Jak jsme na zahradě nafoukli skákací hrad a zapomněli, že máme děti

Karanténa byla dlouhá a úmorná a my čekali na rozvolnění opatření, jako na boží smilování, hlavně kvůli dceři, která byla z izolace už dost nešťastná a navíc se blížila oslava jejích čtvrtých narozenin. Naštěstí to vyšlo a my jsme z euforie, že už se zase můžeme vidět s kamarády a rodinou, začali plánovat oslavu větší než obvykle. Přemýšleli jsme, čím zabavit děti, kterých tu mělo být asi sedm, abychom si i my, dospělí, mohli trochu popovídat po tak dlouhé době. Máme na zahradě sice bazén, ale je hluboký, tam děti nemůžou samy. Pak samozřejmě nějaké hračky, odrážedla, ale to pro tolik dětí nestačí a zabaví se tím jen na chvíli. A pak manžela napadl spásný nápad: půjčíme si skákací hrad! Nápad to nebyl špatný, ale zase tady budou i menší děti, ty se budou bát a starší je ušlapou. Sedli jsme k počítači, projížděli nabídku a do oka nám padla stránka nafouknito.cz, kde nejlevnější hrad stál jen 450Kč na den a dopravu mají do 10km zdarma, což bychom splňovali. No a pak jsme to uviděli! Velký rytířský hrad, který měl velkou skluzavku, ale hlavně oddělenou část s míčky pro nejmenší děti a taky i malou klouzačku. Tento hrad sice stál 1500 Kč na den, ale to je pořád malá daň za radost a zábavu, kterou snad udělá. Jdeme do toho!

Blížil se den D, počasí vypadalo, že nám přeje a s firmou jsme se bez problému dohodli, že nám hrad dovezou den předem, protože jsme chtěli začít slavit další den už dopoledne. Předání proběhlo bez problému, ale my se teď docela skepticky dívali na „hromádku“ skládající se z fukaru, vaku s míčky a relativně MALÉ cestovní tašky, ve které měl být VELKÝ skákací hrad. No co už, teď to rozbalovat nebudeme, aby to bylo pro dceru překvapení, a uvidíme zítra. 

Ráno jsme se probudili do krásného slunečného dne, měla jsem radost. Po snídaní jsme dceru posadili k pohádce, abychom odvedli její pozornost, a šli jsme na to. Roztáhli jsme přiloženou plachtu, z tašky na ni „vytřepali“ jakože skákací hrad, ten jsme připojili na fukar, zapnuli a stalo se něco neuvěřitelného. Během asi 30-ti sekund se ze zmuchlané látky vyloupl velký, barevný, no prostě nádherný skákací hrad. Podívala jsem se na manžela a bylo mi jasné, že myslíme na to stejné, že bychom ho nejraději sami vyzkoušeli. Ale bohužel limit 45kg na osobu jaksi nesplňujeme. 

Byl to skvělý den. Jakmile děti uviděly skákací hrad, vrhnuly se na něj a nic jiného je nezajímalo. Dva menší prckové se na něj nejdřív dívali s respektem, potom se ale osmělili a lozili tunelem do bazénku s míčky a zpět. No a zanedlouho už šplhali do hradu. Nemohli jsme je nalákat ani na narozeninový dort, jak řádili.

Nebýt toho veselého křiku, tak jsme my, dospělí, úplně zapomněli, že máme děti. A já jsem si po dlouhé době se všemi pořádně popovídala a neslyšela jen každou padesátou větu kvůli odbíhání k dětem. Už plánujeme další akci, jediný problém je, že zrovna nikdo nic neslaví, to pro nás ale není překážka k pronájmu skákacího hradu, že ano…