhal kolem ročního, kterej měl zrovna takovou tu super náladu, mezitím další 3 udělaly opičí dráhu po celým baráku a když jsem se s lavorem prádla probojovávalaz jednoho konce baráku na druhej, tak jsem mu řekla, že jsem ráda, že je doma a jsme na všechno 2. Na to mi řekl, že takhle si sice dovolenou nepředstavoval, ale že chápe, že toto je moje "dovolená" každý den a že to rozhodně dovolená není. I takhle muži vyznávají lásku ☺

Žádnej zázrak to není, ale je to šité v ruce, poprvé a ze zbytků. Nákrčník je vzadu užší, vpředu širší, aby se dal cíp schovat pod bundu a nikde neprofukovalo a zároveň nikde nic netlačilo, nepřekáželo. ☺

Stroj se regeneruje v opravně, tak šiju aspoň růčo ☺ Moje první čepice..

Lucinko, ty jsi tak krásná holčička. Já bych chtěla být taky tak krásná.

To můžeš, ale musela by ses namalovat 😄

Holky, přiznejte se, kdo měl před třicítkou depky? Já se už brzy brzy brzy tohohle věku dočkám a teda upřímně - jsou to první narozky, na který se netěším. Asi začnu pít hned ráno, aby mi to večer bylo fuk 😄

Když nemůžu šít, tak aspoň peču. Dnes budou k večeři domácí žemle. A na ráno minikoláčky. Jdu na ně, foto dodám 😊

Za týden mi bude 30 a jde na mě depka. Nejstarší dcerka má čerstvě potvrzenou celiakii, prostřední má černej kašel a nejmladší chlapeček začal zase vstávat v noci na mlíko. Včera nám přestalo táhnout (opět) jedno auto a u druhýho chlap urval zpětný zrcátko a mě začal zlobit šicí stroj (moje uklidňovátko). Když se to, tak se to...

Konečně bude při grilovačkách na stole víc místa. Kapsář na příbory do zahrady ☺

Zase jsem si hrála - pivotaška ☺ Děti jí hned chtěly zabavit na svoje pitíčka na výlety 😄

Máte tu prosím měkčí zkušenosti s černým kašlem u dětí? Naše tříletá začátkem prázdnin začala kašlat, každým dnem to bylo horší, až to došlo do záchvatů, kdy mi zvracela. Doktorka jí udělala odběr s podezřením na černej kašel a hned nasadila antibiotika. Kašel se potvrdil a v pondělí už jseme na kontrolní odběr. Kašle pořád. Cca týden už to ale nebyly zvracecí záchvaty. Včera přes den zase kašlala víc a dneska už zas měla jeden záchvat. Otázka zní- jak dlouho trvá (ze zkušeností), než se dítě úplně uzdraví? V září má nastoupit do školky.. Děkuju

Posledních24 hodin bylo bombovejch. Začal mě bolet zub (7 vpravo nahoře). Bolest se rychle stupňovala, manžel nebyl doma, tak jsem vzala útokem domácí lékárničku. Prášky nezabíraly, takže probdělá noc. Usnula jsem až nad ránem a v 5:45 se vzbudily děti. Zub trochu polevil. SUPÉÉÉR. Ale ne na dlouho. V 8 už jsem se dopovala dalším práškem. V 11 už jsem se tu sotva ploužila a volala na pomoc mamču. Nejvýhodnější hlídací babička přijela a já mohla k zubaři. Juchů. 2 hoďky jsem si vyseděla v čekárně, abych se nakonec dozvěděla, že bolest jde od vedlejšího zubu, než jsem si myslela. Byl to od osmičky a byla na kleště. První ampule umrtvovátka nezabrala úplně, tak přišla na řadu druhá. Půl 4.. Paráda, na 4 byla dcerka objednaná ke kadeřnici. Snad to stihnem.. Hotovo, vytrženo, děkuju, odcházím. Cestou k autu volám kadeřnici, že se maličko opozdíme. Nezvedá mi to. Volám mamče, ať se děti obujou, že už jedu a jedem ke kadeřnici. Nejskvělejší babička zůstala ještě s mrňouskama u nás a já jela jen se slečnou. Hotovo, ostříháno, spokojenost, jedem domů. Díra po zubu přichází k sobě. V půli e cesty mi umřelo auto. Prostě přestalo táhnout. Zastavila jsem u krajnice, zavolala mamče, že přijedem později a volala kamaráda s prosíkem o pomoc. Přijel, odtáhl nás domů. Volám manželovi, v kolik že ho to mám vyzvednout a že přijedu druhým autem. Nezvedá to. Prostřední dcerce se zasekly v kase umělý prachy a potřebuje to opravit HNEEEED. Ok, opravím, funvuje to. Samozřejmě na ní do večera nesáhla. Chlap furt telefon nezvedá a já padám únavou a strachy. Chci kafe, ale mám smůlu, protože děti maj hlad. Ok, nachystám véču. Babička je skvělá - podává, pomáhá, krmí, koupe, utírá, ale děti jsou furt v přesile. Hurá, volá tatínek. Má hodinu zpoždění. Jsem nešťastná, hlavu v dlaních a oznamuju mu, že bude muset na auto us, že tak dlouho děti už vzhůru neudržím. Zase nás zachránila babička a pro tatinka jela. Za chvíli bude doma, děti už spinkaj (z nějakýho záhafnýho důvodu přestala fungovat chůvička), mě začíná bolet díra po zubu. Naštěstí jsem tak unavená, že usnu i přes bolest. Dobrou noc

