Mýty a fakta o klíšťatech: Co je pravda a čemu nevěřit?

Klíšťata jsou častým postrachem všech, kdo tráví čas v přírodě. Jsou malá, nenápadná a přesto dokážou způsobit velké problémy dospělým, ale i dětem. Internet a různé „babské rady“ nám často přinášejí informace, které jsou přinejmenším zavádějící. Pojďme si vyjasnit, co o klíšťatech skutečně platí a co je jen mýtus.

Mýtus: Klíště padá ze stromu

Fakta: Klíšťata se nepohybují ve větvích ani neskáčou ze stromu na strom. Nejčastěji je najdeme v trávě, nízkém porostu nebo keřích, kde číhají na své hostitele - tedy na nás nebo zvěř. Na tělo se dostanou tak, že se zachytí při kontaktu s kůží nebo oblečením. Může se stát, že klíště nalezneme i na horní části těla. To je ale z toho důvodu, že jsme např. leželi v trávě nebo klíště vylezlo nahoru po oděvu či pod ním. 

Mýtus: Klíště je potřeba vytočit proti směru hodinových ručiček

Fakta: Není potřeba klíště točit po směru hodinových ručiček. Důležité je ho odstranit co nejdříve – ideálně pinzetou nebo speciální kartou na klíšťata. Uchopte ho co nejblíže u kůže a plynule vytáhněte. Netlačte ho ani nemačkejte, mohli byste tím urychlit přenos infekce.

Mýtus: Klíšťata se vyskytují jen v lese

Fakta: Klíšťata najdeme nejen v lese, ale i v městských parcích, na zahradách, v trávě u vody nebo podél cyklostezek. Není tedy nutné jezdit hluboko do přírody, aby si nás našla. Stejně tak neplatí mýtus, že ve vysokohorských oblastech se s klíštětem nepotkáme. Kvůli měnícím se klimatickým podmínkám totiž nebezpeční parazité putují i do nadmořských výšek, které pro ně dříve byly v podstatě nepřekonatelné. 

Mýtus: Klíště poznáte hned, jak se přisaje

Fakta: Přisáté klíště většinou vůbec necítíte – jeho sliny totiž obsahují látky, které působí proti bolesti a svědění. Proto je tak důležitá pravidelná kontrola pokožky po návratu z venkovních aktivit, zvlášť u dětí, které si samy přisátí nemusí vůbec všimnout. 

Mýtus: Klíšťata jsou aktivní jen v létě

Fakta: Představa, že klíšťata jsou spojená především s horkým létem, je zcela mylná. Aktivní bývají už od jara (při teplotách nad 5 – 7 °C) a to až do podzimu. Nejvíce jich bývá na jaře a na přelomu léta a podzimu, ale klíště můžete „chytit“ i v teplejším listopadu. Nejnebezpečnější jsou v období po dešti, kdy zaprší a pak následují dva až tři teplé dny. V takových podmínkách klíšťata hned ožívají a zvyšuje se jejich infikovanost. Naopak suché horké prostředí jim nevyhovuje.

Mýtus: Klíště nelze rozmáčknout

Fakta: Klíště lze bez problémů rozmáčknout, ale tento způsob likvidace se v žádném případě nedoporučuje. Při rozmačkání se uvolní choroboplodné zárodky a může dojít k přenosu infekce i sebemenší rankou na kůži. Stejně tak není bezpečné vyhazovat klíště do koše, protože může snadno vylézt a znovu zaútočit. Nejlepší je jej spláchnout do toalety nebo spálit.  

Mýtus: Když jsem očkován, klíště mě nenakazí

Fakta: Přestože je klíště velmi malé, dokáže být hodně nebezpečné. Přenáší řadu nebezpečných onemocnění, jako je Klíšťová encefalitida, Lymská borelióza, Ehrlichióza či Tularémie. Mimo Evropu pak také Marseillsou horečku či Tibolu. Očkovat lze pouze proti klíšťové encefalitidě, nicméně nejčastějším onemocněním je lymská borelióza. Ta může mít závažný průběh a bohužel i trvalé následky.

Jak se tedy proti klíšťatům účinně chránit? 

Ať už trávíte čas v přírodě, na zahradě nebo v městských parcích, klíšťata představují reálné riziko, které je třeba brát vážně. Kromě pravidelných kontrol pokožky je zásadní i správná prevence. Použití kvalitního repelentu je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak se ochránit.   

Nezapomeňte přitom myslet i na své nejmenší – pro děti od 1 roku je ideální volbou nový repelent Off!® KIDS, který je šetrný k dětské pokožce a zároveň poskytuje spolehlivou ochranu proti klíšťatům a dalšímu bodavému hmyzu. S tímto produktem máte jistotu, že vaše děti budou chráněné před hmyzem, aniž byste museli mít obavy o jejich bezpečnost.

Sponzorovaný příspěvek

Zdroj fotografií: Shutterstock