Žádnej zázrak to není, ale aspoň drobkovi nebude zima od zdi ☺

Teda ženy, já se picnu. Manžel se rozhodl udělat mi radost a koupil mi novej mobil. Jen tak, z lásky. A já jsem úplně v koncích, protože bych mu taky chtěla něčím udělat radost a ani vůbec mě nenapadá čím. Máte prosím někdo nějakou inspiraci? Kujuju 🙂

Ve středu jde nejstarší dcerka na odběr střevní tkáně kvůli podezření na celiakii. Kdo s tím máte zkušenost - jak dlouho cca trvá, než udělají rozbor a jsou výsledky? Děkuju 🙂

Prosím o radu. Malýmu bude za 2 týdny rok. Dneska v půl 11 se mi vzbudil s teplotou 38,6. Dala jsem mu paralen čípek. Po hodině to kleslo na 38,3. Před deseti minutama měo zase 38,4. Dala jsem mu nurofen sirup. Bylo to po 3,5 hodinách. Jak dlouho můžu takhle střídat? A jak jinak to srazit? Ruce a nohy má studený, takže zábaly asi ne, že? Může to být třeba k růstu stoliček? Žádný jiný příznaky nemá, nekašle, rýma žádná, žádná vyrážka. Ale bolestivě taky nepláče.

Prosím o radu - kam na dovolenou se třema dětma a psem? Nejlíp kemp, odkud se dá chodit na tůry, výlety. I s kočárkem. Aby byla v dosahu restaurace (vařit fakt nechci) a aby tam byla možnost vyžití pro děti - hřiště v kempu..

Ještě před měsícem jsem byla rozhodnutá, že k šicímu stroji sednu jen v sebeobraně. A dneska? Nejradši bych u toho seděla furt. A to mám starej lucznik, co šije jen dopředu a dozadu. Jen musím vymyslet zas něco využitelnýho. Válecí polštáře už jsou našitý a rozdaný. Kapsáře děti taky maj, zástěrky taky, polštářku hromady. Nějaký nápady?

Trocha tvorby - válecí polštáře

Jedí dlouho, převlíkaj se dlouho, obouvaj se dlouho, soukaj se do postýlek dlouho. Ale když jim řeknu - pihrajte si v pokojíčku, tak dokážou nadělat bordel rychle, jako by jich tam bylo 10 😀

Holky vymyslely super plán - když je zejtra ten den otců, tak že mu připravíme snídani do postele (domácí rohlíky plněný šunkou a sýrem), koupily mu ňaminky, co má rád a namalovaly obrázky. A ještě máme objednanou jedlou kytku 🙂

Dnes jeden z těch dní, kdy se člověk cejtí jako obluda z obludária utečená. Ráno na sebe hodit, co přijde pod ruku, vlasy do gumičky, letět pro čerstvý pečivo a vyvenčit psa, fofrem zpátky, nakrmit kočkouny a domů. Super, děti spinkaj, uvařím si kafe. Zas se nepovedlo a lžička o skleničku cinkla. První vzhůru. A během minuty všechny 3. Snídaně, vyčistit zuby, učesat, oblíknout, vyčistit zuby, připravit svačinu, vypravit nejstarší do školy. Vyklidit myčku, naplnit myčku, dát prát prádlo, hodit něco na plotnu, něco do trouby, svačinky prťatům, pověsit prádlo, postavit domeček z dupla (MAMIIIII, TO MUSÍŠ TAKHLÉÉÉ. A TY DVEŘE MUSEJ BEJT TADYYYYY), vypnout plotnu, vypnout troubu, hotovo, uvařeno, jde se ven. Krásná procházka, pohoda a klídek. Mamin je venku spousta. Dobrý den, na shledanou, děkujeme, nemáme, přijďte zas. Jako rozumím. Uvařit, poklidit a obstarat děti zvládáme všechny tak, že zbyde čas i na venčení. Ale kde k čertu všechny ty maminy berou čas na to, aby u toho vypadaly dobře? Já jsem ráda, že si stihnu vyčistit zuby. Hřeben ještě taky potkávám. Nakonec ty vlasy stejně skončej v culíku. Ale šminky? To fakt nedávám. A navlíknout se do šatů a vzít si podpatky? Už bych v tom asi neuměla ani chodit. A poučení? Jít si uvařit kafe na terasu, ta je dost daleko na to, aby ty rarachy cinknutí lžičky nevzbudilo 😀

Tak dnes znovu potvrzena celiakie z krve u nejstarší. A ještě 6 týdnů si počkáme na odběr tkáně ze střeva, pak další čekání na výsledky a pak už jí snad bude jen líp. Zatím má jíst všechno, lepek nevynechávat. Je šílený vidět svoje dítě každej den v bolestech a nemít možnost jí ulevit. Uklidňuje mě jen myšlenka, že "už brzy" se to zlepší a bude po bolestech. Sice to není nejveselejší zpráva, ale jsem šťastná, že jí v tom bříšku nenašli nic horšího. S tímhle se dá žít. Na všem špatným je potřeba hledat to lepší.

Že se mi tu ve 4 ráno sama zapne a po chvilce zase vypne televize, no budiž, asi zaseklej čudl. To beru. Že se mi prostřední probudí s tím, že musíme být tiško, abysme nevzbudili nejstarší, že jí slyšela dejchat a vrtět se na palandě, ačkoli je na víkend u babičky. No dobrá, probudila se z živýho snu. Ale že uložím nejmladšího do prázdnýho pokojíku a po 10ti minutách se tam probere FURBY, kterej je na druhým konci pokoje, takže mimo dosach mimíse. To už je moc. Buď mi straší v baráku, nebo v hlavě..

Dnešní den je super.. Hned ráno jsem vysypala půl krabice nutrilonu, pak jsem se polila olejem, připálila oběd, koupila malej náhubek pro psa a když jsem ho vyměnila a zkoušela nasadit správnej, tak jsem si z toho odnesla pár modřin (fakt bolí dostat košíkem do holeně), při zalévání kafe mi praskla sklenička a kocour mi ze sušáku sundal všechny plíny. Nejradši bych někam zelezla a čekala, až to přejde..

Děti spinkaj, manžel odjetej, co s načatým večerem? No nejdřív spolupráce s kamarádkou žehličkou a pak si tu udělám zatančím s hadrem na koštěti a aby nechyběla žádná vůně, tak nenechám zahálet ani leštěnku 🙂

Kecám, mám nalitý vínko a jdu si taky jednou vyzkoušet, jak se relaxuje na gauči 😀

Prosím máte tu někdo zkušenosti s gastro vyšetřením u dětí? Jen je obstříknpu na umrtvení, nebo u dětí je to v narkóze?

Mamči, tety, babičky, kamarádky, máte prosím někdo zkušenosti s tím, že by dítko (7 let) začalo odmítat maso z přesvědčení? Dcerka mi postupně už delší dobu odmítá maso s tím, že je jí líto těch zvířat. Nechci jí nutit do něčeho, co se jí příčí, ale ještě furt je to prďolka, která maso potřebuje v vývoji a růstu. Nepomáhá ani vykrajování masa do tvarů (srdíčko, kytičky, hvězdičky,...). Zkoušela jsem jí i vysvětlovat potravní řetězec. Máme doma masožravý zvířata, takže fakt jíme maso všichni a od nikoho to okoukat nemohla.. Už si nevím rady.

Furt jsem si říkala - mám plnou skříň, mám z čeho vybírat. Tak jsem se rozhodla udělat trochu čistku. A zjistila jsem, že zas tak moc toho nemám. Joo, 3 roky mateřský, kdy vrcholem společenslýho života je ranní debata o počasí s důchodcema před krámem a patlání se v písku na dětským hřišti se podepisujou všude. Budu muset na nákupy. 😀

#jsem_supermama Nejsem ta nejlepší máma na světě, ale jsem tou nejlepší pro svoje 3 rarášky. Když mě potřebujou, jsem tu pro ně. Jsou dny, kdy jsem vorvaná jako borůvka. Dny, kdy je večer je uložím do postýlek s pocitem, že už nemám sílu, abych se doplazila do svojí postele. I přes to číhám u chůvičky, kdy někdo zavolá maminku na pomoc. Nejradši bych vzala na sebe všechny jejich nemoci, bolesti, trápení, jen aby jim bylo líp. A takové jsme všechny. Všechny jsme super mámy. Možná ne pro okolí, ale pro svoje děti ANO. To oni nás bezpodmínečně milují a každá máma je pro svoje dítě super máma s nadpřirozenejma schopnostma.

Jak se to dělá???? Jak být doma x let a nezbláznit se? Jak přeprat mateřskou demenci a nebát se jít mezi lidi a mluvit s nima? A ještě se přitom cejtit dobře? O čem se vlastně lidi ne na mateřský baví? Mám za sebou 3 roky a další rok a půl před sebou a dochází mi, že jsem totálně zakrněla..